Soud v Semilech ve sporu o cennou poštovní známku rozhodne nejdřív na jaře
Semily 28. listopadu (ČTK) - Soud v Semilech ve sporu o cennou poštovní známku z roku 1919 rozhodne nejdřív na jaře příštího roku. Dnes o tom nejednal, zástupci nizozemské strany sporu na líčení nepřišli. Vydání známky žádá Abraham Klein z Rotterdamu, který tvrdí, že jeho otci známku někdo ukradl před 33 lety při výstavě v Tokiu. Později se objevila v Praze na aukci, do které ji dal známý český sběratel Ludvík Pytlíček. Ten před svou smrtí tvrdil, že známku neukradl, ale koupil.
V zásadě jde o to, jestli bude prokázáno, že tam (v Tokiu) ta známka vůbec byla či nebyla. Z našeho pohledu je to nemožné, protože pokud jsme ji půl roku předtím koupili a ležela u pana Pytlíčka v trezoru, nemohla být v Japonsku na výstavě...
Podle soudce Michala Poláka musel dnešní líčení zrušit z procesních důvodů. "Bohužel se nám nevrátily doručenky, které soud zaslal do Holandska, tudíž nemáme doklad o tom, že pan Klein a ostatní žalobci si to předvolání vyzvedli," řekl soudce novinářům. Podle něj proto při opětovném vyrozumění o konání líčení zvolí formálnější postup, a to doručení prostřednictvím soudu v Nizozemsku.
Soudce předpokládá, že nové líčení by se mohlo konat v březnu příštího roku. Když by se líčení konalo, dnes by rozsudek zřejmě vynesl. "Dneska byli předvoláni všichni navržení svědci. Byly k dispozici všechny listiny, takže předpokládám, že dnes by to dokazování proběhlo kompletní a soud by mohl na základě výsledku dokazování rozhodnout," dodal.
Vzácnou známku vášnivému sběrateli Kleinovi údajně někdo ukradl na filatelistické výstavě v Tokiu v roce 1991. Policie po ní ve spolupráci s Interpolem neúspěšně pátrala déle než 20 let. V říjnu 2017 se známka překvapivě objevila na dražbě v Praze. Prodával ji tam sběratel Pytlíček, který ale tvrdil, že známku od Kleina koupil.
Vladimír Jašek, právní zástupce dědiců Pytlíčka v tomto sporu, dnes novinářům řekl, že obchod se uskutečnil půl roku před výstavou v Tokiu. "V zásadě jde o to, jestli bude prokázáno, že tam (v Tokiu) ta známka vůbec byla či nebyla. Z našeho pohledu je to nemožné, protože pokud jsme ji půl roku předtím koupili a ležela u pana Pytlíčka v trezoru, nemohla být v Japonsku na výstavě," řekl Jašek.
Kleinův syn v říjnu 2017 České televizi řekl, že jeho otec považoval Pytlíčka za toho, kdo známku odcizil. Pytlíček, který zemřel před pěti lety, to odmítal. "Rodina pana Pytlíčka tvrdí, že ten vztah byl přátelský. Já jsem zakládal do soudního spisu důkazy z roku 1996, kdy se oba pánové na nějaké filatelistické akci v Torontu fotí v přátelském objetí," uvedl Jašek. Podle něj je něco takového obtížně představitelné v případě, že by Klein z krádeže podezíral Pytlíčka.
Ve sporu jde o takzvanou žilkovanou čtyřkorunu, jejíž hodnota se pohybuje kolem čtyř až pěti milionů korun. "Raritní je z toho důvodu, že je na jiném papíře, než byly ostatní známky, takzvaném žilkovaném, že vlastně do té papíroviny se dostaly i zbytky textilu. Bylo to zvláštní, nové vydání," řekl dnes novinářům Josef Chudoba ze Svazu českých filatelistů, který byl k soudu předvolán jako svědek. Podle něj je takových známek po světě osm až 12. "Neví se to úplně přesně, protože za komunistů ti vlastníci nechtěli úplně dávat najevo, že je vlastní," dodal Chudoba.
