archeologie

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "archeologie". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo archeologie je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

V Abú Zabí prodávají 2600 let starou mumii sokola ze starého Egypta

Abú Zabí 21. listopadu (ČTK) - Více než 2600 let starého mumifikovaného sokola nabízejí k prodeji na uměleckém veletrhu Abu Dhabi Art ve Spojených arabských emirátech. Cena mumie ze starověkého Egypta je 85.000 eur (přibližně 2,15 milionu korun), napsal server The National. Mumie je uložena v 55 centimetrů dlouhém dřevěném sarkofágu, jehož víko je vyřezáno ve tvaru sokola. Ten je zobrazením staroegyptského boha Hora. Mumie je zabalena do plátna a její hlava je vymalována černou a béžovou barvou do podoby sokolí hlavy. Rentgenový snímek ukázal, že kostra sokola je neporušená. Zlomené pravé křídlo ale naznačuje, že se jedná o obětní dar. Mumie pochází z období 26. dynastie, tedy z let 664 až 525 před naším letopočtem. Od 80. let byla v majetku rakouského sběratele. Podle majitele nizozemského starožitnictví, které prodej zprostředkovává, jde o unikátní kus. "Většinou máte buď sarkofág, anebo mumii, tady ale máte obojí," řekl Hugo Wetscherek z Antiquariat Inlibris. zdm mka

Egyptské muzeum zavedlo instagramový filtr, jenž ukazuje původní podobu exponátů

Káhira 20. listopadu (ČTK) - Jedno z egyptských muzeí na prohlídkách nabízí instagramový filtr, díky němuž si návštěvníci mohou prohlížet původní podobu a barvu vystavených exponátů. Cílem projektu je do instituce nalákat více lidí a seznámit mladou generaci s egyptskou civilizací, píše web Ahram online. Instagramovou funkci zavedlo káhirské Národní muzeum egyptské civilizace (NMEC). Filtr digitálně rekonstruuje staroegyptské artefakty, které se kvůli poškození, rozpadu nebo lidské činnosti dochovaly jen zčásti. Návštěvníci mohou naskenovat QR kód u konkrétního exponátu a prohlédnout si například sochy, řezby a další předměty v původním tvaru a barvě. "Pro návštěvníky je to vzrušující cesta historií," řekl výkonný ředitel muzea Tajeb Abbás. Tato technologie podle něj umožňuje návštěvníkům komunikovat s artefakty moderními způsoby a na prohlídkách je upoutat. Filtr vznikl v rámci programu Revival Project (Oživení), který nedávno zahájilo egyptské ministerstvo cestovního ruchu se společností Meta provozující instagram. Jeho cílem je oživit artefakty, zvýšit povědomí mladšího publika o egyptské civilizaci na sociálních sítích a přilákat více návštěvníků. Podle říjnových statistik dosáhl počet uživatelů instagramu v Egyptě přibližně 19,4 milionu, což představuje 16,9 procenta populace. NMEC bylo slavnostně otevřeno v roce 2021 a ukazuje egyptskou civilizaci od jejích počátků až po moderní dobu. Návštěníky láká například na vystavené královské mumie, u kterých lze za pomocí moderních technologií prozkoumávat jejich skryté detaily nebo zjistit více o starověkých rituálech. dud nim

