Německo

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Německo". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Německo je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Německo zakázalo spolek odpůrců republiky, jejich vůdce policie zadržela

Berlín 13. května (zpravodaj ČTK) - Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt dnes zakázal spolek Království Německo (Königreich Deutschland), který byl největším sdružením takzvaných říšských občanů v Německu. V tiskové zprávě o tom informovalo německé ministerstvo vnitra. Policie podnikla v této souvislosti ráno razie v sedmi spolkových zemích a zadržela čtyři lidi. Říšští občané odmítají uznávat existenci spolkové republiky. "Členové tohoto sdružení vybudovali v naší zemi 'protistát' a vytvořili struktury zaměřené na hospodářskou kriminalitu," uvedl Dobrindt. Podle něj zasadila zákazem a raziemi německá policie této scéně "významnou ránu". Na tiskové konferenci ministr dodal, že takzvané Království Německo nebylo v žádném případě jen spolkem "neškodných nostalgiků", ale jednalo se o zločineckou strukturu. Úřady zahájily vyšetřování pro podezření ze zločinného spolčení. Volně organizované extremistické hnutí takzvaných říšských občanů trvá na pokračování Německé říše na základě ústavy z roku 1871 a odmítá uznat existenci spolkové republiky a pravomoci jejích úřadů. Jeho příznivci se sdružují v různých spolcích, z nichž Království Německo bylo podle Dobrindta dosud největším. Podle Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV), který v Německu zastává funkci civilní kontrarozvědky, se k takzvaným říšským občanům v Německu hlásí zhruba 25.000 lidí. Účel a činnost spolku byly podle ministra namířeny proti ústavnímu pořádku. Zhruba osm stovek policistů při raziích, které začaly brzy ráno v sedmi ze šestnácti německých spolkových zemí, prohledalo byty a další nemovitosti hlavních představitelů spolku. Čtyři muže ve věku od 37 do 59 let zadrželi. Je mezi nimi i "nejvyšší suverén" Peter Fitzek, který byl už v minulosti několikrát trestán. Policie zasahovala také ve Švýcarsku, kde se zdržoval jeden z podezřelých. Zakladatel skupiny Fitzek je nyní ve vyšetřovací vazbě, potvrdila dnes večer podle agentury DPA mluvčí spolkového státního zastupitelství. Vazbu na něj a další dva zadržené uvalil vyšetřovací soudce spolkového soudního dvora. Čtvrtý obviněný má být před soudce v Karlsruhe předveden ve středu, uvedla DPA. Vyšetřování vůdců skupiny povede spolkové státní zastupitelství, kterému jsou v Německu svěřovány nejzávažnější trestné činy včetně terorismu. Podle mluvčí úřadu je to kvůli "mimořádnému významu" tohoto případu. Spolek Království Německo vznikl v roce 2012 a před zákazem měl kolem 6000 příznivců. Spolek šířil podle ministerstva mimo jiné antisemitské a satanistické konspirační teorie o Německu i jiných zemích. Požadoval také revizi německých hranic. Německo už v minulosti zakázalo několik spolků, v nichž se sdružovali takzvaní říšští občané. K hnutí se hlásila mimo jiné pětice lidí, která byla letos v březnu odsouzena kvůli plánování převratu a přípravě únosu někdejšího ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha. Vyšetřování tohoto případu přivedlo policii na stopu i další skupiny, která plánovala v Německu násilný převrat. Jednalo se o lidi kolem příslušníka německého šlechtického rodu Heinricha XIII. Prinze Reusse. Proti těmto lidem policie zakročila v roce 2022. V několika větvích se kauzou plánovaného puče německé soudy stále zabývají. zdp jrm ank

Ukrajinský diplomat kritizuje, že chce Německo tajit dodávky zbraní

