vláda

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "vláda". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo vláda je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Dvořák: ČR půjde u eura spíše spontánní cestou, politická podpora teď není

Praha 16. prosince (ČTK) - Česko půjde podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) v případě přijetí eura spíše spontánní cestou. V české ekonomice bude operací prováděných v této měně stále přibývat a jejich objem bude narůstat, až se země dostane do fáze, v níž se ukáže jako nesmyslné udržovat zároveň českou korunu. Dvořák to řekl na dnešní tiskové konferenci. Vláda se na konci listopadu neshodla na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro. Hnutí STAN vytvoření pozice požadovalo. Kabinet tehdy také projednal analýzu Národní ekonomické rady vlády (NERV). Závěrem mimo jiné je, že pobyt v mechanismu směnných kurzů ERM II má trvat co nejkratší dobu a má být spojen s oznámením indikativního data vstupu Česka do eurozóny, řekl tehdy ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dvořák dnes řekl, že ho ne úplně příjemně překvapilo, že zpráva NERV, která měla vyhodnotit ekonomické dopady, za zásadní překážku pro přijetí společné evropské měny uvedla to, že takový krok nemá veřejnou ani politickou podporu. "Argument relevantní, pro politika obzvlášť, ale není to argument úplně ekonomický," uvedl ministr. Politická vůle podle Dvořáka začne stoupat ve chvíli, kdy se ukáže, že veřejné mínění k takovému rozhodnutí směřuje a podpora pro přijetí eura se zvyšuje. Ministr se domnívá, že pokud by aktuálně byla nějaká reálná šance, tak spíše spontánní cestou. Dostatečně silnou politickou podporu pro takový cíl nyní nevidí. Stranický poměr uvnitř současné koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a STAN je podle něj dva ku dvěma. Česko letos po několika letech zřejmě splní většinu podmínek pro vstup do eurozóny, jedinou výjimkou bude členství v mechanismu ERM II. Z analýzy NERV podle Stanjury vyplývá, že pobyt v ERM II má trvat co nejkratší dobu a být spojen s oznámením možného data českého vstupu do eurozóny. Důvodem je to, že pokud by se zafixoval kurz, centrální banka by musela plnit cíl cenové stability, zároveň by se ale musela soustředit na cíl kurzové stability, a k tomu by měla jediný nástroj, a to úrokovou sazbu, podotkl ministr financí. Ve vládní koalici letos vypukl spor o přijetí společné evropské měny, když část stran požadovala, aby kabinet přinejmenším stanovil termín vstupu do ERM II. Ke vstupu do eurozóny se Česko zavázalo při přistoupení k EU v roce 2004. Z deseti zemí, které tehdy do unie vstoupily, zatím společnou měnu kromě Česka nezavedly Polsko a Maďarsko. Pro vstup do eurozóny je třeba kromě dvouletého členství v ERM II splnit kritéria nízké inflace a nízkého úročení vládních dluhopisů a udržovat deficit veřejných financí pod třemi procenty hrubého domácího produktu (HDP) a celkové zadlužení pod 60 procenty HDP. opm snm