Na Hradecku letos objevili největší pohřebiště z doby Keltů v kraji od 80. let
Hradec Králové 15. listopadu (ČTK) - Archeologové u Všestar na Hradecku letos objevili devět hrobů z doby laténské, tedy z éry Keltů, datovaných mezi roky 390 až 260 před naším letopočtem. V trase budoucí dálnice D35 mezi Sadovou a dálniční křižovatkou u Hradce Králové je to jeden z nejcennějších nálezů. Londýnské muzeum získá darem sbírku čínského porcelánu za miliardy
Londýn/Peking 14. listopadu (ČTK) - Britské muzeum v Londýně obdrží od soukromé nadace darem čínskou keramiku v hodnotě jedné miliardy liber (přes 30 miliard korun). Bezmála 2000 předmětů, které byly dosud zapůjčené, ročně obdivují miliony návštěvníků, napsala agentura AFP. Archeologové v Opavě našli pozůstatky neznámé středověké vesnice
Opava 13. listopadu (ČTK) - Archeologové při průzkumu staveniště nové silnice I/46, která je součástí jižního obchvatu Opavy, našli pozůstatky doposud neznámé středověké vesnice i dobře zachované pozůstatky germánského osídlení z mladší doby římské. Archeologové zkoumají v Liberci hrobky nejvýznačnějších obyvatel z 19. století
Liberec 8. listopadu (ČTK) - Zbytky hrobek nejvýznačnějších obyvatel Liberce z doby největšího rozmachu města v 19. století zkoumají nyní archeologové v parku zvaném Mrtvolky v Budyšínské ulici. Před tím tam byl hřbitov a pod povrchem je až 1700 hrobů. Archeologové našli nedaleko brněnského centra kosti nejméně tří mamutů
Brno 7. listopadu (ČTK) - Kosterní pozůstatky nejméně tří mamutů a nástroje jejich lovců ze starší doby kamenné našli nečekaně archeologové při výzkumu nedaleko centra Brna v okolí Vídeňské, Polní a Vojtovy ulice. V úseku plánované dostavby Pražského okruhu archeologové objevili pohřebiště
Praha 1. listopadu (ČTK) - Bývalé pohřebiště objevili archeologové při mapování a záchraně archeologických památek v trase plánované dostavby Pražského okruhu v úseku dálnice D1 - Běchovice. Za dosavadní čtyři měsíce zatím odkryli téměř 5000 let stará sídla a pohřebiště. Archeologové v Pompejích objevili malý dům s erotickými freskami
Pompeje (Itálie) 26. října (ČTK) - Archeologové při průzkumu zasypaných starověkých Pompejí odkryli malý dům, jehož stěny zdobí erotické fresky. Nález je podle nich důkazem proměn architektonického stylu v průběhu 1. Archeologové objevili u Olomouce největší starobronzové pohřebiště
Olomouc 18. října (ČTK) - nitranské kultury na střední Moravě, odkryli jej při záchranném výzkumu na trase budoucí dálnice D35 mezi Křelovem a Neředínem. Rozsáhlé pohřebiště nitranské kultury, která ve starší době bronzové (2100 - 1800 př. Velké egyptské muzeum v blízkosti Gízy začíná se zkušebními prohlídkami
Káhira 16. října (ČTK) - Dlouho očekávané muzeum o starověkém Egyptě, které egyptská vláda vybudovala nedaleko Gízy, začalo se zkušebními prohlídkami. Návštěvníci si mohou prohlédnout největší sbírku staroegyptských artefaktů, kterých má být v budoucnu přes 100.000. Památník ve Starém Městě vystaví do neděle originály velkomoravských šperků
Staré Město (Uherskohradišťsko) 16. října (ČTK) - Památník Velké Moravy – Cyrilometodějské centrum ve Starém Městě na Uherskohradišťsku mimořádně vystaví originály velkomoravských šperků. Lidé si je tam budou moci prohlédnout od čtvrtka 17. Vědci našli v Kateřinské jeskyni ozdoby z ulity plže staré až 12.000 let
Blansko 16. října (ČTK) - Archeologové našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu tři ozdoby z ulity plže staré až 12.000 let. Zapadají podle nich do období pozdního paleolitu až středního neolitu. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí Správy jeskyní ČR Pavel Gejdoš. Dva památeční duby vysadili na počest Žižky v táborském Tisemnickém údolí
Tábor 12. října (ČTK) - Dva památeční duby dnes vysadili v táborském Tisemnickém údolí. Stromy připomínají Jana Žižku, od jehož smrti uplynulo 600 let. ČTK to řekl táborský starosta Štěpán Pavlík (Tábor 2020), jenž se stal jedním z kmotrů stromů.Podle pověsti se slavný husitský vojevůdce narodil v Trocnově pod statným dubem. Archeolog: Není možné dokázat, že ostatky v Čáslavi skutečně patří Janu Žižkovi
Praha 11. října (ČTK) - Nynější věda nemá jasný důkaz, že ostatky uložené v Čáslavi skutečně patřily husitskému vojevůdci Janu Žižkovi. Uvedl to Filip Velímský z Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) v rozhovoru, který akademie poskytla ČTK. Jan Žižka má svoji pravděpodobnou tvář v digitální podobě podle jeho lebky
České Budějovice 8. října (ČTK) - Odborníci vytvořili pravděpodobný obličej Jana Žižky zatím v digitální podobě. Využili forenzní vědecké postupy na základě výzkumu tzv. čáslavské kalvy, tedy části lebky, která je pokládána za autentický ostatek vojevůdce. El País: Umělá inteligence našla 303 nových geoglyfů na peruánské planině Nazca
Lima 5. října (ČTK/El País) - Za pomoci umělé inteligence (AI) odhalila skupina archeologů během několika měsíců v jihovýchodní peruánské poušti Nazca téměř tolik geoglyfů, kolik jich bylo nalezeno za celé minulé století. Archeolog: Královský hrad v Hradci Králové byl rozsáhlejší, než se předpokládalo
Hradec Králové 3. října (ČTK) - Zaniklý středověký královský hrad v historickém centru Hradce Králové byl zřejmě rozsáhlejší, než odborníci předpokládali. Letošní archeologické výzkumy také přinesly první důkazy o bývalém klášteře minoritů, který s hradem zřejmě sousedil. Vědci objevili na pradávných čínských mumiích nejstarší sýr na světě
Hongkong 29. září (ČTK) - Když archeologové před dvěma desítkami let v severozápadní Číně vykopali 3600 let starou rakev s ostatky mladé ženy, našli záhadnou hmotu, kterou měla položenou kolem krku jako náhrdelník. Archeologové v Maroku našli rozsáhlý zemědělský komplex starý 5000 let
Casablanca 28. září (ČTK) - V oblasti Vádí Baht nedaleko marockého hlavního města Rabatu našel mezinárodní tým archeologů rozsáhlý zemědělský komplex starý 5000 let, který sloužil k produkci a skladování jídla.

