Počet kybernetických útoků na klienty bank v 1. čtvrtletí stoupl o 21 procent
Praha 23. dubna (ČTK) - Počet kybernetických útoků na klienty bank se v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně zvýšil o 21 procent, napadeno bylo 20.723 klientů. Za první čtvrtletí tzv. e-šmejdi způsobili škody za 357,2 milionu Kč, což je však ve srovnání se stejným obdobím loni pokles o více než 18 milionů korun. ČTK o tom dnes informovala Česká bankovní asociace (ČBA).
Klesla i průměrná škoda na jednoho klienta, která je 17.236 korun. V loňském prvním čtvrtletí dosahovala průměrná škoda na klienta 22.080 Kč. Při napadení došlo buď k úspěšnému přihlášení do jejich elektronického bankovnictví nebo ke zneužití platební karty. Jde přitom o jakýkoliv způsob napadení, tedy i manipulace, kdy klient zadává nebo autorizuje platbu sám. Ve stejném období roku 2023 bylo napadeno 17.006 lidí, přičemž za celý loňský rok činila podle pověřeného výkonného ředitele ČBA Filipa Hanzlíka úhrnná škoda 1,35 miliardy korun.
I když se metody útočníků zdokonalují, cíl zůstává stále stejný, získání přístupu k bankovnímu účtu nebo platební kartě...
"Nejnovější typ podvodu souvisí s údajným přeplatky, v tomto období nejčastěji na dani z příjmu. E-šmejdi jsou schopni pomocí tzv. NFC technologie i manipulacemi od klienta na dálku získat údaje o jeho platební kartě, a tak ji použít pro výběr z bankomatu. Tomu ale předchází řada podezřelých kroků, při kterých by měl klient zbystřit," varoval Hanzlík.
Poškozenému podle něj přijde SMS z banky s aktualizací bankovní aplikace nebo že je jeho účet v ohrožení. Obsahuje odkaz, na kterém si klient banky může stáhnout aplikaci, která se tváří jako legitimní, ovšem ve skutečnosti je podvodná. Po stažení aplikace a vyplnění osobních a citlivých údajů, jako je třeba PIN ke kartě, zavolá údajný pracovník banky. Ten má všechny údaje k účtu poškozeného a přístup do něj. Informuje, že účet je napadený a k záchraně peněž je zapotřebí přiložit platební kartu k mobilnímu telefonu. V tom okamžiku se přenese NFC signál, tedy se načtou data z čipu přiložené karty, do jiného mobilního zařízení. U něj je další podvodník u bankomatu, ze kterého může vybrat peníze, dodal.
Další významnou hrozbou jsou podle něj investiční podvody. E-šmejdi se snaží získat důvěru svých obětí a následně i jejich citlivé údaje k bankovnictví pod záminkou zhodnocení peněz prostřednictvím investování. Ve většině případů e-šmejdi získají přihlašovací údaje s využitím programu pro vzdálený přístup, který si na jejich radu oběti nainstalují do svého počítače nebo telefonu.
"I když se metody útočníků zdokonalují, cíl zůstává stále stejný, získání přístupu k bankovnímu účtu nebo platební kartě," řekl ČTK technický ředitel společnosti OR-CZ Jan Kelča. Opakují se podle něj podvodné zprávy informující o nedoplatcích za služby, za doručovaný balík nebo výzvy k verifikaci účtu po domnělém útoku. Od jednoduchých postupů založených na sociálním inženýrství se techniky posouvají k sofistikovaným metodám zvládajícím i dvoufaktorovou autentizaci nebo využití umělé inteligence, dodal.
Hanzlík v této souvislosti upozornil na celonárodní vzdělávací kampaň #nePINdej!. Jejím klíčovým prvkem je interaktivní vzdělávací test na webu Kybertest.cz. "Mezi základy prevence proti kybernetickým zločinům patří používání silných hesel, aktualizace softwaru, obezřetnost vůči podezřelým e-mailům nebo odkazům a používání bezpečnostního softwaru, jako jsou firewally a antivirové programy. Vedle změny legislativy by se společnost měla bránit také zvýšenou a kvalitní edukací, od základních škol až po školení v zaměstnání," doplnil datový ředitel společnosti Creative Dock Adam Hanka.