Britská vláda schválila prodej majitele britské pošty firmě Křetínského

Londýn/Praha 16. prosince (ČTK) - Britská vláda schválila prodej firmy International Distribution Services (IDS), která je vlastníkem britské pošty Royal Mail, firmě EP Group českého miliardáře Daniela Křetínského. Vyplývá to z dnešního oznámení vlády. Křetínský už měl část IDS pod kontrolou, cena zbylého podílu činí zhruba 3,6 miliardy liber (přibližně 108 miliard Kč). To celý podnik ohodnocuje asi na 5,3 miliardy liber (160 miliard Kč) včetně dluhu. Převzetím IDS Křetínský získává Royal Mail. Vláda si ve firmě ponechá takzvanou zlatou akcii. To znamená, že jakékoli změny ve vlastnictví, daňovém sídle nebo sídle centrály budou vyžadovat její souhlas. Nový vlastník musí zachovat povinnost univerzální služby, což v současné době mimo jiné znamená, že pošta musí doručovat dopisy šest dní v týdnu, od pondělí do soboty, a balíky od pondělí do pátku. Křetínský slíbil i další záruky, včetně respektování požadavku odborů, že nebude nuceně propouštět, zaměstnanci také dostanou desetiprocentní podíl z dividend. Vznikne rovněž skupina zaměstnanců, která se bude každý měsíc scházet s ředitelem Royal Mail, aby zaměstnanci měli větší slovo v rozhodování o jejím řízení, napsal server BBC. IDS přijala nabídku na převzetí letos v květnu. EP Group za jednu akcii nabídla 370 pencí, a vylepšila tak svou původní nabídku, kterou IDS v dubnu odmítla. Křetínský už v IDS vlastnil 27,5 procenta akcií. "Skupina EP nadále docela rychle vstupuje do dalších odvětví, která jsou ohrožena systémovou změnou, nikdo o ně nemá zájem, a tak se dají kupovat za ceny hluboko pod účetní hodnotou," řekl ČTK analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. Země podle něj sice udělala špatnou zkušenost s privatizací železnic a letos a příští rok mnoho tratí zpět zestátňuje, ale ani to vládu nezastavilo od privatizace Royal Mail. Fakt, že labouristická vláda souhlasila s převzetím tradiční britské společnosti staré přes 500 let je podle Dohnala důkazem i toho, že EP Group se v Británii prezentovala jako vhodný partner, nikoliv jako nájezdník. Labouristé a management pošty si jsou vědomi složité situace a tuší, že beze změn by roky pouze propouštěli a podnik by pomalu umíral. "Je to také důkaz, že i Česká pošta by neměla otálet s privatizací," dodal analytik. Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds v prohlášení uvedl, že obdržel od Křetínského právně závazná ujednání, která mají zajistit dlouhodobě udržitelnou budoucnost britské pošty a zároveň ochrání důležité služby pro miliony zákazníků. Poděkoval také firmě EP Group a Křetínskému za konstruktivní přístup k jednání. "EP Group je dlouhodobým a angažovaným investorem, jehož cílem je vytvořit z Royal Mail úspěšného moderního poštovního operátora s vysoce kvalitními službami a produkty pro své zákazníky," uvedl Křetínský. IDS vedle ztrátové pošty Royal Mail vlastní i ziskovou mezinárodní balíkovou síť GLS. Royal Mail vznikla v roce 1516 a v současné době zaměstnává více než 150.000 lidí. Royal Mail se v posledních letech potýká s problémy kvůli poklesu zájmu o přepravu balíků, zpoždění při doručování zásilek a stávkám zaměstnanců za vyšší příjmy. Britský úřad pro regulaci telekomunikačního trhu Ofcom dal poštovní společnosti minulý týden pokutu 10,5 milionu liber za zpoždění při doručování pošty. irl spr

