Banky poskytly v lednu hypotéky za 15,8 mld. Kč, meziročně je to dvojnásobek
Praha 14. března (ČTK) - Banky a stavební spořitelny v ČR poskytly v únoru hypoteční úvěry za 15,8 miliardy korun, což je proti lednu růst o 21 procent. Meziročně je to dvojnásobek. Úrokové sazby nových úvěrů zrychlily pokles na 5,36 procenta z lednových 5,54 procenta. Je to nejnižší hodnota od června 2022. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
"Úrokové sazby delších splatností se dostaly se na nejnižší úroveň od přelomu let 2021 a 2022. Tento vývoj souvisel s očekáváním trhu ohledně rychlejšího poklesu sazeb hlavních centrálních bank včetně České národní banky. Vývoj otevírá prostor pro rychlejší pokles hypotečních sazeb, což naznačují již únorová čísla z hypotečního trhu, kdy realizovaná průměrná sazba u uzavřených smluv meziměsíčně klesla nejrychleji od začátku loňského roku," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Vzhledem k vývoji inflace a úrokových sazeb na trhu lze očekávat pokračující pokles hypotečních sazeb, který bude zájem o hypotéky zvyšovat, míní manažerka pro hypoteční úvěry mBank Soňa Holíková. Zároveň předpokládá, že hypoteční trh může na konci druhého kvartálu oživit i blížící se termín účinnosti zákona týkajícího se předčasného splacení hypotéky, který se bude vztahovat na nové úvěry a úvěry po refixaci.
I přes uvedený vývoj však zůstávají hypoteční sazby z pohledu posledních dvou dekád nadprůměrně vysoké. Na podobných či mírně vyšších úrovních se naposledy nacházely v letech 2008 a 2009. Realizované úrokové sazby na rozdíl od cen nabídkových reflektují skutečnou reálnou úrokovou sazbu u podepsaných hypotečních smluv. Nabídkové sazby se rovněž v důsledku posledního vývoje tržních úrokových sazeb dostaly citelněji pod šestiprocentní hranici a v některých případech se objevují i nabídky pod pěti procenty, vyplývá z dat Hypomonitoru.
Průměrná hypotéka v únoru mírně klesla na 3,38 milionu Kč, nadále však patří mezi nejvyšší za poslední dva roky. Nejvyšší průměrná výše hypotéky byla v listopadu 2021 a činila 3,46 milionu Kč. Od té doby se postupně snižovala a své nejnižší úrovně dosáhla loni v lednu, kdy byla 2,83 milionu Kč.
Růst hypotečních sazeb o jeden procentní bod znamená pro průměrnou velikost hypotéky zvýšení měsíční splátky o zhruba 1500 až 2000 Kč. Ve srovnání s dvouprocentní úrokovou sazbou, která byla na trhu běžná v dřívějších letech, tak znamená současná sazba nárůst měsíční splátky u průměrné hypotéky zhruba o 6000 Kč. Splátka hypotéky jeden milion korun s 30letou splatností se současnými úrokovými sazbami se pohybuje kolem 5600 Kč.
fd rdo - sdílejte článek
Následuje: BBC: Klimatická změna mění jazyk Sámů v Laponsku
Helsinky 14. března (ČTK/BBC) - Severní sámština, jeden z deseti jazyků, kterými mluví obyvatelé Laponska Sámové, má víc než 300 slov pro sníh a zvláštní výrazy pro vyděšeného soba. Má takový jazyk šanci přežít na planetě, která se ohřívá? ptá se se britská stanice BBC. Překladatel a turistický průvodce Pentti Pieski z města Utsjoki na dalekém finském severu miluje, když může vyjet na své lodi chytat divoké lososy. Za poslední tři roky ale na lov už nevyráží, protože Finsko i Norsko lov divokých lososů atlantských na řece Teno zakázalo, aby chránilo jejich tenčící se populaci. Pro Pieskiho je to dvojnásobná ztráta. Chybí mu rybářské výpravy a také rozhovory, které se obyčejně u lovu vedly ve starobylém jazyce, který je pro lov lososů za polárním kruhem typický - v severosámštině. Tato řeč je nejpoužívanější z deseti sámských jazyků. UNESCO je všechny zařadilo na seznam ohrožených jazyků, které jsou těsně před zánikem. Sámů, kteří se po tisíce let vyrovnávali s extrémy polárního podnebí, dnes v Laponsku žije asi 50.000 až 100.000. Na území dnešního Norska, Švédska a Finska mluví sámskými jazyky asi 20.000 až 30.000 lidí. Od nejrozšířenější severosámštiny, kterou podle odhadů hovoří zhruba 20.000 lidí, přes mimořádně vzácnou umejskou sámštinu, kterou užívá pouze 25 osob, až po téměř vymřelou terskou sámštinu na ruském území. Avšak tyto obecné údaje nevystihují, jak důležitý význam mají specifické jazyky pro tradiční laponské činnosti, jako je rybolov nebo chov sobů, stejně jako pro pozorování a popis arktického počasí. Sámština má například více než 300 slov pro sníh, osm slov pro různá roční období a šest rozličných slov pro označení stop sobů, kteří se osaměle potulují. Může jít o soba, který utekl od stáda (ruvggáldat), vyplašeného soba (hiras) nebo soba, který má tendenci se toulat sám (duoddil, jádas, linka, hilbesboazu, meahcehas nebo loavsku). I pro něco tak specifického, jako je vyplašený sob, existuje řada zvláštních slov v závislosti na pohlaví a věku (cohcas, várgu, árgi, biltu, čuosku, dirboges, eaidanas, menodahkes). Podle Klemettiho Näkkäläjärviho, který je předsedou Sámské rady pro klima a výzkumníkem na Helsinské univerzitě a na univerzitě v Oulu, však některá slova týkající se sněhu a povětrnostních podmínek už nejsou potřeba, protože sníh a počasí, na které se vztahují, jsou stále vzácnější nebo postupně mizí právě v důsledku změny klimatu. Sápmi, jak sami Sámové svou zemi za polárním kruhem nazývají, je region, který se ohřívá čtyřikrát rychleji než zbytek planety. (pokračování...)
