Soud zatím nerozhodl, zda se má Klaus omluvit Fajtovi
Praha 29. července 2021 (ČTK) - Městský soud v Praze dnes v odvolacím řízení nerozhodl o tom, zda se má bývalý prezident Václav Klaus omluvit někdejšímu řediteli Národní galerie Praha Jiřímu Fajtovi, který na něj podal žalobu na ochranu osobnosti. Klaus před dvěma lety v televizi uvedl, že po svém nástupu na Hrad v roce 2003 zdědil milionové dluhy způsobené Fajtem. Historik umění Fajt to odmítá.
Soud prvního stupně Fajtovu žalobu zamítl, požadovaná omluva podle něj nekoresponduje s tím, co Klaus řekl. Žalovaný podle obvodního soudu neoprávněně nezasáhl do osobnostních práv žalobce, finanční stránku výstavy předurčoval megalomanský projekt výstavy, proto se mohl Klaus podle obvodního soudu tak vyjádřit, uvedla dnes soudkyně Veronika Křesťanová. Doplnila, že odvolací soud nesouhlasí s tím, že omluva je nepřiléhavá, jak konstatoval soud prvního stupně.
Dodala, že žalovaný byl ochoten v dopise říci, že výrok nebyl výrokem o protiprávnosti Fajtova jednání. Byl podle něj řečen v kontextu toho, že Fajt měl jako autor vliv na definování obsahu a finanční náročnosti výstavy. Žalobce tento návrh nepřijal, protože v něm chybělo jakékoli slovo o omluvě, uvedla soudkyně. Navrhla tedy, že by bylo vhodné Klausův výrok doplnit o omluvu – v tom smyslu, že odpovědnost za finanční stránku výstavy neležela na žalobci.
Klausův zástupce Ivan Houfek uvedl, že k takovému doplnění nemá od klienta pokyn. Soudkyně proto po dohodě s oběma právními zástupci jednání odročila na 26. srpna za účelem pokusu o mimosoudní dohodu.
Václav Klaus v roce 2019 řekl v pořadu Partie televize Prima, že Pražský hrad po jeho nástupu do funkce zdědil dluhy, které způsobil Fajt v souvislosti s výstavou na Hradě. V televizním pořadu se řešila údajná nečinnost současného prezidenta Miloše Zemana ohledně přijetí rezignace tehdejšího ministra kultury Antonína Staňka. Staňkovu demisi odstartoval odpor části odborné veřejnosti i politiků, který vyvolalo Staňkovo odvolání Fajta z čela NGP v dubnu téhož roku. Klaus tehdy uvedl, že pro takový krok má pochopení, protože na Fajta má silný názor v tom smyslu, že po něm "na Hradě zdědili milionové dluhy".
Fajt dříve uvedl, že zmínka o údajných dluzích se týkala jeho působení při přípravě mezinárodní výstavy Karel IV., císař z Boží milosti - Umění z doby vlády posledních Lucemburků, která se na Pražském hradě po premiéře v USA konala v roce 2006. Fajt se žalobou bránil Klausovu výroku proto, že finanční stránka výstavy nebyla v jeho kompetenci, uvedla dnes soudkyně.
Klaus s tím nesouhlasil, požadovaná omluva podle něj nekoresponduje s tím, co vyřkl. Nemyslel prý, že se u Fajta jednalo o pracovně-právní odpovědnost či porušení rozpočtové kázně. Výběr exponátů ve Fajtově kompetenci podle Klause předurčil finanční náročnost výstavy a kvůli tomu mu může být finanční odpovědnost přičítána.
Výstavu, kterou Klaus zahajoval, se Správou Pražského hradu pořádalo Metropolitní muzeum v New Yorku. Tam měla přehlídka premiéru v roce 2005 a vidělo ji 170.000 lidí. Výstavu připravovali Jiří Fajt a kurátorka Metropolitního muzea Barbara Boehmová téměř osm let. Shromáždila se na ní díla, jež vznikla v jednom místě a v jedné době, nikdy poté již však nebyla pohromadě. Na výstavu je zapůjčily mnohé zahraniční instituce. Celý projekt měl asi šedesátimilionové náklady, z toho však zaplatili pořadatelé přibližně 15 milionů korun za komerční pojistky, neboť se za díla nezaručil stát.
hrm rot - sdílejte článek
Následuje: V Býčí skále je asi pohřbena vládnoucí elita z období před naším letopočtem
Olomouc 29. července (ČTK) - Zřejmě několik generací tehdejší vládnoucí elity bylo pohřbeno v Býčí skále na Blanensku, která v šestém a pátém století před naším letopočtem sloužila k ukládání těl zemřelých. Vyplývá to z revizního výzkumu této lokality, na kterém se podíleli archeologové z Univerzity Palackého v Olomouci a Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s kolegy z dalších univerzit a institucí. ČTK to dnes sdělil mluvčí UP Egon Havrlant. První předběžné výsledky výzkumu archeologové představí v září na konferenci Kras, jeskyně a lidé v Blansku. "Mrtví velmožové a velmožky byli s pohřební výbavou, jídlem a dary uloženi v dřevěných komorách obložených kameny. Domníváme se, že šlo o jeskynní svatyni z let 575 až 450 před naším letopočtem. Identifikovali jsme nedávno i fragmenty šesti pohřebních vozů, což je polovina z celkového počtu na území Evropy z tohoto období," uvedl vedoucí výzkumu Martin Golec z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Cílem výzkumu vědců z několika českých univerzit bylo znovu probádat lokalitu Býčí skály, kterou v roce 1872 zkoumal Heinrich Wankel. Kromě nálezů úlomků keramiky, dřevěných vozů s kovovými ozdobami, šperků a zbraní přinesl výzkum postupně nové a často také zásadní poznatky. (pokračování...)
Olomouc 29. července (ČTK) - Zřejmě několik generací tehdejší vládnoucí elity bylo pohřbeno v Býčí skále na Blanensku, která v šestém a pátém století před naším letopočtem sloužila k ukládání těl zemřelých. Vyplývá to z revizního výzkumu této lokality, na kterém se podíleli archeologové z Univerzity Palackého v Olomouci a Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s kolegy z dalších univerzit a institucí. ČTK to dnes sdělil mluvčí UP Egon Havrlant. První předběžné výsledky výzkumu archeologové představí v září na konferenci Kras, jeskyně a lidé v Blansku. "Mrtví velmožové a velmožky byli s pohřební výbavou, jídlem a dary uloženi v dřevěných komorách obložených kameny. Domníváme se, že šlo o jeskynní svatyni z let 575 až 450 před naším letopočtem. Identifikovali jsme nedávno i fragmenty šesti pohřebních vozů, což je polovina z celkového počtu na území Evropy z tohoto období," uvedl vedoucí výzkumu Martin Golec z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Cílem výzkumu vědců z několika českých univerzit bylo znovu probádat lokalitu Býčí skály, kterou v roce 1872 zkoumal Heinrich Wankel. Kromě nálezů úlomků keramiky, dřevěných vozů s kovovými ozdobami, šperků a zbraní přinesl výzkum postupně nové a často také zásadní poznatky. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Soud zatím nerozhodl, zda se má Klaus omluvit Fajtovi' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Kultura (kul). ID zprávy: T2021072907441|500869. Vydána 29.07.2021 15:18:46. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Soud zatím nerozhodl, zda se má Klaus omluvit Fajtovi' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Kultura (kul). ID zprávy: T2021072907441|500869. Vydána 29.07.2021 15:18:46. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.