sazby

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "sazby". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo sazby je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Ruská centrální banka plánuje začít příští rok snižovat úroky, jsou na 21 pct.

Moskva 19. listopadu (ČTK) - Ruská centrální banka plánuje začít příští rok snižovat základní úrokovou sazbu, která je na 20letém maximu 21 procent. Podmínkou je, že ekonomiku nepostihnou nové šoky. Podle agentury Reuters to dnes uvedla guvernérka Elvira Nabiullinová. Zvýšení sazeb na více než dvě desítky let nevídané hodnoty podle guvernérky účinně zafungovalo v boji proti inflaci. Ta nyní dosahuje 8,5 procenta a příští rok by se měla snížit na čtyři až 4,5 procenta, řekla Nabiullinová. "Jakmile začne (inflace - poznámka ČTK) zpomalovat, budeme uvažovat o postupném snižování základní úrokové sazby, pokud nedojde k dalším vnějším šokům. Snižování začne příští rok," řekla guvernérka při slyšení v ruském parlamentu. Centrální banka předpokládá, že v roce 2025 bude průměrná úroková sazba činit 17 až 20 procent. Banka čelí kvůli vysokým sazbám rostoucí kritice. Vyčítá se jí, že záměrně dusí ekonomiku v době konfrontace se Západem kvůli ruským vojenským akcím na Ukrajině. Nabiullinová uvedla, že navzdory drahým půjčkám zůstávají investice napříč odvětvími na vysoké úrovni, i protože firmy reinvestují své zisky a zpomalují spotřebitelské úvěry. Centrální banka odhaduje, že v nadcházejících měsících by mohlo začít zpomalovat i poskytování úvěrů podnikům a následně i míra inflace. Podle guvernérky se tak potvrzuje, že přísná měnová politika je účinná ."Nyní se nacházíme v bodě zlomu," řekla Nabiullinová. Ruská centrální banka po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem února 2022 zvýšila základní sazbu na 20 procent, aby podpořila kurz rublu, omezila inflační tlaky a brzdila rychlý odliv kapitálu ze země. Později základní úrok postupně snížila až na 7,5 procenta, ale od srpna loňského roku opět začala s postupným zvyšováním. vjn nim

Bankovní rada ČNB považuje za inflační riziko i slabší korunu

Praha 15. listopadu (ČTK) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) považuje za riziko pro další vývoj inflace i slabší kurz koruny. Vyplývá to ze záznamu z jednání o nastavení úrokových sazeb, který dnes centrální banka zveřejnila. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová považuje oslabení koruny za dostatečný důvod k zastavení snižování úrokových sazeb, pro ponechání základní úrokové sazby na 4,25 procenta na jednání i hlasovala. Většina bankovní rady se ale minulý týden přiklonila k poklesu sazby o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Člen bankovní rady Jan Kubíček na jednání upozornil, že kurz koruny ke konci roku 2025 je podle aktuální prognózy ČNB o šest procent slabší, než předpokládala loňská podzimní predikce, a o čtyři procenta slabší než aktuální očekávání analytiků. Viceguvernér ČNB Jan Frait podle záznamu uvedl, že bez posilování kurzu koruny bude při současném napětí na trhu práce velmi obtížné dosáhnout dvouprocentního inflačního cíle ČNB. Aktuální prognóza ČNB předpokládá v letošním roce průměrný kurz koruny 25,10 CZK/EUR, v příštím roce 25,40 CZK/EUR a o rok později 25,50 CZK/EUR. Členové bankovní rady také upozorňovali na trvající rychlejší růst cen služeb, který představuje riziko pro celkovou inflaci. Podle člena rady Jana Procházky vyšší inflace ve službách povede k tomu, že kvůli výkyvům kolísavých položek spotřebního koše, jako jsou potraviny a pohonné hmoty, může celková inflace stále častěji dosahovat horní hranice tolerančního pásma ČNB, tedy tří procent. Člen rady Tomáš Holub naopak argumentoval, že se riziko setrvačnosti cen služeb zmírňuje, protože jejich vývoj již není plošný a příznivě se v něm projeví zpomalování růstu mezd. Guvernér ČNB Aleš Michl i Zamrazilová se na jednání vyslovovali pro opatrný přístup k dalšímu snižování sazeb, situace v ekonomice podle nich vyžaduje zachování přísné měnové politiky. Frait v té souvislosti poznamenal, že dlouhodobé přestřelování dvouprocentního cíle ČNB by mohlo vést ke zvýšení inflačních očekávání v ekonomice. str rdo

