Japonská centrální banka zvýšila základní sazbu na 0,25 procenta
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Tokio 31. července (ČTK) - Měnový výbor japonské centrální banky (BOJ) na závěr dvoudenního zasedání zvýšil základní úrokovou sazbu na zhruba 0,25 procenta z předchozího rozpětí nula až 0,1 procenta. Úroky jsou tak nyní na nejvyšší úrovni od finanční krize v roce 2008. Banka také rozhodla, že zpomalí tempo nákupu státních dluhopisů. Učinila tak další krok k normalizaci měnové politiky v době, kdy země bojuje s poklesem domácí měny. Vyplývá to z dnešního prohlášení BOJ.
Analytici očekávali, že banka měnovou politiku měnit nebude. BOJ teprve v březnu ukončila svoji politiku záporných úrokových sazeb.
Guvernér centrální banky Kazuo Ueda na tiskové konferenci uvedl, že rozhodnutí zvýšit základní úrokovou sazbu pravděpodobně nebude mít výrazný negativní dopad na ekonomiku. Banka také podle něj bude pečlivě sledovat ekonomické údaje, aby zjistila, zda v letošním roce bude potřeba další zvýšení.
'Pokud se ekonomika a ceny budou pohybovat v souladu s naší projekcí, budeme pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb,' řekl Ueda. 'Ve skutečnosti jsme naši prognózu z dubna příliš nezměnili. Hodnotu 0,5 procenta nepovažujeme za důležitou překážku při zvyšování úroků,' dodal. Doplnil také, že BOJ bude v příštích letech usilovat o to, aby krátkodobé sazby byly na úrovni, která nebude zpomalovat ani stimulovat růst, pokud se ukáže, že inflace trvale dosahuje dvou procent, jak se předpokládá. Podle analytiků je tato úroveň někde mezi 0,5 procenta až 1,5 procenta.
Banka rovněž sníží objem nákupu státních dluhopisů na tři biliony jenů měsíčně (460,4 miliardy Kč) ze současných šesti bilionů JPY. Stát se tak má do března 2026.
Rozhodnutí je odrazem rostoucí důvěry centrální banky, že se podaří dosáhnout jejího dvouprocentního inflačního cíle doprovázeného růstem mezd. BOJ současně zvýšila odhad jádrové inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny čerstvých potravin, ve fiskálním roce 2025 na 2,1 procenta z 1,9 procenta.
Zákonodárci vládnoucí strany vyvíjeli tlak na centrální banku, aby zvýšila sazby, a zabránila tak poklesu jenu, který je způsoben velkým rozdílem ve výši úrokových sazeb mezi Japonském a Spojenými státy. Vyšší úrokové sazby znamenají, že podnikatelé a domácnosti budou platit více za půjčky. Zvýší se ale také úroky z vkladů. Analytici většinou očekávali, že BOJ měnit svoji politiku nebude vzhledem k tomu, že ekonomika zůstává křehká a pokračuje krize životních nákladů. Slabý jen ale také zvyšuje náklady na dovoz a hrozí, že bude mít negativní vliv na výdaje spotřebitelů.
Japonský jen se dnes pohybuje oběma směry jakp na houpačce. V reakci na oznámení nejprve posílil vůči dolaru o 0,8 procenta na více než tříměsíční maximum 151,58 jenu za dolar. Po několika minutách vývoj zvrátil, později však začal opět posilovat a nyní si připisuje 1,4 procenta.
Rozhodnutí BOJ o zpřísnění měnové politiky přichází v době, kdy se naopak americká centrální banka (Fed) chystá úroky snížit, a zvrátit tak cyklus agresivního zvyšování sazeb, který způsobil posilování dolaru. Trhy nyní očekávají, že by ke snížení úroků mohl Fed přistoupit již v září.