V Peru nalezli zkameněliny tří mastodontů, jeden je téměř celý

Lima 24. září (ČTK) - Zkamenělé pozůstatky tří mastodontů byly objeveny v peruánských Andách. Vědci jejich stáří odhadují na 11.000 až 12.000 let. Nález vyvolává otázky, jak se tato zvířata z doby ledové do oblasti dostala, napsala agentura Reuters. Archeologové zahájili práce v údolí u města Chambará, asi 300 kilometrů východně od Limy, už v roce 2019. Jeden z nalezených exemplářů je téměř kompletní a je patrně nejzachovalejším mastodontem v celém Peru, uvedl paleontolog Iván Meza. "Pokud se najde lebka, a vše naznačuje, že kly tam jsou, bude to mít významný vědecký dopad na národní i celosvětové úrovni," řekl Meza. Mastodonti byli podobní taktéž vyhynulým mamutům, ale měli plošší hlavy a rovnější kly. Vědci nyní doufají, že v oblasti najdou další zkameněliny, které by mohly objasnit, jak a kdy se tam mastodonti dostali. "Bavíme se o malé oblasti o rozloze menší než jeden hektar," řekl Meza. "K dnešnímu dni jsme objevili tři exempláře, přičemž je možné, že jich bude více, a to i jiných druhů zvířat," dodal. Odborníci se domnívají, že mastodonti pravděpodobně migrovali ze Severní Ameriky do Jižní Ameriky za potravou a vodou, protože se změnily klimatické podmínky. "Postupem času se pohoří And zvedlo a mořská voda ustoupila,“ řekl výzkumník Óscar Díaz. "Tato oblast vyschla a zanechala po sobě laguny napříč údolím Mantaro," dodal. Ty podle něj mohly být zásobárnou vody. Peru je bohatým zdrojem prehistorických pozůstatků. V dubnu tým paleontologů objevil zkamenělou lebku říčního delfína, který peruánskou Amazonií plaval asi před 16 miliony let. Šlo o do té doby největší nález. zdm nob jd

