archeologie

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "archeologie". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo archeologie je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Archeologové našli v trase dostavby Pražského okruhu sídliště staré 7000 let

Praha 16. prosince (ČTK) - V trase plánované dostavby Pražského okruhu poblíž středočeských Nupak odkryli odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR osm dlouhých sloupových staveb starých zhruba 7000 let. Prozkoumali také část vesnice z pozdní doby halštatské, tedy z 5. století před naším letopočtem. ČTK to sdělila Eliška Zvolánková z Akademie věd. Dnes začne stavba chybějící části Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1, úsek má být hotový v roce 2027. Archeologický průzkum bude pokračovat. Archeologové v katastru obcí Lipany, Kuří a Nupaky objevili četné nálezy od mladší doby kamenné až po vrcholný středověk. Nejstarší odkryté objekty zastupuje osm dlouhých sloupových staveb, které jsou předběžně datované do konce neolitu až počátku eneolitu, což je zhruba druhá polovina 6. tisíciletí před naším letopočtem. Na sídlišti se vyskytovaly i běžné skladovací jámy, některé z nich byly podle odborníků druhotně použité jako odpadní. "Četné kamenné sekerky nebo sekeromlaty, jejich polotovary, vývrtky ze sekeromlatů či nepovedené výrobky navíc dokládají přítomnost místní dílny na zpracování broušené kamenné industrie," uvedla vedoucí výzkumu tohoto úseku z Archeologického ústavu AV ČR Monika Psohlavcová. Archeologové také prozkoumali část vesnice z doby halštatské. V tomto období byly domy částečně zahloubené do země. Odborníci odkryli deset takzvaných polozemnic i množství dalších sídlištních jam, žlábků a pozůstatků nadzemních konstrukcí. Vedle hrubší kuchyňské keramiky našli i jemnější stolní keramické zboží. Každodenní život dokládají také drobné železné i bronzové nástroje nebo hliněné a skleněné korálky. Pozoruhodný je podle vědců nález ouška z kylixu - oblíbené nádoby k pití vína v adriatické oblasti, který společně se skleněnými korálky dokládá - zřejmě jen zprostředkovaný - kontakt zdejších obyvatel se Středomořím. Společně s nálezem bronzových koňských ozdob to dosvědčuje přítomnost výše společensky postaveného člena zdejší komunity, uvedla Psohlavcová. Za doklad kovozpracovatelské výroby považují archeologové fragmenty strusky, což je vedlejší produkt vznikající při tavbě kovů, nebo část keramické dyzny. "Dyzna byla součástí měchu použitého pro vhánění vzduchu do pyrotechnického zařízení tak, aby se zvýšila teplota. Nejčastěji právě při zpracování kovů," vysvětlila Psohlavcová. V další části zkoumaného úseku odborníci odkryli několik desítek jam nejčastěji kruhového průměru o rozměrech dva až pět metrů. Pocházejí ze 13. století a zřejmě souvisely s prospekcí či přímo těžbou zlata ve štěrkopískových terasách Pitkovického potoka. "Tato předběžná interpretace vychází z konzultace s našimi předními montánními archeology a geology, nahrává jí však i skutečnost, že se lokalita nachází zhruba 15 km vzdušnou čarou od Jílového u Prahy, které bylo historicky nejdůležitějším českým zlatým dolem, především pak pro 13. až 14. století," konstatovala Psohlavcová. Archeologové začali s průzkumem v trase výstavby letos v květnu. Od té doby prozkoumali více 9000 archeologických objektů. Připravovaná dálnice vede oblastí, kterou procházeli a osídlovali lidé už od pravěku. Pražský okruh, klíčová dopravní stavba v zemi, bude po svém dokončení měřit 83 kilometrů a propojí deset dálnic. Aktuálně je v provozu zhruba polovina jeho délky. abz rot

