The Guardian:Zastaralé zákony brzdí pokrok v oblasti práv žen v řadě zemí Afriky
Londýn 27. května (ČTK/The Guardian) - Rodinné právo v mnoha zemích Afriky nedrží krok se společenskými změnami a nadále přetrvávají problematické jevy, jakými jsou dětské sňatky, znásilňování v manželství a nedostatečné definice majetkových a opatrovnických práv. Na základě aktuálního výzkumu ve vybraných afrických zemích to napsal server deníku The Guardian.
Nevládní organizace Equality Now (Rovnoprávnost teď) zkoumala rodinné právo a praxi ve 20 afrických zemích a zjistila, že v posledních desetiletích sice došlo k pokroku, ale podle výsledků nového výzkumu přetrvávají nerovnosti v oblasti manželství, rozvodů, péče o děti a dědického a majetkového práva, což celkově brání pokroku v oblasti ženských práv.
Země jako Konžská demokratická republika, Keňa a Mosambik zakázaly dětské sňatky. Kamerun, Senegal a Tanzanie je však stále povolují. Například Nigérie zakázala dětské sňatky v roce 2003, ale na severu země, kde je přibližně 50 procent dívek provdáno před dosažením 18 let, tato praxe nadále pokračuje.
Výzkum zdůraznil především problémy s právními systémy, v nichž se zákonné právní předpisy vyskytují vedle zvykových a náboženských zákonů, což ztěžuje jak jejich výklad, tak uplatňování.
Většina zemí zahrnutých do studie ratifikovala dva protokoly, které zaručují práva a ochranu žen; a to Africkou chartu práv žen v Africe (Maputský protokol) a Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen.
Nicméně i v některých jiných částech světa není znásilnění v manželství postaveno mimo zákon, stejně tak tomu je v několika zkoumaných zemích. V dalších zase ženy nemohou požádat o rozvod a nemají záruku, že po smrti partnera zdědí jeho majetek. V zemích jako Alžírsko, Kamerun a Nigérie dostávají ženy menší podíl z dědictví než muži.
Studie tvrdí, že zákony ošetřující rodinné právo nedrží krok se společenskými proměnami doby, které se odrážejí například ve vyšší rozvodovosti, nebo v rozdělení rolí v rámci rodinných povinností. Zpráva uvádí, že na celém kontinentu bylo dosaženo určitých úspěchů, včetně zvýšení zákonného věku pro uzavírání manželství na 18 let.
'Kultura a náboženství často působí jako hlavní překážky v boji za rovnost v rodinném právu a brzdí nutné reformy. Některá hnutí se dnes snaží zvrátit úspěchy, kterých se podařilo dosáhnout, jako je zákaz dětských sňatků a mrzačení ženských pohlavních orgánů při takzvané ženské obřízce,' uvedla spoluautorka zprávy a vedoucí právní poradkyně organizace Equality Now Esther Waweruová.
Sedmatřicetiletá Hadiza Daudaová z nigerijského města Bauchi má s diskriminačními zvykovými zákony svou přímou zkušenost. Byla provdána ještě jako dítě, když jí bylo 12 let. Stala se matkou, a když její starší manžel v roce 2020 zemřel, vyvíjeli na ni příbuzní tlak, aby se provdala za svého švagra. Vyhrožovali jí, že pokud odmítne, seberou jí děti a vyženou ji z manželova domu. Daudaová směla nakonec ve svém domě zůstat s pomocí organizace Women for Women (Ženy ženám), která poskytuje poradenství znevýhodněným osobám a poskytuje jim informace o jejich právech. Hadiza Daudaová nyní sama pracuje jako aktivistka v lokální komunitě a bojuje proti nuceným sňatkům a vyhánění vdov z jejich domovů.
'Podobné praktiky mají na ženy skutečně zničující dopad. Ty, které si nevědí rady, upadají do chudoby a vykonávají nejrůznější podřadné práce, aby uživily své děti. Jiné upadají do deprese, protože nevědí, odkud začít. Já jsem neměla na výběr, kdy a jestli se vůbec vdát a jak rodit, ale nyní se zasazujeme, aby ženy měly v rozhodování o svém životě také slovo,' řekla Nigerijka.