Archeologové našli u Uničova stopy po sídlišti nejstarších zemědělců
Olomouc 19. září (ČTK) - Archeologové v Nové Dědině u Uničova na Olomoucku odkryli pozůstatky sídliště, které obývali nejstarší zemědělci z mladší doby kamenné. Před 7000 lety se pravěcí lidé usadili v oblasti s úrodnou půdou vhodnou pro zemědělský způsob života. Nálezce stříbrných mincí ze Žďárska dostane odměnu 111.000 korun
Jihlava 17. září (ČTK) - Poctivý nálezce 699 stříbrných mincí dostane od kraje odměnu 111.000 korun. Poklad objevil náhodou loni v červnu na Žďársku. Mince uschované v keramických džbánech pocházejí z mnoha států Evropy. Archeologové našli při výzkumu v brněnských Štýřicích pravěký hrob ženy
Brno 17. září (ČTK) - Pravěký hrob ženy pohřbené ve skrčené poloze našli archeologové ze společnosti Archaia Brno při výzkumu v trase nového teplovodu v Polní ulici v brněnských Štýřicích. Na malé zkoumané ploše nález hrobu nečekali, podrobnosti o nalezených ostatcích pomohla určit antropologická analýza, jejich přesné stáří určí až radiokarbonová metoda. Bývalou cihelnu z 19. století objevili archeologové u Vysokého Mýta
Vysoké Mýto (Orlickoústecko) 10. září (ČTK) - Archeologové objevili u Vysokého Mýta na Orlickoústecku pozůstatky cihelny z 19. století, která zásobovala okolí stavebním materiálem. Našli ji včetně tradiční žárové pece při záchranném výzkumu na trase budoucí dálnice D35, uvedlo dnes Archeologické centrum Olomouc v tiskové zprávě. Keramika nalezená na jižním Slovensku je stará téměř 8000 let,vyrobili ji lovci
Brno 30. srpna (ČTK) - Keramika nalezená na jižním Slovensku u Santovky v roce 2011, vznikla podle geologů a archeologů z Masarykovy univerzity zhruba okolo roku 5800 před naším letopočtem. Nález z okresu Levice je unikátní tím, že ve střední Evropě nebyly z toho období zatím nalezeny žádné keramické nádoby a zcela netypicky ji vyrobili lovci-sběrači, nikoli první zemědělci. Zvědavý chlapeček v izraelském muzeu rozbil 3500 let starou nádobu
Tel Aviv 28. srpna (ČTK) - Zvědavý čtyřletý chlapec v izraelském muzeu omylem rozbil 3500 let starou nádobu vystavenou u vstupu, informuje zpravodajský serveru BBC s odvoláním na chlapcova otce. Hechtovo muzeum v Haifě se však po pátečním incidentu podle serveru The Times of Israel (ToI) rozhodlo hocha i s rodinou pozvat na další návštěvu a nepodniklo žádné právní kroky, jelikož artefakt malé dítě nepoškodilo záměrně. Mladá kromaňonka, jejíž lebka byla nalezena v Mladči, dostala jméno Mlada
Olomouc 23. srpna (ČTK) - Sedmnáctiletá dívka žijící v době kamenné, jejíž lebka se našla v roce 1881 v Mladečských jeskyních na Olomoucku a nyní vědci sestavili její podobu, dostala jméno Mlada. Jméno pro mladou kromaňonku vybrala veřejnost v anketě uspořádané na základě zaslaných návrhů. Dosud neznámý hrob v bazilice na Mendlově náměstí je mladší, než experti čekali
Brno 22. srpna (ČTK) - Dosud neznámý hrob, který již dříve objevili archeologové pomocí georadaru pod podlahou baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí v Brně, je mladší, než původně odhadovali. Věstonická venuše je vyrobená z hornin, nikoliv kostí mamuta, zjistili vědci
