Potomci posledního italského krále chtějí zpět své klenoty
Řím 26. ledna 2022 (ČTK) - Potomci posledního italského krále Umberta II., který v roce 1946 zemi vládl pouhý měsíc před tím, než se stala republikou, chtějí získat zpět své klenoty. Šperky a další cennosti v odhadované hodnotě desítek milionů eur jsou v držení centrální banky, kam je královská rodina uschovala před svým odchodem do exilu. O jejich vrácení nyní rodina posledního monarchy formálně požádala vůbec poprvé, napsal deník The Guardian.
Náhrdelníky, brože, tiáry a další šperky, které jsou osazeny více než 6000 brilianty a 2000 perlami a které po staletí nosily královny, princezny a další příslušnice vládnoucího savojského rodu, jsou posledních téměř 80 let uschovány v trezoru centrální banky. Tam skončily poté, co Italové v červnu 1946 v referendu rozhodli o zrušení monarchie. Mužští příslušníci rodu pak byli z Itálie vyhoštěni kvůli podpoře fašistického diktátora Benita Mussoliniho, zpět se směli vrátit až v roce 2002.
Synovi Umberta II. Victoru Emanuelovi je 84 let, jeho synovi Emanuelovi Filibertovi 49 let a oba chtějí jednat se zástupci italské vlády i centrální banky o vrácení rodinných klenotů. První setkání vyjednavačů obou stran se podle právního zástupce potomků krále Sergia Orlandiho konalo v úterý. Pokud se nenajde řešení sporu, chce se rodina obrátit na soud, uvedl list Corriere della Sera.
Odhady hodnoty šperků, o které šlechtici žádají, se velice různí. Podle deníku The Guardian se v minulosti uvádělo, že jejich cena se může pohybovat mezi 18 a 300 miliony eur, což v přepočtu činí asi 442 milionů až 7,4 miliardy korun.
lep - sdílejte článek
Následuje: Haarec: Ruští vědci objasnili účel trubiček z hrobu starého 5500 let
Moskva 26. ledna (ČTK/Haarec) - Slámky na vícero použití jsou hit, když se teď lidé snaží zbavit těch jednorázových, aby chránili životní prostředí před dalším plastem. Ale nevymysleli jsme nic nového, jelikož dutými trubičkami se nápoje srkaly už před mnoha tisíci lety. Ruští vědci se domnívají, že vysvětlili účel trubiček, které byly součástí archeologického nálezu v kavkazském Majkopu z rané doby bronzové. Jde zřejmě o nejstarší známé dochované slámky, napsal izraelský list Haarec. V hrobě z doby před 5500 lety se našlo kromě jiného osm metrových trubiček ze zlata a stříbra. Dosud se myslelo, že to mohla být panovnická žezla, ale nebylo jasné, proč byla dutá. A proč v nich byly jemné filtry a usazenina. Ruští vědci v odborném časopise Antiquity publikovali studii, podle níž šlo o brčka, jimiž se pilo ze společné nádoby pivo. Zvyk sdílet nápoje pomocí slámek pochází z Mezopotámie a fakt, že se rozšířil až na Kavkaz, je příkladem sdílení zkušeností - jakési rané globalizace v době bronzové. Trubičky dlouho vědce fascinovaly. Byly mezi luxusními předměty v hrobě objeveném roku 1897 v kurganu - mohyle navršené nad pohřební komorou - u Majkopu v jižním Rusku. Uvnitř se našly kostry tří dospělých. Mrtvý uložený uprostřed byl zřejmě společensky postavený nejvýš, byl pohřbený v elegantním šatě se šperky a kolem něj byly keramické nádoby, kovové nástroje a zbraně. Šlo o senzační objev, který dal vzniknout termínu majkopská kultura, jíž se označovala společnost z rané doby bronzové, která v období 3700 až 3000 let před naším letopočtem obývala část Kavkazu. Hvězdným nálezem bylo osm trubiček, které byly uloženy na dosah ruky osoby pohřbené uprostřed, avšak archeologové nebyli schopni zjistit jejich účel. Tyčky se zašpičatělými konci jsou ze svinutých zlatých a stříbrných pásků, některé byly ozdobeny snímatelnou figurkou býka. V minulém století se objevilo několik vysvětlení jejich účelu. Zvažovalo se, že mohlo jít o žezla nebo o tyčky, které při pohřebním průvodu podpíraly baldachýn. Žádná z teorií ale neodpovídala na otázku, proč byly trubičky duté, což předpokládalo mnohem obtížnější výrobu než u prostých tyčí, sdělil Viktor Trifonov, který patří k archeologickému týmu institutu dějin hmotné kultury Ruské akademie věd. V článku jeho skupina píše, že zlaté a stříbrné trubičky byly vznešenější verzí běžných slámek na pití a že se používaly nejspíš ke konzumaci piva. K tomu, že se jimi pilo pivo a ne víno, které se v té době na Kavkaze rovněž vyrábělo, vědci došli prozkoumáním konců trubiček. Na špicích byly velmi drobné otvory, které měly funkci cedníku a filtrovaly sedlinu, již pivo tehdejší doby obsahovalo. Na konci jedné z nalezených slámek se našly mikroskopické zbytky ječmenného škrobu, což teorii o pivních slámkách podpořilo. (pokračování...)