Ruská centrální banka zvýšila základní úrok o jeden procentní bod na 19 procent

Moskva 13. září (ČTK) - Ruská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 19 procent. Ve svém dnešním oznámení mimo jiné uvedla, že inflační tlaky zůstávají v Rusku vysoké. Analytici podle agentury Reuters očekávali, že banka ponechá sazbu beze změny, vzhledem k prvním známkám ochlazení ekonomiky. Část expertů ale předpovídala zvýšení. Sezonně očištěná jádrová inflace podle výpočtu centrální banky v srpnu zrychlila na 7,7 procenta z červencového tempa 6,1 procenta. Od začátku roku pak ceny vzrostly o 5,35 procenta. Centrální banka varovala, že základní inflační tlaky zůstávají celkově vysoké a zatím nevykazují klesající tendenci. Aby zajistila, že se inflace příští rok vrátí k jejímu čtyřprocentnímu cíli, je nutné další zpřísnění měnové politiky, uvedla. Ruská vláda nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) v letošním roce vzroste o 3,9 procenta. Vláda svou prognózu zlepšila, ještě v dubnu čekala růst HDP o 2,8 procenta. Nový údaj však naznačil zpomalení růstu, protože za první pololetí ekonomika vzrostla o 4,6 procenta. V srpnu centrální banka uvedla, že bude muset udržovat přísnou měnovou politiku delší dobu, aby dosáhla udržitelného poklesu inflace. Ruská centrální banka letos zvýšila úroky podruhé, poprvé tak učinila v červenci. Ve druhé polovině loňského roku sazbu v rámci boje s inflací zvýšila celkem o 8,5 procentního bodu. Sazba se nyní nachází nejvýše od roku 2020. Po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem února 2022 centrální banka zvýšila základní sazbu na 20 procent, aby podpořila kurz rublu, omezila inflační tlaky a brzdila rychlý odliv kapitálu ze země. Později však základní úrok postupně snížila až na 7,5 procenta. irl spr

Švýcarská centrální banka snížila základní úrok o čtvrt bodu na 1,25 procenta

Curych 20. června (ČTK) - Švýcarská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta, letos je to už druhé snížení. Banka v dnešní tiskové zprávě uvedla, že inflační tlaky dál polevují a že míra inflace se bude v příštích dvou letech snižovat. Švýcarská centrální banka se v březnu stala z velkých měnových autorit první, která zahájila cyklus snižování úroků. Snížení o dalšího čtvrt procentního bodu předpovídaly asi dvě třetiny dotázaných analytiků, uvedla agentura Reuters. Přístup k uvolňování měnové politiky mezi hlavními centrálními bankami se přitom liší, například americká centrální banka (Fed) se zahájením cyklu uvolňování měnové politiky stále vyčkává. Švýcarský frank po oznámení o dalším snížení sazeb klesl, kolem 13:00 SELČ odepisoval k euru téměř půl procenta na 1,0469 eura. Hlavní akciový index burzy v Curychu nejprve zpevnil a dostal se nad 12.120 bodů, později ale zisky zmírnil a pohyboval se kolem 12.080 bodů. Švýcarská ekonomika se postupně zotavuje, trend zmírňování inflace se ale v dubnu přerušil, než se inflace v následujícím měsíci opět snížila a dostala se na 1,4 procenta. Centrální banka nyní očekává, že inflace v letošním roce dosáhne 1,3 procenta, v příštím roce 1,1 procenta a v roce následujícím 1,0 procenta. Tato prognóza předpokládá, že základní úroková sazba zůstane na 1,25 procenta. "Základní inflační tlaky se ve srovnání s předchozím čtvrtletím opět snížily," uvedla centrální banka. "S dnešním snížením základní sazby je centrální banka schopna udržet vhodné měnové podmínky," dodala. Měnovou politikou se dnes zabývala i britská centrální banka, která ale nechala základní úrok na 5,25 procenta, maximu od roku 2008. Americký Fed má základní sazbu v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2001. Evropská centrální banka (ECB) začátkem června zahájila cyklus uvolňování měnové politiky a základní sazbu snížila o čtvrt bodu na 4,25 procenta. V Británii, v USA i v eurozóně je míra inflace aktuálně vyšší než ve Švýcarsku. spr

SLOVNÍK NAJÍT