knt gcm - sdílejte článek
Následuje: AFP: Na Ukrajinu jezdí západní turisté fascinovaní válkou
Kyjev 28. listopadu (ČTK/AFP) - Třiadvacetiletý španělský cestovatel Alberto Blasco Ventas stojí u mostu u ukrajinské Irpině, který byl na jaře 2022 v prvních dnech ruské vojenské agrese vyhozen do vzduchu ve snaze zastavit postup invazních jednotek na Kyjev. Toto místo je jednou ze zastávek pro západní turisty, kteří hledají vzrušení a přijíždějí objevovat válku na Ukrajině. Podobné zájezdy jsou sice zatím okrajovou záležitostí, ale jejich počet roste, píše agentura AFP. Ruští vojáci, kteří obsadili toto předměstí Kyjeva na začátku invaze, se ho pokoušeli přejít a pochodovat směrem k hlavnímu městu, vysvětluje průvodce Oleksij Gorjačev (33) a ukazuje na ruiny odstřeleného mostu. "Ve válečné zóně jsem poprvé!" říká Blasco Ventas a jako uhranutý hledí na most. Španěl si vybral turistický zájezd do Kyjevské oblasti. Hlavní město je sice stovky kilometrů od hlavní bojové fronty, ale téměř denně na něj útočí ruské bezpilotní letouny a rakety. "Trochu se bojím, nebudu vám lhát, ve válečné zóně nikdy nevíte," dodává. Tmavovlasý muž s mladistvými rysy musel nejprve překonat nesouhlas svých blízkých s cestou, pak následoval let do Moldavska a nakonec 18hodinová cesta lůžkovým vlakem. Po mostě navštíví hřbitov ohořelých aut a poté Boroďjanku, město zdevastované na začátku ruské invaze. Počítačový inženýr Blasco Ventas každou etapu své cesty filmuje, neboť se chce stát influencerem. Své záběry sdílí na kanále na YouTube, kde ho sleduje 115.000 lidí. Podobně už takto zprostředkoval své zážitky z "nejstrašnější psychiatrické léčebny" ve Spojených státech nebo "nejnebezpečnější hranice" na světě mezi Čínou, Ruskem a Severní Koreou. POZNÁNÍ JAKO OČKOVÁNÍ Na Ukrajině nabízí tento typ zájezdu asi deset společností; je to okrajový, ale rostoucí fenomén. Nabízené okruhy se řadí k takzvanému temnému turismu, který nabízí návštěvy míst spojených s tragickými událostmi. Před invazí navštěvovaly desetitisíce lidí ročně černobylskou zónu, místo jaderné katastrofy z roku 1986, nyní kvůli válce uzavřené pro veřejnost. Ty, kdo to považují za morbidní nebo nemorální, Blasco Ventas ujišťuje, že jedná vždy s respektem. Jeho cestu zorganizovala společnost War Tours, která uvádí, že jejích služeb od ledna využilo asi 30 klientů, převážně z Evropy a z Ameriky. Po příjezdu do země za turistický okruh zaplatí mezi 150 a 250 eury (3800 až 6300 Kč). Část výtěžku je věnována armádě. Projekt "není otázkou peněz, ale udržování paměti", ujišťuje jeho spoluzakladatel Dmytro Nykyforov. Manažer další podobné společnosti Capital Tours Kiev Svitozar Mojsejev potvrzuje, že příjmy z podniku jsou minimální. Ukazovat škody cizincům je podle něj jako "očkování, aby se už nic podobného nikdy nestalo". PŘÍLIŠ POHODLNÝ ŽIVOT Většina podobných zájezdů se soustředí na Kyjev a jeho okolí, kde leží také Irpiň a Buča, místo masakru civilistů na jaře 2022 připisovaného Rusku. Některé společnosti se však stále více přibližují frontě. (pokračování...)
