archeologie

Slovácké muzeum vystavuje bronzový poklad nalezený v Hradisku u Kroměříže
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti vystavuje ode dneška pravěký bronzový poklad nalezený před 14 lety v Hradisku u Kroměříže. Jde o jednu z nejvýznamnějších archeologických lokalit České republiky i střední Evropy. Archeologové v Itálii objevili pravděpodobně Vitruviovu baziliku
Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než 2000 let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Informovala o tom agentura Reuters. Vědci odhalili v jeskyni v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15.000 let
Vědci odhalili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15.000 let, tedy z konce podle poslední doby ledové. Nález podle nich představuje mimořádný doklad magdalénského umění sloužící jako nepřímý doklad dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Neolitičtí obyvatelé Arábie lovili žraloky, zjistili čeští vědci
Neolitičtí obyvatelé jižní Arábie se před zhruba 7000 lety ve velké míře živili mořskými zdroji, mimo jiné i lovem žraloků. Vyplývá to z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR), který v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii. Kosti nalezené v marocké jeskyni vedou k předchůdci Homo sapiens
Kosterní pozůstatky a zuby datované do doby před 773.000 lety, nalezené v jeskynní lokalitě Grotte a Hominidés v největším marockém městě Casablanca podle vědců patrně patřily blízkému předkovi druhu Homo sapiens (člověk rozumný), tedy člověka současného typu. Archeologové při výzkumu u Kojetína odkryli pravěké studny a přes 1200 objektů
Archeologové při záchranném výzkumu na jižním obchvatu Kojetína na Přerovsku odkryli pravěké studny a více než 1200 archeologických objektů, které dokládají dlouhodobé osídlení této lokality od pravěku až po raný středověk. Lidé si osvojili schopnost rozdělávat oheň už před 400.000 lety, naznačují vědci
Vědci v Británii naznačují, že se lidé mohli naučit rozdělávat oheň mnohem dříve, než se dříve předpokládalo. Objevili totiž důkazy o tom, že k úmyslnému zakládání ohně docházelo na území dnešní východní Anglie už asi před 400.000 lety. Muž objevil na Olomoucku vzácnou bronzovou sponu, obohatila sbírky muzea
Sbírky Vlastivědného muzea v Olomouci (VMO) obohatil šperk starý tři tisíce let. Výjimečně zachovalou bronzovou sponu o velikosti třiceti centimetrů nalezl na Olomoucku detektorem kovu spolupracovník moravských muzeí Tomáš Lusk. Výstava Mýtus velké Bohyně v Brně představuje neolitické sošky venuší
Největší soubor originálních sošek z období neolitu z depozitářů Moravského zemského muzea (MZM) představuje výstava, která se od pátku otevře veřejnosti v Dietrichsteinském paláci v Brně. Výstava Mýtus velké bohyně je poslední akcí ke 100. AFP: Archeologové našli u břehů Alexandrie luxusní bárku z dob antiky
Archeologové našli u břehů egyptského města Alexandrie vrak luxusní rekreační bárky z antických dob, napsala agentura AFP s odvoláním na Evropský institut podmořské archeologie (IEASM). Stáří plavidla se odhaduje na 2000 let a potápěči ho objevili na dně moře u královského ostrova Antirhodos, kde se nacházel palác dynastie Ptolemaiovců a chrám zasvěcen egyptské bohyni Isis. Reuters: Vědci definitivně potvrdili, že Nanotyrannus nebyl jen mladý T. rex
Vědci desetiletí debatovali o tom, zda masožravý dinosaurus Nanotyrannus nebyl ve skutečnosti jen mladým jedincem druhu Tyrannosaurus rex. Zdá se však, že během pěti týdnů byla tato záležitost definitivně vyřešena dvěma novými studiemi. Egyptologové objevili 225 sošek, odkryli tajemství hrobky faraona Šešonka III.
