Heslo USB

USA

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "USA". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo USA je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Čína se stala druhým největším dvoustranným dárcem v Tichomoří, uvádí studie

Sydney (Austrálie) 21. listopadu (ČTK) - Čína je po Austrálii největším dvoustranným finančním dárcem pro tichomořské ostrovy, uvádí zpráva australského výzkumného centra Lowy Institute. Zaujala tak pozici, která předtím patřila Spojeným státům. Asijská velmoc podle zprávy usiluje o to, aby si penězi pojistila vliv v regionu. Největším dárcem v Tichomoří zůstává dlouhodobě Austrálie. Ačkoliv celková rozvojová pomoc určená tichomořským ostrovům klesla od roku 2021 o 18 procent, Čína financování podpory a počet rozvojových projektů v oblasti naopak zvýšila. Celková suma, kterou ostrovům poskytla za rok 2022, je 256 milionů dolarů (šest miliard Kč), čímž předstihla Spojené státy. Čína byla mezi lety 2008 a 2016 největším věřitelem tichomořských států a byla zodpovědná za 89 procent jejich dluhů. Ke konci roku 2016 půjčily čínské banky ostrovním státům více než 1,1 bilionu dolarů (24,2 bilionu korun). To vedlo k obavě těchto zemí, že na ně Peking bude vyvíjet diplomatický tlak. V roce 2022 ale změnila Čína taktiku a na místo půjček nabízí státům granty, které přímo spravují čínské ambasády. "Peking přišel po pandemii (covidu-19) s ambicióznějším a politicky motivovaným plánem na poskytování pomoci," stojí ve zprávě. Za zmínku stojí pomoc Kiribati a Šalamounským ostrovů, jež ale na základě toho omezily diplomatické kontakty s Tchaj-wanem. I kvůli tomu si Tchaj-wan podle zprávy pohoršil a už nefiguruje mezi deseti největšími dárci v regionu. Čína letos oznámila, že bude financovat modernizaci silnic na Fidži. Zemi poskytne grant ve výši 135 milionů dolarů (3,2 miliardy Kč). Jde o její největší projekt v regionu. Rozvojová pomoc Spojených států, Nového Zélandu a Japonska dlouhodobě klesá a v roce 2022 byla nižší než před pandemií. I proto se Číně daří navazovat diplomatické vztahy s tolika tichomořskými ostrovy. Austrálie zůstává největším dárcem tichomořských ostrovů. V roce 2022 vyčlenila na pomoc v Tichomoří 750 milionů dolarů (17,4 miliardy Kč). bat jd

