Deficit bilance běžného účtu Turecka byl loni nejvyšší minimálně za deset let
Ankara 13. února 2023 (ČTK) - Turecko loni vykázalo nejvyšší deficit bilance běžného účtu nejméně za deset let. K hlavním příčinám patří prudký růst dovozu zlata a nákladů na energie. Téměř polovinu schodku ale pomohl financovat nevysvětlený příliv kapitálu, uvedla dnes agentura Bloomberg.
Schodek běžného účtu, který je nejširším ukazatelem obchodu a investic, se za celý rok zvýšil na 48,8 miliardy USD (1,1 bilionu Kč). Zlata se dovezlo za 20,4 miliardy USD, vyplývá z údajů turecké centrální banky. Čisté chyby a opomenutí, neboli kapitál neznámého původu, ale za celý rok činil 24,2 miliardy USD.
Nerovnováha mezi dovozem a vývozem se loni ještě prohloubila, protože účet země za energie se zdvojnásobil kvůli prudkému růstu cen komodit po ruské invazi na Ukrajinu. Rostoucí nákupy zlata se také ukázaly jako obrovská brzda vnějších financí Turecka. Investoři se totiž obrátili ke zlatu jako k zajištění proti prudkému poklesu kurzu liry a nejvýraznější inflaci za více než 20 let.
Složka čisté chyby a opomenutí byla hlavním nástrojem financování deficitu. Objem peněz neznámého původu byl přitom nejvyšší od roku 2006. Příliv peněz podle Bloomberg Economics pomohl po celý rok ochránit rezervy centrální banky. Ta na podporu liry intervencemi na měnovém trhu vynaložila zhruba 108 miliard USD.
Guvernér centrální banky Şahap Kavcioglu v lednu uvedl, že ke schodku běžného účtu přispěl prudký růst nákupů zlata ve druhé polovině roku. Turecko by také podle něj dosáhlo přebytku, pokud by se vyloučil dovoz energií a kovů.
Ekonomové investiční banky Goldman Sachs Group odhadují, že přibližně 40 procent dovozu zlata do Turecka v loňském roce bylo pravděpodobně způsobeno nákupy centrální banky. Zbytek podle nich odrážel další ztrátu důvěry v liru a omezený přístup veřejnosti k jiným investičním aktivům s reálnými rezervami.
irl spr - sdílejte článek
Následuje: NYT: Váznoucí projekt na Moravě symbolizuje ochlazení mezi Čínou a zeměmi Evropy
New York/Praha 13. února (ČTK/The New York Times) - Čínská společnost RiseSun vlastní pozemek na okraji jihomoravské vesnice Pasohlávky od roku 2018, plánovaný areál s obytnými domy a lázněmi ale stále stavět nezačala. Projekt měl být ukázkou přílivu čínských investic do České republiky, místo toho se ale stal symbolem neúspěchů Číny v budování ekonomických vazeb nejen v Česku. K vývoji přispívá i postoj Pekingu k ruské válce proti Ukrajině, píše v dnešním článku deník The New York Times (NYT). Čínský model zahraničního podnikání spoléhá na energickou podporu lídrů daných vlád a lokálních činitelů. Bez této podpory, která se snáze udržuje v zemích s autoritářskými lídry, jako je Maďarsko a Srbsko, čínské projekty často klopýtají vlivem byrokratických překážek, tlaku od environmentálních aktivistů nebo nelichotivého mediálního pokrytí. Když RiseSun před lety vytvářela své plány investic na jižní Moravě, stál v čele kraje hlasitý zastánce Číny Michal Hašek. Ve stejné době přivítal český prezident Miloš Zeman v Praze čínského lídra Si Ťin-pchinga a označil Česko za možnou "letadlovou loď čínské investiční expanze". Dnes už Hašek hejtmanem není a Zeman brzy ve funkci skončí také, zatímco český ministr zahraničí Jan Lipavský hovoří o přehodnocování politických a ekonomických vztahů s Čínou vynuceném jejím postojem k Ukrajině. "Kvůli válce se všechno změnilo," řekl Edward Xu, který stojí v čele váznoucího developerského projektu u Pasohlávek. Plán podle něj brzdí papírování, jakož i změna nálady Čechů vůči Číně, která ztratila přízeň veřejnosti kvůli své podpoře Moskvy. Cesta k zahájení výstavby je tak pomalá, že jihomoravský pozemek Číňanů je nyní používán k pěstování kukuřice. "Jenom doufáme, že válka bude co nejdříve ukončena," řekl Xu. Podle odborníka z výzkumného ústavu Asia Society Policy Institute Philippa Le Correho válka na Ukrajině urychlila prohlubování mezery mezi zájmy Číny a mnohých východoevropských a středoevropských zemí. Kdysi spolehlivou podporu pro Peking u někdejších zemí východního bloku podle něj narušují demokratické proměny i generační obměna. "Z mého pohledu Čína východní Evropu ztratila," řekl Le Corre. "Jak se válka na Ukrajině protahuje, ztrácí další a další přátele," dodal. Politická nejistota v demokratických zemích často znamená starosti pro čínské firmy. V Černé Hoře se ocitla pod palbou Číňany stavěná dálnice za téměř miliardu dolarů (22,2 miliardy Kč), když její hlavní zastánce a prezident Milo Djukanović v roce 2020 ztratil kontrolu nad parlamentem po volbách, které vyústily v utvoření vlády hluboce skeptické k Pekingu. (pokračování...)
