PwC: České firmy takzvaným whistleblowingem zatím zavaleny nejsou
Praha 30. března (ČTK) - Obavy firem ze zavalení počtem oznámení na základě zákona o ochraně oznamovatelů, tedy tzv. whistleblowingem, se zatím nenaplňují. Měsíčně je hlášeno na ministerstvo spravedlnosti kolem deseti případů. Znaky trestného činu či přestupku naplňuje čtvrtina oznámení. Vyplývá to z údajů, které advokátní kancelář PwC Legal získala od ministerstva spravedlnosti na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
Zákon o ochraně oznamovatelů přinesl výrazný nárůst počtu nahlášených případů upozorňujících na protizákonné jednání. Za necelých osm měsíců od srpna 2023, kdy začal nový zákon platit, přijalo ministerstvo spravedlnosti téměř stovku oznámení na možné porušení protikorupčních pravidel či nelegálního jednání. Před platností zákona obdrželo ministerstvo 50 podnětů za rok a půl.
"Ukazuje to, že sice nejsme tak velký národ stěžovatelů, jak to někdy vypadá, ale i tak to číslo není malé nebo zanedbatelné. Firmám, jejichž zaměstnanci hlásí problémy přímo ministerstvu spravedlnosti, to přináší problémy, kterým se mohli vyhnout,“ uvedl řídící partner PwC Legal Petr Kincl.
Pouze 44 procent oznámení je kvalifikovaných jako oznámení podle nového zákona . Osm oznámení obdržených od začátku platnosti zákona má znaky trestného činu, 14 znaky přestupku právě proti zákonu o ochraně oznamovatelů. Nejčastěji stěžovatelé řeší nespokojenost s pracovními podmínkami, takové podněty potom přecházejí do gesce inspekce práce.
"S rozšířením účinnosti na menší firmy od nového roku však oznámení nejčastěji řeší podezření ze spáchání trestného činu nebo porušování zákona, tedy přesně ta témata, která má nový zákon dle záměru evropské legislativy řešit primárně,“ dodal Kincl. V souvislosti s whistleblowingem dosud nebyla podle něj udělena žádná pokuta ani nařízeno nápravné opatření.
Podle statistik ministerstva spravedlnosti jsou oznamovateli pouze soukromé osoby, orgány veřejné moci tuto možnost dosud nevyužily. Osmdesát procent všech oznamovatelů jsou zaměstnanci firem, zbývající část tvoří zástupci orgánů právnických osob, zpravidla obecní zastupitelé. Oznámení nejčastěji upozorňovala na podezření ze spáchání trestného činu nebo porušování zákona na ochranu oznamovatelů.
V rámci whistleblowingu lze oznamovat jednání, která mají znaky trestného činu nebo znaky přestupku, za který hrozí minimálně stotisícová pokuta, nebo porušuje zákon o ochraně oznamovatelů. Řeší především příznaky korupčního jednání, přestupky při zadávání veřejných zakázek, ochranu spotřebitele, předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti či financování terorismu a oblast ochrany životního prostředí.
Zákon o ochraně oznamovatelů nabyl účinnosti od 1. srpna 2023 pro velké firmy, od 15. prosince byla jeho účinnost rozšířena na firmy s více než 50 zaměstnanci.
fd snm - sdílejte článek
Následuje: AP: V ruských věznicích končí stále více Američanů
Moskva 29. března (ČTK/AP) - Novinář na reportážní cestě ve městě na Urale. Podnikový bezpečnostní manažer cestující do Moskvy na svatbu. Žena s dvojím občanstvím vracející se do svého domovského města v Tatarstánu na návštěvu rodiny. Všichni občané Spojených států. A všichni jsou v Rusku za mřížemi na základě různě závažných obvinění. Zatímco vztahy mezi Moskvou a Washingtonem klesají na úroveň studené války, je zatýkání Američanů v Rusku stále běžnější, napsala dnes agentura AP. Washington obviňuje Moskvu, že se zaměřuje na americké občany a využívá je jako politický vyjednávací trumf. Ruští představitelé trvají na tom, že všichni porušili zákon. Někteří z nich byli vyměněni za Rusy zadržované v USA, zatímco u jiných vyhlídky na propuštění v rámci výměny nejsou moc jasné. "Zdá se, že vzhledem k tomu, že Moskva sama přerušila většinu komunikačních kanálů a neví, jak je pořádně obnovit, aniž by ztratila tvář, tak se snaží využít rukojmí... Aspoň tak se to jeví," řekl bývalý ruský diplomat Boris Bondarev, který odstoupil, když Moskva v roce 2022 zahájila invazi na Ukrajinu. Dnes je to rok od zatčení Evana Gershkoviche, dvaatřicetiletého reportéra listu The Wall Street Journal (WSJ), který čeká na soud v moskevské věznici Lefortovo kvůli obvinění ze špionáže. Gershkoviche zadrželi při jeho reportážní cestě do Jekatěrinburgu na Urale a obvinili ho ze špionáže pro USA. Ruské úřady nezveřejnily žádné podrobnosti o obviněních ani důkazy. Žurnalista, jeho zaměstnavatel i Spojené státy obvinění odmítají. Dalším Američanem obviněným ze špionáže je Paul Whelan, vedoucí pracovník podnikové bezpečnosti z Michiganu. V Rusku ho zatkli v roce 2018 a o dva roky později odsoudili k 16 letům vězení. Whelan tvrdí, že do Moskvy cestoval na svatbu přítele a trvá na své nevině. Obvinění proti sobě označuje za vykonstruovaná. Americká vláda prohlásila, že Gershkovich i Whelan jsou zadržováni neoprávněně a zasazuje se za jejich propuštění. Mezi dalšími zadrženými je Travis Leake, hudebník několik let žijící v Rusku, kterého zatkli loni na základě obvinění souvisejících s drogami. Rovněž kvůli obviněním ohledně drog odsoudili na 14 let učitele v Moskvě Marka Fogela. Zadržené jsou kromě nich Alsu Kurmaševová a Ksenia Khavanaová, které mají dvojí občanství. Kurmaševová je v Praze žijící redaktorka Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) financovaného americkou vládou. Zatkli ji v říjnu 2023 v rodné Kazani, kam přijela navštívit svou starou nemocnou matku. Čelí několika obviněním, mimo jiné z toho, že se neregistrovala jako "zahraniční agentka" a z šíření nepravdivých informací o armádě. Khavanaová se vrátila z Los Angeles do Ruska na návštěvu rodiny, zatkli ji na základě obvinění z vlastizrady. Podle organizace na ochranu lidských práv Pervyj otděl, která se věnuje případům vlastizrady, obvinění vůči této ženě pramení z daru ve výši 51 dolarů (1190 Kč) americké charitativní organizaci, která pomáhá Ukrajině. (pokračování...)