Egyptologové v troskách starověkého města Džanet v deltě Nilu vykopali výjimečnou sbírku 225 pohřebních sošek. Objev jim tak pomohl identifikovat hrobku faraona Šešonka III. v této královské nekropoli, jež dodnes zůstávala pro archeology záhadou, píše dnes agentura AFP. Archeologové v Rychnově našli pozůstatky brány, zničil ji požár v 15. století
V centru Rychnova nad Kněžnou archeologové objevili pozůstatky městské brány, o které dosud nevěděli. Našli i formu na odlévání olověných kulí do palných zbraní, která je podle archeoložky Muzea Orlických hor Martiny Bekové unikátní. Studie: Fosilie chodidla z Etiopie přináší nové poznatky o současnících Lucy
Fosilie chodidla, kterou vědci objevili v Etiopii, přináší nové poznatky o málo známých předcích člověka a současnících druhu Australopithecus afarensis, jehož nejznámější zástupci jsou samice Lucy a dítě Selam. Archeologové pod budoucím JKC v Brně našli tisíce předmětů, a to i z pravěku
Archeologové při výzkumu pod budoucím Janáčkových kulturním centrem (JKC) ve Veselé ulici v Brně našli tisíce předmětů. Nejčastěji pocházejí ze středověku, například kusy kuchyňské keramiky, ale i z mladší doby kamenné. Archeologové v Budapešti odhalili sarkofág z dob starověkého Říma
Archeologové v Budapešti odhalili pozoruhodně dobře zachovalý sarkofág z dob antického Říma. Sňali poklop, pod nímž byly ostatky mladé ženy pohřbené před zhruba 1700 lety. Píše o tom dnes agentura AP, podle níž to umožní vzácný náhled do tehdejšího světa. Archeologická výstava v Hradci Králové představuje exponáty z doby laténské
V Muzeu východních Čech (MVČ) v Hradci Králové jsou ode dneška k vidění desítky předmětů z nedávno objeveného rozsáhlého sídliště z mladší doby železné na Královéhradecku. Místo na trase budoucí dálnice D35 považují archeologové pro dané období za jedno z nejvýznamnějších minimálně ve střední Evropě. Muzeum v H.Králové představí keltské centrum objevené nedávno na stavbě D35.
Muzeum východních Čech (MVČ) v Hradci Králové 20. listopadu zahájí výstavu o nedávném objevu rozsáhlého sídliště z mladší doby železné v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku. ČTK o tom dnes informovali zástupci muzea.

Francouz našel při kopání bazénu na zahradě poklad v přepočtu za 17 milonů korun
Francouz při kopání bazénu na zahradě našel poklad v podobě zlatých prutů. Nyní úřady rozhodly, že si zlato a mince v hodnotě přibližně 700.000 eur (přes 17 milionů Kč) může nechat. Dnes o tom informuje server Le Progres. Kateřinská jeskyně vydala další tajemství, kamennou destičku s klínovým písmem
V Kateřinské jeskyni v Moravském krasu na Blanensku letos archeologové našli kamennou destičku s klínovým písmem a další předměty. Mezi dřívější nálezy patří například ulity plže zubovce dunajského opracované do ozdob. V měšťanském domě v Novém Jičíně vznikne expozice s předměty nalezenými pod sutí
V měšťanském domě číslo 91 v Křižíkově ulici v Novém Jičíně vznikne expozice Pod Popelem. Lidé tam uvidí například hliněné nádoby, kuchyňské předměty, šperky, hroty šípů a kopí, které při opravě domu, jenž v roce 1427 částečně vyhořel, našli archeologové pod sutí a popelem. Reuters: Klimatické změny ohrožují starověké památky v Iráku, varují odborníci
Iráčtí představitelé varují před erozí a klimatickými změnami, které ohrožují tisíce let stará města na severu Iráku, kolébky jedné z nejstarších civilizací světa. Drsné, suché počasí zvyšuje salinitu půdy a ničí tak historické památky v ruinách měst, jako je Ur, rodiště biblického patriarchy Abraháma, nebo Babylon, kdysi skvostná metropole řady starověkých říší, napsala agentura Reuters. Poklad barona Liebiega objevili archeologové na zahradě zámku Nový Falkenburk
Poklad barona Liebiega našli archeologové na zahradě zámku Nový Falkenburk v Jablonném v Podještědí na Liberecku. Ve třech bednách byl ukrytý stříbrný kuchyňský servis, střelné zbraně a několik lahví vína. Egyptský prezident slavnostním ceremoniálem otevřel největší muzeum světa
Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí dnes při slavnostním ceremoniálu oficiálně otevřel největší muzeum na světě, které je nedaleko pyramid v Gíze. Na událost přijela řada světových lídrů, akci doprovázela hudební a taneční show, při níž byli účinkující oblečeni do historických kostýmů. V Gíze otevřou největší muzeum světa, v počtu exponátů předčí i pařížský Louvre
