Heslo architektura
SLOVNÍK
NAJÍT
archeologie
Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "archeologie". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo archeologie je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
V pražské Dubči našli archeologové 37 hrobů, stavbu okruhu to nezdrží
Praha 6. února (ČTK) - Na území pražské městské části Dubeč našli archeologové pohřebiště z doby stěhování národů s 37 hroby. Kromě jednoho byly všechny v minulosti vykradeny. Pracovníci Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) místo zkoumali předtím, než stavebníci začnou budovat další část Pražského okruhu mezi dálnicí D1 a Běchovicemi. Průzkum podle ústavu neznamená zdržení stavby, práce jsou předem naplánované. Novináře o nálezu informovala Eliška Zvolánková z Archeologického ústavu AV ČR. Okruh vede územím, které osídlovali lidé od pravěku. Vědci tam dosud zdokumentovali více než 10.000 archeologických objektů. Pohřebiště vzniklo v době stěhování národů, tedy zhruba ve čtvrtém až sedmém století. Jediný objevený hrob, který v minulosti nebyl vykraden, se vymykal svou podobou. Byl největší, nejhlubší a obsahoval bohatou výbavu. "Můžeme zmínit například železný meč, nůž, prubířský kámen v dřevěném pouzdře, brousek, minimálně dvě velké keramické nádoby, součásti opasku či spony," vyjmenovala vedoucí výzkumu z Archeologického ústavu AV ČR Petra Maříková Vlčková. Tento hrob se nacházel mimo hlavní část pohřebiště. "Zajímavá byla úprava hrobu, který byl na povrchu velmi pravděpodobně označen malou mohylou a mělkým žlábkem, i samotné pohřební jámy, ve které jsme identifikovali obvodovou římsu či lavici podél delší stěny, tzv. niku, a pozůstatky dřevěné rakve," doplnila Maříková Vlčková. Nadzemní konstrukci mělo pravděpodobně i několik dalších větších hrobů. Uvnitř se nacházely lavice po obou delších stěnách a původně i mohutné dřevěné rakve. Z výbavy se dochovaly keramické nádoby, železné zbraně, ozdoby a korálky. Ty byly z keramiky, bronzu, jantaru i skla. Ostatní hroby, které tvořily řady či malé skupiny, se odlišovaly tím, že chyběla vnitřní úprava hrobové jámy. "Nejednalo se ale o chudě vybavené hroby, i tyto obsahovaly keramické nádoby, korálky ze skla nebo jantaru, spony či náramky a železná kování z nedochovaných nádob," sdělila vedoucí výzkumu. V blízkosti pohřebiště archeologové objevili stopy po sídlišti, které pravděpodobně pocházelo ze stejného období. Průzkum se koná v součinnosti s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) od minulého roku. Harmonogram prací je podle Zvolánkové předem daný a stavbu nijak nezdržuje. Vědci dříve objevili například největší pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů v Čechách, která se datuje do let 2500 až 2200 před naším letopočtem. Výzkum vedou pracovníci pražského Archeologického ústavu AV ČR ve spolupráci s Ústavem archeologické památkové péče středních Čech a společností Osina Archeo. Praha patří z archeologického hlediska mezi mimořádně exponovaná území od pravěku. V roce 2023 se na jejím území uskutečnilo více než 250 archeologických výzkumů, které dělalo 12 organizací. ebr ptdVědci se spojili s AI, aby rozluštili svitky zuhelnatělé po výbuchu Vesuvu
Londýn 5. února (ČTK) - Vědci doufají, že spojení umělé inteligence (AI) a lidských znalostí jim pomůže rozluštit starověké svitky, které zuhelnatěly po výbuchu sopky Vesuv u Neapole před 2000 lety. Píše o tom agentura AP. Stovky svitků z papyru byly nalezeny kolem roku 1750 v rozvalinách přepychové vily v římském městě Herkulaneum, které společně se sousedními Pompejemi zničila erupce Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Pokud by se svitky, smotané do velikosti sladké tyčinky, podařilo přečíst, mohlo by to nesmírně přispět ke znalostem o antickém myšlení, píše AP. Žár a sopečný popel z Vesuvu zničil Herkulaneum a svitky zachoval, ale v nečitelném stavu. Erupce je změnila v zuhelnatělé, křehké bloky, které by se rozpadly, pokud by se je někdo pokusil rozvinout. Badatelé a vědci