Helsinky 14. března (ČTK/BBC) - Severní sámština, jeden z deseti jazyků, kterými mluví obyvatelé Laponska Sámové, má víc než 300 slov pro sníh a zvláštní výrazy pro vyděšeného soba. Má takový jazyk šanci přežít na planetě, která se ohřívá? ptá se se britská stanice BBC. Překladatel a turistický průvodce Pentti Pieski z města Utsjoki na dalekém finském severu miluje, když může vyjet na své lodi chytat divoké lososy. Za poslední tři roky ale na lov už nevyráží, protože Finsko i Norsko lov divokých lososů atlantských na řece Teno zakázalo, aby chránilo jejich tenčící se populaci. Pro Pieskiho je to dvojnásobná ztráta. Chybí mu rybářské výpravy a také rozhovory, které se obyčejně u lovu vedly ve starobylém jazyce, který je pro lov lososů za polárním kruhem typický - v severosámštině. Tato řeč je nejpoužívanější z deseti sámských jazyků. UNESCO je všechny zařadilo na seznam ohrožených jazyků, které jsou těsně před zánikem. Sámů, kteří se po tisíce let vyrovnávali s extrémy polárního podnebí, dnes v Laponsku žije asi 50.000 až 100.000. Na území dnešního Norska, Švédska a Finska mluví sámskými jazyky asi 20.000 až 30.000 lidí. Od nejrozšířenější severosámštiny, kterou podle odhadů hovoří zhruba 20.000 lidí, přes mimořádně vzácnou umejskou sámštinu, kterou užívá pouze 25 osob, až po téměř vymřelou terskou sámštinu na ruském území. Avšak tyto obecné údaje nevystihují, jak důležitý význam mají specifické jazyky pro tradiční laponské činnosti, jako je rybolov nebo chov sobů, stejně jako pro pozorování a popis arktického počasí. Sámština má například více než 300 slov pro sníh, osm slov pro různá roční období a šest rozličných slov pro označení stop sobů, kteří se osaměle potulují. Může jít o soba, který utekl od stáda (ruvggáldat), vyplašeného soba (hiras) nebo soba, který má tendenci se toulat sám (duoddil, jádas, linka, hilbesboazu, meahcehas nebo loavsku). I pro něco tak specifického, jako je vyplašený sob, existuje řada zvláštních slov v závislosti na pohlaví a věku (cohcas, várgu, árgi, biltu, čuosku, dirboges, eaidanas, menodahkes). Podle Klemettiho Näkkäläjärviho, který je předsedou Sámské rady pro klima a výzkumníkem na Helsinské univerzitě a na univerzitě v Oulu, však některá slova týkající se sněhu a povětrnostních podmínek už nejsou potřeba, protože sníh a počasí, na které se vztahují, jsou stále vzácnější nebo postupně mizí právě v důsledku změny klimatu. Sápmi, jak sami Sámové svou zemi za polárním kruhem nazývají, je region, který se ohřívá čtyřikrát rychleji než zbytek planety. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Banky poskytly v lednu hypotéky za 15,8 mld. Kč, meziročně je to dvojnásobek' je zařazena do kategorií Finance (fin). ID zprávy: T2024031306111|509288. Vydána 14.03.2024 6:05:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Banky poskytly v lednu hypotéky za 15,8 mld. Kč, meziročně je to dvojnásobek' je zařazena do kategorií Finance (fin). ID zprávy: T2024031306111|509288. Vydána 14.03.2024 6:05:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.