sazby

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "sazby". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo sazby je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

ECB snížila úrokové sazby o čtvrt bodu, depozitní sazbu na 2,25 procenta

Frankfurt/Praha 17. dubna (ČTK) - Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) na dnešním zasedání podle očekávání snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazba je na 2,25 procenta, sazba pro hlavní refinanční operace pak na 2,4 procenta. ECB to uvedla v tiskové zprávě. Snižováním úroků se ECB snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně. Dnešní rozhodnutí bylo jednomyslné. I ti členové rady, kteří jsou spíše takzvaní jestřábi prosazující boj proti inflaci prostřednictvím vyšších sazeb, souhlasili, že obchodní válka výrazně změnila ekonomický výhled, uvedla agentura Reuters. "Zvýšená nejistota pravděpodobně sníží důvěru domácností a firem. Nepříznivá a volatilní reakce trhu na obchodní napětí pravděpodobně povede ke zpřísňování podmínek financování," uvedla na tiskové konferenci po oznámení výsledku zasedání k měnové politice prezidentka ECB Christine Lagardeová. Tyto faktory podle centrálních bankéřů mohou dál zhoršovat hospodářský výhled eurozóny. Dezinflace, tedy zpomalování růstu spotřebitelských cen, postupuje podle plánu, uvedla také Lagardeová s tím, že v březnu klesla základní i jádrová inflace. "Lze očekávat, že důležité politické iniciativy, které byly zahájeny na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU s cílem zvýšit výdaje na obranu a investice do infrastruktury, podpoří zpracovatelský průmysl, což se odráží i v nedávných průzkumech," dodala Lagardeová. ECB podle své šéfky zůstává i nadále odhodlána zajistit udržitelnou inflaci kolem dvouprocentního cíle a pro další měnová rozhodnutí bude sledovat ekonomická data. "ECB neposkytla informace o svých dalších plánovaných krocích, ale trhy v současnosti vidí nejpravděpodobněji scénář, že ECB letos sníží úrokové sazby ještě třikrát, čímž se depozitní sazba do konce roku dostane na 1,5 procenta," sdělil ČTK analytik Portu Marek Malina. "Ještě začátkem roku se počítalo s úrovní dvou procent. Ve snaze ochránit ekonomiku před dopady cel však mohou centrální bankéři přistoupit k výraznějšímu snižování sazeb i za cenu, že se bude inflace déle držet nad cílovými dvěma procenty," dodal. Přestože americký prezident Donald Trump zatím pozastavil velkou část avizovaných cel, řada z nich zůstává v platnosti a kolísavost na finančních trzích už ekonomice uškodila, píše Reuters. Ještě před dnešním rozhodnutím Rady guvernérů dal Trump na síti Truth Social přístup ECB do kontrastu s politikou americké centrální banky Fed a jejího šéfa Jeroma Powella. Ten podle Trumpa vždy jedná "pozdě a špatně". Volal zároveň po tom, aby Fed rovněž snížil úrokové sazby a Powell co nejdříve skončil ve funkci. Lagardeová na dotaz ohledně tohoto výroku odpověděla, že Powell je její "vážený kolega a přítel". Zdůraznila, že základní princip činnosti ECB je nezávislost. ECB zahájila snižování úrokových sazeb loni v červnu. Od té doby depozitní sazbu snížila sedmkrát, vždy o čtvrt procentního bodu. Sazba je tak nyní nejníže od konce listopadu 2022, kdy činila přesně dvě procenta. V červenci 2022 začala ECB sazby zvyšovat s cílem dostat pod kontrolu inflaci v eurozóně, předloni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Do loňského června pak držela úroky beze změny. Statistický úřad Eurostat ve středu potvrdil, že meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v březnu zpomalil na 2,2 procenta z únorového tempa 2,3 procenta. Inflace se tak přibližuje k dvouprocentnímu cíli ECB. boz spr

Turecká centrální banka překvapivě zvýšila základní úrok na 46 procent

Ankara 17. dubna (ČTK) - Turecká centrální banka dnes překvapivě zvýšila svou základní úrokovou sazbu na 46 procent z dosavadních 42,5 procenta. Snaží se tak obnovit důvěru investorů poté, co růst politického napětí v zemí a celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa vedly k rozsáhlým prodejům turecké měny, napsala agentura Bloomberg. Investory znepokojilo zejména březnové zatčení istanbulského starosty Ekrema Imamoglua, který je významným opozičním politikem a oponentem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Zatčení vyvolalo v Turecku největší vlnu protestů za posledních více než deset let. Turecká lira se v březnu propadla na rekordní minimum vůči americkému dolaru, pokles vykázaly rovněž ceny tureckých dluhopisů. To přimělo turecké úřady k opatřením ke stabilizaci situace na finančních trzích. Podle odhadů vynaložila turecká centrální banka na podporu domácí měny kolem 50 miliard dolarů (zhruba 1,1 bilionu Kč), píše Bloomberg. Většina analytiků předpokládala, že turecká centrální banka dnes základní sazbu ponechá beze změny. Překvapivé zvýšení sazby vedlo k mírnému posílení turecké liry, napsala agentura Reuters. pmh jd