Německo hlásí prý nejstarší křesťanský nález severně od Alp, amulet se svitkem

Berlín 12. prosince (ČTK) - Německo hlásí údajně nejstarší křesťanský archeologický nález severně od Alp. Rozluštěný text na papírovém svitku uvnitř nalezeného amuletu ze 3. století obsahuje chválu na Ježíše Krista, informovala agentura DPA. Amulet archeologové našli u kostry v hrobě na archeologickém nalezišti ve Frankfurtu nad Mohanem. Nalezený předmět je malý, ale jeho význam je o to větší, píše DPA, podle níž měl kostlivec stříbrný amulet pověšený na krku. Podle vědců bude mít nález dopad na dějiny křesťanství v severní Evropě. Archeologové i frankfurtský primátor Mike Josef hovoří o senzaci. "První křesťan severně od Alp byl Frankfurťan," řekl šéf magistrátního odboru plánování Marcus Gwechenberger. Podle expertů je amulet nejranější křesťanský archeologický nález severně od Alp. Objeven byl už v roce 2018 při vykopávkách ve frankfurtské městské části Praunheim, kde kdysi bylo římské město Nida. Právě v jednom ze zdejších hrobů archeologové našli kostru, která měla na krku stříbrný amulet o velikosti 3,5 centimetru. Muž byl pohřben někdy mezi lety 230 a 270. V papírové roličce se nacházela tenká stříbrná fólie s nápisem, který byl rozluštěn až letos. Fólie byla tak křehká, že by se při rozvinutí rozpadla. Frankfurtští experti proto požádali o pomoc Leibnizovo archeologické centrum v Mohuči o pomoc. Místní odborníci svitek "digitálně rozvinuli" s pomocí počítačového tomografu, řekla frankfurtská radní pro kulturu Ina Hartwigová. Podle ní museli vědci téměř nečitelný text rozklíčovat "jako puzzle". Latinský text o 18 řádcích obsahuje chválu na Ježíše Krista, mimo jiné slova "Svatý! Svatý! Svatý!". Podle Markuse Scholze, profesora archeologie a dějin římských provincií na frankfurtské Goetheho univerzitě, jde o nejstarší svědectví o křesťanství severně od Alp. Takové amulety, takzvané fylakterie, mají ochraňovat svého nositele, vysvětlil Scholz. Ve 3. století, kdy byli křesťané ještě pronásledováni, bylo riskantní se k tomuto náboženství hlásit. "Pro jednoho muže z Frankfurtu ale byla jeho víra zjevně tak důležitá, že si ji vzal do hrobu," řekl Scholz. zdp nim

Archeologové v Pompejích objevili malý dům s erotickými freskami

Pompeje (Itálie) 26. října (ČTK) - Archeologové při průzkumu zasypaných starověkých Pompejí odkryli malý dům, jehož stěny zdobí erotické fresky. Nález je podle nich důkazem proměn architektonického stylu v průběhu 1. století našeho letopočtu a také zájmu Pompejanů o erotické umění, píše The Guardian. Dům je ve srovnání s jinými stavbami v Pompejích poměrně malý a nemá atrium ani studnu na dešťovou vodu. Přesto je velmi bohatě zdobený freskami vysoké kvality, srovnatelnými s výzdobou v bohatších okolních domech. Atrium bylo nedílnou součástí římských domů od 6. století před naším letopočtem a jeho absence v tomto domě svědčí o změnách ve společnosti, které bude díky nálezu možné lépe zkoumat, uvedli archeologové v tiskové zprávě. Mezi pestrobarevné nástěnné malby patří například obraz sexuálního setkání satyra a nymfy na posteli nebo obraz spoře oděné Faidry a jejího nevlastního syna Hippolyta, kterého podle řecké legendy obvinila ze znásilnění, když odmítl její návrhy. Na další fresce jsou zobrazeni bohové, o nichž se předpokládá, že jsou to Venuše a Adonis. Erotické či sexuální motivy nejsou mezi dekoracemi v Pompejích nijak ojedinělé, tehdejší obyvatelé je nepovažovali za skandální ani urážlivé. Jedna z nejpozoruhodnějších objevených fresek představuje obrovský falus. Archeologové objevili také několik fresek zobrazujících homoerotické scény. Loni muzeum v Pompejích dokonce uspořádalo výstavu věnovanou výhradně umění spojenému se smyslností a erotikou. Římské město Pompeje se nacházelo na úpatí sopky Vesuv. Její výbuch v roce 79 našeho letopočtu zabil tisíce lidí, město zasypal popelem a zalil lávou, a část města se tak uchovala téměř netknutá. Archeologové ve starověkých Pompejích, znovuobjevených v 16. století, v posledních letech provedli řadu dalších vykopávek a jiných činností, jejichž cílem je zastavit desetiletí chátrání. Pompeje, které jsou na seznamu UNESCO, patří k nejnavštěvovanějším archeologickým lokalitám na světě a k hlavním turistickým atrakcím v Itálii. lsa spr