Kyjev 28. listopadu (ČTK/AFP) - Třiadvacetiletý španělský cestovatel Alberto Blasco Ventas stojí u mostu u ukrajinské Irpině, který byl na jaře 2022 v prvních dnech ruské vojenské agrese vyhozen do vzduchu ve snaze zastavit postup invazních jednotek na Kyjev. Toto místo je jednou ze zastávek pro západní turisty, kteří hledají vzrušení a přijíždějí objevovat válku na Ukrajině. Podobné zájezdy jsou sice zatím okrajovou záležitostí, ale jejich počet roste, píše agentura AFP. Ruští vojáci, kteří obsadili toto předměstí Kyjeva na začátku invaze, se ho pokoušeli přejít a pochodovat směrem k hlavnímu městu, vysvětluje průvodce Oleksij Gorjačev (33) a ukazuje na ruiny odstřeleného mostu. "Ve válečné zóně jsem poprvé!" říká Blasco Ventas a jako uhranutý hledí na most. Španěl si vybral turistický zájezd do Kyjevské oblasti. Hlavní město je sice stovky kilometrů od hlavní bojové fronty, ale téměř denně na něj útočí ruské bezpilotní letouny a rakety. "Trochu se bojím, nebudu vám lhát, ve válečné zóně nikdy nevíte," dodává. Tmavovlasý muž s mladistvými rysy musel nejprve překonat nesouhlas svých blízkých s cestou, pak následoval let do Moldavska a nakonec 18hodinová cesta lůžkovým vlakem. Po mostě navštíví hřbitov ohořelých aut a poté Boroďjanku, město zdevastované na začátku ruské invaze. Počítačový inženýr Blasco Ventas každou etapu své cesty filmuje, neboť se chce stát influencerem. Své záběry sdílí na kanále na YouTube, kde ho sleduje 115.000 lidí. Podobně už takto zprostředkoval své zážitky z "nejstrašnější psychiatrické léčebny" ve Spojených státech nebo "nejnebezpečnější hranice" na světě mezi Čínou, Ruskem a Severní Koreou. POZNÁNÍ JAKO OČKOVÁNÍ Na Ukrajině nabízí tento typ zájezdu asi deset společností; je to okrajový, ale rostoucí fenomén. Nabízené okruhy se řadí k takzvanému temnému turismu, který nabízí návštěvy míst spojených s tragickými událostmi. Před invazí navštěvovaly desetitisíce lidí ročně černobylskou zónu, místo jaderné katastrofy z roku 1986, nyní kvůli válce uzavřené pro veřejnost. Ty, kdo to považují za morbidní nebo nemorální, Blasco Ventas ujišťuje, že jedná vždy s respektem. Jeho cestu zorganizovala společnost War Tours, která uvádí, že jejích služeb od ledna využilo asi 30 klientů, převážně z Evropy a z Ameriky. Po příjezdu do země za turistický okruh zaplatí mezi 150 a 250 eury (3800 až 6300 Kč). Část výtěžku je věnována armádě. Projekt "není otázkou peněz, ale udržování paměti", ujišťuje jeho spoluzakladatel Dmytro Nykyforov. Manažer další podobné společnosti Capital Tours Kiev Svitozar Mojsejev potvrzuje, že příjmy z podniku jsou minimální. Ukazovat škody cizincům je podle něj jako "očkování, aby se už nic podobného nikdy nestalo". PŘÍLIŠ POHODLNÝ ŽIVOT Většina podobných zájezdů se soustředí na Kyjev a jeho okolí, kde leží také Irpiň a Buča, místo masakru civilistů na jaře 2022 připisovaného Rusku. Některé společnosti se však stále více přibližují frontě. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Soud v Semilech ve sporu o cennou poštovní známku rozhodne nejdřív na jaře' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024112802898|512312. Vydána 28.11.2024 10:25:22. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Soud v Semilech ve sporu o cennou poštovní známku rozhodne nejdřív na jaře' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024112802898|512312. Vydána 28.11.2024 10:25:22. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.