Berlín 12. května (zpravodaj ČTK) - Ukrajinský diplomat Andrij Melnyk kritizoval oznámení německého kancléře Friedricha Merze, že Berlín přestane zveřejňovat podrobné údaje o dodávkách zbraní Kyjevu. Bývalý velvyslanec v Německu agentuře DPA naznačil, že by to mohl být jen pokus zastřít nedostatečnou vojenskou pomoc zemi, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské agresi. Melnykův nástupce, současný velvyslanec v Berlíně Oleksij Makejev, naopak Merzovo rozhodnutí podpořil. Merz o víkendu při návštěvě Kyjeva uvedl, že za jeho vedení "nebudou debaty o dodávkách zbraní, jejich ráži, zbraňových systémech a podobně vedeny před zraky veřejnosti". Omezením veřejných informací o dodávkách zbraní se má dosáhnout "strategické nejednoznačnosti", a zabránit tak Rusku získat jakoukoliv strategickou výhodu. Podle Melnyka, který byl v letech 2015 až 2022 ukrajinským velvyslancem v Německu, je ale Merzovo rozhodnutí špatné. "Vyvolává to špatné vzpomínky na dobu, kdy předchozí vláda na jaře 2022 chtěla utajením zastřít chybějící vojenskou pomoc," uvedl. "Putin musí přesně vědět, co konkrétně nová německá vláda vojensky dělá, aby ho donutila ke spravedlivému a trvalému míru," dodal Melnyk. Současný ukrajinský velvyslanec v Německu Makejev naopak Merzovo rozhodnutí podpořil. "Dobrý hráč šachu přemýšlí několik tahů dopředu. Svému protivníkovi ale tahy neprozrazuje," uvedl. Německo podle něj bude Ukrajině zbraně dál dodávat. "A my víme přesně co a kdy. A jsme spokojeni," dodal. Vláda bývalého kancléře Olafa Scholze tajila od února do června 2022, jakou pomoc Kyjevu pro jeho obranu proti ruské agresi poskytuje. Později o ní pravidelně podrobně informovala. Utajování dodávek zbraní a další pomoci Merz jako předák opozice kritizoval. Řekl tehdy mimo jiné, že se vláda "bez nutnosti vystavuje podezření, že nedodržuje své přísliby". Melnyk, který je nově velvyslancem Ukrajiny při OSN, vedl zastupitelský úřad své země v Německu v době, kdy Rusko v únoru 2022 podniklo invazi na Ukrajinu. V Německu vešel ve známost jako tvrdý a často nevybíravý kritik váhavého postoje některých německých politiků k pomoci Ukrajině. Německo nyní patří k největším podporovatelům Ukrajiny, vojenskými dodávkami jí pomáhá podle objemu nejvíce po Spojených státech. Nový německý kancléř Merz minulý týden ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ujistil o neutuchající podpoře. Podle agentury DPA vyvolalo Merzovo rozhodnutí debatu o tom, zda souvisí s případnými dodávkami střel s plochou dráhou letu Taurus. Bývalý kancléř Scholz je Kyjevu dodat odmítal, Merz naznačil, že by je Německo pod jeho vedením dodat mohlo. jrm zpt

Němečtí poslanci schválili obsáhlý finanční balík s penězi na obranu a investice

Berlín 18. března (zpravodaj ČTK) - Poslanci německého Spolkového sněmu dnes na mimořádné schůzi schválili obsáhlý finanční balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Podpořily ho strany pravděpodobné příští vlády, konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), a také strana Zelených. Sněm hlasoval ve starém složení vzešlém z voleb v roce 2021, nově zvolení zákonodárci se sejdou až příští týden. Opatření musí ještě v pátek schválit druhá komora parlamentu. CDU/CSU pravděpodobného příštího kancléře Friedricha Merze po vyhraných únorových volbách jedná s SPD o vytvoření koaliční vlády. V úvodních rozhovorech se strany dohodly mimo jiné na reformě takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země, a to s cílem umožnit půjčky na obranné výdaje. Podle Merze musí Německo tváří v tvář ruské agresi na východě a slábnoucímu spojenectví s USA na západě výrazně zvýšit svou obranyschopnost. Konzervativci a sociální demokraté se shodli také na vytvoření zvláštního investičního fondu o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu Kč). Opatření dnes poslanci schválili potřebnou dvoutřetinovou většinou. Pro jich hlasovalo 513, proti jich bylo 207. Ke schválení bylo třeba 489 hlasů. Nově se mají pravidla ústavní dluhové brzdy týkat obranných výdajů jen do