Brno 19. srpna (ČTK) - Soška Věstonické venuše není vyrobená z kostí mamuta, ale z úlomků hornin a drobných fosilií. Metodou mikro CT to zjistili vědci z Moravského zemského muzea (MZM), které o tom informovalo na facebooku a webu. Dánský student archeologie našel sedm stříbrných náramků z vikinské doby
Kodaň 19. srpna (ČTK) - Stříbrný poklad obsahující sedm náramků z vikinské doby našel student archeologie v lokalitě ležící severně od druhého největšího dánského města Aarhusu. Informovalo o tom dnes dánské muzeum Moesgaard, podle nějž mají nalezené předměty spojitost s Ruskem, Ukrajinou a Britskými ostrovy. Kámen ležící uprostřed Stonehenge pochází podle archeologů ze Skotska
Londýn 15. srpna (ČTK) - Pětimetrový balvan, který leží naplocho uprostřed kamenného kruhu ve Stonehenge, byl na místo na jihu Anglie dopraven ze 760 kilometrů vzdáleného severovýchodu Skotska, zjistili archeologové. Archeologové našli v Kadani, kde se opravuje jez, šestikrejcar a zlatý špendlík
Kadaň (Chomutovsko) 14. srpna (ČTK) - Archeologové našli v Kadani na Chomutovsku, kde se opravuje jez, šestikrejcar z roku 1800, zlatý špendlík, základy staveb z první poloviny 19. století a keramiku z 16. Archeologové našli v 63 hrobkách řadu artefaktů z poslední egyptské dynastie
Káhira 13. srpna (ČTK) - Celou řadu artefaktů z poslední egyptské dynastie Ptolemaiovců objevili archeologové v 63 hrobkách v oblasti delty Nilu a odborníci nyní pracují na jejich restaurování a klasifikaci. V Pompejích byly objeveny kostry dalších dvou obětí výbuchu Vesuvu
Řím 13. srpna (ČTK) - V italských Pompejích byly objeveny kostry dvou dalších obětí výbuchu sopky Vesuv před téměř 2000 lety. Podle správy archeologického parku jde o pozůstatky muže a ženy, kteří hledali úkryt v ložnici. Při modernizaci továrny v Holešově odkryli archeologové pohřebiště z 5. století
Holešov (Kroměřížsko) 6. srpna (ČTK) - Při modernizaci továrny Sfinx v Holešově na Kroměřížsku odkryli archeologové pohřebiště z 5. století. Pochází tedy ještě z období před vznikem Velké Moravy. Odborníci objevili několik hrobů a spolu s nimi skleněné nádoby nebo železné předměty, které zrestaurují a přistoupí k jejich konzervaci. Vědci: Zdánlivý výkřik u staroegyptské mumie ženy může značit smrt v agonii
Káhira 2. srpna (ČTK) - Vědci mají nové vysvětlení pro staroegyptskou mumii ženy, která má ve zdánlivě útrpném výkřiku ústa dokořán a která byla v roce 1935 nalezena v rámci archeologické expedice v Dár al-Bahrí u Luxoru. Farmář v Irsku našel v červnu 4000 let staré sekery, teď se k nálezu přihlásil
Dublin 26. července (ČTK) - Irské národní muzeum asi před měsícem obdrželo zásilku dvou 4000 let starých seker. Anonymní odesílatel čepele uložil do krabice, kterou vyplnil pěnou, aby se nástroje nepoškodily. Replika římské veslice kotví na Nových Mlýnech, měři 18 metrů
Pasohlávky (Brněnsko) 19. července (ČTK) - Osmnáct metrů dlouhá a pět tun vážící replika římské veslice, kterou podle archeologických nálezů vyrobili odborníci z německé Erlangensko-Norimberské univerzity, dnes zakotvila ve Velké laguně Kempu Merkur v Pasohlávkách na Brněnsku u nádrže Nové Mlýny. Odborníci pomocí CT přístroje nahlédli do vnitřku 3000 let staré bronzové nádoby
Přerov 17. července (ČTK) - Bronzové šperky a různé další předměty ukrývá více než 3000 let stará keramické nádoba, do jejíchž uzavřených útrob odborníci nahlédli pomocí CT přístroje v Nemocnici AGEL Přerov.