Nedaleko pyramid v Gíze se dnes oficiálně otevře Velké egyptské muzeum. Monumentální objekt v hodnotě jedné miliardy dolarů (21 miliard Kč), jehož výstavba trvala přes dvacet let, má být největším muzeem na světě. V Gíze otevřou největší muzeum světa, v počtu exponátů předčí i pařížský Louvre
Po letech čekání se tuto sobotu otevře muzeum starověkého Egypta postaveného nedaleko pyramid v Gíze. Monumentální objekt v hodnotě jedné miliardy dolarů (21 miliard Kč), jehož výstavba trvala přes 20 let, má být největším muzeem na světě. V Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně je nová výstava Poklady východní Moravy
V Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně je ode dneška k vidění výstava Poklady východní Moravy. Představuje hromadné nálezy, takzvané depoty, ze Zlínského kraje. K nejvýznamnějším patří tři mincovní poklady nalezené na Zlínsku v poslední dekádě. Fosilie Lucy a Selam vidělo v Národním muzeu rekordních 200.000 lidí
Kosterní pozůstatky 3,2 milionu let starých předků člověka s přezdívkami Lucy a Selam si během dvouměsíční výstavy, která dnes v podvečer končí v Národním muzeu (NM) v Praze, prohlédlo přes 200.000 lidí. Čeští badatelé našli v Kazachstánu pozůstatky sovětských pracovních táborů
Na území Kazachstánu objevili čeští badatelé nové pozůstatky dalších tří sovětských pracovních táborů, kde byli vězněni politicky nepohodlní lidé. Uvedli to zástupci organizace Gulag.cz spolu s archeology ze Západočeské univerzity v Plzni v dnešní tiskové zprávě. Archeologové zkoumají sovětské gulagy v Kazachstánu, trpěli tam i Češi a Slováci
Plzeňští archeologové začnou příští rok s archeologickým výzkumem bývalých gulagů, nápravných pracovních táborů, na území dnešního Kazachstánu. Začátkem října se vrátili z prvotního průzkumu pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. Britští vědci díky zkamenělině popsali nového ještěra z řádu ichtyosaurů
Britští vědci díky zkamenělině z jihoanglického pobřeží popsali nového mořského ještěra z řádu ichtyosaurů. Podle serveru BBC ho pojmenovali Xiphodracon goldencapensis, s odkazem na tvar jeho lebky a místo nálezu zkameněliny. Analýza keramiky odhalila podrobnosti o jídelníčku prvních Slovanů
První Slované na českém území nejčastěji jedli proso a med a pili mléko. Jejich jídelníček je odlišoval od Germánů, kteří si potrpěli na vepřové maso. Analýzou molekul potravin zachovaných na střepech keramiky to odhalil mezinárodní výzkumný tým, který vedli vědci z Masarykovy univerzity v Brně. Archeologové v Turnově našli asi i pozůstatky pravěké dílny na zpracování kamene
Pozůstatky pravěké dílny na zpracování kamene možná našli archeologové v Turnově na místě budovaného výzkumného centra v Sobotecké ulici. Pokud se to potvrdí, půjde o první takový nález v archeologicky významné oblasti Maškovy zahrady. Archeopark Všestary v nové expozici představí pravěké čluny a kamenné sekery
Archeopark pravěku Všestary otevře 24. října novou expozici. Všestarští experimentální archeologové v ní představí svá dvě stěžejní témata, a to plavbu po moři v dlabaných člunech - monoxylech a vrtání kamenných seker. Archeologové v H.Králové objevili další pravěký rondel,dle nich v Čechách unikát
Archeologové v západní části Hradce Králové tento týden objevili další pravěký rondel. Na ploše pouhých 30 hektarů v městské části Kukleny tak jde už o druhou kruhovou stavbu datovanou do pátého tisíciletí před naším letopočtem. Archeologové objevili na okraji Šumperka dosud neznámou pravěkou osadu
z pozdní doby bronzové. Podle odborníků jde o významný objev - doklady pravěkého osídlení v této oblasti jsou jinak velmi vzácné. ČTK o tom informovala pracovnice Vlastivědného muzea v Šumperku Eva Valová. Archeologové našli na trase obchvatu Břeclavi část římské vesnice
Část římské osady ze druhého století, nálezy z přelomu letopočtu i z laténské doby, tedy období asi 500 až 350 let před naším letopočtem, našli archeologové při výzkumu území, přes které povede obchvat Břeclavi.