jednoho procenta hrubého domácího produktu (HDP) - v současnosti tedy asi do 44 miliard eur (1,1 bilionu Kč). Vše nad tuto hranici bude možné financovat z půjček. Kromě obranných výdajů byly na přání Zelených z dluhové brzdy výslovně vyjmuty i výdaje na civilní ochranu, kybernetickou bezpečnost, tajné služby a také na "podporu států napadených v rozporu s mezinárodním právem", což je jasný odkaz na Ukrajinu. Ze schváleného zvláštního fondu, do něhož si vláda peníze vypůjčí na trzích, se mají v příštích 12 letech financovat investice do opravy silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale i škol. Jedním z cílů je pomocí fondu nastartovat německé hospodářství, které je největší v Evropě a v loňském roce zaznamenalo podruhé v řadě pokles. Nový růst německé ekonomiky by podpořil i české hospodářství. Na schválení ústavní změny i zvláštního fondu CDU/CSU a SPD potřebovaly dvoutřetinovou většinu, kterou samy ve Spolkovém sněmu nemají, a to ve starém ani novém složení. Ucházely se proto o podporu Zelených, kteří si výměnou za ni vymohli přesunutí 100 miliard eur do fondu na boj s klimatickými změnami. Dosáhli také toho, že peníze z investičního fondu budou označeny jako "dodatečné", tedy že jimi nebude možné financovat už existující investiční projekty, ale jen projekty nové. Předák CDU/CSU Merz balík v dnešní debatě obhajoval. Argumentoval mimo jiné ohrožením, které představuje pro mír v Evropě Rusko, ale i slábnoucím spojenectvím se Spojenými státy prezidenta Donalda Trumpa. Obří dluhový balík podle něj přitom neznamená, že Německo nemusí konsolidovat veřejné rozpočty. Podle spolupředsedy SPD Larse Klingbeila, který by se mohl stát v příští vládě vicekancléřem, čeká Německo zásadní modernizace. Sněm dnes opatření schválil hlasy poslanců, kteří byli zvoleni v předcházejících volbách v roce 2021. Nový sněm vzešlý z únorových voleb se ustaví až 25. března. V něm budou mít strany z pravého a levého okraje - Alternativa pro Německo (AfD) a Levice - takzvanou blokační menšinu. V únorových volbách totiž společně získaly přes třetinu křesel. Schvalování jakýchkoli změn ústavy či zvláštních fondů tedy bude výrazně složitější. AfD se profiluje jako zastánce dluhové brzdy, Levice je kritická k dalšímu zbrojení. AfD, Levice, ale například i Svobodná demokratická strana (FDP) kritizovaly svolání mimořádných schůzí a hlasování ve starém složení sněmu, když už je po volbách jasné, jak bude vypadat ten nový. Podaly proto stížnosti k ústavnímu soudu, v nichž žádaly, aby schůzím zabránil. Ústavní soud je ovšem zamítl, část minulý týden a část v pondělí. Podle soudu končí pravomoci starého sněmu až svoláním nového. FDP avizovala, že podá proti schváleným opatřením ústavní žalobu. Svolání mimořádné schůze ve starém složení Spolkového sněmu po volbách je sice neobvyklé, nikoli ale bezprecedentní. V roce 1998 takto poslanci schválili účast vojáků bundeswehru na misi v Kosovu. Po Spolkovém sněmu bude muset reformu dluhové brzy a zvláštní investiční fond schválit dvoutřetinovou většinou i druhá parlamentní komora, Spolková rada, která zastupuje zájmy 16 spolkových zemí. Hlasy zemských vlád, na nichž se podílí jen zástupci CDU, SPD a Zelených, ke schválení nestačí. Mají jen 41 z potřebných 46 hlasů. V pondělí ale bavorská CSU uvedla, že se jí podařilo přesvědčit jejího koaličního partnera, Svobodné voliče (FW), a svými hlasy tak dluhový balík podpoří i Bavorsko. To by mělo zajistit jeho schválení. Hlasovat se bude v pátek. Jaromír Mrhal mka

Německé strany se dohodly na schválení obřího finančního balíku
Berlín 14. března (zpravodaj ČTK) - Strany možné příští německé vlády, konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), se dohodly se stranou Zelených na podpoře obřího finančního balíku s penězi na obranu a investice do infrastruktury. Německý institut DIW zhoršil výhled německé ekonomiky na letošní i příští rok