Archeologové objevili u Olomouce největší starobronzové pohřebiště
Olomouc 18. října (ČTK) - nitranské kultury na střední Moravě, odkryli jej při záchranném výzkumu na trase budoucí dálnice D35 mezi Křelovem a Neředínem. Rozsáhlé pohřebiště nitranské kultury, která ve starší době bronzové (2100 - 1800 př. Velké egyptské muzeum v blízkosti Gízy začíná se zkušebními prohlídkami
Káhira 16. října (ČTK) - Dlouho očekávané muzeum o starověkém Egyptě, které egyptská vláda vybudovala nedaleko Gízy, začalo se zkušebními prohlídkami. Návštěvníci si mohou prohlédnout největší sbírku staroegyptských artefaktů, kterých má být v budoucnu přes 100.000. Památník ve Starém Městě vystaví do neděle originály velkomoravských šperků
Staré Město (Uherskohradišťsko) 16. října (ČTK) - Památník Velké Moravy – Cyrilometodějské centrum ve Starém Městě na Uherskohradišťsku mimořádně vystaví originály velkomoravských šperků. Lidé si je tam budou moci prohlédnout od čtvrtka 17. Vědci našli v Kateřinské jeskyni ozdoby z ulity plže staré až 12.000 let
Blansko 16. října (ČTK) - Archeologové našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu tři ozdoby z ulity plže staré až 12.000 let. Zapadají podle nich do období pozdního paleolitu až středního neolitu. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí Správy jeskyní ČR Pavel Gejdoš. Dva památeční duby vysadili na počest Žižky v táborském Tisemnickém údolí
Tábor 12. října (ČTK) - Dva památeční duby dnes vysadili v táborském Tisemnickém údolí. Stromy připomínají Jana Žižku, od jehož smrti uplynulo 600 let. ČTK to řekl táborský starosta Štěpán Pavlík (Tábor 2020), jenž se stal jedním z kmotrů stromů.Podle pověsti se slavný husitský vojevůdce narodil v Trocnově pod statným dubem. Archeolog: Není možné dokázat, že ostatky v Čáslavi skutečně patří Janu Žižkovi
Praha 11. října (ČTK) - Nynější věda nemá jasný důkaz, že ostatky uložené v Čáslavi skutečně patřily husitskému vojevůdci Janu Žižkovi. Uvedl to Filip Velímský z Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) v rozhovoru, který akademie poskytla ČTK. Jan Žižka má svoji pravděpodobnou tvář v digitální podobě podle jeho lebky
České Budějovice 8. října (ČTK) - Odborníci vytvořili pravděpodobný obličej Jana Žižky zatím v digitální podobě. Využili forenzní vědecké postupy na základě výzkumu tzv. čáslavské kalvy, tedy části lebky, která je pokládána za autentický ostatek vojevůdce. El País: Umělá inteligence našla 303 nových geoglyfů na peruánské planině Nazca
Lima 5. října (ČTK/El País) - Za pomoci umělé inteligence (AI) odhalila skupina archeologů během několika měsíců v jihovýchodní peruánské poušti Nazca téměř tolik geoglyfů, kolik jich bylo nalezeno za celé minulé století. Archeolog: Královský hrad v Hradci Králové byl rozsáhlejší, než se předpokládalo
Hradec Králové 3. října (ČTK) - Zaniklý středověký královský hrad v historickém centru Hradce Králové byl zřejmě rozsáhlejší, než odborníci předpokládali. Letošní archeologické výzkumy také přinesly první důkazy o bývalém klášteře minoritů, který s hradem zřejmě sousedil. Vědci objevili na pradávných čínských mumiích nejstarší sýr na světě
Hongkong 29. září (ČTK) - Když archeologové před dvěma desítkami let v severozápadní Číně vykopali 3600 let starou rakev s ostatky mladé ženy, našli záhadnou hmotu, kterou měla položenou kolem krku jako náhrdelník. Archeologové v Maroku našli rozsáhlý zemědělský komplex starý 5000 let
