Francie vydala mezinárodní zatykač na dlouholetého šéfa centrální banky Libanonu

Na Salámího vydal v úterý mezinárodní zatykač francouzský soudce kvůli tomu, že se nedostavil k výslechu k pařížskému soudu, uvedla AFP. Ve Francii je vyšetřován kvůli podezření, že jako šéf libanonské centrální banky vyvedl z libanonské státní kasy miliony na své účty v zahraničí nebo za veřejné peníze nakoupil v cizině nemovitosti.

Bejrút 19. května 2023 (ČTK) - Libanonská vláda dostala od Interpolu takzvané červené upozornění o mezinárodním zatykači na guvernéra centrální banky Rijáda Salámího, který je vyšetřován pro podezření ze zpronevěry milionů dolarů ze státní kasy. Dvaasedmdesátiletý Salámí, který je šéfem centrální banky od roku 1993, obvinění odmítá. Upozornění od Interpolu, že ho mají zatknout kvůli zatykači z Francie, dostalo libanonské ministerstvo spravedlnosti ve čtvrtek, informovala dnes agentura Reuters. Na Salámího vydal v úterý mezinárodní zatykač francouzský soudce kvůli tomu, že se nedostavil k výslechu k pařížskému soudu, uvedla AFP. Ve Francii je vyšetřován kvůli podezření, že jako šéf libanonské centrální banky vyvedl z libanonské státní kasy miliony na své účty v zahraničí nebo za veřejné peníze nakoupil v cizině nemovitosti. Agentura AFP dnes také napsala, že Libanon nevydává své občany do jiných zemí. Připomněla také kauzu Carlose Ghosna, bývalého šéfa automobilového koncernu Renault-Nissan-Mitsubishi, který žije v Bejrútu, kam koncem roku 2019 utekl z Japonska. Ghosn má brazilské, francouzské a libanonské občanství a v Japonsku čelí obvinění z finančních deliktů. Ve Francii je v souvislosti se Salámího kauzou vyšetřováno několika dalších lidí, uvedla agentura AFP. Podle ní od začátku roku přijeli několikrát vyšetřovatelé z evropských zemí do Libanonu, aby Salámího vyslechli. Loni v březnu soudy ve Francii, Německu a Lucembursku zmrazily kvůli podezření z praní špinavých peněz aktiva v hodnotě 120 milionů eur (asi 2,8 miliardy Kč) několika lidem, včetně Salámího. Libanonský ministr vnitra Basám Mauláví dnes agentuře Reuters řekl, že vláda bude o zatykači na Salámího jednat a že vyhoví případnému verdiktu místního soudu. Místopředseda libanonské vlády Saadí Šamí vyzval ve čtvrtek Salámího, aby rezignoval. Šamí, který vede jednání s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o záchranném programu, řekl agentuře AP, že Salámího kauza kazí důvěryhodnost země pro finanční vztahy s ostatními zeměmi. Libanon, kde žije asi šest milionů lidí, včetně asi 800.000 syrských uprchlíků, zažívá od roku 2019 hlubokou ekonomickou a finanční krizi, označovanou za nejhorší od občanské války v letech 1975 až 1990. Libanonská měna od té doby propadla o více než 90 procent vůči dolaru, paralyzovaný je v zemi bankovní systém a tři čtvrtiny obyvatel se propadly do chudoby. Podle mnohých za současnou situaci může špatné hospodaření politických elit a rozsáhlá korupce. Pro pomoc od MMF jsou nutné strukturální reformy, které se tamní vládě příliš nedaří. Libanon se navíc potýká s politickou krizí. Od loňského listopadu nemá prezidenta, protože parlament se dosud nedokázal shodnout na nástupci Michela Aúna. Prezidentem má být podle tamních pravidel křesťan, vládu, jejíhož předsedu jmenuje prezident, má vést sunnita a předsedou parlamentu šíita. Zemi vede nyní prozatímní vláda, která má jen omezené pravomoce. nob mka - sdílejte článek