V 1. pololetí mělo penzijní připojištění 4,12 mil. lidí, o 100.000 míň než loni
Praha 9. srpna (ČTK) - V prvním pololetí letošního roku ve třetím pilíři penzijního připojištění spořilo a investovalo 4,123 milionu účastníků, o 100.000 méně než na konci roku 2023. Penzijní společnosti jim spravovaly majetek 606 miliardy Kč, tedy o 10,8 miliardy víc než loni. ČTK o tom dnes informovala Asociace penzijních společností ČR.
V doplňkovém penzijním spoření investovalo na konci června podle asociace 1,911 milionu účastníků, o 100.000 více než loni. Ve starém penzijním připojištění, do kterého se 11 let nedá vstoupit, zůstalo 2,211 milionu lidí. Letošní pokles činí 200.000 účastníků.
"Zájem o doplňkové penzijní připojištění nepolevuje. Brzy se v nich dočkáme dvou milionů účastníků, poměr lidí ve starých a nových fondech se vyrovná a staré penzijní připojištění začne postupně hrát ve třetím pilíři menší a menší roli. To je dobře, protože na stáří je třeba investovat, a ne pouze spořit. I po turbulencích na akciových trzích v posledních dnech to stále vypadá z pohledu zhodnocení na výborný rok,“ uvedl prezident asociace Aleš Poklop.
V účastnických fondech přibylo za druhé čtvrtletí letošního roku 47.171 účastníků. Z transformovaných fondů odešlo ve stejné době 93.983 účastníků. Příspěvek zaměstnavatele pobíralo ve třetím pilíři na konci letošního druhého čtvrtletí 1,262.956 účastníků, průměrný měsíční příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění činil 1069 Kč a na doplňkové penzijní spoření 1196 Kč.
Mezi legislativní změny platné od ledna patří výhodnější režim pro daňové odpočty, nově je možné snížit si základ daně až o 48.000 Kč. Jde o souhrnný limit i pro životní pojištění, pojištění dlouhodobé péče a dlouhodobý investiční produkt DIP. Další novinkou je možnost dvou smluv penzijního spoření, kdy účastník nemusí kvůli přechodu ze starého připojištění do nového převádět všechny naspořené peníze.
Od července přišla změna státních příspěvků a limitů pro jejich dosažení. Nově se sjednotil příspěvek podle ukládané částky. Stát začal k měsíčně uloženým částkám mezi 500 Kč a 1700 Kč přidávat jednotných 20 procent. Na nejvyšší státní příspěvek 340 Kč dosahuje ten, kdo si odkládá 1700 Kč a více. V červenci skončila státní podpora pro starobní důchodce.
Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. Nové fondy neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, naopak nabízejí možné vyšší zhodnocení. Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994.
fd ptd - sdílejte článek
Následuje: Izrael odebral diplomatický status norským zástupcům při palestinské autonomii
Tel Aviv/Oslo 8. srpna (ČTK) - Izraelská vláda odebrala akreditaci osmi norským diplomatům, kteří působí v Tel Avivu a mají na starost vztahy Norska s palestinskou autonomií. Informoval o tom server The Times of Israel (ToI). Norské ministerstvo zahraničí podle agentury Reuters označilo postup izraelské vlády za extrémní krok, který se odrazí na pomoci palestinským civilistům. USA a EU izraelský krok kritizovaly. "Dnešní rozhodnutí bude mít důsledky pro naše vztahy s (izraelskou) vládou (Benjamina) Netanjahua. Zvažujeme, jakými opatřeními Norsko zareaguje na situaci, kterou nyní Netanjahuova vláda vytvořila," uvedl podle serveru ToI norský ministr zahraničí Espen Barth Eide. Izraelské ministerstvo zahraničí zdůvodnilo krok protiizraelskými postoji této severské země a květnovým uznáním palestinského státu z jeho strany. V oficiální nótě zaslané dnes norské ambasádě ministerstvo uvedlo, že diplomatický status bude Norům zrušen za sedm dní. "Je to cena za protiizraelské chování. Místo aby bojovali proti palestinskému terorismu