Německo

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Německo". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Německo je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Německý kancléř Scholz nedostal důvěru poslanců, zemi čekají předčasné volby

Berlín 16. prosince (zpravodaj ČTK) - Německý kancléř Olaf Scholz dnes podle očekávání nedostal při hlasování ve Spolkovém sněmu důvěru. Z celkem 717 přítomných poslanců mu ji vyjádřilo jen 207, 394 hlasovalo proti kancléři a 116 se hlasování zdrželo. Scholz následně navrhl prezidentovi Frankovi-Walterovi Steinmeierovi, aby sněm rozpustil a určil termín předčasných parlamentních voleb. Podle dřívější dohody několika stran by se měly konat 23. února. Scholz se rozhodl o důvěru požádat poté, co se rozpadla jeho koaliční vláda sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP), která byla u moci od prosince 2021. V posledních měsících se v kabinetu prohlubovaly spory kolem finanční a hospodářské politiky, až se na počátku listopadu kancléř rozhodl odvolat ministra financí Christiana Lindnera. Jeho FDP pak vládu zcela opustila. Scholz dnes v projevu před hlasováním uvedl, že to bylo "několik týdnů sabotáže" ze strany FDP, které k pádu vlády vedly. Lindner to odmítl. Německo má nyní menšinový kabinet složený ze Scholzovy SPD a zelených, vláda je až do ustavení nového sněmu po volbách plně akceschopná. Spolkový sněm má v tomto volebním období 733 poslanců, hlasování se jich dnes zúčastnilo 717. Aby Scholz dostal důvěru, muselo by ho podpořit 367 z nich. Důvěru mu jich ale vyjádřilo jen 207, kromě jeho sociálních demokratů mezi nimi byli zřejmě i tři členové Alternativy pro Německo (AfD), kteří podle svých slov chtěli zabránit nástupu předsedy CDU Friedricha Merze k moci. Merz je kandidátem opoziční konzervativní unie CDU/CSU na kancléře a je velká šance, že se jím po volbách také stane. Poslanci vládní strany Zelených, jichž je 117, před hlasováním avizovali, že se zdrží. Chtěli tím mimo jiné předejít možnosti, o které se dlouho spekulovalo, že by se celá frakce AfD mohla pokusit vyslovit Scholzovi proti jeho vůli důvěru, a vyvolat tak politický chaos. Podle sobotního průzkumu agentury INSA by nyní volby vyhrála opoziční konzervativní unie CDU/CSU s 31 procenty hlasů. Na druhém místě by skončila AfD označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu, která by dostala 20 procent hlasů. Scholzova SPD by měla 17 procent. Do parlamentu by se dostali ještě zelení s 11 procenty. Nová levicově populistická strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) by získala sedm procent hlasů. Kolem pětiprocentní hranice nutné pro zvolení do parlamentu se dlouhodobě pohybuje FDP. Do Spolkového sněmu by se letos poprvé od roku 1990 nemusela dostat postkomunistická Levice, která je oslabená mimo jiné odštěpením BSW. Původně měli Němci nové poslance vybírat až na konci září. Podle německé ústavy může kancléř požádat Spolkový sněm o důvěru, když se chce ujistit, zda má nadále podporu dostatečného počtu poslanců. Může to spojit s konkrétním návrhem zákona, což ale Scholz neučinil. V případě, že důvěru nedostane, může prezident na kancléřovu žádost během následujících 21 dní Spolkový sněm rozpustit. Podle ústavy pak do 60 dnů následují předčasné volby. Steinmeier minulý týden uvedl, že chce po hlasování nejprve vést rozhovory se zástupci politických stran, už dříve ale avizoval, že