irl jrm - sdílejte článek
Následuje: Česko za muniční iniciativu chválí Rutte i nová vláda, říká velvyslanec v Haagu
Haag (Nizozemsko) 31. července (zpravodajka ČTK Tereza Šupová) - Česká republika si za svou muniční iniciativu vysloužila pochvalu i poděkování od nyní již bývalého nizozemského premiéra Marka Rutteho, který bude příštím generálním tajemníkem NATO, ale rovněž od nové nizozemské vlády. V rozhovoru s ČTK to uvedl český velvyslanec v Nizozemsku René Miko, který je i stálým představitelem ČR při Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Právě v ní je Česko velmi aktivním členem, organizace se teď zabývá zejména obviněním, že Rusko používá na Ukrajině zakázané chemické látky. „Mandát OPCW byl už v zásadě vyčerpán tím, že všechny deklarované zásoby chemických zbraní byly zničeny, ale jak víme a je to bohužel smutná pravda, chemické zbraně se používají nadále, ať už proti jednotlivcům, jako se to stalo v případě Skripalových v Salisbury, tak proti celým komunitám, jak tomu bylo v Sýrii,“ uvedl český velvyslanec. V britském Salisbury byl v březnu 2018 otráven nervovou látkou novičok bývalý ruský tajný agent Sergej Skripal, který v zemi získal útočiště, a jeho dcera Julija. Z použití chemických zbraní v Sýrii je obviňován i syrský prezident Bašár Asad. Mnohé státy, které jsou členy organizace, nyní podle Mika s obrovským znepokojením sledují zejména pokračující ruskou agresi na Ukrajině, kde se objevily i důkazy o tom, že Rusové používají na ukrajinské frontě zakázané chemické zbraně, ať už jde o slzný plyn či jiné chemikálie. Před několika týdny skončilo zasedání Výkonné rady OPCW, kde byla právě Česká republika jednou ze zemí, které podepsaly dopis vyzývající vedení organizace, aby „jednání Ruska sledovala, dále objasňovala a informovala členské státy,“ dodal český velvyslanec sídlící v Haagu. Nizozemská metropole sama sebe hrdě označuje za „město míru a spravedlnosti“. Právě v Haagu totiž sídlí nejdůležitější mezinárodní soudy a tribunály, ať už jde o Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) či Mezinárodní trestní soud (ICC). U nich se nyní řeší jak spory, které vyplynuly z ruské agrese na Ukrajině, tak i z konfliktu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. „Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan již na začátku krize v Izraeli zřídil zvláštní tým, který se zabývá situací na palestinských územích, což je nyní mezinárodním společenstvím bohužel sledováno asi ještě více než Ukrajina,“ uvedl Miko. V květnu hlavní prokurátor požádal přípravný senát ICC o vydání zatykačů na tři lídry Hamásu kvůli válečným zločinům a také na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta, které viní mimo jiné z používání vyhladovění jako válečného nástroje či z odpírání humanitární pomoci. Právě tato rozhodnutí jsou nyní v Haagu s napětím očekávána. Česko má spolu s některými dalšími státy vážné pochybnosti ohledně jurisdikce ICC nad izraelskými politiky. (pokračování...)
Haag (Nizozemsko) 31. července (zpravodajka ČTK Tereza Šupová) - Česká republika si za svou muniční iniciativu vysloužila pochvalu i poděkování od nyní již bývalého nizozemského premiéra Marka Rutteho, který bude příštím generálním tajemníkem NATO, ale rovněž od nové nizozemské vlády. V rozhovoru s ČTK to uvedl český velvyslanec v Nizozemsku René Miko, který je i stálým představitelem ČR při Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Právě v ní je Česko velmi aktivním členem, organizace se teď zabývá zejména obviněním, že Rusko používá na Ukrajině zakázané chemické látky. „Mandát OPCW byl už v zásadě vyčerpán tím, že všechny deklarované zásoby chemických zbraní byly zničeny, ale jak víme a je to bohužel smutná pravda, chemické zbraně se používají nadále, ať už proti jednotlivcům, jako se to stalo v případě Skripalových v Salisbury, tak proti celým komunitám, jak tomu bylo v Sýrii,“ uvedl český velvyslanec. V britském Salisbury byl v březnu 2018 otráven nervovou látkou novičok bývalý ruský tajný agent Sergej Skripal, který v zemi získal útočiště, a jeho dcera Julija. Z použití chemických zbraní v Sýrii je obviňován i syrský prezident Bašár Asad. Mnohé státy, které jsou členy organizace, nyní podle Mika s obrovským znepokojením sledují zejména pokračující ruskou agresi na Ukrajině, kde se objevily i důkazy o tom, že Rusové používají na ukrajinské frontě zakázané chemické zbraně, ať už jde o slzný plyn či jiné chemikálie. Před několika týdny skončilo zasedání Výkonné rady OPCW, kde byla právě Česká republika jednou ze zemí, které podepsaly dopis vyzývající vedení organizace, aby „jednání Ruska sledovala, dále objasňovala a informovala členské státy,“ dodal český velvyslanec sídlící v Haagu. Nizozemská metropole sama sebe hrdě označuje za „město míru a spravedlnosti“. Právě v Haagu totiž sídlí nejdůležitější mezinárodní soudy a tribunály, ať už jde o Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) či Mezinárodní trestní soud (ICC). U nich se nyní řeší jak spory, které vyplynuly z ruské agrese na Ukrajině, tak i z konfliktu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. „Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan již na začátku krize v Izraeli zřídil zvláštní tým, který se zabývá situací na palestinských územích, což je nyní mezinárodním společenstvím bohužel sledováno asi ještě více než Ukrajina,“ uvedl Miko. V květnu hlavní prokurátor požádal přípravný senát ICC o vydání zatykačů na tři lídry Hamásu kvůli válečným zločinům a také na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta, které viní mimo jiné z používání vyhladovění jako válečného nástroje či z odpírání humanitární pomoci. Právě tato rozhodnutí jsou nyní v Haagu s napětím očekávána. Česko má spolu s některými dalšími státy vážné pochybnosti ohledně jurisdikce ICC nad izraelskými politiky. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Japonská centrální banka zvýšila základní sazbu na 0,25 procenta' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2024073102726|510909. Vydána 31.07.2024 10:30:09. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Japonská centrální banka zvýšila základní sazbu na 0,25 procenta' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2024073102726|510909. Vydána 31.07.2024 10:30:09. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