Archeologové objevili u Kutné Hory dosud neznámou osadu z mladší doby kamenné

Praha 15. července (ČTK) - Archeologové objevili v obci Dobřeň u Kutné Hory dosud neznámou osadu z mladší doby kamenné. Před více než 7000 lety ji postavily komunity nejstarších zemědělců, které se na české území dostaly z jihovýchodní Evropy. Nález je unikátní v tom, že v následujících tisíciletích na jejím místě nevznikla žádná jiná sídliště a díky tomu se místo podle vědců perfektně zachovalo - včetně půdorysů čtyř dlouhých domů. Přestože se domy jako takové do dnešní doby nezachovaly, výzkumníci našli jámy po jejich sloupech. Podobu domů tak lze z jejich půdorysů rekonstruovat. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Eliška Zvolánková z Akademie věd ČR. Prozkoumanou plochu nyní archeologové předají stavbě. Pravěkou osadu překryje kravín a automatická dojička. 'S nadsázkou lze říci, že Dobřeň tak drží zemědělskou kontinuitu už 7000 let,' uvedli archeologové. Pravěcí lidé se podle badatelů usídlili v Dobřeni u Kutné Hory na samém okraji oblasti s dostatečně úrodnou půdou a vhodným klimatem pro pravěké zemědělství. 'Ve vyšších nadmořských výškách, tedy zhruba nad 400 metrů nad mořem, se sídliště tohoto období objevují jen zřídka. Zřejmě i díky tomu se osada zachovala a nebyla převrstvena mladšími stavbami,' uvedl Daniel Pilař z Archeologického ústavu AV ČR. Domy se skládaly až ze tří částí. Zatímco nejmenší domy měly jen jednu část, ve větších trojdílných domech mohl jeden segment sloužit ke sladování anebo jako centrální místo ke shromažďování. 'Domy bývaly široké mezi čtyřmi až šesti metry a dlouhé od deseti do 40 metrů. Sloupy jsou stavěny nejhustěji ve vnějších řadách, které tvořily stěny domu. Sloupy v nich občas stály i těsně vedle sebe. Jejich vnitřní řady mají mezi sebou ale větší rozestupy – většinou více než metr – takže se mezi nimi dalo bez problému pohybovat,' sdělil Pilař, který lokalitu zkoumal. V domě mohlo žít až kolem 40 osob, většinou jsou ale odhady podstatně nižší, podle velikosti domu kolem deseti až 20 lidí. Experti stále diskutují o tom, zda neolitické dlouhé domy měly patro. Některé budovy mají totiž část sloupů zdvojenou, což mohlo podle archeologů sloužit jako jednoduchý způsob k postavení druhého patra. Kromě domů jsou důležitým nálezem i okolní jámy, které sloužily k těžbě hlíny a následně byly zaplněny odpadem. Archeologové v nich nejčastěji našli keramiku, která se používala každý den k vaření, servírování, ale i skladování. Občas v jámách končily i používané nástroje - pazourkové čepele, broušené sekery a kamenné mlýnky a předměty ilustrující každodenní život, například ohořelá hliněná zeď, která byla 'uklizena' do jámy, či hliněné pece k vaření jídla. Právě odpad tak podle expertů tvoří 'okno do každodenního života' neolitických lidí. 'Pomocí moderních analýz mohou archeologové v současnosti zkoumat, co tehdejší lidé jedli, jak přesně používali své nástroje, a v neposlední řadě, jak před 7000 lety vypadalo životní prostředí,' podotkl Pilař. Zpracování nashromážděných dat se v následujících měsících a letech bude věnovat tým odborníků z různých oborů. fsl rot