Casablanca 28. září (ČTK) - V oblasti Vádí Baht nedaleko marockého hlavního města Rabatu našel mezinárodní tým archeologů rozsáhlý zemědělský komplex starý 5000 let, který sloužil k produkci a skladování jídla. V Peru nalezli zkameněliny tří mastodontů, jeden je téměř celý
Lima 24. září (ČTK) - Zkamenělé pozůstatky tří mastodontů byly objeveny v peruánských Andách. Vědci jejich stáří odhadují na 11.000 až 12.000 let. Nález vyvolává otázky, jak se tato zvířata z doby ledové do oblasti dostala, napsala agentura Reuters. Archeologové našli u Uničova stopy po sídlišti nejstarších zemědělců
Olomouc 19. září (ČTK) - Archeologové v Nové Dědině u Uničova na Olomoucku odkryli pozůstatky sídliště, které obývali nejstarší zemědělci z mladší doby kamenné. Před 7000 lety se pravěcí lidé usadili v oblasti s úrodnou půdou vhodnou pro zemědělský způsob života. Nálezce stříbrných mincí ze Žďárska dostane odměnu 111.000 korun
Jihlava 17. září (ČTK) - Poctivý nálezce 699 stříbrných mincí dostane od kraje odměnu 111.000 korun. Poklad objevil náhodou loni v červnu na Žďársku. Mince uschované v keramických džbánech pocházejí z mnoha států Evropy. Archeologové našli při výzkumu v brněnských Štýřicích pravěký hrob ženy
Brno 17. září (ČTK) - Pravěký hrob ženy pohřbené ve skrčené poloze našli archeologové ze společnosti Archaia Brno při výzkumu v trase nového teplovodu v Polní ulici v brněnských Štýřicích. Na malé zkoumané ploše nález hrobu nečekali, podrobnosti o nalezených ostatcích pomohla určit antropologická analýza, jejich přesné stáří určí až radiokarbonová metoda. Bývalou cihelnu z 19. století objevili archeologové u Vysokého Mýta
Vysoké Mýto (Orlickoústecko) 10. září (ČTK) - Archeologové objevili u Vysokého Mýta na Orlickoústecku pozůstatky cihelny z 19. století, která zásobovala okolí stavebním materiálem. Našli ji včetně tradiční žárové pece při záchranném výzkumu na trase budoucí dálnice D35, uvedlo dnes Archeologické centrum Olomouc v tiskové zprávě. Keramika nalezená na jižním Slovensku je stará téměř 8000 let,vyrobili ji lovci
Brno 30. srpna (ČTK) - Keramika nalezená na jižním Slovensku u Santovky v roce 2011, vznikla podle geologů a archeologů z Masarykovy univerzity zhruba okolo roku 5800 před naším letopočtem. Nález z okresu Levice je unikátní tím, že ve střední Evropě nebyly z toho období zatím nalezeny žádné keramické nádoby a zcela netypicky ji vyrobili lovci-sběrači, nikoli první zemědělci. Zvědavý chlapeček v izraelském muzeu rozbil 3500 let starou nádobu
Tel Aviv 28. srpna (ČTK) - Zvědavý čtyřletý chlapec v izraelském muzeu omylem rozbil 3500 let starou nádobu vystavenou u vstupu, informuje zpravodajský serveru BBC s odvoláním na chlapcova otce. Hechtovo muzeum v Haifě se však po pátečním incidentu podle serveru The Times of Israel (ToI) rozhodlo hocha i s rodinou pozvat na další návštěvu a nepodniklo žádné právní kroky, jelikož artefakt malé dítě nepoškodilo záměrně. Mladá kromaňonka, jejíž lebka byla nalezena v Mladči, dostala jméno Mlada
Olomouc 23. srpna (ČTK) - Sedmnáctiletá dívka žijící v době kamenné, jejíž lebka se našla v roce 1881 v Mladečských jeskyních na Olomoucku a nyní vědci sestavili její podobu, dostala jméno Mlada. Jméno pro mladou kromaňonku vybrala veřejnost v anketě uspořádané na základě zaslaných návrhů.