Berlín 14. března (zpravodaj ČTK) - Německý institut pro hospodářský výzkum (DIW) dnes snížil odhad růstu německého hospodářství na letošní i příští rok. V roce 2026 podle něj poroste ekonomika o 1,1 místo dříve předpokládaných 1,2 procenta. Média: Německá tajná služba se domnívá, že koronavirus unikl z čínské laboratoře
Berlín 12. března (zpravodaj ČTK) - Německá Spolková zpravodajská služba (BND) se přiklání k tomu, že koronavirus SARS-CoV-2 unikl při nehodě z čínské laboratoře a následně se rozšířil po celém světě. FT: Německo může zvýšit dluh téměř o dva biliony eur, aniž by ohrozilo růst
Berlín 10. března (ČTK) - Německo by mohlo zvýšit svůj dluh téměř o dva biliony eur (49,9 bilionu Kč), aniž by to negativně ovlivnilo hospodářský růst. V analýze vycházející z ankety mezi 28 ekonomy to uvedl ekonomický list Financial Times (FT). Politico: Plán obejít v Německu dluhovou brzdu otřásl finančními trhy
Frankfurt 6. března (ČTK) - Zásadní obrat v postoji Německa k veřejným výdajům a dalšímu zadlužování vyvolal otřesy na finančních trzích. Euro od středy citelně zpevnilo, výrazně se ale v Německu zvýšily i náklady na státní půjčky. Výnos německých vládních dluhopisů vzrostl nejvíce za téměř 30 let
Frankfurt/Berlín 5. března (ČTK) - Výnosy německých vládních dluhopisů ve středu vzrostly nejvíce za posledních 28 let v reakci na dohodu o zvýšeném financování obrany a infrastruktury, uvedl server listu Financial Times (FT). S&P Global: Americká cla zasáhnou přes německá auta hlavně Česko a Slovensko
Budapešť 3. března (ČTK) - Plánovaná 25procentní cla na dovoz zboží ze zemí Evropské unie do Spojených států nejvíce dolehnou na Českou republiku, Slovensko a další země v regionu. Značný vliv bude mít německý automobilový sektor, uvedla dnes mezinárodní ratingová agentura SP Global. Evropané se necítí bezpečně, proto narůstá podpora krajní pravice, říká rabín
Brusel 28. února (zpravodajka ČTK Tereza Šupová) - Evropané se necítí bezpečně, proto narůstá podpora krajní pravice, uvedl v rozhovoru s ČTK předseda Konference evropských rabínů Pinchas Goldschmidt. Němci mají ohledně nové vlády velká očekávání, chtějí stabilitu, říká politolog
Berlín 26. února (zpravodaj ČTK) - Očekávání spojená s příští vládou jsou v Německu velmi vysoká. Němci doufají, že zemi přinese stabilitu. V rozhovoru s ČTK a dalšími zahraničními novináři to řekl německý politolog Wolfgang Schröder, který je profesorem na univerzitě v hesenském Kasselu. Křetínský v Die Welt: Průmyslová politika EU je ideologická, je třeba ji změnit
Berlín 24. února (zpravodaj ČTK) - Evropská a německá průmyslová politika byly v posledních 15 letech řízeny ideologicky, nikoli pragmaticky, a proto Evropská unie ani Německo nemají globální průmyslovou a klimatickou strategii. SRN po volbách směřuje ke koalici CDU/CSU s SPD, na novou vládu čeká i Evropa
Berlín 24. února (zpravodajové ČTK) - Německo po nedělním vítězství konzervativní unie CDU/CSU v parlamentních volbách nakonec zřejmě směřuje k velké koalici vítěze voleb v čele s Friedrichem Merzem se sociálními demokraty (SPD) odcházejícího kancléře Olafa Scholze. Akcie v Evropě oslabují, ty německé po volebním vítězství konzervativců zpevňují
Frankfurt/Praha 24. února (ČTK) - Evropské akcie v úvodu týdne mírně oslabují, dolů je kvůli nižším cenám kovů táhnou zejména firmy v odvětví základních zdrojů. Vzhůru se ale vydaly německé akcie, kterým prospívá jasné vítězství konzervativců v nedělních parlamentních volbách. Německé volby vyhrála unie CDU/CSU, její lídr Merz chce vládu do Velikonoc
Berlín 23. února (zvláštní zpravodaj ČTK) - V německých předčasných parlamentních volbách dnes podle očekávání jasně zvítězila konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Analytici: Nová německá vláda nejspíš nebude chtít výrazněji dotovat průmysl