fd mha rdo - sdílejte článek
Následuje: WSJ: Finsko čelí novým hrozbám z Ruska a zvyká si na novou formu soužití
Helsinky 23. dubna (ČTK/The Wall Street Journal) - Ozbrojení finští pohraničníci na běžkách střeží východní část země, nejnovější a nejdelší hranici NATO s jeho hlavním protivníkem - Ruskem. Nad hlavami hučí helikoptéry i drony a kolem roste nový plot, místy vysoký téměř čtyři metry, s ostnatým drátem nahoře a nepřetržitým elektronickým dohledem. Nová opatření mají Finsko chránit před stále agresivnějšími ruskými operacemi. Ty zahrnují vlny migrantů, které podle Helsinek v posledních měsících vyslala Moskva, aby zahltily odlehlé hranice země, napsal The Wall Street Journal (WSJ). Finsko se domnívá, že příliv migrantů, jenž pokračuje i poté, co loni uzavřelo své hranice s Ruskem, je součástí hybridní války, kterou Moskva vede s cílem zastrašovat a testovat finské bezpečnostní služby po loňském vstupu severské země do NATO. Rusko od té doby avizovalo, že podél hranic obnoví sovětské vojenské okruhy. Někteří Finové se také domnívají, že Moskva stojí za záhadným říjnovým přerušením plynovodu a telekomunikačního kabelu v Baltském moři. Kromě toho se Finsko brání kybernetickým útokům a dezinformacím, které podle něj připravuje Rusko. 'Po celá desetiletí jsme uvažovali o mírové a válečné době jako o oddělených (obdobích),' řekl finský poslanec Jarno Limnéll, jenž dlouhodobě varuje před ruskou hrozbou pro Finsko. 'Hrany těchto konceptů se pomalu rozostřují (a objevují se) odstíny šedi mezi mírem a válkou. To je nový normál v soužití s Ruskem,' dodal. Vztahy Finska s Ruskem dlouho formovala z velké části takzvaná zimní válka v letech 1939 až 1940, kdy Finsko drtilo špatně vybavené sovětské jednotky. Příběhy o tom se předávaly několika generacím Finů. Válka skončila tím, že Finsko výměnou za zachování své nezávislosti postoupilo sovětskému diktátorovi Josifu Stalinovi rozsáhlá území na východě země. Finsko, které má s Ruskem 1335 kilometrů dlouhou hranici, od té doby udržovalo ve vztazích s mnohem větším sousedem křehkou rovnováhu. Úzkostlivě se vyhýbalo politice nebo akcím, které by Rusko mohlo považovat za hrozbu, ale také bránilo Moskvě, aby se k němu přiblížila příliš. Politika, které se během studené války přezdívalo 'finlandizace', se stala symbolem pro přizpůsobení se malého státu větší zemi v zájmu zachování nezávislosti. Vstupem do NATO však Finsko radikálně revidovalo politiku vůči Rusku, přičemž Moskvu označilo za svého hlavního protivníka. Zhruba 5,5milionové Finsko na rozdíl od řady evropských armád vždy zachovávalo všeobecnou brannou povinnost pro muže a každoročně vycvičí přibližně 20.000 branců. Po dlouhá léta se jeho síly cvičily společně s NATO, takže vstup do aliance byl relativně bezproblémový. Země se přitom pyšní schopností bojovat v zimě a disponuje ohromnými dělostřeleckými schopnostmi. Od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 Finsko zvýšilo vojenské výdaje, navýšilo rozpočet na obranu na více než dvě procenta a pořídilo si americké raketové systémy, izraelské protitankové systémy i systémy protivzdušné obrany. Země se chystá rozmístit stíhačky F-35, které obdrží od USA, na základnu jen něco málo přes 160 kilometrů od hranic s Ruskem. Změna v politice vůči Rusku se projevila i minulý měsíc, kdy po dvou šestiletých funkčních obdobích skončil ve funkci prezident Sauli Niinistö, jenž byl znám častými schůzkami se svým ruským protějškem a opatrným přístupem k Moskvě. Nový prezident Alexander Stubb naznačil otevřenost ke zrušení dlouholetého finského zákazu přepravy jaderných zbraní přes své území, neboť země plně přijímá nové členství v NATO a jeho politiku jaderného odstrašení. (pokračování...)
