Bělorusové, kteří uprchli před represemi, čelí problému v podobě propadlých pasů

Berlín 1. listopadu 2023 (ČTK) - Statisíce Bělorusů utekly na Západ po posledních sporných prezidentských volbách, ve kterých podle oficiálních výsledků opět zvítězil autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko, ale opozice je zpochybnila jako zfalšované. Mnoho uprchlých Bělorusů nyní naráží na problém v podobě neplatných dokladů, jelikož Minsk v září zakázal velvyslanectvím obnovovat cestovní pasy občanům země, napsala dnes agentura AP. "Mám před sebou strašnou volbu: buď se stanu nelegálním imigrantem v Německu, nebo se vrátím do Běloruska, kde mě pravděpodobně zatknou," řekl Andrej, který si z bezpečnostních důvodů nepřál zveřejnit své příjmení. Úřady v Minsku "dokázaly proměnit život Bělorusů v peklo i tady", dodal devětadvacetiletý programátor, který poslední dva roky žije v Německu a vypršela mu platnost běloruského pasu i povolení k pobytu v hostitelské zemi. Německo řeší podobné případy přistěhovalců individuálně, píše AP. Německé ministerstvo vnitra uvedlo, že pokud cizinci vypršela platnost pasu, mohou úřady prověřit, zda je "rozumné", aby si dotyčný vyřídil nový pas ve své domovské zemi, nebo zda mu Německo může vydat náhradní doklady. Aby člověk mohl získat náhradní doklady, musí mít status rezidenta. Andrej přišel o práci a bez povolení k pobytu nemůže získat novou, píše AP. Aby mohl požádat o status uprchlíka, potřebuje podle svých právníků doklady z Běloruska, které by prokázaly, že byl v zemi pronásledován. On sám popisuje, že ho během protestů v roce 2020 zatkli a zbili. "Je to pomsta úřadů všem Bělorusům, kteří bojovali za demokracii a postavili se proti Lukašenkově politice," uvedl s tím, že jeho bratr byl odsouzen k sedmi letům vězení. Litva a Polsko, které hostí největší počet Bělorusů, se pokoušejí o dočasné řešení vydáváním ročních "cizineckých pasů", které ověřují totožnost jejich majitelů a dávají jim právo cestovat. Podle opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské, která sama žije v litevském exilu a jejíž manžel je ve vězení v Bělorusku, by se Bělorusové za těchto okolností neměli vracet domů. "Žádný dokument na světě nemá cenu lidské svobody," uvedla Cichanouská a upozornila, že opozice vyvinula "pas Nového Běloruska", který může sloužit jako potvrzení o občanství a Bělorusové v zahraničí by ho mohli používat jako cestovní doklad. "Bereme si ponaučení z pobaltských zemí, které vydávaly pasy v exilu během sovětské okupace," řekla opoziční vůdkyně v Evropském parlamentu. "Velmi brzy se obrátíme na vlády v Evropské unii s žádostí o uznání našich nových pasů," poznamenala. Podle Valera Kavaleuského, který je v západních médiích někdy psaný Valery Kavaleuski a jenž má v Cichanouské exilové prozatímní vládě na starosti zahraniční záležitosti, potřebuje urgentně nový pas nejméně 62.000 Bělorusů. Lukašenko se k dekretu o zákazu obnovování pasů na ambasádách veřejně nevyjádřil. Zástupce šéfa parlamentní komise pro mezinárodní záležitosti Aleh Hajdukevič řekl, že "jen extremisté se bojí vrátit do Běloruska". "Ti, kteří utekli, už dávno pracují pro jiné země - pro Polsko, Litvu, Spojené státy, tak ať si opatří pasy těchto zemí a zůstanou tam," prohlásil v běloruské státní televizi Hajdukevič. Organizace pro lidská práva Human Rights Watch (HRW) krok Minsku označila za "drakonický" a za odvetu vůči kritikům režimu v exilu. Pokud se budou muset vrátit do Běloruska, aby si vyřídili své dokumenty, bude jim tam hrozit podle organizace politické motivované stíhání. Nezávislí odborníci jmenovaní Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzvali Minsk, aby nařízení zrušil a poskytoval konzulární služby podle Vídeňské úmluvy o konzulárních vztazích. Apelovali rovněž na ostatní země, aby nedeportovaly Bělorusy, pokud jim propadnou pasy. Někteří analytici se domnívají, že Lukašenko chce neutralizovat významnou část opozice před parlamentními volbami v roce 2024 a těmi prezidentskými o rok později. "Úřady dávají jasně najevo, že nechtějí opoziční občany v jakékoli podobě, a dělají vše pro to, aby jim zabránily v účasti ve volbách," míní nezávislý běloruský analytik Valer Karbalevič. Lukašenko se podle něj chce vyhnout protestům, jaké se odehrály po prezidentských volbách v roce 2020 a při nichž bezpečnostní složky zadržely přes 35.000 lidí, přičemž mnozí z nich tvrdí, že byli mučeni. Podle lidskoprávní organizace Vjasna běloruský režim vězní z politických důvodů více než 1500 lidí. ipl mka - sdílejte článek