Dokončená reforma trestního práva chce zavést univerzální peněžitý trest

Praha 27. března (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti dokončilo reformu trestního práva, která chce rozšířit ukládání alternativních trestů na úkor trestu odnětí svobody. Návrh mimo jiné obsahuje možnost postihnout pachatele jakéhokoliv trestného činu peněžitým trestem. Snižuje také dolní hranice trestů u všech majetkových a hospodářských trestných činů s výjimkou činů proti měně, takže za každý bude možné uložit i podmínku, obecně prospěšné práce nebo domácí vězení. Podle ministerstva se návrh ještě může změnit poté, co projde připomínkovým řízením. Ministr Pavel Blažek (ODS) v tiskové zprávě uvedl, že jeho úřad o novele trestního zákoníku a trestního řádu diskutoval v rámci koalice, s představiteli ministerstva vnitra, policie, soudců, státních zástupců, Vězeňské služby i s neziskovými organizacemi. "Před prvním čtením v Poslanecké sněmovně budu o zákonu jednat ještě se zástupci opozice,“ vzkázal. V Česku je aktuálně za mřížemi 19.807 lidí, kapacita věznic je naplněná z více než 97 procent. Tuto situaci není podle ministerstva namístě řešit výstavbou nových věznic, ale spíše přehodnocením trestní politiky. Autoři návrhu uvedli v důvodové zprávě, že trest vězení by měl být využívaný jen v případech, kdy je to nutné k ochraně společnosti - tedy když je zapotřebí pachatele separovat. "Odplatnou a odstrašující funkci trestu odnětí svobody nelze přeceňovat. Zvyšování trestů, po kterém veřejnost často volá, s sebou nese spíše ekonomické náklady, než aby mělo vliv na míru páchané kriminality," konstatovali. Na pachatele lze podle nich v řadě případů působit prostřednictvím Probační a mediační služby, vhodným programem sociálního výcviku či psychologickým poradenstvím. Univerzálním trestem by měl nově být peněžitý trest - soudy jej tedy budou moci uložit ne pouze za některé, ale za všechny trestné činy, a to buď samostatně, nebo vedle jiného trestu. Vyšší míra ukládání peněžitých trestů podle ministerstva mimo jiné povede i k jednodušší cestě pro poškozené k vymožení majetkových nároků. Novela také rozšiřuje okruh trestných činů, za které bude možné uložit trest obecně prospěšných prací a trest domácího vězení. V této souvislosti ministerstvo spoléhá na provoz nového systému elektronického monitoringu, který Probační a mediační služba testuje. Jak už ministerstvo dříve avizovalo, návrh počítá také s částečnou dekriminalizací neplacení alimentů a s mírnějšími tresty u opakovaných krádeží. Nižší by měly být rovněž tresty u schvalování teroristických trestných činů na internetu a postihy samozásobitelů konopí i podobných měkkých drog. K dalším novinkám patří možnost uložit trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži a trest zákazu přijímání dotací a subvencí nejen právnickým, ale i fyzickým osobám. Návrh také zakotvuje nové trestné činy spočívající v neoprávněné činnosti pro cizí moc a v takzvané deepfake pornografii. Státní zástupce dostane možnost zastavit trestní stíhání v situaci, kdy shromážděné důkazy nejsou dostatečným podkladem pro úspěšné zastupování obžaloby v řízení před soudem. Novela trestního řádu rovněž počítá se zjednodušením přednesu obžaloby i vyhlašování rozsudku. Po novele trestního zákoníku dlouhodobě volá Asociace organizací v oblasti vězeňství, která kritizovala délku přípravy návrhu. Podle ní reálně hrozí, že se nestihne projednat v tomto volebním období. V dnešní tiskové zprávě asociace upozornila, že je potřeba, aby novela vstoupila v účinnost co nejdříve. Apelovala na politiky, aby nad návrhem našli shodu. Zmínila, že rok uvěznění jednoho odsouzeného vyjde stát zhruba na 650.000 korun, za všechny tak daňoví poplatníci ročně zaplatí skoro 13 miliard Kč. tep rot - sdílejte článek