pracovali na možnostech rozluštění těchto svitků, z nichž převážná většina je uložena v Národní knihovně v Neapoli, po více než 250 let. V roce 2023 několik šéfů technologických firem sponzorovalo soutěž "Vesuvius Challenge", kdy nabízeli peněžní odměnu za snahy svitky rozluštit pomocí strojového učení, počítačového vidění a geometrie. Dnes soutěž oznámila "historický průlom" s tím, že výzkumníkům se podařilo vytvořit první obrázek vnitřku jednoho ze tří svitků v knihovně Bodleian Library na Oxfordské univerzitě. Počítačový expert z univerzity v Kentucky a spoluzakladatel soutěže Brent Seales uvedl, že organizátoři byli "úspěšným zobrazením svitku nadšeni", píše AP. Podle něj "obsahuje více obnovitelného textu než jsme kdy viděli v naskenovaném svitku z Herkulanea". Svitek byl naskenován v laboratoři Diamond Light Source v Harwellu nedaleko Oxfordu, která využívá urychlovač částic známý jako synchrotron k vytvoření intenzivního rentgenového záření. Vědci pak použili umělou inteligenci k sestavení obrázků, vyhledání inkoustu, který odhaluje místa s písmem, a ke zvýšení srozumitelnosti textu. Výsledkem tohoto procesu byl 3D obraz svitku, který odborníkům umožnil jeho virtuální rozvinutí pomocí procesu zvaného segmentace. Umělá inteligence v nynější podobě má ale svá omezení. Z textu se podařilo zatím rozluštit jen jeho malou část. Jedno z mála slov, které vědci odhalili, je starořecký výraz pro znechucení. Badatelé jsou proto vyzýváni k tomu, aby se připojili k úsilí sestavit celý text. "Stále jsme na začátku dlouhého procesu," řekl AP Peter Toth, kurátor řeckých sbírek v Bodleian Library. "Potřebujeme lepší obrázky, a (vědci) jsou velmi optimističtí a přesvědčeni o tom, že ještě mohou zlepšit kvalitu obrazu a čitelnost textu," dodal. Toth také doufá, že technologie by mohla být k dispozici na místě, takže by se další dva křehké svitky z oxfordské knihovny nemusely převážet do laboratoře v Harwellu. "Možná tu bude něco, s čím se dá hýbat. A nezapomeňte, že v Neapoli je asi tisíc dalších svitků," uzavřel. kas jd
Archeologický průzkum na trase silnice I/12 odhalil artefakty z doby bronzové
Úvaly (u Prahy) 4. února (ČTK) - Archeologický průzkum na trase plánované přeložky silnice I/12 mezi pražskou částí Běchovice a Úvaly u Prahy odhalil artefakty dokládající osídlení této oblasti už v době bronzové. Vědci na jihu Hradce Králové objevili osídlení z pravěku i stopy po husitech
Hradec Králové 23. ledna (ČTK) - Archeologové na jižním okraji Hradce Králové objevili osídlení z pravěku, středověku a stopy po vojenských střetech z novověku. Území na levém břehu Labe jižně od centra se pokládalo za archeologicky méně významné. BBC: Archeologové objevili v Pompejích rozsáhlé přepychové soukromé lázně
Pompeje (Itálie) 17. ledna (ČTK) - Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jedna služební místnost a velký bazén. Vědci: U Vídně žily v době Avarů geneticky odlišné skupiny s jednou kulturou
Brno 16. ledna (ČTK) - Nedaleko dnešní Vídně žily v raném středověku dvě geneticky vzdálené skupiny, které však sdílely stejnou kulturu. Jedna skupina měla evropské předky, druhá východoasijské, zjistili vědci díky archeogenetické analýze více než 700 koster z avarských pohřebišť. Archeoložky objevily v Rymicích pozůstatky historického jezuitského pivovaru
Rymice (Kroměřížsko) 10. ledna (ČTK) - Archeoložky Muzea Kroměřížska objevily při rekonstrukci barokní sýpky v Rymicích na Kroměřížsku pozůstatky jezuitského pivovaru ze 17. a 18. století. Pod hliněnou podlahou ve sklepení se dochovala část zdiva pivovaru, kterou stavbaři nyní odkryli. V egyptském Luxoru archeologové ukázali objevy z chrámu královny Hatšepsut
Káhira 9. ledna (ČTK) - V egyptském Luxoru ve středu archeologové představili nové nálezy objevené v lokalitě zádušního chrámu královny Hatšepsut. Mezi nálezy jsou zdobené kamenné bloky s reliéfy a nápisy ve výjimečně zachovalých barvách, do skály vytesané hrobky, pohřební šachty či hliněné dětské hračky. V budoucí exopozici Archeoparku Všestary je ode dneška člun z expedice Monoxylon