Novým francouzským premiérem se stal François Bayrou, vystřídal Barniera
Paříž 13. prosince (ČTK) - Novým francouzským premiérem dnes prezident Emmanuel Macron jmenoval centristu a bývalého ministra spravedlnosti Françoise Bayroua. Informoval o tom Elysejský palác. Už čtvrtý francouzský premiér v letošním roce bude mít před sebou podle agentury AFP obrovskou výzvu, kterou je vyřešení zásadní politické krize, jež zemi sužuje od červnového rozpuštění Národního shromáždění. Nemoci srdce a cév jsou nejčastější příčinou úmrtí v ČR, změnit to má nový plán
Praha 10. prosince (ČTK) - Nemoci srdce a cév jsou nejčastější příčinou úmrtí v Česku, péče o nemocné stojí desítky miliard korun za rok. Změnit to má nový Národní kardiovaskulární plán, který ve středu projedná vláda. Protikorupční plán počítá s regulací lobbingu či změnami u veřejných zakázek
Praha 9. prosince (ČTK) - Aktuální návrh plánu boje proti korupci pro roky 2025 a 2026 se zaměřuje zejména na dokončení schvalování protikorupčních právních předpisů ještě v současném složení Sněmovny. Slovenská vláda navrhla zákon, kterým chce nespokojené lékaře přinutit pracovat
Bratislava 8. prosince (zpravodaj ČTK) - Slovenská vláda chce zvláštním zákonem přinutit lékaře, kteří hromadně podali výpovědi kvůli sporu se státem mimo jiné o platy, aby zůstali pracovat v nemocnicích. Hodnota norského státního fondu dosáhla rekordních 20 bilionů norských korun
Oslo 6. prosince (ČTK) - Hodnota norského státního investičního fondu se dnes vyšplhala na rekordních 20 bilionů norských korun (zhruba 42,7 bilionu Kč). Za posledních pět let se tak zdvojnásobila, a to díky pokračujícím příjmům z ropy a plynu a růstu na akciových trzích. Macron po pádu vlády řekl, že dokončí svůj mandát, slíbil brzy jmenovat premiéra
Paříž 5. prosince (ČTK) - Francouzský prezident Emmanuel Macron odmítl výzvy opozice, aby odstoupil z funkce hlavy státu, zatímco se Francie dál potýká s politickou krizí kolem rozložení sil v parlamentu. Dánská vláda zlepšila výhled ekonomiky, která těží z růstu firmy Novo Nordisk
Kodaň 5. prosince (ČTK) - Dánská vláda dnes opět zlepšila výhled domácí ekonomiky, která v poslední době těží z rychlého růstu dánského farmaceutického průmyslu, zejména výrobce přípravků na hubnutí Novo Nordisk. Ratingové agentury: Pád francouzské vlády zhorší konsolidaci veřejných financí
Paříž/Brusel 5. prosince (ČTK) - Pád vlády francouzského premiéra Michela Barniera snižuje pravděpodobnost konsolidace veřejných financí a prohlubuje patovou situaci na francouzské politické scéně. Pro rating Francie je tato událost negativní, uvedla agentura Moody's. Trump hodlá do čela burzovní komise jmenovat zastánce kryptoměn Paula Atkinse
Washington 4. prosince (ČTK) - Nově zvolený americký prezident Donald Trump hodlá do čela americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) jmenovat Paula Atkinse, který je podle agentur považován za zastánce kryptoměn. Stát půjčí Orlen Unipetrol při delším omezení dodávek z Družby 330.000 tun ropy
Praha 4. prosince (ČTK) - Stát v případě dlouhodobějšího omezení dodávek z ruského ropovodu Družba půjčí rafinérské společnosti Orlen Unipetrol 330.000 tun ropy z nouzových zásob, což vystačí na více než měsíc provozu rafinérií. Odborník: Zrušení stanného práva v Koreji může vyslat signál o křehkosti systému
Brno 4. prosince (ČTK) - Rychlost, jakou jihokorejský prezident Jun Sok-jol v úterý zrušil vyhlášení stanného práva, může vyslat signál o křehkosti demokratického systému nejen do sousední KLDR, ale i do Ruska a Číny. WSJ: Čína studuje západní sankce proti Rusku kvůli případné invazi na Tchaj-wan
Peking 4. prosince (ČTK) - Čína bedlivě sleduje dopady západních sankcí uvalených proti Rusku po invazi na Ukrajinu, aby se připravila na možnou invazi na Tchaj-wan. Informoval o tom list The Wall Street Journal s odvoláním na osoby obeznámené s touto záležitostí. Čad končí s vojenskou spolupráci s Francií, píší agentury
Ndjamena 29. listopadu (ČTK) - Vláda Čadu vypověděla dohodu o vojenské spolupráci s Francií, oznámily tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo zahraničí africké země. Čad, ležící ve střední Africe v oblasti Sahelu, představuje klíčového spojence Západu v boji proti islamistům v regionu, poznamenala agentura Reuters. MF poprvé po dvou letech prodalo eurové státní dluhopisy, a to za 750 mil. eur
Praha 28. listopadu (ČTK) - Ministerstvo financí dnes prodalo státní dluhopisy denominované ve společné evropské měně za 750 milionů eur (18,9 miliardy korun). Byl to první prodej českých eurových dluhopisů za poslední dva roky. Vláda se neshodla na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro
Praha 27. listopadu (ČTK) - Vláda se neshodla na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro. Na síti X to krátce po konci zasedání kabinetu oznámil vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan. Jeho hnutí STAN vytvoření pozice požadovalo. Merkelová nevnímá žádné své rozhodnutí v krizích jako vyloženou chybu
Berlín 26. listopadu (zpravodaj ČTK) - Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová nepovažuje žádné ze svých rozhodnutí v krizích z doby šestnáctileté vlády za vyloženou chybu. Uvedla to v rozhovoru se skupinou RND, který poskytla u příležitosti vydání svých memoárů. Izraelská vláda nařídila státním institucím bojkot levicového deníku Haarec
Tel Aviv 25. listopadu (ČTK) - Izraelská vláda Benjamina Netanjahua na svém nedělním zasedání schválila návrh usnesení, jímž "kvůli článkům poškozujícím legitimitu státu Izrael" omezuje své vazby na deník Haarec. Strojařina už dávno není špinavé řemeslo, míní mladý CNC frézař
Brno 23. listopadu (ČTK) - Strojařina už podle jednadvacetiletého Martina Češky dávno není špinavé řemeslo. Jde spíše o kombinaci kancelářské činnosti a obsluhy strojů za miliony korun. Češka to dnes řekl ČTK na prvním ročníku akce CzechSkills, která se konala na brněnském výstavišti.