považuje navržený termín 23. února za realistický. V dějinách spolkové republiky se s žádostí o vyslovení důvěry kancléři obrátili na Spolkový sněm už šestkrát. Ve dvou případech - v roce 1982 u kancléře Helmuta Schmidta a v roce 2001 u Gerharda Schrödera - nenásledovaly předčasné volby, protože poslanci šéfovi vlády důvěru vyjádřili. Willy Brandt v roce 1972, Helmut Kohl v roce 1982, Schröder v roce 2005 a nyní i Scholz využili ústavní možnosti požádat o důvěru, aby vyvolali předčasné volby. Po zkušenostech z meziválečné Výmarské republiky autoři Základního zákona, který je německou obdobou ústavy, zakotvili po druhé světové válce silnou pozici kancléře při vyvolávání předčasných voleb. Předchozí možnosti sněmu, aby se sám rozpustil, využili při nástupu k moci ve 30. letech minulého století nacisté. Jaromír Mrhal jd

Analýza: Zvýšení mezd na německou úroveň vyžaduje růst produktivity práce

Praha 16. prosince (ČTK) - Zvýšení českých mezd na úroveň německých se neobejde bez rychlejšího růstu produktivity práce v Česku. Země v ní za svým západním sousedem zaostává mimo jiné kvůli menšímu podílu zaměstnanců v expertních pozicích, které přinášejí nejvyšší přidanou hodnotu. Vyplývá to z analýzy UniCredit Bank, kterou má ČTK k dispozici. Premiér Petr Fiala (ODS) v listopadu řekl, že pokud jeho vláda bude po volbách pokračovat další čtyři roky, budou v Česku výdělky jako v Německu. Opozice slib označuje jako nerealistický, podobně se vyjádřila i většina ekonomů. "Hodina práce českého pracovníka vygenerovala v roce 2023 poloviční přidanou hodnotu ve srovnání s průměrným Němcem, konkrétně 30,5 eura (763 korun) proti 62,3 eura (1589 korun)," uvádí analýza. Zároveň průměrné náklady firem za zaměstnance, které zahrnují mzdu i odvody za zaměstnance, dosahují v Česku za hodinu práce 41,8 procenta německé úrovně. Při zohlednění kupní síly v obou zemích dosáhnou Češi na 55,4 procenta německé úrovně. Rozdíl v produktivitě práce je podle analýzy zásadním důvodem vysvětlujícím rozdíl ve výši mezd v obou zemích. Materiál přitom upozorňuje, že za rozdílem v produktivitě nestojí jiná odvětvová struktura ekonomiky, významnou roli ale hraje podíl zaměstnanců v expertních pozicích. "V roce 2023 pracovalo v ČR na pozicích klasifikovaných jako 'profesionálové' 19,4 procenta pracovníků oproti 22,8 procenta v Německu a 16,3 procenta 'techniků' proti německým 19,8 procenta," uvádí analýza. Narovnání tohoto rozdílu by zvýšilo produktivitu práce v Česku o 28,7 procentního bodu na 77,7 procenta úrovně Německa. "Nízká produktivita práce neznamená jen méně efektivní výrobní procesy generující fyzicky nižší množství produktu, ale i určité virtuální hodnoty jako vnímání značky 'Made in Czechia'. Připevnit plechy na vznikající vozidlo BMW v německé fabrice znamená obecně vyšší penězi oceněnou přidanou hodnotu než tentýž úkon provedený v Česku na vozidle Škoda, byť fakticky jde o identický výrobní proces," upozornila zároveň analýza. Dokument také konstatoval, že v některých profesích se české mzdy vyjádřené v paritě kupní síly dostaly na úroveň německých. Vesměs to jsou činnosti spojené s informačními technologiemi, jako softwarový inženýr, síťový administrátor nebo IT konzultant. "Zjištění není překvapivé vzhledem k tomu, že trh práce IT expertů je mnohem pružnější, když lze relativně snadno žít v jedné zemi a pracovat na dálku pro zaměstnavatele ze země jiné," uvedla analýza. Fiala v listopadu prohlásil, že v případě dalšího funkčního období své vlády mohou Češi za čtyři roky dosáhnout na stejné výdělky jako Němci. Výrok zpochybnila řada ekonomů, podle nich je v tak krátkém časovém horizontu při očekávaném hospodářském růstu Česka nereálné současný rozdíl mezi mzdovou úrovní v obou zemích vyrovnat. Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) později připustil, že Češi do čtyř let německých výdělků nedosáhnou, je ale podle něj potřeba pokračovat v přibližování mzdové hladiny. Opoziční ANO výrok označilo za nesmyslný, předseda hnutí Andrej Babiš v souvislosti s Fialovými slovy ve Sněmovně navrhoval jednat o psychickém stavu předsedy vlády. str ptd

Města střední Moravy si připomínají největší leteckou bitvu z prosince 1944
Olomouc 16. prosince (ČTK) - Pietními vzpomínkami si v úterý připomene řada měst a obcí na střední Moravě 80. výročí největší letecké bitvy v tehdejším protektorátu. Na mohutnou americkou formaci mířící na továrny na výrobu syntetického benzinu v Horním Slezsku tehdy zaútočilo v prostoru Olomouce, Prostějova a Přerova téměř 100 německých stíhacích letounů. Německá ekonomika poroste ještě dva roky jen slabě, uvedla centrální banka
Frankfurt/Vídeň 13. prosince (ČTK) - Německá ekonomika letos druhým rokem v řadě klesne a v příštích dvou letech poroste jen slabě. Stav německé ekonomiky, dlouho považované za hospodářský motor Evropy, může dál zhoršit obchodní válka se Spojenými státy. Německo hlásí prý nejstarší křesťanský nález severně od Alp, amulet se svitkem
Berlín 12. prosince (ČTK) - Německo hlásí údajně nejstarší křesťanský archeologický nález severně od Alp. Rozluštěný text na papírovém svitku uvnitř nalezeného amuletu ze 3. století obsahuje chválu na Ježíše Krista, informovala agentura DPA. Šéf německé opozice Merz v Kyjevě navrhl evropskou koordinaci pomoci
Kyjev 9. prosince (ČTK) - Předák německé konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz, který má před únorovými předčasnými parlamentními volbami největší naděje na získání úřadu spolkového kancléře, dnes v Kyjevě s ohledem na mocenskou výměnu v USA navrhnul vznikl evropské kontaktní skupiny pro koordinaci pomoci napadené Ukrajině. Reuters: Někteří němečtí penzisté nacházejí levné útočiště v Orbánovu Maďarsku
Budapešť 8. prosince (ČTK/Reuters) - Andre Iwan a jeho manželka se před několika měsíci přestěhovali z východního Německa do maďarské vsi. Tvrdí, že je k tomu přivedly vysoké daně a pocit, že kvůli imigraci se v Německu stali "občany druhé kategorie". Merkelová nevnímá žádné své rozhodnutí v krizích jako vyloženou chybu
Berlín 26. listopadu (zpravodaj ČTK) - Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová nepovažuje žádné ze svých rozhodnutí v krizích z doby šestnáctileté vlády za vyloženou chybu. Uvedla to v rozhovoru se skupinou RND, který poskytla u příležitosti vydání svých memoárů. Kafkův rukopis a dopis se vydražily za v přepočtu za 7,2 milionu Kč
Hamburk 23. listopadu (ČTK) - Dopis spisovatele Franze Kafky a rukopis jedné z jeho povídek se dnes v Hamburku vydražily za 286.000 eur (7,2 milionu Kč). Získal je soukromý sběratel z Německa. Podle agentury DPA o tom informoval aukční dům Hesse. Merkelová: Putin měl vždy diktátorské rysy, k útoku na Ukrajinu došel postupně