Všestary (Hradecko) 8. ledna (ČTK) - Replika pravěkého člunu známá z expedic Monoxylon je ode dneška v přestavované budově Archeoparku pravěku Všestary, kde vznikne nová expozice a plavidlo bude jejím největším exponátem. V Turnově nalezli archeologové pozůstatky osídlení z období středního paleolitu
Turnov (Semilsko) 8. ledna (ČTK) - Pozůstatky stanice lovců a sběračů člověka neandertálského nejspíš objevili archeologové v Turnově v Českém ráji. Předběžně ji datují do období středního paleolitu, tedy poslední doby meziledové zvané Eem, jež byla v letech 126.000 až 115.000 před našim letopočtem. Britští vědci našli zatím největší sadu dinosauřích stop ve Spojeném království
Londýn 2. ledna (ČTK) - Britští vědci odkryli zatím největší naleziště dinosauřích stop ve Spojeném království. Na délku měří 150 metrů a obsahuje kolem 200 obřích stop, které jsou 166 milionů let staré, píše web BBC. V Egyptě odkryli sarkofág, na kterém je postava připomínající Marge Simpsonovou
Káhira 26. prosince (ČTK) - Archeologové na víku starověkého egyptského sarkofágu objevili malbu, která vzdáleně připomíná kreslenou televizní postavu Marge Simpsonovou. Obrázek na internetu vyvolal pobavení, připomíná však reálnou osobu z historie, napsal web Euronews. Atény, které se potýkají s nedostatkem vody, zprovozní starořímský vodovod
Atény 21. prosince (ČTK) - Atény, které hledají způsoby, jak snížit a zlepšit používání vody, začnou znovu využívat Hadriánův vodovod. Oznámil to aténský správce vodovodní sítě EYDAP, napsal deník Kathimerini. Kritici chtějí místní referendum k projektu úprav keltského oppida Závist
Praha 21. prosince (ČTK) - Na příliš velké množství navezeného materiálu, zpevněných ploch i na příliš geometrickou interpretaci odkrytých základů staveb keltského oppida Závist u Dolních Břežan v okrese Praha–západ chce poukázat podpisová akce, jejímž cílem je vyvolat místní referendum k projektu navrhovaných úprav. Archeologové našli v trase dostavby Pražského okruhu sídliště staré 7000 let
Praha 16. prosince (ČTK) - V trase plánované dostavby Pražského okruhu poblíž středočeských Nupak odkryli odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR osm dlouhých sloupových staveb starých zhruba 7000 let. Německo hlásí prý nejstarší křesťanský nález severně od Alp, amulet se svitkem
Berlín 12. prosince (ČTK) - Německo hlásí údajně nejstarší křesťanský archeologický nález severně od Alp. Rozluštěný text na papírovém svitku uvnitř nalezeného amuletu ze 3. století obsahuje chválu na Ježíše Krista, informovala agentura DPA. Archeologové objevili v čínské lokalitě San-sing-tuej 3000 let staré hedvábí
Peking 10. prosince (ČTK) - Čínští archeologové objevili 3000 let staré hedvábí v lokalitě San-sing-tuej v jihozápadní provincii S'-čchuan, napsal list South China Morning Post (SCMP). Vědci tak mají přímé důkazy, že tato látka z výměšků housenky bource morušového měla kulturní a náboženský význam pro civilizaci království Šu z doby bronzové. Studie: Geny Číňanů z oblasti Velké čínské nížiny se za 3000 let téměř nezměnily
Peking 10. prosince (ČTK) - Navzdory řadě povstání a konfliktů zůstává lidský genom Číňanů žijících v oblasti Velké čínské nížiny, která je označována za kolébku čínské civilizace, 3000 let neměnný. Uvedl to list South China Morning Post (SCMP) s odkazem na studii, kterou vedli vědci ze dvou čínských univerzit. V Aténách objevili při pokládání plynového potrubí antickou sochu
Atény 9. prosince (ČTK) - Antickou mramorovou sochu mladého muže nalezli pracovníci při výkopových pracích v centru Atén u úpatí Akropole. Socha se pod zemí nacházela v jámě obložené cihlami a byla ve vzpřímené poloze. Egyptolog Havás plánuje do roku 2025 odhalit dva nálezy z Chufuovy pyramidy
Praha 7. prosince (ČTK) - Egyptolog Zahí Havás před koncem roku 2025 odhalí dva nové nálezy z Chufuovy pyramidy, největší pyramidy v Egyptě. Více informací k nálezům sdělovat nechtěl, bude se ale podle něj jednat o zásadní objevy.