Moskva 29. března (ČTK/AP) - Novinář na reportážní cestě ve městě na Urale. Podnikový bezpečnostní manažer cestující do Moskvy na svatbu. Žena s dvojím občanstvím vracející se do svého domovského města v Tatarstánu na návštěvu rodiny. Všichni občané Spojených států. A všichni jsou v Rusku za mřížemi na základě různě závažných obvinění. Zatímco vztahy mezi Moskvou a Washingtonem klesají na úroveň studené války, je zatýkání Američanů v Rusku stále běžnější, napsala dnes agentura AP. Washington obviňuje Moskvu, že se zaměřuje na americké občany a využívá je jako politický vyjednávací trumf. Ruští představitelé trvají na tom, že všichni porušili zákon. Někteří z nich byli vyměněni za Rusy zadržované v USA, zatímco u jiných vyhlídky na propuštění v rámci výměny nejsou moc jasné. "Zdá se, že vzhledem k tomu, že Moskva sama přerušila většinu komunikačních kanálů a neví, jak je pořádně obnovit, aniž by ztratila tvář, tak se snaží využít rukojmí... Aspoň tak se to jeví," řekl bývalý ruský diplomat Boris Bondarev, který odstoupil, když Moskva v roce 2022 zahájila invazi na Ukrajinu. Dnes je to rok od zatčení Evana Gershkoviche, dvaatřicetiletého reportéra listu The Wall Street Journal (WSJ), který čeká na soud v moskevské věznici Lefortovo kvůli obvinění ze špionáže. Gershkoviche zadrželi při jeho reportážní cestě do Jekatěrinburgu na Urale a obvinili ho ze špionáže pro USA. Ruské úřady nezveřejnily žádné podrobnosti o obviněních ani důkazy. Žurnalista, jeho zaměstnavatel i Spojené státy obvinění odmítají. Dalším Američanem obviněným ze špionáže je Paul Whelan, vedoucí pracovník podnikové bezpečnosti z Michiganu. V Rusku ho zatkli v roce 2018 a o dva roky později odsoudili k 16 letům vězení. Whelan tvrdí, že do Moskvy cestoval na svatbu přítele a trvá na své nevině. Obvinění proti sobě označuje za vykonstruovaná. Americká vláda prohlásila, že Gershkovich i Whelan jsou zadržováni neoprávněně a zasazuje se za jejich propuštění. Mezi dalšími zadrženými je Travis Leake, hudebník několik let žijící v Rusku, kterého zatkli loni na základě obvinění souvisejících s drogami. Rovněž kvůli obviněním ohledně drog odsoudili na 14 let učitele v Moskvě Marka Fogela. Zadržené jsou kromě nich Alsu Kurmaševová a Ksenia Khavanaová, které mají dvojí občanství. Kurmaševová je v Praze žijící redaktorka Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) financovaného americkou vládou. Zatkli ji v říjnu 2023 v rodné Kazani, kam přijela navštívit svou starou nemocnou matku. Čelí několika obviněním, mimo jiné z toho, že se neregistrovala jako "zahraniční agentka" a z šíření nepravdivých informací o armádě. Khavanaová se vrátila z Los Angeles do Ruska na návštěvu rodiny, zatkli ji na základě obvinění z vlastizrady. Podle organizace na ochranu lidských práv Pervyj otděl, která se věnuje případům vlastizrady, obvinění vůči této ženě pramení z daru ve výši 51 dolarů (1190 Kč) americké charitativní organizaci, která pomáhá Ukrajině. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'PwC: České firmy takzvaným whistleblowingem zatím zavaleny nejsou' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024032803063|509469. Vydána 30.03.2024 9:05:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'PwC: České firmy takzvaným whistleblowingem zatím zavaleny nejsou' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024032803063|509469. Vydána 30.03.2024 9:05:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