Berlín 22. listopadu (zpravodaj ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin měl podle bývalé německé kancléřky Angely Merkelové vždy diktátorské rysy, nemyslí si ale, že už od nástupu do prezidentské funkce v roce 2000 plánoval útok na Ukrajinu. Bundesbank: Německu příští rok hrozí vysoké riziko podnikových bankrotů
Frankfurt 21. listopadu (ČTK) - Německá ekonomika čelí hlubokým a závažným problémům, které by mohly zvýšit platební neschopnost podniků a udržet riziko firemních bankrotů v příštím roce na vysoké úrovni. Čína předstihla Německo ve využívání robotů v průmyslu, uvádí federace robotiky
Berlín 20. listopadu (ČTK) - Čína předstihla Německo ve využívání robotů v průmyslu, uvádí výroční zpráva Mezinárodní federace robotiky (IFR). Vývoj podle agentury Reuters jen podtrhuje problémy, kterým největší evropská ekonomika ze strany Pekingu čelí. BBC:Němečtí výrobci varují před hrozivým pádem ve svém odvětví
Berlín 18. listopadu (ČTK/BBC) - Za 44 let od zahájení provozu německé společnosti Beckhoff Automation nezažil majitel firmy Hans Beckhoff podle svých slov takovou ekonomickou krizi, jako je ta současná, píše server BBC. Pravnučka popraveného odbojáře roky usiluje v Bavorsku o vydání ostatků
Mnichov/Brno 18. listopadu (ČTK) - Již několik let usiluje Helena Novotná o vydání ostatků svého pradědy Karla Hladečka, kterého nacisté popravili za odbojovou činnost. Dosud se ale setkává jen s nepropustnou hradbou bavorských úřadů. Německé divadlo chtělo prodat své jméno, kupce ale nenašlo
Berlín 17. listopadu (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Německé divadlo, které má scény v saských městech Zhořelec (Görlitz) a Žitava (Zittau), se rozhodlo vyřešit nedostatek financí neobvyklým způsobem. Nesměly jsme doma vyhodit žádné jídlo, vzpomínají dcery vězňů ze Sachsenhausenu
Sachsenhausen (Německo) 16. listopadu (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Nesměly jsem doma vyhodit žádné jídlo, zážitek neustálého hladu byl příliš silný. I tak vzpomínají dcery bývalých vězňů nacistického koncentračního tábora Sachsenhausen na své otce, kteří byli zadrženi při zátahu proti českým studentům. Výroky opozičního předáka v Německu rozproudily debatu o reformě dluhové brzdy
Berlín 15. listopadu (zpravodaj ČTK) - Výroky opozičního předáka v Německu opět rozproudily debatu o takzvané dluhové brzdě, ústavním opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Předseda nejsilnější opoziční strany CDU a kandidát na kancléře Friedrich Merz k překvapení mnohých prohlásil, že je možné brzdu reformovat. Ifo: Nadměrná byrokracie stojí německou ekonomiku až 146 miliard eur ročně
Mnichov (Německo) 14. listopadu (ČTK) - Nadměrná byrokratická zátěž stojí Německo až 146 miliard eur (zhruba 3,7 bilionu Kč) ročně na ušlém výkonu ekonomiky. Vyplývá to ze studie, jejíž výsledky dnes zveřejnil hospodářský institut Ifo. Ifo: Německé podniky mají nejméně zakázek od finanční krize před 15 lety
Mnichov (Německo) 11. listopadu (ČTK) - Německé podniky mají nejméně zakázek od finanční krize před 15 lety. V říjnu si na nedostatek objednávek stěžovalo 41,5 procenta oslovených podniků, což je nejvíce od roku 2009. V Německu mohou vánoční přání poslat s novou známkou, která mluví a zpívá
Berlín 10. listopadu (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Vánoční přání mohou lidé v Německu letos posílat se známkou, která zpívá a vypráví příběhy. Podle ředitelky poštovních služeb skupiny DHL Nikoly Hagleitnerové jde o první hrající vánoční známku v Německu.