AFP: Civilizace v jihovýchodní Asii vysušovaly mrtvé, může jít o nejstarší mumie
Lidé v Číně a dalších starověkých civilizacích v jihovýchodní Asii vysušovali mrtvé kouřem, aby zachovali jejich těla a umožnili kontakt s dušemi zemřelých. Vzorky dochovaných kostí mají více než 10.000 let, což naznačuje, že se mumifikace v Asii prováděla tisíce let před Egypťany, napsala agentura AFP. Archeologové našli pod náměstím v Tišnově část dřevěného potrubí z 19. století
Část dřevěného potrubí zřejmě z 19. století našli archeologové pod povrchem náměstí Míru v Tišnově na Brněnsku. Pravděpodobně se jedná o vodovod. Tišnovská radnice o tom informovala v tiskové zprávě. Archeologové prozkoumali také více než 70 zahloubených objektů a zdokumentovali téměř 100 zděných konstrukcí. V centru Hradce Králové archeologové objevili dřevěný chodník ze 13. století
V historickém centru Hradce Králové archeologové objevili dřevěný chodník ze druhé poloviny 13. století. Objev učinili v Tomkově ulici při současném archeologickém záchranném výzkumu, řekla dnes ČTK mluvčí Muzea východních Čech v Hradci Králové Lucie Peterková. Analýza DNA: Slované mají společný původ mezi dnešním Běloruskem a Ukrajinou
První Slované mají společný původ v oblasti mezi dnešním jižním Běloruskem a střední Ukrajinou. Od šestého století našeho letopočtu Slované migrovali napříč střední a východní Evropou, což změnilo genetické složení některých regionů. Archeolog Absolon má pamětní desku v Pavilonu Anthropos, který založil
Pamětní desku z dílny výtvarnice a sochařky Ireny Armutidisové má od dnešního odpoledne ve stálé expozici Pavilonu Anthropos v Brně archeolog Karel Absolon. Její odhalení bylo součástí akcí k výročí 100 let od objevení Věstonické venuše, které pořádá Moravské zemské muzeum. Hradecká univerzita má laboratoř, která pomáhá odhalit minulost lovců mamutů
Centrum terénní archeologie (CETA) Univerzity Hradec Králové (UHK) zprovoznilo laboratoř, která jako první v ČR využívá metodu opticky stimulované luminiscence (OSL). Technologie umožňuje datovat dobu, kdy byl materiál naposledy vystaven slunečnímu záření, a tím významně přispívá k přesnějšímu poznání archeologických nalezišť. Odbornici zkoumají místnost pod kaplí Sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci
Odborníci dnes zahájili průzkum tajemné místnosti pod podlahou kaple v těle Sloupu Nejsvětější Trojice v historickém centru Olomouce, který prochází rozsáhlou rekonstrukcí. O podzemím prostoru experti věděli od roku 2001, kdy do něj při opravě této barokní památky nahlédli kamerou spuštěnou štěrbinou. V Argentině našli fosilii krokodýla, který před 70 miliony lety lovil dinosaury
Vědci objevili v odlehlé části argentinské Patagonie fosilii krokodýla pojmenovaného Kostensuchus antrox, který měl více než 50 zubů velkých jako měl Tyrannosaurus rex, a před asi 70 miliony lety lovil dinosaury. Archeologové odhalili u Břevnovského kláštera 1289 ostatků pruských vojáků
Archeologický průzkum odhalil v areálu Břevnovského kláštera celkem 1289 kosterních ostatků pruských vojáků, kteří padli v Praze a jejím okolí během válek v 18. století. K loňskému objevu 1055 pozůstatků přibylo letos dalších 234. V NM dnes otevřeli expozici s fosiliemi 3,2 milionu let starých předků člověka
Národní muzeum v Praze (NM) dnes slavnostně otevřelo expozici s fosiliemi předků člověka starými 3,2 milionu let. Jedny z nejcennějších paleoantropologických exponátů na světě, přezdívané Lucy a Selam, zapůjčilo do Prahy Národní muzeum Etiopie v Addis Abebě. Egyptští potápěči u Alexandrie vylovili pozůstatky starověké obydlené oblasti
Egyptští potápěči dnes u pobřeží města Alexandrie vylovili pozůstatky z 2000 let staré obydlené oblasti, píše agentura AFP. Naleziště obsahuje zbytky domů, hrobů, vodních nádrží i někdejšího nábřeží. Stopy starodávné oblasti se nacházejí přesněji v zátoce přístavu Abúkir, který leží několik desítek kilometrů od Alexandrie, a podle úřadů může být současný nález rozšířením dávného města Kanopus, jenž bylo posvátným místem dynastie Ptolemaiovců. Strakonické muzeum obohatilo sbírky o textilní štočky nebo hudební nástroje