Úvaly (u Prahy) 4. února (ČTK) - Archeologický průzkum na trase plánované přeložky silnice I/12 mezi pražskou částí Běchovice a Úvaly u Prahy odhalil artefakty dokládající osídlení této oblasti už v době bronzové. Vědci na jihu Hradce Králové objevili osídlení z pravěku i stopy po husitech
Hradec Králové 23. ledna (ČTK) - Archeologové na jižním okraji Hradce Králové objevili osídlení z pravěku, středověku a stopy po vojenských střetech z novověku. Území na levém břehu Labe jižně od centra se pokládalo za archeologicky méně významné. BBC: Archeologové objevili v Pompejích rozsáhlé přepychové soukromé lázně
Pompeje (Itálie) 17. ledna (ČTK) - Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jedna služební místnost a velký bazén. Vědci: U Vídně žily v době Avarů geneticky odlišné skupiny s jednou kulturou
Brno 16. ledna (ČTK) - Nedaleko dnešní Vídně žily v raném středověku dvě geneticky vzdálené skupiny, které však sdílely stejnou kulturu. Jedna skupina měla evropské předky, druhá východoasijské, zjistili vědci díky archeogenetické analýze více než 700 koster z avarských pohřebišť. Archeoložky objevily v Rymicích pozůstatky historického jezuitského pivovaru
Rymice (Kroměřížsko) 10. ledna (ČTK) - Archeoložky Muzea Kroměřížska objevily při rekonstrukci barokní sýpky v Rymicích na Kroměřížsku pozůstatky jezuitského pivovaru ze 17. a 18. století. Pod hliněnou podlahou ve sklepení se dochovala část zdiva pivovaru, kterou stavbaři nyní odkryli. V egyptském Luxoru archeologové ukázali objevy z chrámu královny Hatšepsut
Káhira 9. ledna (ČTK) - V egyptském Luxoru ve středu archeologové představili nové nálezy objevené v lokalitě zádušního chrámu královny Hatšepsut. Mezi nálezy jsou zdobené kamenné bloky s reliéfy a nápisy ve výjimečně zachovalých barvách, do skály vytesané hrobky, pohřební šachty či hliněné dětské hračky. V budoucí exopozici Archeoparku Všestary je ode dneška člun z expedice Monoxylon
Všestary (Hradecko) 8. ledna (ČTK) - Replika pravěkého člunu známá z expedic Monoxylon je ode dneška v přestavované budově Archeoparku pravěku Všestary, kde vznikne nová expozice a plavidlo bude jejím největším exponátem. V Turnově nalezli archeologové pozůstatky osídlení z období středního paleolitu
Turnov (Semilsko) 8. ledna (ČTK) - Pozůstatky stanice lovců a sběračů člověka neandertálského nejspíš objevili archeologové v Turnově v Českém ráji. Předběžně ji datují do období středního paleolitu, tedy poslední doby meziledové zvané Eem, jež byla v letech 126.000 až 115.000 před našim letopočtem. Britští vědci našli zatím největší sadu dinosauřích stop ve Spojeném království
Londýn 2. ledna (ČTK) - Britští vědci odkryli zatím největší naleziště dinosauřích stop ve Spojeném království. Na délku měří 150 metrů a obsahuje kolem 200 obřích stop, které jsou 166 milionů let staré, píše web BBC. V Egyptě odkryli sarkofág, na kterém je postava připomínající Marge Simpsonovou