Německo si připomíná pád berlínské zdi, primátor vyzval k obraně svobody

Berlín 9. listopadu (zpravodaj ČTK) - Německo si dnes připomíná 35. výročí pádu berlínské zdi. Prezident Frank-Walter Steinmeier uctil její oběti na pietní ceremonii v Památníku berlínské zdi, kde se konala i bohoslužba. Berlínský primátor Kai Wegner označil v projevu 9. listopad 1989 za šťastný den, vyzval k obraně svobody a demokracie a vyjádřil přání, aby se do společnosti vrátily optimismus a soudržnost roku 1989. V bývalém hraničním pásmu v centru Berlína jsou vystaveny tisíce plakátů, zahraje také "kapela svobody" složená ze stovek profesionálních i amatérských hudebníků. "Svoboda a demokracie nikdy nebyly samozřejmostí," řekl primátor Wegner na pietní akci a dodal, že oba tyto výdobytky nyní čelí útokům zevnitř i zvenčí. Rodák ze Západního Berlína před časem zahraničním novinářům včetně ČTK řekl, že jako dítě zeď velmi silně vnímal a jako mladý muž byl 9. listopadu u toho, když bariéra dělící západ a východ města padla. Hovořil tehdy o neskutečné euforii, která zavládla. I dnes v projevu řekl, že si vzpomíná na obrovský optimismus a soudržnost, které panovaly po pádu zdi, a vyjádřil přání, aby se aspoň trochu do společnosti vrátily. Účastníci ceremonie položili mimo jiné růže k památníku obětí berlínské zdi, konala se také bohoslužba. Kromě Wegnera a spolkového prezidenta Steinmeiera se akce v památníku na ulici Bernauer Strasse zúčastnili také příbuzní obětí berlínské zdi, někdejší disidenti z Německé demokratické republiky (NDR), ale třeba i jeden ze zakladatelů polské Solidarity Bogdan Borusewicz. Řada řečníků přitom zmiňovala ve svých projevech i aktuální situaci ve světě, hlavně ruskou agresi vůči Ukrajině. "Hodnoty revoluce z roku 1989 brání nyní vojáci na bojištích na Ukrajině," řekl například ředitel Památníku berlínské zdi Axel Klausmeier. Berlínskou zeď nechal postavit komunistický režim někdejší NDR v roce 1961. Do jejího pádu v roce 1989 si vyžádala podle Nadace berlínské zdi nejméně 140 obětí. Mezi nimi je 101 lidí, kteří se pokusili o útěk na Západ a zaplatili za to životem, 30 lidí, kteří utéci nechtěli, ale přesto byli u zdi zastřeleni, nebo zemřeli při nehodách, i osm pohraničníků NDR, kteří zahynuli při výkonu služby. Dalších 251 osob zahynulo při kontrolách na berlínských přechodech nebo těsně za nimi. "Nezapočteni jsou lidé, kteří zemřeli ze zármutku a zoufalství kvůli dopadům vzniku zdi na jejich životy," uvádí nadace. Podle ní celkově na hranicích mezi NDR a spolkovou republikou zemřelo za studené války zhruba 650 lidí. K pádu zdi přispěla řada faktorů, včetně nástupu reformisty Michaila Gorbačova do čela Sovětského svazu, uvolňování režimů v Polsku a Maďarsku, ale i úpadek východoněmeckého režimu a s ním spojené demonstrace obyvatel NDR. Německý historik Ilko-Sascha Kowalczuk ČTK a dalším zahraničním novinářům tento týden řekl, že berlínská zeď nepadla podle něj reálně 9. listopadu, ale o několik dní dříve, a to za podmínek, které nadiktovalo Československo. Komunisty v Praze totiž znervózňoval stále větší počet východních Němců, kteří se přes něj snažili dostat na Západ, a tlačili tak na NDR, aby situaci řešila. Vzniklo proto usnesení o liberalizaci hraničního režimu. Jeho mylná interpretace na tiskové konferenci 9. listopadu byla rozbuškou událostí známých nyní jako pád zdi. Otevření hranic mezi tehdejší