WSJ: Americké firmy se kvůli Trumpovi zásobí čínským zbožím, některé se zadluží

New York 21. listopadu (ČTK/The Wall Street Journal) - Americké firmy, které dovážejí z Číny, už teď reagují na plánovaná cla, jak je slíbil zavést zvolený prezident Donald Trump. Nejčastěji se snaží předzásobit. Někteří podnikatelé se kvůli tomu přitom neváhají ani zadlužit, napsal deník The Wall Street Journal (WSJ). Ve 21:00 místního času v den voleb bylo Jasonu Junodovi jasné, že se do Bílého domu vrací Donald Trump. Ještě večer kontaktoval čínské dodavatele své firmy na péči o pleť, aby objednal roční zásoby zhruba za 50.000 dolarů (1,2 milionu Kč). To byla maximální částka, kterou si mohl dovolit, a také maximální množství, které měl kde uskladnit. Junod věří, že se přibližně 30.000 kartáčů na tělo a peelingových rukavic dostane do závodu společnosti Bare Botanics v Madisonu ve státě Wisconsin dřív, než bude Trump uveden do úřadu. Věří také, že Trump myslí vážně svůj slib uvalit 60procentní cla na veškeré čínské zboží. Americké firmy se vracejí k návodu, který využívaly za Trumpova prvního funkčního období - před zavedením cel se zásobí dováženým zbožím. Navíc zvažují, zda budou zvyšovat ceny, nebo se jim podaří najít alternativní dodavatele z jiných států. Trump v roce 2018 zahájil obchodní válku proti Číně. I tehdy se americké podniky podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) snažily předzásobit před zavedením cel. Výsledkem bylo, že obchodní deficit Spojených států s Čínou - tedy o kolik dovoz převyšuje vývoz - v roce 2018 prudce vzrostl, načež v roce 2019 klesl. Prudký nárůst vývozu z Číny letos nastal už v říjnu. Podle některých ekonomů to mohlo souviset s předzásobením v souvislosti s nejistotou kolem výsledků voleb. Odeslaných zásilek z Číny bylo minulý měsíc meziročně téměř o 13 procent více. To je výrazně nad očekáváním analytiků a jde zároveň o prudké zrychlení ve srovnání se zářijovým nárůstem, který činil o 2,4 procenta. Čína zůstává největším světovým vývozcem zboží a Spojené státy jeho největším odběratelem. Americké firmy loni nakoupily čínské zboží v hodnotě zhruba 430 miliard dolarů (10,3 bilionu Kč). Cla, která na sebe USA a Čína v posledních letech uvalovaly, příliš nezměnila dosavadní obchodní nerovnováhu mezi těmito zeměmi. Ta je podle MMF způsobena silnou poptávkou amerických spotřebitelů a slábnoucí poptávkou v Číně. Van Ťün-chuej, který pracuje v marketingu pro výrobce elektroniky v provincii Kuang-tung, listu WSJ řekl, že jeho firma zaznamenala nárůst dotazů a viditelný neklid ze strany amerických klientů. "Budeme se soustředit na snižování nákladů, abychom pomohli zmírnit situaci a přečkat tuto krutou zimu," dodal. Kromě cel na dovoz z Číny Trump navrhuje zboží ze všech zemí zatížit clem deset až 20 procent. Tento scénář je noční můrou pro Leah Darkovou-Fleuryovou, spoluzakladatelku společnosti Stone Fleury, velkoobchodu s přírodním kamenem a porcelánem v San Francisku. Firma už 20 let nakupuje přírodní kámen od stejného dodavatele z Číny a většinu ostatních materiálů dováží z Evropy. Tento týden požádala čínského dodavatele o možnost objednat asi dva přepravní kontejnery přírodního kamene v rámci splátkového kalendáře. Toni Nortonová, která je majitelkou firmy Fine Fit Sisters v Charlotte ve státě New York, dováží z Číny tělový olej. Sezona pro ni začíná v létě, takže by se normálně zásobila až po Novém roce. Teď se do konce roku snaží objednat asi 20.000 kusů. Pokud cla na čínské výrobky skutečně dosáhnou 60 procent, Nortonová uvedla, že možná přestane prodávat tělový olej a více se zaměří na své služby v oblasti tréninku fitness. Některé firmy chtějí místo Číny dovážet například z Kambodže nebo Vietnamu. I Junod, který v oblasti péče o pleť podniká od roku 2020, zvažoval, že se poohlédne v regionu jihovýchodní Asie. Nevěří ale, že by se podařilo zopakovat poměr vysoké kvality a nízké ceny jako u jeho čínských dodavatelů. "Připadá mi, jako bychom byli trestáni za to, že v tuzemsku se nemáme na koho obrátit,“ dodal. boz spr

Zkrachovalá FTX žaluje konkurenta Binance, chce zpět téměř 1,8 miliardy dolarů

Wilmington (USA) 11. listopadu (ČTK) - Zkrachovalá kryptoměnová burza FTX zažalovala konkurenční společnost Binance. Snaží se tak získat zpět skoro 1,8 miliardy dolarů (zhruba 43 miliard Kč). FTX tvrdí, že její zakladatel a bývalý šéf Sam Bankman-Fried tyto peníze v roce 2022 podvodně převedl na firmu Binance a její vedoucí představitele. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg. Převod byl součástí dohody, v rámci které Bankman-Fried od společnosti Binance a jejích vedoucích představitelů odkoupil zpět akcie mezinárodní a americké divize FTX. Tuto dohodu FTX v žalobě označuje za podvodnou. Tvrdí také, že zakladatel a bývalý šéf společnosti Binance Changpeng Zhao krátce před krachem FTX zveřejňoval na internetu "nepravdivé, zavádějící a podvodné" informace, jejichž cílem bylo konkurenta zničit. Společnost Binance označila obvinění za neopodstatněná a dodala, že se vůči nim bude důrazně bránit. Nová žaloba je jednou z mnoha, které FTX u konkurzního soudu v americkém státě Delaware podala na řadu svých bývalých investorů, partnerských podniků a klientů, píše Bloomberg. Bankman-Fried je nyní ve vězení, kam ho letos na 25 let poslal soud za zpronevěru v souvislosti s krachem FTX. Bankman-Fried podle prokuratury nezákonně používal peníze klientů FTX k vlastním účelům, včetně nákupu luxusních nemovitostí v Karibiku. Společnost FTX byla před krachem druhou největší kryptoměnovou burzou na světě a pro miliony lidí i vstupní branou na trh s digitálními aktivy. Firma požádala o bankrotovou ochranu před věřiteli v listopadu 2022. Kanadský podnikatel čínského původu Changpeng Zhao, který je podle počátečních písmen svého jména v branži známý také jako CZ, založil firmu Binance v roce 2013. Loni však odešel z funkce šéfa podniku a přiznal, že porušil americká pravidla proti praní špinavých peněz a také americké sankce. Koncem dubna byl odsouzen ke čtyřem měsícům ve vězení. pmh spr

