sazby

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "sazby". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo sazby je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Švýcarská centrální banka snížila úroky nejvýrazněji za téměř deset let

Bern 12. prosince (ČTK) - Švýcarská centrální banka dnes snížila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,5 procenta. Přikročila tím k nejvýraznější redukci úroků za téměř deset let. Většina ekonomů v anketě agentury Reuters předpovídala, že banka úroky sníží o čtvrt procentního bodu. Základní sazba se nyní nachází na nejnižší úrovni zhruba za dva roky. Švýcarská centrální banka dnešním krokem reaguje na předpokládané snižování úroků dalšími centrálními bankami a snaží se omezit růst švýcarského franku, myslí si analytici. Banka v tiskové zprávě uvedla, že ve svém rozhodnutí zohlednila mimo jiné pokles inflačních tlaků. Upozornila také, že je v případě potřeby nadále připravena intervenovat na devizovém trhu. Růst domácí měny komplikuje život švýcarským exportérům, protože zvyšuje ceny jejich zboží z pohledu zahraničních odběratelů. Centrální banka předpokládá, že průměrná míra inflace ve Švýcarsku v letošním roce dosáhne 1,1 procenta a v příštím roce klesne na 0,3 procenta. Předpověděla zároveň, že hrubý domácí produkt (HDP) Švýcarska se v letošním roce zvýší zhruba o procento. V příštím roce počítá s určitým zrychlením hospodářského růstu, mimo jiné díky uvolněnější měnové politice. Ekonomika by podle centrální banky mohla příští rok vykázat růst až o 1,5 procenta. Předpokládá se, že úrokové sazby tento měsíc sníží také například Evropská centrální banka (ECB) či americká centrální banka (Fed). ECB o nastavení úroků rozhodne dnes a Fed příští týden. pmh spr

Ruská centrální banka plánuje začít příští rok snižovat úroky, jsou na 21 pct.

Moskva 19. listopadu (ČTK) - Ruská centrální banka plánuje začít příští rok snižovat základní úrokovou sazbu, která je na 20letém maximu 21 procent. Podmínkou je, že ekonomiku nepostihnou nové šoky. Podle agentury Reuters to dnes uvedla guvernérka Elvira Nabiullinová. Zvýšení sazeb na více než dvě desítky let nevídané hodnoty podle guvernérky účinně zafungovalo v boji proti inflaci. Ta nyní dosahuje 8,5 procenta a příští rok by se měla snížit na čtyři až 4,5 procenta, řekla Nabiullinová. "Jakmile začne (inflace - poznámka ČTK) zpomalovat, budeme uvažovat o postupném snižování základní úrokové sazby, pokud nedojde k dalším vnějším šokům. Snižování začne příští rok," řekla guvernérka při slyšení v ruském parlamentu. Centrální banka předpokládá, že v roce 2025 bude průměrná úroková sazba činit 17 až 20 procent. Banka čelí kvůli vysokým sazbám rostoucí kritice. Vyčítá se jí, že záměrně dusí ekonomiku v době konfrontace se Západem kvůli ruským vojenským akcím na Ukrajině. Nabiullinová uvedla, že navzdory drahým půjčkám zůstávají investice napříč odvětvími na vysoké úrovni, i protože firmy reinvestují své zisky a zpomalují spotřebitelské úvěry. Centrální banka odhaduje, že v nadcházejících měsících by mohlo začít zpomalovat i poskytování úvěrů podnikům a následně i míra inflace. Podle guvernérky se tak potvrzuje, že přísná měnová politika je účinná ."Nyní se nacházíme v bodě zlomu," řekla Nabiullinová. Ruská centrální banka po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem února 2022 zvýšila základní sazbu na 20 procent, aby podpořila kurz rublu, omezila inflační tlaky a brzdila rychlý odliv kapitálu ze země. Později základní úrok postupně snížila až na 7,5 procenta, ale od srpna loňského roku opět začala s postupným zvyšováním. vjn nim