New York/Praha 13. února (ČTK/The New York Times) - Čínská společnost RiseSun vlastní pozemek na okraji jihomoravské vesnice Pasohlávky od roku 2018, plánovaný areál s obytnými domy a lázněmi ale stále stavět nezačala. Projekt měl být ukázkou přílivu čínských investic do České republiky, místo toho se ale stal symbolem neúspěchů Číny v budování ekonomických vazeb nejen v Česku. K vývoji přispívá i postoj Pekingu k ruské válce proti Ukrajině, píše v dnešním článku deník The New York Times (NYT). Čínský model zahraničního podnikání spoléhá na energickou podporu lídrů daných vlád a lokálních činitelů. Bez této podpory, která se snáze udržuje v zemích s autoritářskými lídry, jako je Maďarsko a Srbsko, čínské projekty často klopýtají vlivem byrokratických překážek, tlaku od environmentálních aktivistů nebo nelichotivého mediálního pokrytí. Když RiseSun před lety vytvářela své plány investic na jižní Moravě, stál v čele kraje hlasitý zastánce Číny Michal Hašek. Ve stejné době přivítal český prezident Miloš Zeman v Praze čínského lídra Si Ťin-pchinga a označil Česko za možnou "letadlovou loď čínské investiční expanze". Dnes už Hašek hejtmanem není a Zeman brzy ve funkci skončí také, zatímco český ministr zahraničí Jan Lipavský hovoří o přehodnocování politických a ekonomických vztahů s Čínou vynuceném jejím postojem k Ukrajině. "Kvůli válce se všechno změnilo," řekl Edward Xu, který stojí v čele váznoucího developerského projektu u Pasohlávek. Plán podle něj brzdí papírování, jakož i změna nálady Čechů vůči Číně, která ztratila přízeň veřejnosti kvůli své podpoře Moskvy. Cesta k zahájení výstavby je tak pomalá, že jihomoravský pozemek Číňanů je nyní používán k pěstování kukuřice. "Jenom doufáme, že válka bude co nejdříve ukončena," řekl Xu. Podle odborníka z výzkumného ústavu Asia Society Policy Institute Philippa Le Correho válka na Ukrajině urychlila prohlubování mezery mezi zájmy Číny a mnohých východoevropských a středoevropských zemí. Kdysi spolehlivou podporu pro Peking u někdejších zemí východního bloku podle něj narušují demokratické proměny i generační obměna. "Z mého pohledu Čína východní Evropu ztratila," řekl Le Corre. "Jak se válka na Ukrajině protahuje, ztrácí další a další přátele," dodal. Politická nejistota v demokratických zemích často znamená starosti pro čínské firmy. V Černé Hoře se ocitla pod palbou Číňany stavěná dálnice za téměř miliardu dolarů (22,2 miliardy Kč), když její hlavní zastánce a prezident Milo Djukanović v roce 2020 ztratil kontrolu nad parlamentem po volbách, které vyústily v utvoření vlády hluboce skeptické k Pekingu. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Deficit bilance běžného účtu Turecka byl loni nejvyšší minimálně za deset let' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin) - Obchod (obo). ID zprávy: T2023021303868|505060. Vydána 13.02.2023 15:48:16. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Deficit bilance běžného účtu Turecka byl loni nejvyšší minimálně za deset let' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin) - Obchod (obo). ID zprávy: T2023021303868|505060. Vydána 13.02.2023 15:48:16. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