Merkelová: Putin měl vždy diktátorské rysy, k útoku na Ukrajinu došel postupně

Berlín 22. listopadu (zpravodaj ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin měl podle bývalé německé kancléřky Angely Merkelové vždy diktátorské rysy, nemyslí si ale, že už od nástupu do prezidentské funkce v roce 2000 plánoval útok na Ukrajinu. Řekla to v rozsáhlém rozhovoru s magazínem Der Spiegel, který poskytla u příležitosti vydání svých memoárů. Západ si podle ní musí klást otázku, zda udělal vždy vše správně tak, aby válce zabránil. Merkelová v rozhovoru obhajovala svá politická rozhodnutí, včetně toho otevřít hranice syrským uprchlíkům v roce 2015. Měla tehdy podle svých slov před očima i obrázky ze západoněmeckého velvyslanectví v Praze v roce 1989. "Nikdy jsem si o něm nedělala iluze," řekla Merkelová o Putinovi. "Měl vždy diktátorské rysy... Ale nemyslím si, že už v roce 2000 při svém nástupu měl v plánu jednou napadnout Ukrajinu. Byl to spíše vývoj, u kterého si i my na Západě musíme klást otázku, zda jsme vždy všechno udělali správně," dodala. Jednoduše na tuto otázku podle ní odpovědět nelze, ale západní politici nebyli vždy tak silní, "jak jsme být mohli". Merkelová byla 18 let předsedkyní Křesťanskodemokratické unie (CDU) a mezi lety 2005 a 2021 stála v čele německé vlády. Po odchodu z vrcholné politiky se stáhla do ústraní a veřejně vystupuje jen zřídka. Výjimkou byla naposledy v září slavnostní recepce u příležitosti jejích 70. narozenin. V úterý vyjdou ve 30 zemích její memoáry, v češtině se budou prodávat pod názvem Svoboda, Paměti 1954 - 2021. Bývalá kancléřka si v rozhovoru s magazínem Der Spiegel mimo jiné postěžovala, že se stala jakýmsi obětním beránkem při hledání příčin ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Ve svých memoárech sama přiznává, že se snažila na summitu NATO v roce 2008 zabránit tomu, aby byla Ukrajina rychle přijata do aliance. Summit nakonec nezařadil Ukrajinu do Akčního plánu členství (MAP), uvedl ale, že v budoucnu se země členem NATO může stát. Svůj nesouhlas Merkelová zdůvodnila obavou z ruského vojenského útoku v případě zařazení Ukrajiny do MAP. "A co by bylo pak? Bylo by v roce 2018 představitelné, aby státy NATO zasáhly vojensky?" řekla. Zdůraznila, že nebyla v názoru na ukrajinské členství v NATO sama, podobný měla podle ní i Francie. "Z mého pohledu bylo nutné pokusit se zvládnout konflikty s Ruskem mírovou cestou," dodala. V rozhovoru Merkelová obhajovala také projekt plynovodu Nord Stream 2, který považovala za způsob, jak získat pro německé hospodářství levný plyn. "Považovala jsem Nord Stream 2 ale i za politicky smysluplný," řekla. Snahou podle ní bylo udržet kontakt s Ruskem tím, že mu umožní podílet se na německém blahobytu. Dalším politickým rozhodnutím Merkelové, kvůli kterému později čelila silné kritice, bylo otevřít německé hranice uprchlíkům ze Sýrie v roce 2015. V rozhovoru řekla, že se chtěla řídit evropskými hodnotami. "Představa, že bychom například na německé hranici postavili vodní děla, byla pro mě strašlivá a stejně by to nepřineslo žádné řešení," řekla. Ve své knize srovnává tehdejší situaci s podzimem 1989, kdy se na západoněmecké velvyslanectví v Praze uchýlily tisíce východoněmeckých uprchlíků, kteří se dožadovali povolení vycestovat na Západ. "Samozřejmě jsem měla před očima obrázky, jak mohli uprchlíci z NDR z velvyslanectví ve zvláštních vlacích přes Drážďany vycestovat," uvedla. Tato vzpomínka podle ní ale nebyla v roce 2015 klíčová. Za nesmysl označila, že by se při rozhodování v syrské uprchlické krizi řídila jakýmsi "východoněmeckým traumatem". V knize i rozhovoru se exkancléřka vyjádřila i k nedávným americkým prezidentským volbám. Když se dozvěděla, že je vyhrál republikán Donald Trump, přepadl ji podle jejích slov smutek. Bývalý a budoucí prezident USA podle ní je typem člověka, který zná jen vítěze a poražené a není ochoten přistoupit na scénář, že můžou vyhrát obě strany. "Čím více lidí bylo v místnosti, tím větší byl tlak na to, aby byl vítězem. Dá se s ním mluvit, každé setkání je ale souboj kdo s koho," uvedla. Na dotaz, co po odchodu z funkce dělá, odpověděla: "Je spousta pěkných věcí: Cestování, setkávání s přáteli, čtení, relaxování." Dokázala by si podle svých slov ale představit i to, že memoáry budou základem pro diskuse s mladými lidmi o demokracii, dějinách Německa a významu kompromisu v politice. Jaromír Mrhal mka