Muzeum středního Pootaví Strakonice rozšířilo sbírky nákupem desítek unikátních textilních štočků, razítek a kovových šablon z bývalých strakonických textilních továren. Pořídilo také pět historických hudebních nástrojů. Výzkum v Častavíně ve Strakonicích odhalil bohaté venkovské slovanské osídlení
Nádobu na tavení kovu, nože, kleště nebo bronzové předměty objevili archeologové letos během čtyřměsíčního archeologického výzkumu v lokalitě Častavín ve Strakonicích. Výzkum odhalil raně středověké sídliště z období poloviny 8. Fosilie 3,2 milionu let starých předků člověka Lucy a Selam jsou v Praze
Fosilie předků člověka, samice a dítěte druhu Australopithecus afarensis, přistály dnes odpoledne v Praze. Národní muzeum je vystaví od 25. srpna, zapůjčilo je etiopské národní muzeum. Jedny z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů na světě, které dostaly přezdívky Lucy a Selam, si zájemci budou moci prohlédnout po dobu šedesáti dnů. Archeolog: Hradiště u Češova na Jičínsku není pravěké, ale z raného středověku
Současný archeologický výzkum na hradišti Valy u Češova vyvrátil některé hypotézy. Mohutné opevnění není pravěké, ale z období raného středověku. Není také pravdou, že opevnění hradiště bylo využité při válečných konfliktech v novověku, například v době třicetileté války. Bagry odkryly při stavbě archeologické základny na Znojemsku dva pravěké hroby
Dva pravěké hroby z doby bronzové, tedy z období 2000 až 700 let před naším letopočtem, odkryly bagry v Těšeticích na Znojemsku při hloubení základů pro budoucí novou výzkumnou stanici pro archeology z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Japonští vědci objevili 248 nových geoglyfů na planině Nazca v Peru
Výzkumný tým z japonské univerzity tento týden oznámil objev 248 nových geoglyfů, které se nachází na známé planině Nazca v Peru. Informoval o tom web The Japan Times. Tým, který se obrazci zabývá od roku 2004, dodnes identifikoval 893 geoglyfů. Americké muzeum vrátilo Turecku po více než 60 letech sochu Marka Aurelia
Americké muzeum umění v Clevelandu vrátilo Turecku vzácnou sochu římského císaře Marka Aurelia. Informuje o tom dnes server tureckého deníku Hürriyet, podle kterého je bronzový artefakt nyní vystaven v Ankaře. Strojní fakulta ZČU vyrábí repliky archeologických nálezů, lze si na ně sáhnout
Na Fakultě strojní Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) vyrábějí repliky archeologických nálezů. Středověké poháry a zbraně skenují do počítače a pak je tisknou, repliky jsou k nerozeznání od originálu, řekla dnes ČTK mluvčí univerzity Andrea Čandová.

Archeopark Všestary se vrátil do doby Římanů s gladiátory a kavalerií
Archeopark ve Všestarech na Královéhradecku se o víkendu vrátil do doby starověkého Říma. K vidění byly gladiátorské souboje či římská kavalerie. Program pod názvem Dny živé archeologie po oba dny vidělo kolem 700 lidí. Děti si v muzeu v Brně zkoušely vymodelovat Věstonickou venuši
Především rodiny s dětmi dnes zaujal program Moravského zemského muzea v Dietrichsteinském paláci v Brně s názvem Den s venuší, děti si například mohly vyzkoušet venuši vymodelovat. O akci byl zájem, jen zhruba do 15:00 přišlo přes 1100 lidí a před pokladnou čekala ještě řada zájemců. Stavbu obchvatu Přeštic o tři měsíce zpozdí výzkum archeologů
Stavbu obchvatu Přeštic za 800 milionů Kč zhruba o tři měsíce zpozdí archeologické výzkumy lokality. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) sice nechalo před březnovým začátkem stavby zpracovat tři archeologické průzkumy, ale poté, co stavbaři začali skrývat zeminu, se objevila další čtyři místa cenných nálezů, které ani jeden z předchozích průzkumů neodhalil, zjistila ČTK. Krkonošský prales ukrývá zaniklý svět horských bud a pastvin 18. století