Archeologové z Hradce Králové uvažují o další námořní výpravě v dlabaném člunu
Všestary (Hradecko) 14. července (ČTK) - Experimentální archeologové z Hradce Králové a z Archeoparku Všestary uvažují o další námořní výpravě v dlabaném člunu. Expedice Monoxylon V by se mohla odehrát v létě roku 2026 a navázala by na předchozí čtyři výpravy z let 1995 až 2023. Archeopark Všestary se vrátil do doby Keltů a Římanů, tavilo se železo
Všestary (Hradecko) 13. července (ČTK) - Archeopark ve Všestarech na Královéhradecku se dnes vrátil do období od starší doby kamenné po dobu Keltů a Římanů. Několik stovek návštěvníků vidělo například tavení železné rudy, výrobu keramiky či římský vojenský tábor. Archeologové v Bulharsku našli vzácnou antickou sochu
Sofia 13. července (ČTK) - Štíhlý profil, neporušená hlava a neposkvrněný mramor charakterizují sochu, kterou odkryli archeologové z ruin starověkého města Heraclea Sintica na jihozápadě nynějšího Bulharska. Hrad Grabštejn představí návštěvníkům nové archeologické nálezy
Chotyně (Liberecko) 11. července (ČTK) - Nové archeologické nálezy uvidí od soboty návštěvníci hradu Grabštejn na Liberecku. Archeologická expozice tam vznikla v roce 2021, teď ale prošla modernizací a doplnily ji nálezy z poslední doby. Archeologové našli při výzkumu na Znojemsku pravěký hrob dítěte
Těšetice (Znojemsko) 9. července (ČTK) - Pravěký hrob asi šestiletého dítěte našli při letošním školním výzkumu v Těšeticích-Kyjovicích na Znojemsku studenti archeologie z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Po čtyřech letech skončilo dokumentování mincovního pokladu ze Svitavska
Pardubice 26. června (ČTK) - Po čtyřech letech skončilo zpracování pokladu nalezeného v roce 2020 ve Vysokém u Jevíčka na Svitavsku. Odborníci dokumentovali přes 7000 mincí ze 17. století. Patřily zřejmě movitému obchodníkovi. Archeologové objevili 33 starověkých hrobek s mumiemi u egyptského Asuánu
Káhira 24. června (ČTK) - Egyptsko-italská archeologická mise objevila 33 rodinných hrobek s mumiemi západně od Asuánu. Objev poskytl nový pohled na nemoci, které trápily starověké Egypťany, uvedla dnes agentura AFP s odkazem na úřady. Archeologické lokality kolem řeky Jihlavy zpřístupní virtuální stezka
Jihlava 24. června (ČTK) - Muzeum Vysočiny Jihlava připravuje virtuální stezku krajinou s cennými archeologickými nalezišti na středním toku řeky Jihlavy. Několik lokalit nejzápadnější části pravěkého moravského osídlení si budou moci lidé díky QR kódu a chytrým zařízením přímo v terénu prohlédnout v původním stavu. Klenotnice Velké Moravy v Modré představuje raně středověké šperky
Modrá (Uherskohradišťsko) 20. června (ČTK) – Dnes zpřístupněná Klenotnice Velké Moravy v Modré na Uherskohradišťsku představuje návštěvníkům raně středověké šperky a další artefakty. Pocházejí především z 9.

SLOVNÍK NAJÍT