Káhira 26. prosince (ČTK) - Archeologové na víku starověkého egyptského sarkofágu objevili malbu, která vzdáleně připomíná kreslenou televizní postavu Marge Simpsonovou. Obrázek na internetu vyvolal pobavení, připomíná však reálnou osobu z historie, napsal web Euronews. Atény, které se potýkají s nedostatkem vody, zprovozní starořímský vodovod
Atény 21. prosince (ČTK) - Atény, které hledají způsoby, jak snížit a zlepšit používání vody, začnou znovu využívat Hadriánův vodovod. Oznámil to aténský správce vodovodní sítě EYDAP, napsal deník Kathimerini. Kritici chtějí místní referendum k projektu úprav keltského oppida Závist
Praha 21. prosince (ČTK) - Na příliš velké množství navezeného materiálu, zpevněných ploch i na příliš geometrickou interpretaci odkrytých základů staveb keltského oppida Závist u Dolních Břežan v okrese Praha–západ chce poukázat podpisová akce, jejímž cílem je vyvolat místní referendum k projektu navrhovaných úprav. Archeologové našli v trase dostavby Pražského okruhu sídliště staré 7000 let
Praha 16. prosince (ČTK) - V trase plánované dostavby Pražského okruhu poblíž středočeských Nupak odkryli odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR osm dlouhých sloupových staveb starých zhruba 7000 let. Německo hlásí prý nejstarší křesťanský nález severně od Alp, amulet se svitkem
Berlín 12. prosince (ČTK) - Německo hlásí údajně nejstarší křesťanský archeologický nález severně od Alp. Rozluštěný text na papírovém svitku uvnitř nalezeného amuletu ze 3. století obsahuje chválu na Ježíše Krista, informovala agentura DPA. Archeologové objevili v čínské lokalitě San-sing-tuej 3000 let staré hedvábí
Peking 10. prosince (ČTK) - Čínští archeologové objevili 3000 let staré hedvábí v lokalitě San-sing-tuej v jihozápadní provincii S'-čchuan, napsal list South China Morning Post (SCMP). Vědci tak mají přímé důkazy, že tato látka z výměšků housenky bource morušového měla kulturní a náboženský význam pro civilizaci království Šu z doby bronzové. Studie: Geny Číňanů z oblasti Velké čínské nížiny se za 3000 let téměř nezměnily
Peking 10. prosince (ČTK) - Navzdory řadě povstání a konfliktů zůstává lidský genom Číňanů žijících v oblasti Velké čínské nížiny, která je označována za kolébku čínské civilizace, 3000 let neměnný. Uvedl to list South China Morning Post (SCMP) s odkazem na studii, kterou vedli vědci ze dvou čínských univerzit. V Aténách objevili při pokládání plynového potrubí antickou sochu
Atény 9. prosince (ČTK) - Antickou mramorovou sochu mladého muže nalezli pracovníci při výkopových pracích v centru Atén u úpatí Akropole. Socha se pod zemí nacházela v jámě obložené cihlami a byla ve vzpřímené poloze. Egyptolog Havás plánuje do roku 2025 odhalit dva nálezy z Chufuovy pyramidy
Praha 7. prosince (ČTK) - Egyptolog Zahí Havás před koncem roku 2025 odhalí dva nové nálezy z Chufuovy pyramidy, největší pyramidy v Egyptě. Více informací k nálezům sdělovat nechtěl, bude se ale podle něj jednat o zásadní objevy.