Skupina archeologů dočišťuje základy zaniklé staré Kotelské boudy z první poloviny 18. století. Kolem je krkonošský prales a k nejbližší silnici půl hodiny chůze horským terénem. K pochopení, proč v nadmořské výšce 960 metrů pracují, je potřeba zapojit fantazii. Vědci:Nález sídliště Keltů na Hradecku nemá rozsahem a charakterem v ČR obdoby
Sídliště z doby laténské, které archeologové objevili v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku, mělo funkci nadregionálního obchodního a výrobního centra napojeného na dálkové obchodní trasy. Svým rozsahem a charakterem nemá v ČR obdoby, řekli dnes při prezentaci nálezů zástupci institucí, které se na vykopávkách podílely. Starověký Egypťan měl podle analýzy DNA z 20 procent původ v Mezopotámii
Analýza DNA jednoho starověkého Egypťana odhalila genetické propojení mezi kulturami starověkého Egypta a Mezopotámie. S odvoláním na nově zveřejněnou studii o tom informovala agentura AP. Osmdesát procent genomu poukazuje na původ z oblasti severní Afriky a okolí Egypta, zatímco 20 procent na původ z oblasti mezi řekami Eufrat a Tigris. Archeologové v Londýně poskládali fragmenty nalezených římských nástěnných maleb
Archeologové v Londýně poskládali dohromady fragmenty jednoho z největších souborů římských nástěnných maleb, jaké se kdy v britské metropoli našly. Informovala o tom dnes agentura AFP nebo stanice BBC a CNN s odvoláním na londýnské muzeum archeologie (MOLA). Archeologové na Mušově od pátku vystaví římskou náramkovou peněženku
Fragment bronzové římské náramkové peněženky, nalezený v místech někdejší římské pevnosti, od pátku vystaví Archeologický ústav Akademie věd ČR Brno v Návštěvnickém centru Mušov v Pasohlávkách na Brněnsku. ČNB vydává pamětní stříbrnou dvousetkorunu s motivem Věstonické venuše
Česká národní banka (ČNB) vydává pamětní stříbrnou dvousetkorunu s motivem Věstonické venuše. Mince vytvořená u příležitosti 100. výročí nalezení pravěké plastiky jde do prodeje dnes. Její prodejní cena bude vyšší než nominální hodnota, protože zohledňuje mimo jiné cenu stříbra nebo náklady na výrobu, uvedla ČNB v tiskové zprávě. Věstonická venuše bude v Brně k vidění ze všech stran, našli ji před 100 lety
Soška Věstonická venuše stará až 29.000 let dnes opustila bezpečí depozitáře a její kurátor ji umístil do speciální vitríny na výstavě Venuše 100 v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu v Brně. Výstava pořádaná ke 100 výročí nalezení slavné sošky se pro veřejnost otevře v pátek ráno. V Dánsku objevili dělníci na 30 zdobených vikingských hrobů z desátého století
Na severu Dánska objevili dělníci při stavebních pracích kolem třiceti bohatě zdobených vikingských hrobů pocházejících pravděpodobně z druhé poloviny desátého století. Informovalo o tom dnes podle agentury AFP museum Moesgaard v Aarhusu. Archeologický výzkum v úseku Pražského okruhu odhalil 15.000 předmětů
Terénní archeologický výzkum v úseku budoucího Pražského okruhu u Běchovic skončil. Odhalil šperky, keramické nádoby nebo rozsáhlá pohřebiště. Zástupci Archeologického ústavu Akademie věd ČR dnes nálezy představili na tiskové konferenci. Peruánská vláda výrazně zmenšila chráněnou plochu s obrazci na planině Nazca
Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na 2000 let. Ve Velkém Meziříčí odkryli archeologové pravěké předměty i kostru popraveného
Ve Velkém Meziříčí našli archeologové ve středu města pravěké kamenné předměty, základy středověkých a novověkých domů a u bývalého hřbitova vedle kostela i kostru popraveného člověka. ČTK to řekl Šimon Kochan ze společnosti Archaia Brno. Původ pravěké mědi odhalí mezinárodní výzkum, vedou jej vědci z Olomouce
Olomoučtí archeologové se zapojili do mezinárodního výzkumu, který pátrá po původu pravěké mědi ve střední Evropě, jež se stala základní surovinou pro výrobu prvních nástrojů a ozdob. Mezinárodní projekt nese název Mysterium Magnum a propojí archeology, geology a další odborníky ze zemí visegrádské čtyřky. Ostatky olomouckých Přemyslovců se vrátily do kaple Klášterního Hradiska