Přerušení poklesu úrokových sazeb bylo podle analytiků očekávané

Praha 19. prosince (ČTK) - Přerušení poklesu základní úrokové sazby, o kterém dnes rozhodla bankovní rada České národní banky (ČNB), bylo podle analytiků očekávané a finanční trhy na něj reagovaly jen minimálně. Odborníci, které ČTK oslovila, ale předpokládají, že v příštím roce se bankovní rada ke snižování základní úrokové sazby vrátí. Rozcházejí se však v očekávání, jak rychle bude uvolňování měnové politiky postupovat. Úročení hypoték dnešní rozhodnutí bankovní rady podle analytiků bezprostředně neovlivní. "Česká národní banka dnes podle očekávání ponechala sazby na stávající úrovni. Rozhodnutí bankovní rady se podle mého názoru opírá o hrozbu vyšší inflace, která by mohla pramenit z vyššího než očekávaného růstu mezd. Spotřeba domácností navíc nijak neoslabuje, což podporuje inflaci ve službách v růstu. Právě tato inflace se z pohledu centrální banky krotí hůře," řekl analytik XTB Tomáš Cverna. Doplnil, že koruna na ponechání základní úrokové sazby na čtyřech procentech reagovala nepatrným posílením vůči euru. "Bankovní rada ČNB dnes vyhodnotila potenciální riziko dalších inflačních tlaků spojených se snížením sazeb o 0,25 bodu jako silnější kartu, než jsou možné stimuly pro ekonomický růst. Vzhledem ke stále častějším hlasům z bankovní rady, že prozatím nemáme nad inflací zcela vyhráno, se dalo očekávat, že převládne tento konzervativní opatrnostní přístup a snaha neudělat unáhlené rozhodnutí," uvedl analytik PwC Dominik Kohut. Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka ČNB finanční trhy nezaskočila, protože svůj záměr dávala předem najevo. "Ponecháním sazeb získává ČNB čas na vyhodnocení dosavadního výrazného uvolnění měnové politiky a dává tím i šanci koruně udržet se na současné silnější úrovni. Inflace není stále uzavřenou kapitolou, a tak je rozhodnutí ČNB naprosto pochopitelné. Ve službách stále rostou ceny o více než pět procent a zatím není ani jisté, jak budou vypadat nové ceníky pro rok 2025," uvedl. České ekonomice rizika z prodlení při uvolňování měnové politiky podle Dufka nehrozí. "Hlavním problémem tuzemských firem nejsou sazby, ale nedostatek zakázek na domácím i zahraničním trhu," upozornil. Hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová ČTK řekla, že bezprostřední snížení úroků u hypotečních úvěrů nelze po dnešním rozhodnutí bankovní rady ČNB očekávat. "Banky si drží své marže a do konce roku nepřijdou s nějakým výrazným snížením," uvedla s tím, že případné zlevnění hypoték lze čekat až v prvním čtvrtletí 2025. "Průměrná sazba se dostala pod pětiprocentní hranici. V novém roce by se mohla dostat na hranici čtyř procent," doplnila Vaisová. Zlevnění hypoték až ke třem procentům ale zatím považuje za nereálné. V příštím roce očekávají analytici obnovení poklesu základní úrokové sazby. "Prostor pro pokles úroků ČNB v roce 2025 by se měl vytvořit díky předpokládanému směřování inflace k úrovni dvouprocentního cíle, přičemž meziroční inflace klesne podle našeho názoru přechodně i pod dvouprocentní úroveň. Obdobně prostor pro další uvolňování měnových podmínek v české ekonomice by měla vytvořit také politika Evropské centrální banky," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Odborníci se rozcházejí v otázce načasování dalšího snižování sazeb. Podle Jáče by další pokles mohl přijít už v únoru, stejný názor má i hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil nebo analytik Komerční banky Jaromír Gec. Naopak Cverna předpokládá, že přestávka v uvolňování měnové politiky bude delší. "Myslím si, že ČNB v příštím roce nebude se snižováním sazeb spěchat, a tak je možné, že tady s námi dvoutýdenní repo sazba na úrovni čtyř procent bude delší dobu," uvedl. str snm mha

Maďarská centrální banka snížila základní úrok na 6,50 procenta

Budapešť 24. září (ČTK) - Maďarská centrální banka podle očekávání analytiků snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,50 procenta. Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Ke snižování sazeb se po srpnové pauze vrátila díky zmírnění inflace. Od začátku současného cyklu snižování úroků centrální banka snížila hlavní sazbu už o 1150 bazických bodů, což znamená o 11,5 procentního bodu. Sazba 6,50 procenta, která platí od středy, je ale i tak nejvyšší v celé Evropské unii. Banka obdobně snížila také další dvě sazby. Depozitní sazba se tak snížila o čtvrt bodu na 5,50 procenta, zatímco jednodenní sazba u zajištěných úvěrů klesla na 7,50 procenta. Analytici podle agentury Reuters očekávají, že centrální banka do konce letošního roku základní sazbu sníží ještě jednou. Vedle poklesu inflace v Maďarsku to zdůvodňují i výraznějším snížením úroků, k němuž minulý týden přistoupila americká centrální banka (Fed). Míra inflace v Maďarsku v srpnu klesla na 3,4 procenta, a dostala se tak nejníže za tři a půl roku. Loni na jaře se vyšplhala až nad 25 procent a byla nejvyšší v EU. Inflace byla do té doby na vzestupu i v dalších zemích, zejména kvůli vysokým cenám energií. spr

SLOVNÍK NAJÍT