Češi se počtvrté mohou podívat na Tutanchamonův sarkofág a jeho poklady
Praha 6. prosince (ČTK) - Starověký sarkofág nebo artefakty včetně zlaté posmrtné masky si mohou lidé od soboty prohlédnout na pražské výstavě Tutanchamon - jeho hrobka a poklady. Obnovená světová premiéra je nově rozšířena o virtuální realitu. Česká expozice je navíc obohacena o originály z egyptologických sbírek Národního muzea. Expozice je otevřena každý den od 09:00 do 19:00, o víkendech od 09:30 na výstavišti v Letňanech. V Česku se koná počtvrté, dříve byla dvakrát v Brně a jednou v Praze. Trvat bude šest měsíců. Výstava vedle tisíce artefaktů a šperků lidem přibližuje kulturní a náboženský odkaz mladého faraona. V samostatné galerii mohou návštěvníci vidět starověkou egyptskou rakev a další exponáty staré přes 3000 let. Tato část expozice zároveň upozorňuje na úspěchy českých archeologů, kteří přispěli k poznání dávné egyptské civilizace. "Je to výjimečná výstava, protože je to replika, kopie jedna ku jedné hrobky Tutanchamona," řekl dnes na představení egyptolog Zahí Havás Výstavu připravil mezinárodní tým vědců, archeologů a umělců. Atmosféru umocňují imerzivní prvky a rozšířená realita, které návštěvníkům umožní téměř doslova vstoupit do starověké hrobky. "Výstavu vidím poněkolikáté a můžu říct, že je vhodná pro všechny věkové kategorie, jak pro malé děti, tak i studenty nebo starší lidi. Byl jsem na ní dva roky zpět v Brně a nyní lze říct, že je naplno v Praze," řekl egyptolog Miroslav Bárta. Bárta také uvedl, že mnoho lidí neví, že hrobka byla krátce po Tutanchamonově smrti dvakrát vykradena. "Zmizelo 90 procent artefaktů, můžeme se tedy domnívat, jaký objev pokladů původně hrobka obsahovala," dodal. Tutanchamon je znám také jako mladý faraon, vládl starověkému Egyptu přibližně v letech 1333 až 1323 před naším letopočtem. Na trůn nastoupil ve velmi mladém věku, pravděpodobně kolem osmi nebo devíti let, a zemřel, když mu bylo 18 nebo 19 let. Přestože jeho vláda nebyla dlouhá ani významná, jeho jméno se stalo nesmrtelným díky objevu jeho téměř neporušené hrobky v Údolí králů archeologem Howardem Carterem v roce 1922. Tutanchamonova hrobka byla plná nevyčíslitelného bohatství, včetně zlaté posmrtné masky, která se stala symbolem staroegyptské kultury. Jeho vláda a předčasná smrt jsou dodnes zahaleny mnoha otázkami. Některé z nich se týkají jeho zdraví, rodinného původu a příčin jeho úmrtí. Hawass uvedl, že za měsíc by mohli díky dalším výzkumům být blíže odhalení skutečného důvodu smrti mladého faraona. puz snm
AV ČR: Archeologické objevy přibližují důkazy o pravěkém osídlení v Ománu
Praha 5. prosince (ČTK) - Archeologové mají nové poznatky o středopaleolitickém osídlení v oblasti Hukf ve středním Ománu. V oblasti našli kamenné artefakty charakteristické pro dané období. Vytvořili je pravděpodobně lidé, kteří oblast obývali v období poslední doby meziledové, tedy asi před 130.000 až 80.000 lety. Britská vláda neblokuje návrat památek z Parthenónu, píše AFP
Londýn/Atény 3. prosince (ČTK) - Britská vláda nebude blokovat návrat památek z Parthenónu v případě dohody mezi Britským muzeem a Řeckem. Agentuře AFP to dnes řekl řecký vládní zdroj. Předchozí britský konzervativní kabinet premiéra Rishiho Sunaka byl proti trvalému přemístění památek do Atén. Archeologové u Dluhonic objevili pohřebiště Keltů a slovanské hroby
Přerov 28. listopadu (ČTK) - Žárové pohřebiště Keltů, slovanské hroby z Velkomoravské říše i sídliště prvních zemědělců z mladší doby kamenné objevili archeologové v Dluhonicích u Přerova, kde prozkoumali 51 hrobů a přes 300 sídlištních objektů. Fox News: Staří Egypťané podle amerického vědce pili halucinogenní koktejly