Spolkovou republikou Německo a NDR dnes slaví politici i na jiných místech Německa. Například dolnosaský premiér Stephan Weil a ministerský předseda Saska-Anhaltska Reiner Haseloff se setkali na někdejší německo-německé hranici na půl cesty mezi Hannoverem a Magdeburkem. Centrem oslav je ale přesto Berlín, který byl během studené války symbolem rozdělení světa. Na čtyřech kilometrech někdejšího hraničního pásma v německém hlavním městě je nyní vystaveno kolem pěti tisíc plakátů. Některé z nich jsou kopie původních transparentů z demonstrací na podzim 1989 v NDR, většinu z nich ale vytvořili lidé všech generací v posledních týdnech. Nejčastěji se na nich objevují slova svoboda, demokracie a tolerance. Plakátem s poselstvím míru a svobody přispěl i kyjevský starosta Vitalij Kličko. V úseku někdejší berlínské zdi mezi Hlavním nádražím, Říšským sněmem, Braniborskou bránou, Postupimským náměstím a bývalým kontrolním stanovištěm Checkpoint Charlie budou dnes hrát hudebníci z profesionálních i amatérských kapel. Zazní například písně Heroes od Davida Bowieho nebo People Have the Power od Patti Smithové. Berlínská radnice akci označuje za koncert "největší kapely svobody na světě". Jaromír Mrhal ml

Rok před řádnými volbami jsou německé vládní strany v hluboké krizi

Berlín 27. září (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Rok před termínem řádných voleb do Spolkového sněmu jsou německé vládní strany v hluboké krizi. Ze sociální demokracie se ozývají hlasy, podle kterých by měl na kancléře v příštích volbách kandidovat někdo jiný než Olaf Scholz. Zelení přišli po neúspěších v zemských volbách o své vedení. A předseda nejmenší strany vládní koalice, liberálních svobodných demokratů (FDP), po fiasku v nedělních zemských volbách v Braniborsku naznačil, že FDP by mohla z koalice odejít. Opoziční strany jsou naopak na vzestupu. Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) slaví volební úspěchy a konzervativní unii CDU/CSU slibují průzkumy příští rok přesvědčivé volební vítězství. Prezident Frank-Walter Steinmeier na konci srpna stanovil termín příštích voleb do Spolkového sněmu na 28. září. V Německu ale v posledních dnech mnozí komentátoři pochybují, zda Scholzova "semaforová" vláda, jak se jí přezdívá kvůli tradičním barvám zúčastněných stran, tak dlouho vydrží. V průzkumech z posledních týdnů oblíbenost kabinetu strmě klesá. V sondáži pro veřejnoprávní stanici ARD z počátku září pozitivně hodnotilo jeho práci jen 16 procent dotázaných. Klesla i oblíbenost samotného kancléře, a to na 18 procent. Nejhorší hodnocení jeho předchůdkyně Angely Merkelové z CDU, která vládla 16 let, bylo přitom 40 procent. Její předchůdce a Scholzův spolustraník Gerhard Schröder za sedm let vlády měl v minimu 24 procent. Voliči Scholzově vládě často vyčítají neustálé mediální přestřelky. Na počátku září jistý vychovatel z Berlína kancléřovi v debatě s občany řekl, že mu připadá, jako by ve vládě byly děti. "Jeden řekne to, druhý ono a všechno se to posílá na veřejnost," uvedl. "Upřímně: máte pravdu," zněla Scholzova překvapivá odpověď. Zatěžkávací zkouškou byla pro vládu v Berlíně v posledních dnech trojice voleb ve východoněmeckých spolkových zemích: Durynsku, Sasku a Braniborsku. V Durynsku vyhrála poprvé v zemských volbách AfD, kterou místní kontrarozvědka považuje za stranu s prokazatelně krajně pravicovými snahami. SPD