Moskva 26. ledna (ČTK/Haarec) - Slámky na vícero použití jsou hit, když se teď lidé snaží zbavit těch jednorázových, aby chránili životní prostředí před dalším plastem. Ale nevymysleli jsme nic nového, jelikož dutými trubičkami se nápoje srkaly už před mnoha tisíci lety. Ruští vědci se domnívají, že vysvětlili účel trubiček, které byly součástí archeologického nálezu v kavkazském Majkopu z rané doby bronzové. Jde zřejmě o nejstarší známé dochované slámky, napsal izraelský list Haarec. V hrobě z doby před 5500 lety se našlo kromě jiného osm metrových trubiček ze zlata a stříbra. Dosud se myslelo, že to mohla být panovnická žezla, ale nebylo jasné, proč byla dutá. A proč v nich byly jemné filtry a usazenina. Ruští vědci v odborném časopise Antiquity publikovali studii, podle níž šlo o brčka, jimiž se pilo ze společné nádoby pivo. Zvyk sdílet nápoje pomocí slámek pochází z Mezopotámie a fakt, že se rozšířil až na Kavkaz, je příkladem sdílení zkušeností - jakési rané globalizace v době bronzové. Trubičky dlouho vědce fascinovaly. Byly mezi luxusními předměty v hrobě objeveném roku 1897 v kurganu - mohyle navršené nad pohřební komorou - u Majkopu v jižním Rusku. Uvnitř se našly kostry tří dospělých. Mrtvý uložený uprostřed byl zřejmě společensky postavený nejvýš, byl pohřbený v elegantním šatě se šperky a kolem něj byly keramické nádoby, kovové nástroje a zbraně. Šlo o senzační objev, který dal vzniknout termínu majkopská kultura, jíž se označovala společnost z rané doby bronzové, která v období 3700 až 3000 let před naším letopočtem obývala část Kavkazu. Hvězdným nálezem bylo osm trubiček, které byly uloženy na dosah ruky osoby pohřbené uprostřed, avšak archeologové nebyli schopni zjistit jejich účel. Tyčky se zašpičatělými konci jsou ze svinutých zlatých a stříbrných pásků, některé byly ozdobeny snímatelnou figurkou býka. V minulém století se objevilo několik vysvětlení jejich účelu. Zvažovalo se, že mohlo jít o žezla nebo o tyčky, které při pohřebním průvodu podpíraly baldachýn. Žádná z teorií ale neodpovídala na otázku, proč byly trubičky duté, což předpokládalo mnohem obtížnější výrobu než u prostých tyčí, sdělil Viktor Trifonov, který patří k archeologickému týmu institutu dějin hmotné kultury Ruské akademie věd. V článku jeho skupina píše, že zlaté a stříbrné trubičky byly vznešenější verzí běžných slámek na pití a že se používaly nejspíš ke konzumaci piva. K tomu, že se jimi pilo pivo a ne víno, které se v té době na Kavkaze rovněž vyrábělo, vědci došli prozkoumáním konců trubiček. Na špicích byly velmi drobné otvory, které měly funkci cedníku a filtrovaly sedlinu, již pivo tehdejší doby obsahovalo. Na konci jedné z nalezených slámek se našly mikroskopické zbytky ječmenného škrobu, což teorii o pivních slámkách podpořilo. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Potomci posledního italského krále chtějí zpět své klenoty' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Kriminalita a právo (zak) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2022012509879|502024. Vydána 26.01.2022 4:50:49. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Potomci posledního italského krále chtějí zpět své klenoty' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Kriminalita a právo (zak) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2022012509879|502024. Vydána 26.01.2022 4:50:49. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