WSJ: Ruská vláda plánuje fúzi největších ruských producentů ropy

Moskva/New York 11. listopadu (ČTK) - Ruská vláda plánuje fúzi největších ruských ropných koncernů. S odkazem na své zdroje to o víkendu napsal americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Vzniklý gigant by byl druhým největším producentem ropy po saúdskoarabské společnosti Saudi Aramco a na trh by dodával téměř třikrát více ropy než největší americký producent, společnost ExxonMobil. Sloučení největších ropných společností do jediného národního šampiona by posílilo vliv prezidenta Vladimira Putina na světové energetické trhy a ruskou válečnou ekonomiku, píše americký list. Podle jednoho z diskutovaných scénářů by státem podporovaný gigant Rosněfť, který řídí Putinův důvěrník Igor Sečin, pohltil jiného státního producenta Gazpromněfť. To je dceřiná společnost firmy Gazprom, která je v Rusku monopolním vývozcem zemního plynu sítí potrubí. Společnost Rosněfť by také převzala soukromě vlastněnou firmu Lukoil, uvádějí zdroje WSJ. Vedoucí pracovníci a vládní úředníci vyjednávají už několik měsíců. Rozhovory mohou, ale nemusejí vyústit v dohodu. Podrobnosti jakéhokoli plánu se navíc ještě mohou změnit, uvádějí zdroje lisu. Spekulace o fúzích a převzetích se v Moskvě a v Petrohradě objevují pravidelně. V posledních deseti letech se ale žádné velké energetické transakce neuskutečnily. Mezi překážky patří odpor některých vedoucích pracovníků Rosněfti a Lukoilu a také problém shromáždit finanční prostředky na vyplacení akcionářů Lukoilu, uvádějí někteří lidé, s nimiž americký deník hovořil. Mluvčí Kremlu sdělil, že o jednáních neví, mluvčí Lukoilu je popřel a mluvčí obou zbylých firem komentář odmítli. Nově vzniklý koncern by mohl Rusku umožnit zvýšit ceny zákazníkům v zemích, jako je Indie a Čína. Zdroje WSJ uvádějí, že Putin se prostřednictvím fúze snaží získat energetický sektor na podporu svého válečného úsilí. Někteří z dotázaných uvedli, že ruský prezident si představuje, že v době, kdy poptávka po ropě klesá v souvislosti s ekologičtějšími alternativami, bude schopen konkurovat Saúdské Arábii. Ropa a zemní plyn Kremlu zajišťují téměř třetinu federálních příjmů, Putinovi pak vliv po celém světě. Úspěch Ruska při stabilizaci jeho ekonomiky tváří v tvář západním sankcím je z velké části zásluhou jeho ropného průmyslu, píše americký list. Nyní však příjmy ruského federálního rozpočtu z ropného a plynárenského sektoru stále klesají. Letos v říjnu činily podle oficiálních údajů 1,21 bilionu rublů (asi 291 miliard Kč), zatímco loni v říjnu to bylo 1,64 bilionu rublů. Hlavním důvodem poklesu jsou nižší ceny ropy a sílící tlak sankcí, napsal polský deník Rzeczpospolita. Západ sankce vůči Rusku zavedl v odvetě za vpád ruských vojsk na Ukrajinu. vjn spr