Ostatky olomouckých Přemyslovců, objevené před sedmi lety v Klášterním Hradisku v Olomouci, se vrátily na místo svého původního spočinutí. Arcibiskup Josef Nuzík je při mši uložil ve středu do hrobu v bočním oltáři kostela sv. Otisky v pískovci z Austrálie odhalily nejstaršího známého plaza blanatých
Sedmnáct otisků, které se zachovaly na kusu pískovce nalezeného v jihovýchodní Austrálii, odhalily existenci nejstaršího známého zástupce plazů ze skupiny blanatých, píše vědecký časopis Nature. Tyto fosílie jsou staré asi 355 milionů let a znamenají převratný objev, protože dokazují, že blanatí se vyvinuli dříve, než se původně myslelo. Archeologové v Peru objevili 5000 let staré ostatky ženy z caralské civilizace
Archeologové na pobřeží Peru objevili 5000 let staré ostatky ženy, která možná patřila k nejvyšším vrstvám starověké caralské civilizace. Nález podle archeologů ukazuje na důležité postavení žen v tomto starověkém městě, uvedla agentura Reuters. Nová výstava v Modré ukáže vzácné velkomoravské šperky i užitkové předměty
Nová výstava v Klenotnici Velké Moravy v Modré na Uherskohradišťsku ukáže vzácné velkomoravské šperky, okrasy i užitkové předměty z raného středověku. První návštěvníci si ji prohlédnou ve středu 30. dubna, potrvá do prosince. Dva turisté na Trutnovsku našli zlatý poklad, ležel v zemi několik desítek let
Dva turisté na jihozápadním úbočí vrchu Zvičina u Dvora Králové nad Labem v únoru objevili novověký poklad v odhadované hodnotě přes 7,5 milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové. Pravěké ozdoby z Kateřinské jeskyně jsou 8000 let staré, upřesnila analýza
Pravěké ozdoby, které loni našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu archeologové, jsou více než 8000 let staré. Údaj upřesnila radiouhlíková analýza, původní odhad předpokládal stáří 6000 až 12.000 let. V Jeruzalémě rozluštili vzkazy poutníků, včetně těch z českých zemí
Mezinárodní tým rozluštil několik desítek středověkých nápisů na stěnách místnosti, kde se podle křesťanské tradice konala Poslední večeře Páně. V takzvaném večeřadlu v Jeruzalémě, kde Ježíš naposledy pojedl s apoštoly, se nachází vzkazy poutníků z německy mluvících zemí, Arménie, Sýrie, ale i českých zemí, uvedla v tiskové zprávě Rakouská akademie věd. Archeologové objevili v Ořechově na Uherskohradišťsku stopy pravěkého osídlení
z doby přibližně před 6000 lety. Nálezy zahrnují keramické nádoby s výjimečnou výzdobou, stopy po nadzemních stavbách, zásobních jámách, zvířecí kosti i kamenné nástroje, uvedl v dnešní tiskové zprávě Ondřej Holubec z krajského oddělení komunikace a vnějších vztahů. Výzkum digitálního dvojčete Titaniku přináší nové detaily posledních hodin lodi
Podrobná analýza digitálního skenu Titaniku ukazuje nový pohled na poslední hodiny zaoceánského plavidla, které od svého ztroskotání v roce 1912 leží na dně severního Atlantiku. Poskytuje například nový pohled na kotelnu a potvrzuje výpovědi svědků, že strojníci pracovali až do konce, aby udrželi na palubě elektřinu a světlo, napsala dnes stanice BBC, která se odvolává nový dokument společností National Geographic a Atlantic Productions. Archeologové objevili u Lipska záhadný systém příkopů starý asi 3000 let
Archeologové objevili západně od Lipska systém příkopů starý přibližně 3000 let, po jeho funkci zatím pátrají. Dnes o tom napsal časopis Der Spiegel. Archeologové objevili v německé spolkové zemi Sasko záhadné prohlubně dlouhé několik kilometrů. Výstava připomene pětiletou spolupráci královéhradecké archeologie s amatéry
Pětiletá spolupráce archeologů v Královéhradeckém kraji s hledači, kteří využívají detektory kovů, přinesla cenné nálezy a rozšířila znalosti o osídlení od pravěku po novověk. ČTK to dnes řekla mluvčí Muzea východních Čech v Hradci Králové Lucie Peterková. Čeští vědci odhalili migrační události nilského údolí staré 8000 let
