AFP: Albánie bojuje s nedostatkem lékařů zákazem jejich odchodu do zahraničí
Tirana 1. listopadu 2023 (ČTK/AFP) - Ve snaze zastavit odliv mladých lékařů do zahraničí přijala Albánie zákon, na jehož základě budou absolventi lékařských fakult muset pracovat ve své zemi až pět let. V opačném případě budou povinni zaplatit školné. Studenti proti zákonu protestují a obrátili se i na ústavní soud, uvedla dnes agentura AFP.
Balkánská země, která patří k nejchudším v Evropě, nemůže konkurovat platům a pracovním podmínkám v Německu nebo Itálii, kam mnoho mladých albánských lékařů odchází za prací.
Od 1. října, kdy kontroverzní zákon vstoupil v platnost, studenti medicíny volají po jeho zrušení a pořádají protesty před ministerstvem školství a lékařskou fakultou Tiranské univerzity. Legislativu označují za protiústavní a tvrdí, že porušuje základní zásady lidských práv týkající se svobody pohybu. Podle nich je také připravuje o možnost vzdělávat se v zahraničí. Albánský ústavní soud by o jejich žalobě měl rozhodnout v nejbližších týdnech.
"Nový zákon porušuje právo studentů svobodně si vybrat, kde chtějí pracovat," řekl agentuře AFP student pátého ročníku Reant Kullaj. "Studenti mají motivaci zůstat (v Albánii), ale nelze je k tomu nutit," dodal Kullaj, obklopený svými vrstevníky před lékařskou fakultou v Tiraně.
Zatímco v Německu připadá na 1000 obyvatel 4,5 lékaře, v Albánii je to podle oficiálních údajů jen 1,9 lékaře, což je jeden z nejnižších poměrů v Evropě. Podle albánské lékařské komory odešlo ze země s 2,8 milionu obyvatel v posledním desetiletí více než 3000 lékařů. Alespoň 1000 z nich pracuje v Německu.
"Je to opravdu velký problém," varoval oční lékař Pajtim Lutaj, který se po absolvování pracovní stáže v Paříži vrátil do Albánie. Podle něj by se měl zlepšit systém vzdělávání a studenti posledních ročníků by měli být začleněni do veřejného zdravotnictví.
S podobnými problémy se potýkají i další zdravotnické profese: podle sdružení zdravotních sester opustilo Albánii za poslední čtyři roky nejméně 16.000 zdravotních sester či pečovatelů.
Letos se počet mladých lidí hlásících se ke studiu na zdravotních školách opět zvýšil, uvedl Gevio Tabaku, který provozuje portál UAlbania s údaji o zápisech na vysoké školy. Podle něj to ukazuje, že tito studenti chtějí využít vysokoškolského diplomu jako cestovního pasu.
Ne všichni ale sdílejí názory studentů medicíny. Profesorka na lékařské fakultě v Tiraně Najada Comoová uvedla, že zákon, jehož cílem je omezit odchod mladých lékařů, "není restriktivní". "Pracovat několik let ve městě, na vesnici, sloužit své zemi, svému lidu, je pro lékaře to nejkrásnější," uvedla.
V září premiér Edi Rama prohlásil, že Albánie "nemůže zásobovat Německo lékaři". "My je platíme, my je připravujeme - a Německo si je bere," stěžoval si.
Student šestého ročníku medicíny Kristi Tata řekl, že se cítí "rozpolcen mezi dvěma láskami": zdokonalovat se v zahraničí a pak se vrátit do vlasti, nebo po studiích zůstat v Albánii. Nyní čeká na rozhodnutí ústavního soudu a pak se rozhodne.
Specializované agentury inzerují lepší pracovní příležitosti v zahraničí, čímž jeho dilema dále prohlubují.
"Zajištěná práce a smlouva v největších německých nemocnicích, možnost výběru města a místa výkonu práce ve 2000 městech po celém Německu. Mzda od 2800 do 3900 eur (69.000 až 96.000 Kč) měsíčně," slibuje jedna z nich. "Kariérní příležitosti podle všech evropských standardů," tvrdí další.
V zemi, kde průměrný plat mladého absolventa ve veřejném sektoru činí 1000 eur (24.700 Kč) měsíčně, jsou takové nabídky lákavé. Studenti však tvrdí, že více než plat jsou pro ně z hlediska setrvání v Albánii klíčové lepší pracovní podmínky.
"Odchod zdaleka není řešením," říká Leada Taseová, stážistka na klinice očního lékařství v tiranské univerzitní nemocnici. "Albánie lékaře potřebuje a nejdůležitější je trvat na zlepšení podmínek potřebných k tomu, abychom mohli co nejlépe vykonávat svou profesi," dodala.