Odborníci: Zvolení Trumpa může mít negativní i pozitivní dopady na ekonomiku

Praha 6. listopadu (ČTK) - Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu může mít negativní i pozitivní dopady na ekonomiku, sdělili dnes ČTK analytici a zástupci svazů. Pokud republikánský kandidát splní své sliby a zavede vysoká cla, obchod mezi EU a USA nejspíš výrazně klesne. V důsledku provázanosti ekonomik se také do dalších zemí může přelévat případný nárůst inflace v USA kvůli avizovaným daňovým úlevám. Naopak pravděpodobné posílení americké fosilní produkce může znamenat zlevnění pohonných hmot a plynu. Na výsledek voleb dnes reagovala také česká koruna, a to oslabením k dolaru. České akcie proti tomu posílily, index PX vylepšil maxima od června 2008. 'V případě, že dojde na realizaci některých avizovaných opatření na ochranu amerického trhu, jako je například zavedení dodatečných 20procentních cel, mohlo by dojít ke značnému poklesu transatlantického obchodu. Potom patrně budeme svědky zvýšení zájmu evropských společností o investování v USA,' řekla dnes ČTK viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy Milena Jabůrková. Ke zhoršení podmínek pro evropský a potažmo český export do USA může dojít také podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy. 'I když jen málo z nich (českých firem, pozn.red.) exportuje přímo do USA, mnoho z nich je subdodavateli pro jiné evropské firmy, které následně do USA exportují,' uvedl. Naopak z pohledu importu podle něj nemusí být dopad tak velký, jelikož USA nejsou zásadním zdrojem dováženého zboží. K dalším opatřením na ochranu trhu ale podle Jabůrkové možná přistoupí i EU, a to pokud dojde také ke zvýšení amerických cel na čínské produkty. Čína by totiž musela hledat náhradní odbytiště, uvedla Jabůrková. Vyšší cla Trump slibuje i na automobily. To může znamenat zhoršení přístupu evropských automobilek na americký trh. Zároveň očekávané zvolnění tempa přechodu k elektromobilitě a tvrdší postoj USA vůči Číně může znamenat větší snahu čínských výrobců prosadit se v Evropě, uvedli dnes experti na automobilový průmysl oslovení ČTK. Analytici upozorňovali rovněž na riziko slibovaných daňových úlev pro americké firmy. Tyto úlevy by totiž prohloubily deficit veřejných rozpočtů v USA, což by následně posílilo proinflační tlaky. Z USA by se pak nárůst inflace mohl přelévat i do jiných zemí. 'S vysokou inflací má ČNB ze zákona danou povinnost bojovat a jedním z nástrojů je i výše úrokových sazeb. Pro ČR by to znamenalo, že úrokové sazby by mohly zůstat vyšší déle, což by prodražovalo financování a hypotéky,' uvedl analytik investiční platformy Portu Lukáš Raška. Pozitivní dopady by ale podle analytiků mohlo mít zlevnění pohonných hmot a plynu v důsledku posílení fosilní produkce v USA. 'Republikáni dlouhodobě podporují domácí produkci energií a rychlejší schvalování nových průmyslových projektů. Vítězství Trumpa by tedy mohlo přinést navýšení produkce a exportu ropy či LNG z USA,' uvedl manažer Finlord Boris Tomčiak. Příklon USA k fosilním palivům zároveň může podle analytika XTB Jiřího Tylečka dál zvýšit tlak na evropskou zelenou politiku. 'EU by mohla být nucena slevit ze svých přísných environmentálních opatření, aby zachránila alespoň část výroby v Evropě. To by dále mohlo energie zlevnit,' míní. Už konkrétní dopady mělo dnešní zvolení Trumpa prezidentem na akcie pražské burzy. Index PX v 11:30 rostl o 0,54 procenta na 1675,45 bodu a vylepšil maxima od června 2008, sdělil ČTK makléř Wood Company Vladimír Vávra. Česká koruna se pak v 11:30 obchodovala na úrovni 23,58 koruny za dolar. Podle analytika XTB Tomáše Cverny to odpovídá oslabení od začátku zveřejňování průběžných výsledků amerických prezidentských voleb asi o 1,85 procenta. Oslovení odborníci upozorňovali také na dopad voleb na nejrozšířenější kryptoměnu bitcoin. V příštích týdnech by podle nich mohla atakovat cenovou hranici 80.000 dolarů, což je o 6500 dolarů více než v současnosti. Do konce roku by pak mohla překonat 100.000 USD. Trump se v předvolební kampani profiloval jako příznivec kryptoměn. mib rdo

SLOVNÍK NAJÍT