New York 24. listopadu (ČTK/Fox News) - Staří Egypťané při magických rituálech pili halucinogenní koktejly. Zjistil to profesor Jihofloridské univerzity Davide Tanasi, který analyzoval zbytky obsahu z 2000 let staré egyptské nádoby, napsal zpravodajský server Fox News. Nové soluňské metro vystaví archeologické poklady získané při jeho budování
Soluň (Řecko) 23. listopadu (ČTK) - V několika stanicích nového metra v řecké Soluni budou vystaveny archeologické objevy, které byly nalezeny při budování podzemní dráhy. První linka metra ve druhém největším řeckém městě má délku 9,6 kilometru a oficiálně otevřena bude 30. V Abú Zabí prodávají 2600 let starou mumii sokola ze starého Egypta
Abú Zabí 21. listopadu (ČTK) - Více než 2600 let starého mumifikovaného sokola nabízejí k prodeji na uměleckém veletrhu Abu Dhabi Art ve Spojených arabských emirátech. Cena mumie ze starověkého Egypta je 85.000 eur (přibližně 2,15 milionu korun), napsal server The National. Egyptské muzeum zavedlo instagramový filtr, jenž ukazuje původní podobu exponátů
Káhira 20. listopadu (ČTK) - Jedno z egyptských muzeí na prohlídkách nabízí instagramový filtr, díky němuž si návštěvníci mohou prohlížet původní podobu a barvu vystavených exponátů. Cílem projektu je do instituce nalákat více lidí a seznámit mladou generaci s egyptskou civilizací, píše web Ahram online. Na Hradecku letos objevili největší pohřebiště z doby Keltů v kraji od 80. let
Hradec Králové 15. listopadu (ČTK) - Archeologové u Všestar na Hradecku letos objevili devět hrobů z doby laténské, tedy z éry Keltů, datovaných mezi roky 390 až 260 před naším letopočtem. V trase budoucí dálnice D35 mezi Sadovou a dálniční křižovatkou u Hradce Králové je to jeden z nejcennějších nálezů. Londýnské muzeum získá darem sbírku čínského porcelánu za miliardy
Londýn/Peking 14. listopadu (ČTK) - Britské muzeum v Londýně obdrží od soukromé nadace darem čínskou keramiku v hodnotě jedné miliardy liber (přes 30 miliard korun). Bezmála 2000 předmětů, které byly dosud zapůjčené, ročně obdivují miliony návštěvníků, napsala agentura AFP. Archeologové v Opavě našli pozůstatky neznámé středověké vesnice
Opava 13. listopadu (ČTK) - Archeologové při průzkumu staveniště nové silnice I/46, která je součástí jižního obchvatu Opavy, našli pozůstatky doposud neznámé středověké vesnice i dobře zachované pozůstatky germánského osídlení z mladší doby římské. Archeologové zkoumají v Liberci hrobky nejvýznačnějších obyvatel z 19. století
Liberec 8. listopadu (ČTK) - Zbytky hrobek nejvýznačnějších obyvatel Liberce z doby největšího rozmachu města v 19. století zkoumají nyní archeologové v parku zvaném Mrtvolky v Budyšínské ulici. Před tím tam byl hřbitov a pod povrchem je až 1700 hrobů. Archeologové našli nedaleko brněnského centra kosti nejméně tří mamutů
Brno 7. listopadu (ČTK) - Kosterní pozůstatky nejméně tří mamutů a nástroje jejich lovců ze starší doby kamenné našli nečekaně archeologové při výzkumu nedaleko centra Brna v okolí Vídeňské, Polní a Vojtovy ulice. V úseku plánované dostavby Pražského okruhu archeologové objevili pohřebiště
Praha 1. listopadu (ČTK) - Bývalé pohřebiště objevili archeologové při mapování a záchraně archeologických památek v trase plánované dostavby Pražského okruhu v úseku dálnice D1 - Běchovice. Za dosavadní čtyři měsíce zatím odkryli téměř 5000 let stará sídla a pohřebiště. Archeologové v Pompejích objevili malý dům s erotickými freskami