Německo od 1. listopadu zavádí nový, zjednodušený imigrační systém pro pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii, tedy i Albánie. Takzvaná Chancenkarte pro lidi s potenciálním, nikoliv trvalým pracovním uplatněním, by mohla dilema lékařů ohledně práce v zahraničí učinit ještě složitějším.
abl jrm - sdílejte článek
Následuje: Bělorusové, kteří uprchli před represemi, čelí problému v podobě propadlých pasů
Berlín 1. listopadu (ČTK) - Statisíce Bělorusů utekly na Západ po posledních sporných prezidentských volbách, ve kterých podle oficiálních výsledků opět zvítězil autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko, ale opozice je zpochybnila jako zfalšované. Mnoho uprchlých Bělorusů nyní naráží na problém v podobě neplatných dokladů, jelikož Minsk v září zakázal velvyslanectvím obnovovat cestovní pasy občanům země, napsala dnes agentura AP. "Mám před sebou strašnou volbu: buď se stanu nelegálním imigrantem v Německu, nebo se vrátím do Běloruska, kde mě pravděpodobně zatknou," řekl Andrej, který si z bezpečnostních důvodů nepřál zveřejnit své příjmení. Úřady v Minsku "dokázaly proměnit život Bělorusů v peklo i tady", dodal devětadvacetiletý programátor, který poslední dva roky žije v Německu a vypršela mu platnost běloruského pasu i povolení k pobytu v hostitelské zemi. Německo řeší podobné případy přistěhovalců individuálně, píše AP. Německé ministerstvo vnitra uvedlo, že pokud cizinci vypršela platnost pasu, mohou úřady prověřit, zda je "rozumné", aby si dotyčný vyřídil nový pas ve své domovské zemi, nebo zda mu Německo může vydat náhradní doklady. Aby člověk mohl získat náhradní doklady, musí mít status rezidenta. Andrej přišel o práci a bez povolení k pobytu nemůže získat novou, píše AP. Aby mohl požádat o status uprchlíka, potřebuje podle svých právníků doklady z Běloruska, které by prokázaly, že byl v zemi pronásledován. On sám popisuje, že ho během protestů v roce 2020 zatkli a zbili. "Je to pomsta úřadů všem Bělorusům, kteří bojovali za demokracii a postavili se proti Lukašenkově politice," uvedl s tím, že jeho bratr byl odsouzen k sedmi letům vězení. Litva a Polsko, které hostí největší počet Bělorusů, se pokoušejí o dočasné řešení vydáváním ročních "cizineckých pasů", které ověřují totožnost jejich majitelů a dávají jim právo cestovat. Podle opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské, která sama žije v litevském exilu a jejíž manžel je ve vězení v Bělorusku, by se Bělorusové za těchto okolností neměli vracet domů. "Žádný dokument na světě nemá cenu lidské svobody," uvedla Cichanouská a upozornila, že opozice vyvinula "pas Nového Běloruska", který může sloužit jako potvrzení o občanství a Bělorusové v zahraničí by ho mohli používat jako cestovní doklad. (pokračování...)
Berlín 1. listopadu (ČTK) - Statisíce Bělorusů utekly na Západ po posledních sporných prezidentských volbách, ve kterých podle oficiálních výsledků opět zvítězil autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko, ale opozice je zpochybnila jako zfalšované. Mnoho uprchlých Bělorusů nyní naráží na problém v podobě neplatných dokladů, jelikož Minsk v září zakázal velvyslanectvím obnovovat cestovní pasy občanům země, napsala dnes agentura AP. "Mám před sebou strašnou volbu: buď se stanu nelegálním imigrantem v Německu, nebo se vrátím do Běloruska, kde mě pravděpodobně zatknou," řekl Andrej, který si z bezpečnostních důvodů nepřál zveřejnit své příjmení. Úřady v Minsku "dokázaly proměnit život Bělorusů v peklo i tady", dodal devětadvacetiletý programátor, který poslední dva roky žije v Německu a vypršela mu platnost běloruského pasu i povolení k pobytu v hostitelské zemi. Německo řeší podobné případy přistěhovalců individuálně, píše AP. Německé ministerstvo vnitra uvedlo, že pokud cizinci vypršela platnost pasu, mohou úřady prověřit, zda je "rozumné", aby si dotyčný vyřídil nový pas ve své domovské zemi, nebo zda mu Německo může vydat náhradní doklady. Aby člověk mohl získat náhradní doklady, musí mít status rezidenta. Andrej přišel o práci a bez povolení k pobytu nemůže získat novou, píše AP. Aby mohl požádat o status uprchlíka, potřebuje podle svých právníků doklady z Běloruska, které by prokázaly, že byl v zemi pronásledován. On sám popisuje, že ho během protestů v roce 2020 zatkli a zbili. "Je to pomsta úřadů všem Bělorusům, kteří bojovali za demokracii a postavili se proti Lukašenkově politice," uvedl s tím, že jeho bratr byl odsouzen k sedmi letům vězení. Litva a Polsko, které hostí největší počet Bělorusů, se pokoušejí o dočasné řešení vydáváním ročních "cizineckých pasů", které ověřují totožnost jejich majitelů a dávají jim právo cestovat. Podle opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské, která sama žije v litevském exilu a jejíž manžel je ve vězení v Bělorusku, by se Bělorusové za těchto okolností neměli vracet domů. "Žádný dokument na světě nemá cenu lidské svobody," uvedla Cichanouská a upozornila, že opozice vyvinula "pas Nového Běloruska", který může sloužit jako potvrzení o občanství a Bělorusové v zahraničí by ho mohli používat jako cestovní doklad. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'AFP: Albánie bojuje s nedostatkem lékařů zákazem jejich odchodu do zahraničí' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Kriminalita a právo (zak) - Zdravotnictví (zdr). ID zprávy: T2023110104446|507690. Vydána 01.11.2023 16:07:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'AFP: Albánie bojuje s nedostatkem lékařů zákazem jejich odchodu do zahraničí' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Kriminalita a právo (zak) - Zdravotnictví (zdr). ID zprávy: T2023110104446|507690. Vydána 01.11.2023 16:07:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.