Studie se zakládala na datech z těchto 20 afrických zemí: Alžírsko, Angola, Botswana, Burundi, Kamerun, Pobřeží slonoviny, Konžská demokratická republika, Egypt, Etiopie, Gambie, Keňa, Malawi, Mosambik, Nigérie, Senegal, Jihoafrická republika, Jižní Súdán, Súdán, Tanzanie a Tunisko. Výběr zemí měl reprezentovat různé regiony a jazykové skupiny, stojí ve zprávě.
cht lcm - sdílejte článek
Následuje: Obraz Dvojice od Emila Filly se v Praze vydražil za 25,2 milionu korun
Praha 26. května (ČTK) - Obraz Dvojice od Emila Filly z roku 1934 se dnes v Praze vydražil za 25,2 milionu korun. Je tak nejdražším prodaným meziválečným obrazem tohoto autora, oznámil ČTK pořadatel dražby Galerie Kodl. Za 22,8 milionu korun se vydražilo plátno Odchází a přichází z poválečného pařížského období malířky Toyen. Ceny jsou včetně aukční přirážky. Aukce vynesla téměř 240 milionů korun, prodalo se 97 procent z 224 položek. Fillův figurální obraz Dvojice téměř zdvojnásobil vyvolávací cenu 13 milionů korun. Velkoformátový surrealistický olej pochází ze sbírky Jaroslava Borovičky. Aukce obrazu od Toyen začínala na sedmi milionech korun. "Dílo se do Prahy dostalo z francouzské rodinné sbírky, do níž bylo zakoupeno hned po dokončení přímo od autorky. Tento komorní, ale působivý obraz dosud zůstával veřejnosti utajen," uvedla Galerie Kodl. Za plátno Jakuba Schikanedera Ulice v zimě s vyvolávací cenou šest milionu korun zájemce zaplatí 15,34 milionu korun. Olej Pohřeb figuralisty Joži Uprky se vydražil za 3,24 milionu Kč. Z děl Václava Špály se na aukci za víc než dva miliony korun prodalo zátiší Kytice, které pochází z majetku prezidenta Emila Háchy, nebo obraz z jeho raného období s názvem Pradlena, který do své sbírky zařadil spisovatel Karel Čapek. (pokračování...)
Praha 26. května (ČTK) - Obraz Dvojice od Emila Filly z roku 1934 se dnes v Praze vydražil za 25,2 milionu korun. Je tak nejdražším prodaným meziválečným obrazem tohoto autora, oznámil ČTK pořadatel dražby Galerie Kodl. Za 22,8 milionu korun se vydražilo plátno Odchází a přichází z poválečného pařížského období malířky Toyen. Ceny jsou včetně aukční přirážky. Aukce vynesla téměř 240 milionů korun, prodalo se 97 procent z 224 položek. Fillův figurální obraz Dvojice téměř zdvojnásobil vyvolávací cenu 13 milionů korun. Velkoformátový surrealistický olej pochází ze sbírky Jaroslava Borovičky. Aukce obrazu od Toyen začínala na sedmi milionech korun. "Dílo se do Prahy dostalo z francouzské rodinné sbírky, do níž bylo zakoupeno hned po dokončení přímo od autorky. Tento komorní, ale působivý obraz dosud zůstával veřejnosti utajen," uvedla Galerie Kodl. Za plátno Jakuba Schikanedera Ulice v zimě s vyvolávací cenou šest milionu korun zájemce zaplatí 15,34 milionu korun. Olej Pohřeb figuralisty Joži Uprky se vydražil za 3,24 milionu Kč. Z děl Václava Špály se na aukci za víc než dva miliony korun prodalo zátiší Kytice, které pochází z majetku prezidenta Emila Háchy, nebo obraz z jeho raného období s názvem Pradlena, který do své sbírky zařadil spisovatel Karel Čapek. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'The Guardian:Zastaralé zákony brzdí pokrok v oblasti práv žen v řadě zemí Afriky' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Kriminalita a právo (zak) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2024051509179|510159. Vydána 27.05.2024 5:35:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'The Guardian:Zastaralé zákony brzdí pokrok v oblasti práv žen v řadě zemí Afriky' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Kriminalita a právo (zak) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2024051509179|510159. Vydána 27.05.2024 5:35:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.