Dosud neznámý hrob v bazilice na Mendlově náměstí je mladší, než experti čekali

Brno 22. srpna (ČTK) - Dosud neznámý hrob, který již dříve objevili archeologové pomocí georadaru pod podlahou baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí v Brně, je mladší, než původně odhadovali. Zjistili to při podrobném výzkumu. Současně historici vyzvedli z hrobu v bazilice ostatky Jindřicha z Lipé a podrobí je antropologickému zkoumání. O výsledcích zkoumání dnes odborníci z Muzea města Brna a Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity informovali novináře. V bazilice je před hlavním oltářem pohřbena královna Eliška Rejčka, v jižní lodi je hrobka Jindřicha z Lipé. Průzkum georadarem objevil další dutinu v severní lodi. "Fakt, že se dosud neznámý hrob nachází ve stejné linii s hroby Elišky Rejčky a Jindřicha z Lipé, nás vedl k úvahám, že půjde o hrob spadající do středověku. Podrobnější průzkum v uplynulém roce ale ukázal, že je mladší, přibližně z doby baroka," uvedl vedoucí výzkumného projektu a historik Muzea města Brna Ctibor Ostrý. Po dohodě s řádem brněnských augustiniánů výzkumníci zvolili k přístupu do dutiny co nejšetrnější metodu, tedy pouze jeden vrt a průzkum pomocí kamery. Úzkým otvorem odebrali také vzorky pro mikrobiologickou analýzu. Na základě nasnímaných dat pak vznikl 3D model hrobky. "Jedná se o zděnou hrobku s valenou klenbou, kde je zřejmě pohřbeno několik jedinců. Ostatky jsme viděli i s pomocí kamery, tělo bylo zjevně uloženo v dřevěné rakvi, která se postupem let rozpadla. Právě podle fáze rozpadu dřeva, tvaru rakve a použité malty předpokládáme, že hrobka pochází z období baroka, tedy ze 16. až 17. století," dodal Ostrý. Odborníci tak musí znovu pátrat v dobových pramenech po zmínkách o pohřbu v bazilice. Vzhledem k umístění hrobu předpokládají, že by mohlo jít o některou z abatyší cisterciáckého kláštera nebo o člena významné šlechtické rodiny. Součástí výzkumu v bazilice bylo také vyzvednutí ostatků Jindřicha z Lipé. Jeho hrobka byla objevena v roce 1966 při zavádění parovodního topení pod podlahou kostela. Ostatky byly tehdy vyňaty a podrobeny antropologickému zkoumání, do kostela se vrátily znovu až v roce 1991, nebyly ale pohřbeny na původní místo. "Ačkoliv jsme měli ústní zprávy, kde se druhotný hrob nachází, přesnou polohu jsme neznali. Museli jsme hrob dohledat archeologickou sondou. Nyní jsou ostatky předmětem antropologického zkoumání, poté je uložíme do původního hrobu a ten odpovídajícím způsobem označíme," dodal Petr Vachút z Muzea města Brna. Spolu s Jindřichem byly v hrobce uloženy také ostatky dalších jedinců, analýza by měla zjistit, zda šlo o jeho příbuzné. ska kš

