Index: Finanční gramotnost Čechů se letos mírně zlepšila

Praha 16. srpna 2022 (ČTK) - Finanční gramotnost Čechů se mírně zlepšila, když index finanční gramotnosti, který každoročně měří Česká bankovní asociace (ČBA), stoupl na 56 bodů z loňských 55 bodů. Stále platí že, čím vyšší vzdělání, tím lepší povědomí o financích. I letos pro respondenty bylo nejtěžší otázkou určit, který z navrhovaných úvěrů je z hlediska úrokové sazby výhodnější. O výsledcích průzkumu ohledně finanční gramotnosti dnes informovali představitelé ČBA na tiskové konferenci. Průzkum ČBA a agentury Ipsos se uskutečnil během srpna mezi 1063 respondenty ve věku 18 až 79 let. Největší rozdíly ve finanční gramotnosti jsou patrné u vzdělání dotazovaných. Zatímco lidé s vysokoškolským vzděláním dosáhli 62 bodů, ti se základní školou nebo výučním listem získali pouze 48 bodů. Potíže přitom způsobil hlavně dotaz na výhodnost úvěru, který dokázala správně zodpovědět 31 procent respondentů. "Je vidět, že znalosti kromě vzdělání získávají lidé často i díky letitým zkušenostem. To ukazuje fakt, že lepších výsledků dosahovali lidé nad 50 let – v průměru 58 bodů. Celkově je ale pořád finanční gramotnost v Česku z mého pohledu nedostatečná a lidé selhávají v základních věcech. To má pak za následek větší zranitelnost," uvedla výkonná ředitelka ČBA Monika Zahálková. Ze zjištění asociace dále vyplývá, že současná vysoká inflace ohrožuje rodinný rozpočet podle tří čtvrtin Čechů. Zároveň si šest z deseti lidí myslí, že jejich osobní ekonomická situace bude na konci roku horší. Zároveň ale zhruba dvě pětiny lidí neplánují žádná opatření na ochranu svých financí před inflací. Podle průzkumu k tomu přispívá mimo jiné to, že se nevyznají v investicích a v radách finančních poradců. Zhruba třetina respondentů pak plánuje přesun financí na výhodné spořicí účty, 14 procent chce investovat do nemovitostí, 13 procent do akcií nebo dluhopisů a devět procent do zlata. Muži a lidé do 26 let častěji volí investice do akcií a dluhopisů, popřípadě do kryptoměn. Naopak lidé ve věku 54 až 65 let častěji neplánují žádná opatření. "Ukazuje se, že podstatná část společnosti nevolí žádný účinný nástroj, jak ochránit své peníze před inflací. Často je to způsobeno právě i tím, že se Češi příliš nevyznají v doporučení ekonomických odborníků, případně že nerozumí investicím, které jsou jedním z nástrojů této ochrany volných finančních prostředků," uvedl specialista na finanční trh agentury Ipsos Michal Straka. V souvislosti s novým školním rokem očekávají tři čtvrtiny rodičů zvýšené výdaje do 6000 korun, vyplývá dále ze zjištění ČBA. Zatímco 62 procent z nich zvládne zvýšené výdaje uhradit ze současných příjmů domácnosti, 29 procent využije část naspořených prostředků. Finanční rezervu nebo nějakou její formu si vytváří 55 procent Čechů, vyplývá dále z průzkumu asociace. Polovina z nich si měsíčně odkládá do 2500 Kč. Tyto úspory by jim nejčastěji vydržely tři měsíce. Nejčastěji si dávají peníze stranou na nečekané události. "Já vždycky radím, aby finanční rezerva byla ve výši šestinásobku měsíčních výdajů domácnosti, a shoduji se tak s dalšími odborníky. To, že se tím podle průzkumu řídí necelá polovina obyvatel, není špatná zpráva, ale pevně věřím ve zlepšení v příštích letech," uvedla Zahálková. Rovněž na důchod si lidé odkládají nejčastěji stranou do 2500 Kč, vedle finanční rezervy mají ale často i jiné zajištění v podobě domu či bytu. K dosažení svého finančního cíle polovina Čechů spoří či investuje své peníze, dvě pětiny se snaží snížit výdaje a jedna pětina hledá nový zdroj příjmů. Podle průzkumu může za nedostatečnou finanční gramotnost podle Čechů hlavně škola a rodina. Zhruba třetina respondentů se domnívá, že nejsou dost dobře proškolení ve finančních otázkách samotní učitelé a 54 procent lidí si myslí, že děti jsou k povědomí o financích nedostatečně vedeny v rodině. Podle více než dvou třetin dotázaných by se pak na finančním vzdělávání by se měl podílet hlavně stát. sos rdo - sdílejte článek