tu dosáhla s 6,1 procenta hlasů na nejhorší výsledek v zemských volbách od vzniku spolkové republiky v roce 1949. Zelení ani FDP se vůbec nedostali do parlamentu, FDP dokonce získala jen 1,1 procenta hlasů. Podobným fiaskem skončilo hlasování pro vládní strany i v Sasku, kde SPD dostala 7,3 procenta a zelení se dostali do sněmu jen těsně s 5,1 procenta. FDP dostala tak málo hlasů, že ji volební výsledky zahrnují jen pod kolonku "ostatní". V nedělních volbách v Braniborsku, které je od roku 1990 baštou sociální demokracie, sice tato strana vyhrála, AfD ale porazila jen těsně a vyostřenou kampaní posledních dnů SPD přispěla k tomu, že její potenciální spojenci ze strany Zelených se do sněmu nedostali. FDP dostala jen 0,8 procenta hlasů. Trojice neúspěchů vyvolala politické zemětřesení i na celostátní úrovni. Ve středu spolupředsedové Zelených Ricarda Langová a Omid Nouripour rezignovali na své funkce, i když podle analytiků současná krize zelených nesouvisí s jejich vedením, ale spíše s tématy, které do německé politiky vnášejí. Nové vedení by si měla strana zvolit až na sjezdu v polovině listopadu. Očekává se, že posílí křídlo kolem ministra hospodářství Roberta Habecka, který se podle všeho chystá ucházet o kancléřskou kandidaturu. FDP byla připravena na to, že ve volbách ve třech východoněmeckých spolkových zemích výrazně neuspěje. Její baštou jsou spíše bohatší spolkové země na západě Německa. Drtivá porážka ale i v této straně vyvolala debatu o budoucnosti. Předseda Christian Lindner uvedl, že "v příštích týdnech" se bude muset koaliční vláda dohodnout na zásadních sporných otázkách, jako jsou migrace, podpora hospodářského růstu a rozpočet. Některá média pondělní Lindnerův proslov, v němž avizoval "podzim velkých rozhodnutí", interpretuje jako ultimátum, že by FDP mohla do konce roku odejít z vlády a v parlamentu pak s opozicí hlasovat pro vyslovení nedůvěry Scholzovu kabinetu. Příležitostí by k tomu mohl být spor o konečnou podobu rozpočtu na příští rok, o níž se bude rozhodovat v polovině listopadu. Jediným, kdo chce stále ještě za vládu bojovat, se nyní zdá být kancléř Scholz, kterému jde o politickou budoucnost. Po debaklu ve volbách v Sasku a Durynsku média psala o hřebíčku do rakve jeho politické kariéry. Úspěch SPD v braniborských volbách sice debatu načas utišil, ale neukončil. Média stále častěji spekulují o tom, že by do voleb v příštím roce nemusel SPD vést Scholz, ale ministr obrany Boris Pistorius, který je podle průzkumů v současnosti nejoblíbenějším německým politikem. Na rozdíl od SPD má opoziční konzervativní unie CDU/CSU už o svém kandidátovi na kancléře jasno. Stal se jím předseda CDU Friedrich Merz, který se prosadil v nevyhlášeném souboji s bavorským premiérem Markusem Söderem. Ve středu jej dokonce výslovně podpořila bývalá kancléřka Merkelová, která má ve straně stále velký vliv. Merz s ní přitom měl v minulosti velmi napjaté vztahy. CDU/CSU má v průzkumech veřejného mínění z posledních týdnů podporu stabilně nad 30 procenty. Problém by po volbách v příštím roce mohli ale konzervativci mít při hledání koaličního partnera. Spolupráci s AfD, která by se mohla stát druhou nejsilnější stranou v parlamentu, dlouhodobě odmítají. Část CDU/CSU hlasitě brojí i proti možné koalici se zelenými. Pokud by se zopakoval scénář z roku 2013, kdy se FDP vůbec nedostala do Spolkového sněmu, musela by zřejmě CDU/CSU navázat na spolupráci z let 2018 až 2021, kdy Německu vládla ve velké koalici spolu s SPD. jrm ank