Praha 23. února (ČTK) - Nová německá vláda nejspíš nebude chtít výrazněji dotovat průmysl. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Německý průmysl čelí vysokým cenám za energie a čínské konkurenci. V energetice analytici nečekají výrazné změny, nová koalice by mohla vyvinout větší tlak na posun konce spalovacích motorů v EU, který je stanoven na rok 2035. Merz prohlásil své konzervativce za vítěze voleb, Scholz uznal hořkou porážku
Berlín 23. února (zpravodajové ČTK) - Volební lídr německých konzervativců Friedrich Merz prohlásil svou unii CDU/CSU za vítěze dnešních parlamentních voleb. Krátce po zveřejnění prvních prognóz výsledků řekl, že chce jako kancléř rychle sestavit novou vládu. Berlínská čtvrť Lichtenberg se ve volbách rozhoduje mezi dvěma extrémy
Berlín 23. února (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Lichtenberg volí mezi dvěma extrémy. Ve čtvrti na východě Berlína se o přímý poslanecký mandát v dnešních předčasných parlamentních volbách uchází jedenáct kandidátů, největší šance na vítězství mají ale dvě ženy: Beatrix von Storchová, která kandiduje za Alternativu pro Německo (AfD), a Ines Schwerdtnerová, spolupředsedkyně strany Levice. Němci berou volby jako občanskou povinnost, mnoho se jich obává extremismu
Berlín 23. února (zvláštní zpravodaj ČTK) - Němci mají o dnešní předčasné volby do Spolkového sněmu vysoký zájem. Zhruba desítka voličů náhodně oslovených ČTK u dvou volebních místností v centru Berlína shodně potvrdila, že účast na volbách je pro ně naprostou samozřejmostí. Trumpovy výroky o Ukrajině jsou šokující, řekl předák německé opozice Merz
Berlín 21. února (zpravodaj ČTK) - Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o válce na Ukrajině a ukrajinském prezidentovi Volodymyrovi Zelenském jsou šokující, řekl dnes předák německé opozice a pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz. Němci budou volit podle nových pravidel, ušetří tak přes 125 milionů eur ročně
Berlín 21. února (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Zhruba 125 milionů eur (3,1 miliardy Kč) ušetří Německo díky volební reformě, která omezila počet poslanců Spolkového sněmu. Poprvé se podle ní bude hlasovat už tuto neděli.

Německo musí být vůči USA sebevědomější, vyzývají němečtí opoziční poslanci

Berlín 21. února (zvláštní zpravodaj ČTK Zdeněk Polák) - O mezinárodních a zejména transatlantických vztazích se v letošní kampani před nedělními volbami do německého Spolkového sněmu hovoří v nebývalé míře. Důvodem jsou obavy o budoucnost vztahů se Spojenými státy v čele s prezidentem Donaldem Trumpem, a to v kontextu zesílené bezpečnostní hrozby ze strany Ruska. Nyní opoziční poslanci a experti na zahraniční politiku Jürgen Hardt z Křesťanskodemokratické unie (CDU) a Michael Georg Link z liberální Svobodné demokratické strany (FDP) se v debatách se zahraničními novináři tento měsíc v Berlíně shodli, že Evropa musí Spojené státy přesvědčovat o nutnosti korekce americké zahraniční a obchodní politiky a že příští německá vláda by v tom měla sehrát důležitou roli. I do německé předvolební kampaně nevyhnutelně proniklo téma transatlantických vztahů, které se dostalo do popředí zahraničněpolitických debat zejména po Mnichovské bezpečnostní konferenci a po zahájení rozhovorů mezi USA a Ruskem o Ukrajině, a to bez zástupců Evropské unie i samotné Ukrajiny. "Jestliže si Trump sedne s (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem sám k jednomu stolu bez nás Evropanů, mohou z toho vzejít velmi nebezpečné výsledky," řekl Link, který se za poslance FDP ve Spolkovém sněmu vyjadřuje k zahraniční či bezpečnostní politice. FDP, která podle průzkumů nemá jisté zastoupení v příštím Spolkovém sněmu, je pro favorita nadcházejících