Čína umožní místním vládám vydat další dluhopisy a zbavit se skrytého dluhu
Peking/Šanghaj 8. listopadu (ČTK) - Čína podpoří místní vlády částkou deset bilionů jüanů (32,7 bilionu Kč). Umožní jim vydat v příštích třech letech dluhopisy až za šest bilionů jüanů, aby se mohly zbavit skrytých dluhů nashromážděných v minulosti. Konsolidační balíček slovenské vlády podle analýzy nejvíce uškodí střední třídě
Bratislava 8. listopadu (zpravodaj ČTK) - Na konsolidační balíček slovenské vlády nejvíce doplatí střední třída, zvláště pak rodiny s dětmi a důchodci. Obě tyto skupiny obyvatel na tom ale budou finančně lépe než předloni. Výborný: Rozhodnutí o euru musí padnout na začátku volebního období
Praha 6. listopadu (ČTK) - Pokud by Česko mělo přijmout společnou evropskou měnu, rozhodnutí o tom by mělo padnout na začátku volebního období. Novinářům to při příchodu na dnešní jednání vlády řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Japonsko i Tchaj-wan si od zvolení Trumpa slibují posílení stability v regionu
Tokio/Tchaj-pej/Washington 6. listopadu (ČTK) - Vybudovat pevnější vztah mezi Japonskem a Spojenými státy a posílit bilaterální bezpečnostní spojenectví chce podle agentur japonský premiér Šigeru Išiba. Britská vláda zvýší daně o 40 miliard liber, uvedla britská ministryně financí
Londýn 30. října (ČTK) - Britská vláda zvýší daně o 40 miliard liber (1,2 bilionu Kč), což bude nejvyšší zvýšení daní v zemi za posledních 30 let. Plánuje také velké investice do škol, nemocnic a silnic. Fico řekl v ruské televizi, že je připraven jednat s Putinem
Moskva/Bratislava 30. října (ČTK) - Slovenský premiér Robert Fico poskytl rozhovor ruské televizi Rossija-1, ve kterém mimo jiné prohlásil, že je připraven hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a považoval by za čest zúčastnit se příští rok v Moskvě oslav konce druhé světové války. V Botswaně se konají volby, pokles poptávky po diamantech může ovlivnit výsledek
Gaborone 30. října (ČTK) - V Botswaně se dnes konají volby, v nichž voliči rozhodují o tom, zda jedna z nejdéle vládnoucích strana v Africe zůstane u moci dalších pět let. Botswanská demokratická strana (BDP) v zemi vládne od roku 1966, kdy Botswana získala nezávislost na Británii. Konkurenční hospodářské schůzky zvýraznily nesoulad v německé vládě
Berlín 29. října (zpravodaj ČTK) - V Berlíně se dnes konají dvě konkurenční schůzky se zástupci německého hospodářství. Neuspořádala je ale vláda a opozice, nýbrž kancléř Olaf Scholz a jeho ministr financí Christian Lindner. Rozhovor ČTK s premiérem Petrem Fialou (ODS)
Praha 23. října (ČTK) - Plný text rozhovoru premiéra Petra Fialy (ODS) s ČTK: Otázka: Ministři měli do minulého týdne odevzdat seznam legislativy, kterou bude chtít vláda do konce mandátu prosadit ve Sněmovně.

SLOVNÍK NAJÍT