Nová výstava o Heydrichovi chce Němcům přiblížit i jeho působení v protektorátu
Berlín 25. září (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Válečný zločinec, který má na svědomí miliony lidských životů, kariérista a workoholik, který si ale vždy našel čas na hodinu šermu - tak představuje nová výstava v Berlíně nacistu Reinharda Heydricha, který před 83 lety nastoupil do úřadu zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě. Reuters: Německá ekonomika letos opět klesne, čekají přední ekonomické instituty
Berlín 24. září (ČTK) - Německou ekonomiku letos čeká další pokles, shodují se přední ekonomické instituty. Podle nich se hrubý domácí produkt (HDP) sníží o 0,1 procenta, uvedla dnes agentura Reuters, která se odvolává na informované zdroje. Úředníci Evropské komise prohledali prostory Deutsche Börse, zkoumají deriváty
Frankfurt/Brusel 24. září (ČTK) - Evropská komise (EK) prohledala prostory německé společnosti Deutsche Börse, která je mimo jiné provozovatelem frankfurtské burzy cenných papírů. Dnes o tom informovala agentura Reuters. UniCredit nakoupila další akcie Commerzbank, může být největším akcionářem
Milán/Frankfurt 23. září (ČTK) - Italská bankovní skupina UniCredit na trhu koupila další akcie německého finančního domu Commerzbank. Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) jako unijní regulační úřad ale nejprve musí italské bance schválit žádost, aby směla podíl v Commerzbank zvýšit až k 29,9 procenta. Neobyčejně obyčejná, popisuje očitý svědek výměnu špionů na Glienickém mostě
Postupim (Německo) 21. září (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Neobyčejně obyčejná byla podle Rainera Schanze výměna špionů, která se v únoru 1986 odehrála na Glienickém mostě mezi Západním Berlínem a Postupimí v Německé demokratické republice (NDR). Badatelé v Lipsku objevili dosud neznámé dílo Wolfganga Amadea Mozarta
Lipsko (Německo) 21. září (ČTK) - Dosud neznámé dílo Wolfganga Amadea Mozarta nalezli badatelé v hudební knihovně v Lipsku. Skladba z 60. let 18. století vznikla pravděpodobně v Mozartově raném mládí, uvedli experti. Nedělní volby v Braniborsku budou zkouškou pro kancléře Scholze, vyhrát může AfD
Postupim 19. září (zpravodaj ČTK) - Německá sociální demokracie (SPD) vsadila v nedělních zemských volbách v Braniborsku všechno na jednu kartu. Z jejích plakátů v centru zemského hlavního města Postupimi, ale i na dalších místech této východoněmecké spolkové země shlíží na voliče usměvavá tvář premiéra Dietmara Woidkeho. Reuters: Německo přestalo schvalovat export vojenských zbraní do Izraele
Berlín 18. září (ČTK) - Německo přestalo schvalovat export vojenských zbraní do Izraele. S odvoláním na analýzu dat a na zdroj blízký německému ministerstvu hospodářství to dnes uvedla agentura Reuters. Snaha UniCredit převzít Commerzbank se nelíbí vedení, vládě ani konkurenci
Berlín/Milán (Itálie) 16. září (ČTK) - Šéf německé Commerzbank Manfred Knof odmítl návrhy na převzetí ze strany italské banky UniCredit Group, uvedla dnes agentura Reuters. Představitelé německé vlády byli navíc podle informací listu Financial Times (FT) překvapeni, že UniCredit zvýšila podíl v Commerzbank na devět procent, a dávali najevo, že s případným převzetím banky nesouhlasí.

SLOVNÍK NAJÍT