Europol při razii po celé Evropě objevil 11.000 artefaktů, včetně římské busty

Nepřehlédněte:

Následuje: Odborníci se neshodují, zda by ČNB měla sazbami bojovat proti vlivu deficitu
Praha 4. května (ČTK) - Loňské vládní programy na podporu domácností a firem podle ekonomů zbrzdily pokles inflace v letošním roce. Centrální banka by dokázala proinflační vliv vládních deficitů přetlačit úrokovými sazbami, ovšem takový postup by zatížil ekonomiku dalšími náklady, řekl dnes ČTK ekonom České spořitelny Michal Skořepa. Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka by ale Česká národní banka (ČNB) měla volit takovou měnovou politiku, aby směřovala ke snížení inflace bez ohledu na další okolnosti. Guvernér ČNB Aleš Michl ve středu řekl, že za hlavní současný proinflační faktor považuje expanzivní rozpočtovou politiku. "Vláda zbrzdila letošní pokles inflace řadou loni schválených programů podpory domácností, ať už šlo o jednorázový pětitisícový příspěvek pro rodiny s dětmi, takzvaný úsporný tarif, snížení daně z pohonných hmot a podobně. Proinflační efekt těchto programů spočíval v tom, že byly zbytečně plošné, protože přispívaly do rozpočtů i spoustě domácností, které takovou pomoc nijak zoufale nepotřebovaly," uvedl Skořepa, který je i členem Výboru pro rozpočtové prognózy. "Striktně vzato jistě platí, že centrální banka dokáže sama stlačit inflaci k cíli dostatečně drsným zvýšením úrokových sazeb i v případě, že inflaci přiživují zbytečně masivní vládní deficity. Centrální banka je ovšem v takovém případě nucena kromě nerovnováhy v samotné ekonomice navíc překonávat i dopady nerovnováhy ve veřejných financích," uvedl Skořepa. "Ve vyspělé ekonomice by se podobné přetlačování hospodářských politik rozhodně objevovat nemělo, protože zatěžuje ekonomiku novými pokřiveními a náklady," doplnil. Úvahy o potřebnosti rychle konsolidovat veřejné finance lze podle Skořepy vyjádřit diplomatičtěji, než to udělal ve středu Michl. "Ale samotná tato potřebnost je z mého ... (pokračování)