Fed snížil základní úrokovou sazbu o půl bodu do pásma 4,75 až 5,00 procenta

Washington 18. září (ČTK) - Americká centrální banka (Fed) po dvoudenním zasedání svého měnového výboru snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do rozpětí 4,75 až 5,00 procenta. Oznámila to v dnešní tiskové zprávě. Je to první snížení úroků v USA za více než čtyři roky a Fed počítá s dalším snížením sazeb ještě v letošním roce. "Výbor získal větší jistotu, že inflace se trvale pohybuje směrem ke dvouprocentnímu cíli, a soudí, že rizika pro dosažení jeho cílů v oblasti zaměstnanosti a inflace jsou zhruba v rovnováze," uvádí se ve sdělení centrální banky. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka se více než kdy předtím přiblížila k vyhlášení vítězství nad inflací. "Víme, že nastal čas rekalibrovat naši politiku (úrokových sazeb) na něco, co je vhodnější vzhledem k pokroku v oblasti inflace," řekl Powell. "Neříkáme 'mise splněna', ale musím říci, že jsme povzbuzeni pokrokem, kterého jsme dosáhli," podotkl. Americká ekonomika si podle něj vede dobře a dnešní rozhodnutí má za cíl ji v tomto stavu udržet. Fed očekává, že by do konce letošního roku mohl snížit úroky ještě o půl procentního bodu. V příštím roce by pak úroky mohly klesnout o jeden procentní bod a v roce 2026 o dalšího půl procentního bodu. Skončily by tak v pásmu 2,75 až 3,00 procenta. Centrální banka nicméně dodala, že bude připravena měnovou politiku upravit, pokud se objeví rizika, která by mohla bránit dosažení jejích cílů. Nadále bude věnovat pozornost stabilním cenám a maximální zaměstnanosti. Analytici snížení úroků očekávali. Nebyli však jednotní v názoru, jak velký bude rozsah snížení. Valná většina trhu počítala se snížením o čtvrt procentního bodu, v reakci na zprávu o inflaci za srpen však vzrostly sázky na pokles až o půl procentního bodu. Fed zveřejnil také nový odhad vývoje inflace, zaměstnanosti a hrubého domácího produktu (HDP). Meziroční tempo růstu indexu výdajů na osobní spotřebu, což je pro Fed preferovaný ukazatel inflace, se podle bankéřů do konce letošního roku sníží na 2,3 procenta a do konce příštího roku na 2,1 procenta. Míra nezaměstnanosti by do konce letošního roku měla stoupnout na 4,4 procenta z nynějších 4,2 procenta a na této úrovni zůstane celý příští rok, domnívá se centrální banka. Hrubý domácí produkt se podle ní v letošním roce zvýší o 2,1 procenta a v roce příštím o dvě procenta. Se stejným růstem počítal Fed i v předchozí, červnové prognóze. Centrální banka v letech 2022 a 2023 výrazně zvyšovala sazby v reakci na prudký růst inflace, která se zhruba před dvěma lety dostala nejvýše za 40 let. Naposledy centrální banka změnila úroky loni v červenci, kdy je zvýšila na nejvyšší hodnotu od roku 2001, od té doby se úroky neměnily. Snížení úrokových sazeb by mělo časem snížit náklady na půjčky, hypotéky, úvěry na automobily a kreditní karty, a podpořit tak zvýšení výdajů Američanů a ekonomický růst. Majitelé domů budou moci refinancovat hypotéky za nižší sazby, čímž ušetří na měsíčních splátkách. Podniky si také mohou více půjčovat a investovat. irl spr jd

Britská centrální banka podle očekávání ponechala úroky beze změny

Londýn 20. června (ČTK) - Britská centrální banka nechala podle očekávání základní úrokovou sazbu na 5,25 procenta, maximu za 16 let. Uvedla to v dnešní tiskové zprávě. Banka zatím sazby nezměnila, přestože středeční zpráva ukázala, že inflace v Británii poprvé za téměř tři roky klesla na cílovou úroveň dvou procent. Někteří členové měnového výboru však uvedli, že jejich rozhodnutí nesnižovat sazby je nyní "jemně vyvážené". Centrální banka uvedla, že pro zachování úroků se vyslovilo sedm členů jejího měnového výboru, zatímco dva členové hlasovali pro snížení o čtvrt procentního bodu. To je stejné jako na předchozím zasedání začátkem května. Žádný z 65 ekonomů v anketě agentury Reuters neočekával, že britská centrální banka bude následovat Evropskou centrální banku (ECB) a základní úrok sníží už tento měsíc. Za pravděpodobný termín prvního snížení považují srpen. Trhy se ale domnívají, že banka začne snižovat úroky až v září nebo v listopadu. Navzdory zpomalení inflace se zdá, že některé centrální bankéře stále znepokojuje vyšší inflace v důležitém sektoru služeb a rovněž tempo růstu mezd. To zvyšuje riziko opětovného zrychlení inflace v případě, že by centrální banka snížila úrokové sazby příliš brzy. Podle guvernéra centrální banky Andrewa Baileyho je dobrou zprávou, že nejnovější údaje ukázaly návrat inflace na dvouprocentní cíl, na snižování sazeb je ale podle něj zatím příliš brzy. "Potřebujeme mít jistotu, že inflace zůstane nízká, a proto jsme se rozhodli prozatím držet sazby na úrovni 5,25 procenta," uvedl. Jeho vyjádření se však liší od vyjádření z minulého měsíce, kdy řekl, že je optimistou, pokud jde o vývoj klíčových údajů, aby šlo uvažovat o snížení sazeb. Centrální banka očekává, že se inflace do konce roku opět zvýší nad dvouprocentní cíl, protože postupně odezní dopad dubnového snížení regulovaných účtů domácností za energie. Ve druhé polovině roku se inflace podle jejího odhadu bude pohybovat kolem 2,5 procenta. Růst mezd a inflace ve službách, což jsou ukazatele přetrvávající celkové inflace, se od květnového zasedání zmírnily, ale zůstávají vysoké. Banka také uvedla, že nadcházející parlamentní volby neměly na její rozhodování žádný vliv. Předčasné volby se v Británii konají v červenci a konzervativci současného premiéra Rishiho Sunaka v průzkumech veřejného mínění zaostávají za opozičními labouristy zhruba o 20 procentních bodů. Britská centrální banka začala zvyšovat úrokové sazby v prosinci 2021, což bylo dříve než ostatní velké centrální banky. Na současné maximum se sazby dostaly v srpnu 2023. irl spr

SLOVNÍK NAJÍT