Věstonická venuše je vyrobená z hornin, nikoliv kostí mamuta, zjistili vědci
Brno 19. srpna (ČTK) - Soška Věstonické venuše není vyrobená z kostí mamuta, ale z úlomků hornin a drobných fosilií. Metodou mikro CT to zjistili vědci z Moravského zemského muzea (MZM), které o tom informovalo na facebooku a webu. Dánský student archeologie našel sedm stříbrných náramků z vikinské doby
Kodaň 19. srpna (ČTK) - Stříbrný poklad obsahující sedm náramků z vikinské doby našel student archeologie v lokalitě ležící severně od druhého největšího dánského města Aarhusu. Informovalo o tom dnes dánské muzeum Moesgaard, podle nějž mají nalezené předměty spojitost s Ruskem, Ukrajinou a Britskými ostrovy. Kámen ležící uprostřed Stonehenge pochází podle archeologů ze Skotska
Londýn 15. srpna (ČTK) - Pětimetrový balvan, který leží naplocho uprostřed kamenného kruhu ve Stonehenge, byl na místo na jihu Anglie dopraven ze 760 kilometrů vzdáleného severovýchodu Skotska, zjistili archeologové. Archeologové našli v Kadani, kde se opravuje jez, šestikrejcar a zlatý špendlík
Kadaň (Chomutovsko) 14. srpna (ČTK) - Archeologové našli v Kadani na Chomutovsku, kde se opravuje jez, šestikrejcar z roku 1800, zlatý špendlík, základy staveb z první poloviny 19. století a keramiku z 16. Archeologové našli v 63 hrobkách řadu artefaktů z poslední egyptské dynastie
Káhira 13. srpna (ČTK) - Celou řadu artefaktů z poslední egyptské dynastie Ptolemaiovců objevili archeologové v 63 hrobkách v oblasti delty Nilu a odborníci nyní pracují na jejich restaurování a klasifikaci. V Pompejích byly objeveny kostry dalších dvou obětí výbuchu Vesuvu
Řím 13. srpna (ČTK) - V italských Pompejích byly objeveny kostry dvou dalších obětí výbuchu sopky Vesuv před téměř 2000 lety. Podle správy archeologického parku jde o pozůstatky muže a ženy, kteří hledali úkryt v ložnici. Při modernizaci továrny v Holešově odkryli archeologové pohřebiště z 5. století
Holešov (Kroměřížsko) 6. srpna (ČTK) - Při modernizaci továrny Sfinx v Holešově na Kroměřížsku odkryli archeologové pohřebiště z 5. století. Pochází tedy ještě z období před vznikem Velké Moravy. Odborníci objevili několik hrobů a spolu s nimi skleněné nádoby nebo železné předměty, které zrestaurují a přistoupí k jejich konzervaci. Vědci: Zdánlivý výkřik u staroegyptské mumie ženy může značit smrt v agonii
Káhira 2. srpna (ČTK) - Vědci mají nové vysvětlení pro staroegyptskou mumii ženy, která má ve zdánlivě útrpném výkřiku ústa dokořán a která byla v roce 1935 nalezena v rámci archeologické expedice v Dár al-Bahrí u Luxoru. Farmář v Irsku našel v červnu 4000 let staré sekery, teď se k nálezu přihlásil
Dublin 26. července (ČTK) - Irské národní muzeum asi před měsícem obdrželo zásilku dvou 4000 let starých seker. Anonymní odesílatel čepele uložil do krabice, kterou vyplnil pěnou, aby se nástroje nepoškodily.

SLOVNÍK NAJÍT