po 7. říjnu a podporovali izraelský boj proti íránské ose zla, vybralo si Norsko ocenit vrahy a násilníky z Hamásu ve formě uznání palestinského státu," citoval server ToI šéfa izraelské diplomacie Jisraela Kace. Izraelské rozhodnutí není konstruktivní vzhledem k roli zprostředkovatele dialogu mezi Izraelem a Palestinci, kterou Norsko dlouhodobě zastává, řekl podle agentury AFP mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller. "Silně odsuzuji toto neopodstatněné rozhodnutí," uvedl k izraelskému kroku šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který vyjádřil Norsku ze strany EU "plnou solidaritu". Norsko uznalo palestinský stát koncem května spolu s Irskem a Španělskem. Podle nich je totiž dvoustátní řešení jedinou cestou, jak mohou Izrael a Palestina žít vedle sebe v míru a bezpečí. Kac už tehdy obvinil vlády těchto zemí z podpory Hamásu, který Izrael, Evropská unie a Spojené státy považují za teroristickou organizaci. Palestinský stát uznává přes 140 zemí, letos to udělalo i několik karibských států. (pokračování...)
Tel Aviv/Oslo 8. srpna (ČTK) - Izraelská vláda odebrala akreditaci osmi norským diplomatům, kteří působí v Tel Avivu a mají na starost vztahy Norska s palestinskou autonomií. Informoval o tom server The Times of Israel (ToI). Norské ministerstvo zahraničí podle agentury Reuters označilo postup izraelské vlády za extrémní krok, který se odrazí na pomoci palestinským civilistům. USA a EU izraelský krok kritizovaly. "Dnešní rozhodnutí bude mít důsledky pro naše vztahy s (izraelskou) vládou (Benjamina) Netanjahua. Zvažujeme, jakými opatřeními Norsko zareaguje na situaci, kterou nyní Netanjahuova vláda vytvořila," uvedl podle serveru ToI norský ministr zahraničí Espen Barth Eide. Izraelské ministerstvo zahraničí zdůvodnilo krok protiizraelskými postoji této severské země a květnovým uznáním palestinského státu z jeho strany. V oficiální nótě zaslané dnes norské ambasádě ministerstvo uvedlo, že diplomatický status bude Norům zrušen za sedm dní. "Je to cena za protiizraelské chování. Místo aby bojovali proti palestinskému terorismu po 7. říjnu a podporovali izraelský boj proti íránské ose zla, vybralo si Norsko ocenit vrahy a násilníky z Hamásu ve formě uznání palestinského státu," citoval server ToI šéfa izraelské diplomacie Jisraela Kace. Izraelské rozhodnutí není konstruktivní vzhledem k roli zprostředkovatele dialogu mezi Izraelem a Palestinci, kterou Norsko dlouhodobě zastává, řekl podle agentury AFP mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller. "Silně odsuzuji toto neopodstatněné rozhodnutí," uvedl k izraelskému kroku šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který vyjádřil Norsku ze strany EU "plnou solidaritu". Norsko uznalo palestinský stát koncem května spolu s Irskem a Španělskem. Podle nich je totiž dvoustátní řešení jedinou cestou, jak mohou Izrael a Palestina žít vedle sebe v míru a bezpečí. Kac už tehdy obvinil vlády těchto zemí z podpory Hamásu, který Izrael, Evropská unie a Spojené státy považují za teroristickou organizaci. Palestinský stát uznává přes 140 zemí, letos to udělalo i několik karibských států. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'V 1. pololetí mělo penzijní připojištění 4,12 mil. lidí, o 100.000 míň než loni' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2024080807748|511051. Vydána 09.08.2024 9:44:19. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'V 1. pololetí mělo penzijní připojištění 4,12 mil. lidí, o 100.000 míň než loni' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2024080807748|511051. Vydána 09.08.2024 9:44:19. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.