Výrobní hospodářství a chovatelství přinesly do povodí středního Nilu populace, které oblast osídlily v šestém a pátém tisíciletí před naším letopočtem. Potvrzuje to nová mezinárodní studie, na níž se podíleli i čeští vědci. Reuters: Nálezy v Tanzanii podle vědců dokládají vynalézavost předků člověka
Soubor nástrojů objevených v Tanzanii a vyrobených před 1,5 milionu let z kostí slonů a hrochů označují vědci za technologický průlom pro lidskou evoluční linii. Jde podle nich u předchůdce lidí člověka vzpřímeného (Homo erectus) o důkaz systematické výroby z jiného materiálu než kamene, napsala agentura Reuters. Archeologové v Poličce odkrývají u kostela středověký etážový hřbitov
Archeologové odkrývají u kostela sv. Jakuba v Poličce na Svitavsku středověký etážový hřbitov. Kvůli úspoře místa tam těla zesnulých pohřbívali ve vrstvách nad sebe. Místo sloužilo k uložení nebožtíků do 16. V loni otevřené Klenotnici Velké Moravy v Modré bude nová výstava
V loni otevřené Klenotnici Velké Moravy, která je součástí Archeoskanzenu Modrá na Uherskohradišťsku, bude letos nová výstava. K vidění budou originály především zlatých a stříbrných šperků, také dalších vzácných ozdob. V opočenském klášteře objevili nástěnné barokní malby, mluví o výjimečném objevu
Barokní nástěnné malby objevili začátkem letošního roku pracovníci rychnovského muzea v bývalém kapucínském klášteře v Opočně na Rychnovsku. Malby z 18. století jsou v chodbě kolem takzvaného rajského dvora. Archeologové na zámku Pardubicích objevili gotickou zeď i otisky psích tlapek
Díky stavebním pracím na zámku v Pardubicích archeologové mohli prozkoumat nádvoří, kde objevili pozůstatky kamenné gotické zdi. Dochované plány zobrazují až renesanční období a o předchozí etapě, kterou teď odhalily archeologické nálezy, vědí odborníci velmi málo. Muzeum Kroměřížska poprvé vystavuje unikátní skleněné nádobky z 5. století
Muzeum Kroměřížska ode dneška vystavuje dvě unikátní skleněné nádobky z 5. století. Archeologové je objevili předloni při výzkumu v Holešově-Všetulech na Kroměřížsku. Nádobky se našly na pohřebišti z doby stěhování národů, kde odborníci odkryli 12 hrobů. Archeologové našli v klášteře Rosa Coeli hroby i důkazy stavebního vývoje
Několik hrobů, přezky z oděvu, křížek z růžence, mince, prsten, ale zejména doklady o stavebním vývoji našli archeologové v někdejším klášteře Rosa Coeli v Dolních Kounicích na Brněnsku. Zříceninu kláštera stavbaři nyní revitalizují za více než 30 milionů korun. Archeologové v Pardubicích objevili středověkou ulici ze 14. století
Za Zelenou branou v Pardubicích se nacházejí unikátní pozůstatky povrchu ulice ze 14. století. V té době město vlastnili páni z Pardubic. Pozůstatky v Zelenobranské ulici našli archeologové při výkopových pracích, které jsou potřebné kvůli opravě památkově chráněné dominanty města, uvedlo Východočeské muzeum v tiskové zprávě. Archeologové v Dánsku objevili naleziště podobné britskému Stonehenge
Dánští archeologové objevili pravěké naleziště, které pravděpodobně pochází z doby před zhruba 4000 lety a jehož struktura připomíná známé monumenty Stonehenge a Woodhenge v Anglii. Píše o tom agentura AFP. Zlínský kraj odměnil nálezkyni téměř 800 stříbrných mincí z 16. a 17. století
Vedení Zlínského kraje dnes odměnilo poctivou nálezkyni archeologického nálezu u Loučky na Vsetínsku. Petra Žákovská tam spolu se svým synem Michalem v roce 2022 našla 768 stříbrných mincí z 16. a 17. Archeologové začali s průzkumem budoucího obchvatu Bučovic pomocí magnetometru
Archeologové zahájili na trase budoucího obchvatu Bučovic na Vyškovsku průzkum pomocí magnetometru, který umožní odhalit například zbytky staveb pod povrchem. Procházejí plochu o velikosti 40 hektarů a snaží se najít místa, kde pravděpodobně najdou pozůstatky osídlení. AP: Vědci zjistili, že starověké egyptské mumie příjemně voní
Na první "přičichnutí" to zní odpudivě: nasajte vůni starověké mrtvoly. Ale výzkumníci, kteří se ve jménu vědy oddali zvědavosti, zjistili, že dobře zachovalé egyptské mumie ve skutečnosti voní docela dobře.