STEM/MARK: Většina Čechů neřeší, jaký typ platební karty od banky dostanou
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Praha 18. listopadu (ČTK) - Většině Čechů nezáleží na tom, jaký typ platební karty od své banky dostanou. Výběr považuje za důležitý pouze pětina z nich. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. Stejně jako v ostatních zemích dominují i v České republice karty Visa a Mastercard. Jiný typ vlastní méně než jedno procento dotázaných. Naopak Visu i Mastercard nosí v peněžence 19 procent Čechů.
Tři čtvrtiny lidí uvedly, že jim typ karty byl vždy vybrán bankou. Pouze jeden z deseti dotázaných měl vždy možnost si typ karty vybrat, čtyři procenta zažila u banky obě varianty a deset procent lidí nevědělo, či neodpovědělo. Nejčastěji možnost výběru uváděli klienti Fio Banky a ČSOB.
Z těch, kterým, byla automaticky vybrána karta bankou, má jen kartu Visa 42 procent, jen kartu Mastercard 33 procent a oba typy karet má 17 procent...
Pouze kartou Visa platí 40 procent Čechů, zatímco výhradně kartu Mastercard používá 33 procent lidí. Ženy častěji než muži považují za nutné mít oba typy. Mezi lidmi staršími 60 let vlastní karty od obou provozovatelů deset procent lidí. Podíl se liší také podle vzdělání. Visu i Mastercard má 27 procent vysokoškolsky vzdělaných lidí, zatímco mezi lidmi bez maturity je to 13 procent.
"Z těch, kterým, byla automaticky vybrána karta bankou, má jen kartu Visa 42 procent, jen kartu Mastercard 33 procent a oba typy karet má 17 procent," uvedla agentura. Pokud si lidé mohli vybrat, pak 49 procent z nich zvolilo Mastercard, 29 procent preferovalo Visu a 14 procent zvolilo oba typy karet.
Průzkum se uskutečnil od 26. září do 1. října a zúčastnilo se ho 507 lidí.
mtj rdo - sdílejte článek
Následuje: Borrell věří, že se země EU shodnou, že Ukrajina může útočit do hloubi Ruska
Brusel/Varšava 18. listopadu (ČTK) - Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell věří, že se unijní země shodnou, že Ukrajina může útočit do hloubi ruského území. Borrell to dnes uvedl během zasedání ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu. Šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot podle agentury Reuters poznamenal, že Paříž takovou možnost zvažuje. Jeho maďarský kolega Péter Szijjárto naopak označil krok USA za "obrovsky nebezpečný". List The New York Times v neděli napsal, že americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině použít rakety dlouhého doletu dodané Spojenými státy proti cílům na ruském území. Podle serveru Axios se toto povolení ale vztahuje jen na útoky na cíle v ruské Kurské oblasti. "Říkám opakovaně, že Ukrajina by měla mít možnost používat zbraně, které jsme jí poskytli, nejenom aby zastavila šípy, ale také aby byla schopna zasáhnout lučištníky," nechal se slyšet Borrell. "Jsem si jistý, že o tom budeme znovu diskutovat. Doufám, že členské státy se na tom shodnou," doplnil. "Otevřeně jsme řekli, že by to byla možnost, kterou bychom zvážili, pokud by to umožnilo zasáhnout cíl, odkud Rusko v současnosti agresivně útočí na ukrajinské území," řekl zase Barrot. Bidenovo rozhodnutí přivítal polský prezident Andrzej Duda. "Rusko jasně vidí, že Ukrajině se dostává výrazné podpory. To je důležitý, možná přelomový okamžik války," cituje Dudu portál onet.pl. Dodal, že americké rakety, kterými Ukrajina disponuje, nejsou takové, kterými "je možné udeřit na cíle v Moskvě nebo Petrohradu. Umožňují odrazit ruské zázemí fronty a to má význam". "Týká se to sil, které vedou agresi proti Ukrajině," podotkl polský prezident. Podle litevského ministra zahraničí Gabrieliuse Landsbergise by měla být zrušena veškerá omezení týkající se použití zbraní. "Zatím ale ještě neotvírám šampaňské, protože nevím, kolik raket Rusové mají a zda to změní situaci na bojišti. Rovněž není jasné, zda ty restrikce byly zrušeny úplně, nebo částečně," uvedl v reakci na Bidenovo rozhodnutí. "Když ale nedovolíme Ukrajině, aby se mohla bránit, pak prohraje a my prohrajeme s ní," dodal. (pokračování...)
Brusel/Varšava 18. listopadu (ČTK) - Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell věří, že se unijní země shodnou, že Ukrajina může útočit do hloubi ruského území. Borrell to dnes uvedl během zasedání ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu. Šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot podle agentury Reuters poznamenal, že Paříž takovou možnost zvažuje. Jeho maďarský kolega Péter Szijjárto naopak označil krok USA za "obrovsky nebezpečný". List The New York Times v neděli napsal, že americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině použít rakety dlouhého doletu dodané Spojenými státy proti cílům na ruském území. Podle serveru Axios se toto povolení ale vztahuje jen na útoky na cíle v ruské Kurské oblasti. "Říkám opakovaně, že Ukrajina by měla mít možnost používat zbraně, které jsme jí poskytli, nejenom aby zastavila šípy, ale také aby byla schopna zasáhnout lučištníky," nechal se slyšet Borrell. "Jsem si jistý, že o tom budeme znovu diskutovat. Doufám, že členské státy se na tom shodnou," doplnil. "Otevřeně jsme řekli, že by to byla možnost, kterou bychom zvážili, pokud by to umožnilo zasáhnout cíl, odkud Rusko v současnosti agresivně útočí na ukrajinské území," řekl zase Barrot. Bidenovo rozhodnutí přivítal polský prezident Andrzej Duda. "Rusko jasně vidí, že Ukrajině se dostává výrazné podpory. To je důležitý, možná přelomový okamžik války," cituje Dudu portál onet.pl. Dodal, že americké rakety, kterými Ukrajina disponuje, nejsou takové, kterými "je možné udeřit na cíle v Moskvě nebo Petrohradu. Umožňují odrazit ruské zázemí fronty a to má význam". "Týká se to sil, které vedou agresi proti Ukrajině," podotkl polský prezident. Podle litevského ministra zahraničí Gabrieliuse Landsbergise by měla být zrušena veškerá omezení týkající se použití zbraní. "Zatím ale ještě neotvírám šampaňské, protože nevím, kolik raket Rusové mají a zda to změní situaci na bojišti. Rovněž není jasné, zda ty restrikce byly zrušeny úplně, nebo částečně," uvedl v reakci na Bidenovo rozhodnutí. "Když ale nedovolíme Ukrajině, aby se mohla bránit, pak prohraje a my prohrajeme s ní," dodal. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'STEM/MARK: Většina Čechů neřeší, jaký typ platební karty od banky dostanou' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2024111805155|512203. Vydána 18.11.2024 16:17:24. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'STEM/MARK: Většina Čechů neřeší, jaký typ platební karty od banky dostanou' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2024111805155|512203. Vydána 18.11.2024 16:17:24. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