volen, konzervativní unii CDU/CSU, nejpřirozenějším koaličním partnerem. Reakcí na politiku USA musí být podle Linka aktivita vedoucí k co největší soudržnosti evropské části NATO. "To ale nedokážeme, pokud, jako nyní SPD (kancléře Olafa Scholze), budeme vůči Putinovi uplatňovat strategii appeasementu. Vím, že je to tvrdé slovo, ale právě tak je to vnímáno v Polsku, Česku a pobaltských státech," tvrdí Link s vypůjčením pojmu označujícího pacifistickou politiku "uklidňování", která se vžila pro politiku ústupků západoevropských mocností vůči Adolfu Hitlerovi v roce 1938 v souvislosti s Mnichovskou dohodou o podstoupení německojazyčného československého příhraničí nacistické říši. Scholzova vláda bývá opozicí kritizována za váhavou vojenskou pomoc Ukrajině napadené ruskou agresí, ačkoli Berlín patří mezi významné podporovatele východoevropské země. Jürgen Hardt (CDU), zahraničněpolitický mluvčí frakce konzervativní unie CDU/CSU, se domnívá, že pravděpodobný budoucí kancléř Friedrich Merz (CDU) bude vůči Trumpovi uplatňovat dvojí strategii: "Za prvé mu řekne, že Německo a Evropa musí uvnitř NATO dělat více, a to i s ohledem na Ukrajinu, kdy budeme pokračovat ve společné politice a kde Německo a Evropa musí hrát silnou roli," řekl poslanec. Zároveň chce Německo vzkázat USA, že v Německu nastává "nový vítr" v hospodářské politice. "Ale v obchodní a hospodářské politice musíme jasně dát najevo, že věci, které nám enormně vadí, tedy Trumpem navrhovaná politika, jsou v neprospěch Ameriky," řekl Hardt s poukazem na Trumpovu restriktivní celní politiku. Nový americký prezident a jeho administrativa dávají najevo, že spojenectví s Evropskou unií pro ně není prioritou, a to ani v bezpečnostní a obranné politice. USA naléhají, aby Evropa převzala odpovědnost za svou obranu a aby evropské země zvýšily podíl výdajů na obranu až na pět procent HDP. Hardt připomněl, že v současnosti dosahuje Německo aliančního cíle dvou procent výdajů na obranu jen díky zvláštnímu zbrojnímu fondu o objemu 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč), který kancléř Scholz vytvořil po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Merz před měsícem prohlásil, že výdaje Německa na obranu by měly i v příštích letech zůstat na dvou procentech HDP. Hardt však řekl, že doplnění chybějících kapacit německé armády bude vyžadovat zvýšení obranného rozpočtu nad dvě procenta HDP, tedy nad 80 miliard eur. Kai-Olaf Lang z Nadace pro vědu a politiku (SWP) ČTK řekl, že bezpečnostní a obrannou politiku Německa nebude určovat ani tak složení příští vládní koalice, ale mezinárodní kontext. "Německo bude muset převzít větší odpovědnost za bezpečnost Evropy – spolu se svými partnery," je přesvědčen Lang. Hardt předpokládá, že v červnu nový americký prezident navštíví Evropu. Pro nového spolkového kancléře bude podle něj velkou výzvou, že se bude muset podle Hardtova odhadu šest až osm týdnů po sestavení vlády, a ještě bez schváleného státního rozpočtu, mimo jiné zúčastnit summitu NATO v Nizozemsku. Hardt je přesvědčen, že Merz má vůči Trumpovi výhody, které ostatní kandidáti na kancléře nemají: Merz podle něj hovoří velmi dobře anglicky, služebně hodně cestoval po USA a byl předsedou nevládní organizace Atlantik-Brücke, která si klade za cíl upevňovat hospodářské, vzdělávací i vojenskopolitické vztahy mezi USA a Německem. Link však poukazuje i na psychologický profil nového šéfa Bílého domu. Trump je podle něj velmi pozoruhodnou směsicí velmi silového politika, který zároveň klade velký důraz na to, jak si ho lidé předcházejí, jak se k němu chovají a jakým tónem s ním hovoří, a který má velkou paměť a nic nezapomíná. "Je velmi důležité, abychom velmi klidně a jasně, bez provokací Trumpovi oponovali tam, kde zkrátka říká nepravdu," řekl liberální politik. Částečně velmi kritický postoj Trumpa vůči Německu není v Republikánské straně široce sdílen, soudí Link na základě svých návštěv v USA. Republikánská základna má podle něj velký zájem na spolupráci s Německem, a proto je třeba na "šíři a hloubce" těchto vztahů dále pracovat. "To dělají státy jako například Polsko, ale také Češi, Francie," řekl poslanec za stranu, která Německu dala několik ministrů zahraničí, v čele s legendárním Hansem-Dietrichem Genscherem z let 1974 až 1992. zdp ank