Helsinky 23. dubna (ČTK/The Wall Street Journal) - Ozbrojení finští pohraničníci na běžkách střeží východní část země, nejnovější a nejdelší hranici NATO s jeho hlavním protivníkem - Ruskem. Nad hlavami hučí helikoptéry i drony a kolem roste nový plot, místy vysoký téměř čtyři metry, s ostnatým drátem nahoře a nepřetržitým elektronickým dohledem. Nová opatření mají Finsko chránit před stále agresivnějšími ruskými operacemi. Ty zahrnují vlny migrantů, které podle Helsinek v posledních měsících vyslala Moskva, aby zahltily odlehlé hranice země, napsal The Wall Street Journal (WSJ). Finsko se domnívá, že příliv migrantů, jenž pokračuje i poté, co loni uzavřelo své hranice s Ruskem, je součástí hybridní války, kterou Moskva vede s cílem zastrašovat a testovat finské bezpečnostní služby po loňském vstupu severské země do NATO. Rusko od té doby avizovalo, že podél hranic obnoví sovětské vojenské okruhy. Někteří Finové se také domnívají, že Moskva stojí za záhadným říjnovým přerušením plynovodu a telekomunikačního kabelu v Baltském moři. Kromě toho se Finsko brání kybernetickým útokům a dezinformacím, které podle něj připravuje Rusko. 'Po celá desetiletí jsme uvažovali o mírové a válečné době jako o oddělených (obdobích),' řekl finský poslanec Jarno Limnéll, jenž dlouhodobě varuje před ruskou hrozbou pro Finsko. 'Hrany těchto konceptů se pomalu rozostřují (a objevují se) odstíny šedi mezi mírem a válkou. To je nový normál v soužití s Ruskem,' dodal. Vztahy Finska s Ruskem dlouho formovala z velké části takzvaná zimní válka v letech 1939 až 1940, kdy Finsko drtilo špatně vybavené sovětské jednotky. Příběhy o tom se předávaly několika generacím Finů. Válka skončila tím, že Finsko výměnou za zachování své nezávislosti postoupilo sovětskému diktátorovi Josifu Stalinovi rozsáhlá území na východě země. Finsko, které má s Ruskem 1335 kilometrů dlouhou hranici, od té doby udržovalo ve vztazích s mnohem větším sousedem křehkou rovnováhu. Úzkostlivě se vyhýbalo politice nebo akcím, které by Rusko mohlo považovat za hrozbu, ale také bránilo Moskvě, aby se k němu přiblížila příliš. Politika, které se během studené války přezdívalo 'finlandizace', se stala symbolem pro přizpůsobení se malého státu větší zemi v zájmu zachování nezávislosti. Vstupem do NATO však Finsko radikálně revidovalo politiku vůči Rusku, přičemž Moskvu označilo za svého hlavního protivníka. Zhruba 5,5milionové Finsko na rozdíl od řady evropských armád vždy zachovávalo všeobecnou brannou povinnost pro muže a každoročně vycvičí přibližně 20.000 branců. Po dlouhá léta se jeho síly cvičily společně s NATO, takže vstup do aliance byl relativně bezproblémový. Země se přitom pyšní schopností bojovat v zimě a disponuje ohromnými dělostřeleckými schopnostmi. Od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 Finsko zvýšilo vojenské výdaje, navýšilo rozpočet na obranu na více než dvě procenta a pořídilo si americké raketové systémy, izraelské protitankové systémy i systémy protivzdušné obrany. Země se chystá rozmístit stíhačky F-35, které obdrží od USA, na základnu jen něco málo přes 160 kilometrů od hranic s Ruskem. Změna v politice vůči Rusku se projevila i minulý měsíc, kdy po dvou šestiletých funkčních obdobích skončil ve funkci prezident Sauli Niinistö, jenž byl znám častými schůzkami se svým ruským protějškem a opatrným přístupem k Moskvě. Nový prezident Alexander Stubb naznačil otevřenost ke zrušení dlouholetého finského zákazu přepravy jaderných zbraní přes své území, neboť země plně přijímá nové členství v NATO a jeho politiku jaderného odstrašení. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Počet kybernetických útoků na klienty bank v 1. čtvrtletí stoupl o 21 procent' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024042302965|509751. Vydána 23.04.2024 11:25:30. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Počet kybernetických útoků na klienty bank v 1. čtvrtletí stoupl o 21 procent' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024042302965|509751. Vydána 23.04.2024 11:25:30. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
