Ve Spojených státech začala soudní bitva o deníky Mao Ce-tungova tajemníka

Peking/Washington 20. srpna 2024 (ČTK) - V Kalifornii začal soudní proces, v němž se rozhoduje o tom, zda si Stanfordova univerzita bude moci ponechat deníky někdejšího vysokého čínského činitele Li Žueje. Li působil jako tajemník čínského komunistického vůdce Mao Ce-tunga, později se však stal kritikem komunistického režimu. V roce 2019 Li zemřel a vdova po něm se obrátila na soud s žádostí, aby byly deníky vráceny do Pekingu, protože jí patří, píše zpravodajský server BBC News. Deníky pokrývají dlouhé období mezi roky 1935 a 2018, tedy většinu vlády čínské komunistické strany. Obsahují mimo jiné i Liův popis masakru na náměstí Tchien-an-men z roku 1989, kde čínská armáda brutálně potlačila studentské prodemokratické demonstrace. Li Žuej zásah sledoval z balkonu s výhledem na náměstí a v deníku tehdejší události označil za "černý víkend". V Číně jsou události ze 4. června 1989 nadále zakázaným tématem diskusí, stejně jako jakékoli jejich připomínky. Stanfordova univerzita odmítá, že by vdova po Liovi měla na deníky nárok. Uvádí, že škole Li deníky daroval z obavy, že kdyby zůstaly v Číně, vládnoucí komunistická strana by je zničila. "Pokud se (deníky) vrátí do Číny, budou zakázány... Čína nedovoluje kritiku stranických vůdců," řekl před začátkem procesu BBC jeden z právníků Stanfordovy univerzity Mark Litvack. Li Žuej jako mladý zaujal vůdce Mao Ce-tunga, který si ho v polovině 50. let vybral jako jednoho ze svých osobních tajemníků. Na této pozici ale Li dlouho nevydržel. Poté, co na jedné z politických schůzí kritizoval Maovy názory, byl ze strany vyloučen a strávil roky ve vězení. Po Maově smrti v roce 1976 se Li společně s některými dalšími zapuzenými politiky vrátil na výsluní. Stál v čele ministerstva hydroelektrické energie a úřadu strany, který vybíral činitele pro klíčové pozice. Ve straně byl považován za součást liberálnější frakce podporující reformy. Pro reformy lobboval i po odchodu do důchodu. Zároveň také nelítostně kritizoval vedoucí představitele strany, včetně prezidenta Si Ťin-pchinga. Jeho texty byly cenzurovány a jeho knihy byly v Číně zakázány. On sám byl ale respektován a požíval jistá privilegia. Po smrti mu byl vystrojen státní pohřeb. Li Žuejova dcera začala otcovy spisy, včetně deníků, ještě za jeho života postupně předávat Hooverovu institutu na Stanfordově univerzitě. Po otcově smrti Li Nan-jang v roce 2019 BBC řekla, že tím plnila otcovo přání. Ve stejném roce se ovšem druhá Liova žena Čang Jü-čen obrátila na čínský soud, aby kroky své nevlastní dcery napadla. Vdova po Liovi tvrdí, že manžel chtěl, aby ona sama rozhodla, které dokumenty by měly být přístupné veřejnosti, vzhledem k tomu, že obsahují "hluboce osobní a soukromé záležitosti" jejího života s Liem. Soud v Pekingu rozhodl ve prospěch Čang a nařídil, aby jí byly deníky předány. Stanfordova univerzita toto rozhodnutí odmítla. "Čínské soudy nejsou v politicky citlivých záležitostech, jako je tato, nestranné," uvedli právníci univerzity a upozornili, že univerzita nedostala šanci se u čínského soudu hájit. Podle Stanfordovy univerzity stojí ve skutečnosti za vdovou, které již je přes 90 let, čínská vláda, píše list The Guardian. V soudním procesu, který začal v Kalifornii, Stanfordova univerzita žádá, aby byla uznána jako právoplatný vlastník Liových deníků. lcm jd - sdílejte článek