Sandály značky Birkenstock nejsou uměleckým dílem, rozhodl německý nejvyšší soud
Berlín 20. února (ČTK) - Německý nejvyšší soud dnes rozhodl, že sandály značky Birkenstock jsou jen pohodlnou obuví a ne chráněným uměleckým dílem. Informuje o tom agentura AP. Firma Birkenstock se obrátila ke Spolkovému soudnímu dvoru, což je německá obdoba nejvyššího soudu s tím, že její typické sandály s korkovou podrážkou by měly být chráněny autorským právem. Německo musí vyřešit problém migrace, jinak hrozí i zánik EU, říká odborník
Berlín 20. února (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - V Německu musí po nedělních volbách vzniknout silná vláda, která přijde s realistickým řešením, jak omezit nelegální migraci. V opačném případě hrozí nárůst podpory extremistů, který by mimo jiné přivodil zánik Evropské unie. Němečtí ekonomové žádají drastické reformy, jinak prý hrozí nástup extremistů
Berlín 19. února (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Německo míří do hluboké hospodářské krize a nová vláda musí přijmout drastická opatření, aby zabránila zhoršení životní úrovně lidí a tím i nástupu extremistů k moci po volbách v roce 2029. Německo je vůči americkým clům obzvlášť zranitelné, uvedl šéf Bundesbank
Berlín 17. února (ČTK) - Německo je vůči americkým obchodním clům obzvlášť zranitelné. Mohla by na několik let omezit jeho růst a zbrzdit ekonomiku, která již nyní dva roky po sobě klesla. Dnes to podle agentury Reuters uvedl šéf německé centrální banky (Bundesbank) Joachim Nagel. Volby dobré česko-německé vztahy podle německých poslanců zásadně neovlivní
Berlín 16. února (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Česko-německé vztahy jsou příkladné a stabilní a nadcházející předčasné parlamentní volby v Německu je nijak zásadně neovlivní. Shodlo se na tom pět německých poslanců z vládních i opozičních stran, které ČTK oslovila. Zelenskyj podpořil evropskou armádu, Pavel chce Evropu při mírových jednáních
Mnichov 15. února (zpravodaj ČTK) - Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podpořil vznik evropské armády. V druhý den Mnichovské bezpečnostní konference také řekl, že Ukrajina nemůže přistoupit na příměří ve válce s Ruskem, pokud předtím nedostane bezpečnostní záruky. Nastal čas na vytvoření evropské armády, vyzval ukrajinský prezident Zelenskyj
Mnichov 15. února (zpravodaj ČTK) - Nastal čas na vytvoření evropské armády, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Ukrajina podle něj nemůže přistoupit na příměří ve válce s Ruskem, aniž by dostala bezpečnostní garance. Zelenskyj v Mnichově připustil jednání s Putinem, Vance kritizoval Evropu
Mnichov 14. února (zpravodaj ČTK) - Ukrajina byla hlavním tématem prvního dne Mnichovské bezpečnostní konference. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je ochoten setkat se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, předcházet tomu ale musí společný mírový plán vyjednaný s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a s Evropany. Svoboda slova je v Evropě na ústupu, prohlásil americký viceprezident Vance
Mnichov 14. února (zpravodaj ČTK) - Svoboda slova je v Evropě na ústupu, řekl dnes v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci americký viceprezident J. D. Vance. Evropské politiky vyzval, aby více naslouchali svým občanům.

SLOVNÍK NAJÍT