FT: Německo čelí vlně vykrádání bankomatů lupiči z Nizozemska
Berlín 21. července 2023 (ČTK) - Německo čelí vlně vykrádání bankomatů. Jen loni se lupiči zmocnili peněz z téměř 500 těchto strojů, což bylo o 27 procent více než v roce 2021. Informoval o tom dnes deník Financial Times (FT). Tento druh kriminality postihl především západní spolkové země, například nejlidnatější Severní Porýní-Vestfálsko, protože pachatelé těchto činů podle policie často pochází ze sousedního Nizozemska. Německo se stalo oblíbenou zemí jejich přepadů i kvůli tomu, že mezi Němci jsou platby v hotovosti stále velmi populární, a síť bankomatů je tak hustá.
Pro pětičlennou sehranou skupinu je útok na bankomat otázkou méně než dvou minut, píší FT. V průměru si skupina přijde na zhruba 100.000 eur (2,4 milionu korun) za přepadení. Při útoku pachatelé většinou používají výbušniny, které poškodí zařízení i jeho okolí. "Útoky s výbušninou na bankomaty jsou v Německu moderní podobou přepadení banky," řekl FT zástupce náčelníka hesenské kriminální policie Daniel Muth.
Na přepadení bankomatů se podle německé policie specializují mladí muži do 35 let, kteří žijí v Nizozemsku. Podle některých odhadů se touto kriminální činností v Utrechtu a okolí zabývá až 1000 lidí. Jsou organizovaní v neformálních skupinách, které si navzájem poskytují své členy podle potřeby. "Zločinci jsou velmi profesionální a jednají s velkou disciplínou," uvedl zástupce policie v Severním Porýní-Vestfálsku Achim Schmitz. Potírání této kriminality podle něj ztěžuje i uspořádání Německa, kde má každá ze 16 spolkových zemí svou policii.
Pachatelé využívají toho, že platby v hotovosti jsou v Německu stále velmi populární, a tudíž je síť bankomatů výrazně hustší než v samotném Nizozemsku či ve Francii. Velký počet bankomatů a také bank, které je provozují, vede k tomu, že jejich zabezpečení je v Německu často na nižší úrovni než u jeho západních sousedů.
Přepadání bankomatů je výnosná, ale také riziková aktivita. Pachatelé musí použít výbušninu a někdy se stává, že se během manipulace s ní sami zraní. Po vykradení bankomatu ujíždí do Nizozemska vysokou rychlostí a v autě mají často nádoby s benzinem, aby se nemuseli zastavovat na čerpací stanici. "Tato auta jsou jezdící bomby," uvedl Muth s tím, že policie v některých případech upustila od pronásledování vozu, aby zabránila nehodě a explozi auta.
Policejní sbory v Hesensku a Severní Porýní-Vestfálsku vyzvaly banky, aby lépe zabezpečily své bankomaty. Do prostorů, kde se zařízení nachází, mohou například nainstalovat systémy, které v případě exploze vypustí kouř, což ztíží orientaci. Banky však příliš nevěří, že by se jim podařilo vůči organizovaným zlodějům obstát. Tvrdí také, že musí omezit eventuální dopady útoků na své zaměstnance či klienty. "Nedává smysl z ekonomického hlediska přeměnit každý bankomat ve Fort Knox," řekl listu ředitel německé bankovní asociace Jörg Schmiese s odkazem na americkou vojenskou základnu.
Policie tvrdí, že míra objasnění případů přepadání poboček s bankomaty není malá. Policisté například shromažďují stopy DNA, které se jim podaří zajistit na místě přepadení. "Často víme, kdo jsou pachatelé, a je jen otázkou času, kdy je dopadneme," řekl Timo Göttlich z hesenské kriminální policie. Tvrdší je i postup justice. Státní zástupci už obžalovali několik osob z pokusu o vraždu, za který hrozí až 15 let vězení. Žalobci tvrdí, že použití výbušniny při přepadení je mimořádně nebezpečné pro lidi, kteří žijí či se náhodou nachází v okolí. "Měli jsme hodně velké štěstí, že nikdo nebyl vážně zraněn či zabit," uvedl Götllich.
