Česká spořitelna i Komerční banka vykázaly za tři čtvrtletí výrazný růst zisku

Praha 4. listopadu 2022 (ČTK) - Česká spořitelna i Komerční banka vykázaly za tři čtvrtletí výrazný růst čistého zisku. Spořitelně vzrostl meziročně téměř o 40 procent na 15 miliard korun a Komerční bance stoupl meziročně o 51,1 procenta na 12,9 miliardy korun. Výsledky obou bank potvrdily silnou pozici bankovního sektoru v ČR, uvedli analytici. KB podle nich naplnila očekávání, ČS je překonala. Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. Dnes ji v takzvaném daňovém balíčku schválila Sněmovna. Provozní zisk spořitelny se zvýšil o 35,6 procenta na 22 miliard korun a provozní výnosy o 21,8 procenta na 37,8 miliardy korun. Podle banky je za zvýšením provozního zisku zejména obchodní růst a celkový vývoj po pandemii covidu-19. Nejdůležitější složkou provozních výnosů je čistý úrokový výnos, který se v meziročním srovnání zvýšil o 24 procent na 27,6 miliardy korun. Rostly klientské úvěry i vklady, vývoj podpořily také investice do dluhopisů. "Čistý úrokový výnos byl též pozitivně ovlivněn prostředím vyšších úrokových sazeb odrážejících se na straně úvěrů a vkladů," uvedla ČS. Loňský výsledek KB ovlivnila protiepidemická opatření a také úrokové sazby byly loni výrazně nižší. Celkový objem úvěrů skupiny letos v prvních třech čtvrtletích stoupl, ale například objem nově poskytnutých půjček na bydlení se výrazně propadl. "Rizikový profil úvěrového portfolia je odolný, přestože jsme zaznamenali zhoršující se ukazatele důvěry mezi podniky a spotřebiteli," sdělil generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka. Výsledky dnes zveřejnily také mateřské společnosti obou bank. Rakouská bankovní skupina Erste Group Bank, která vlastní Českou spořitelnu, zvýšila v prvních třech čtvrtletích letošního roku čistý zisk meziročně o 13,5 procenta na 1,65 miliardy eur (zhruba 40 miliard Kč). Komerční banka je součástí mezinárodní skupiny Société Générale. Čistý zisk Société Générale v letošním třetím čtvrtletí podle dnes zveřejněných informací meziročně klesl o 6,4 procenta na 1,498 miliardy eur (asi 36,6 miliardy korun). Vláda chce zavést pro některé firmy, včetně bank, daň z mimořádných zisků, která má sloužit k pokrytí nákladů se zvládáním energetické krize. Banky to však kritizují jako neefektivní a nesystémové řešení. Analytik XTB Jiří Tyleček připomněl, že krátce po zveřejnění hospodářských výsledků bank vystoupil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s prohlášením, že se koalice shodla na dani z mimořádných zisků. Ty by se měly týkat i bank. "Bohužel jsme se stále nedozvěděli konkrétní parametry nové daně. Nejvíce se pravděpodobně hrálo o sazbu daně po roce 2023. Mohlo by se očekávat, že bude schválená varianta na horní hranici očekávaného pásma 60 procent," poznamenal. Dnešní výsledky bank podle Tylečka naznačují, že bude kde brát, ale bude hodně záviset na konečné podobě schváleného návrhu. "Je tam stále takové množství neznámých, že nelze vyčíslit, jak se windfall tax hospodaření bank dotkne a kolik by se státu mělo podařit vybrat. Je také otázkou, jak moc se budou banky snažit, aby příliš vysoký nadměrný zisk nevykazovaly," dodal. Sněmovna dnes po 13:00 schválila v takzvaném daňovém balíčku daň z neočekávaných zisků, která dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a právě na banky. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Stanjura přitom odmítl obavy, že by daň dotčené subjekty ekonomicky poškodila. fd mha - sdílejte článek