jkh jrm - sdílejte článek
Následuje: Vznik seznamu československých odbojářů popravených v Plötzensee nebyl snadný
Berlín 21. července (zpravodaj ČTK) - V berlínské věznici Plötzensee zavraždili nacisté 613 československých odbojářů. K tomuto počtu ve svém výzkumu ve spolupráci s německými odborníky dospěl český historik Jan Boris Uhlíř, který se událostem v Plötzensee dlouhodobě věnuje. Práce na seznamu ale nebyla jednoduchá a některé zavražděné navíc považoval Berlín za německé odpůrce nacismu, nikoli za československé. "Jména všech popravených v Plötzensee jsou známá," řekl Uhlíř v rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem o lidech, kteří nacisté v berlínské věznici popravili. To potvrdil i šéf Památníku německého odboje Johannes Tuchel. Nelze tedy očekávat, že by historikové zjistili nějaká nová jména, přesto se ale může stát, že díky dalšímu výzkumu se národní seznamy obětí ještě změní. "Není to vyloučeno. Ale nebude to dramatická změna, budou to jednotky," řekl Uhlíř o případných úpravách českého seznamu. Do konce druhé světové války zavraždili nacisté v Plötzensee přes 2800 vězňů více než dvaceti národností. Smrt zde nalezlo 667 československých občanů, z toho zmíněných 613 za protinacistický odboj. To, jak se český seznam postupně měnil, ukazují starší statistiky. Například Ústav pro studium totalitních režimů na svém webu s odvoláním na údaje z roku 2002 uvádí 677 popravených Čechoslováků. V tomto seznamu je podle Uhlíře řada nepřesností a chyb. "Třeba tam jsou lidé, kteří byli odsouzeni k trestu smrti, ale zemřeli ještě před popravou, pak jsou tam smícháni odbojáři a lidé, kteří se dopustili klasických trestných činů. To znamená, že třeba ukradl dvě konzervy z rozbitého obchodu po náletu. Za plundrování byl odsouzen k trestu smrti," řekl historik. Společně s německými kolegy tak vypracoval zcela nový seznam, ale ani jeho vznik nebyl bezproblémový. "Dokonce jsme se někdy i přeli o národní příslušnost těch lidí. Měl jsem tam asi šest nebo osm osob, které byly považovány za Čechy, i když s německými jmény, a německá strana říkala, že ty patří opravdu k nim, takže jsme je ze seznamu vyjmuli," řekl Uhlíř. "Práce na něm byla věc poměrně nejednoduchá. Jsou tam i lidé, kteří byli popraveni nikoli v souvislosti s odbojem, ale byli to sudetští Němci, kteří samozřejmě dostali při vtělení Sudet k Říši říšské občanství a které si potom gestapo vytipovalo jako bývalé informátory a spolupracovníky naší vojenské zpravodajské služby. (pokračování...)
Berlín 21. července (zpravodaj ČTK) - V berlínské věznici Plötzensee zavraždili nacisté 613 československých odbojářů. K tomuto počtu ve svém výzkumu ve spolupráci s německými odborníky dospěl český historik Jan Boris Uhlíř, který se událostem v Plötzensee dlouhodobě věnuje. Práce na seznamu ale nebyla jednoduchá a některé zavražděné navíc považoval Berlín za německé odpůrce nacismu, nikoli za československé. "Jména všech popravených v Plötzensee jsou známá," řekl Uhlíř v rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem o lidech, kteří nacisté v berlínské věznici popravili. To potvrdil i šéf Památníku německého odboje Johannes Tuchel. Nelze tedy očekávat, že by historikové zjistili nějaká nová jména, přesto se ale může stát, že díky dalšímu výzkumu se národní seznamy obětí ještě změní. "Není to vyloučeno. Ale nebude to dramatická změna, budou to jednotky," řekl Uhlíř o případných úpravách českého seznamu. Do konce druhé světové války zavraždili nacisté v Plötzensee přes 2800 vězňů více než dvaceti národností. Smrt zde nalezlo 667 československých občanů, z toho zmíněných 613 za protinacistický odboj. To, jak se český seznam postupně měnil, ukazují starší statistiky. Například Ústav pro studium totalitních režimů na svém webu s odvoláním na údaje z roku 2002 uvádí 677 popravených Čechoslováků. V tomto seznamu je podle Uhlíře řada nepřesností a chyb. "Třeba tam jsou lidé, kteří byli odsouzeni k trestu smrti, ale zemřeli ještě před popravou, pak jsou tam smícháni odbojáři a lidé, kteří se dopustili klasických trestných činů. To znamená, že třeba ukradl dvě konzervy z rozbitého obchodu po náletu. Za plundrování byl odsouzen k trestu smrti," řekl historik. Společně s německými kolegy tak vypracoval zcela nový seznam, ale ani jeho vznik nebyl bezproblémový. "Dokonce jsme se někdy i přeli o národní příslušnost těch lidí. Měl jsem tam asi šest nebo osm osob, které byly považovány za Čechy, i když s německými jmény, a německá strana říkala, že ty patří opravdu k nim, takže jsme je ze seznamu vyjmuli," řekl Uhlíř. "Práce na něm byla věc poměrně nejednoduchá. Jsou tam i lidé, kteří byli popraveni nikoli v souvislosti s odbojem, ale byli to sudetští Němci, kteří samozřejmě dostali při vtělení Sudet k Říši říšské občanství a které si potom gestapo vytipovalo jako bývalé informátory a spolupracovníky naší vojenské zpravodajské služby. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'FT: Německo čelí vlně vykrádání bankomatů lupiči z Nizozemska' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Finance (fin). ID zprávy: T2023072102887|506436. Vydána 21.07.2023 12:07:45. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'FT: Německo čelí vlně vykrádání bankomatů lupiči z Nizozemska' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Finance (fin). ID zprávy: T2023072102887|506436. Vydána 21.07.2023 12:07:45. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.