Pompeje (Itálie) 26. října (ČTK) - Archeologové při průzkumu zasypaných starověkých Pompejí odkryli malý dům, jehož stěny zdobí erotické fresky. Nález je podle nich důkazem proměn architektonického stylu v průběhu 1. Archeologové objevili u Olomouce největší starobronzové pohřebiště
Olomouc 18. října (ČTK) - nitranské kultury na střední Moravě, odkryli jej při záchranném výzkumu na trase budoucí dálnice D35 mezi Křelovem a Neředínem. Rozsáhlé pohřebiště nitranské kultury, která ve starší době bronzové (2100 - 1800 př. Velké egyptské muzeum v blízkosti Gízy začíná se zkušebními prohlídkami
Káhira 16. října (ČTK) - Dlouho očekávané muzeum o starověkém Egyptě, které egyptská vláda vybudovala nedaleko Gízy, začalo se zkušebními prohlídkami. Návštěvníci si mohou prohlédnout největší sbírku staroegyptských artefaktů, kterých má být v budoucnu přes 100.000. Památník ve Starém Městě vystaví do neděle originály velkomoravských šperků
Staré Město (Uherskohradišťsko) 16. října (ČTK) - Památník Velké Moravy – Cyrilometodějské centrum ve Starém Městě na Uherskohradišťsku mimořádně vystaví originály velkomoravských šperků. Lidé si je tam budou moci prohlédnout od čtvrtka 17. Vědci našli v Kateřinské jeskyni ozdoby z ulity plže staré až 12.000 let
Blansko 16. října (ČTK) - Archeologové našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu tři ozdoby z ulity plže staré až 12.000 let. Zapadají podle nich do období pozdního paleolitu až středního neolitu. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí Správy jeskyní ČR Pavel Gejdoš. Dva památeční duby vysadili na počest Žižky v táborském Tisemnickém údolí
Tábor 12. října (ČTK) - Dva památeční duby dnes vysadili v táborském Tisemnickém údolí. Stromy připomínají Jana Žižku, od jehož smrti uplynulo 600 let. ČTK to řekl táborský starosta Štěpán Pavlík (Tábor 2020), jenž se stal jedním z kmotrů stromů.Podle pověsti se slavný husitský vojevůdce narodil v Trocnově pod statným dubem.
Praha 5. prosince (ČTK) - Archeologové mají nové poznatky o středopaleolitickém osídlení v oblasti Hukf ve středním Ománu. V oblasti našli kamenné artefakty charakteristické pro dané období. Vytvořili je pravděpodobně lidé, kteří oblast obývali v období poslední doby meziledové, tedy asi před 130.000 až 80.000 lety. Britská vláda neblokuje návrat památek z Parthenónu, píše AFP
Londýn/Atény 3. prosince (ČTK) - Britská vláda nebude blokovat návrat památek z Parthenónu v případě dohody mezi Britským muzeem a Řeckem. Agentuře AFP to dnes řekl řecký vládní zdroj. Předchozí britský konzervativní kabinet premiéra Rishiho Sunaka byl proti trvalému přemístění památek do Atén. Archeologové u Dluhonic objevili pohřebiště Keltů a slovanské hroby
Přerov 28. listopadu (ČTK) - Žárové pohřebiště Keltů, slovanské hroby z Velkomoravské říše i sídliště prvních zemědělců z mladší doby kamenné objevili archeologové v Dluhonicích u Přerova, kde prozkoumali 51 hrobů a přes 300 sídlištních objektů. Fox News: Staří Egypťané podle amerického vědce pili halucinogenní koktejly
New York 24. listopadu (ČTK/Fox News) - Staří Egypťané při magických rituálech pili halucinogenní koktejly. Zjistil to profesor Jihofloridské univerzity Davide Tanasi, který analyzoval zbytky obsahu z 2000 let staré egyptské nádoby, napsal zpravodajský server Fox News. Nové soluňské metro vystaví archeologické poklady získané při jeho budování
Soluň (Řecko) 23. listopadu (ČTK) - V několika stanicích nového metra v řecké Soluni budou vystaveny archeologické objevy, které byly nalezeny při budování podzemní dráhy. První linka metra ve druhém největším řeckém městě má délku 9,6 kilometru a oficiálně otevřena bude 30. V Abú Zabí prodávají 2600 let starou mumii sokola ze starého Egypta
Abú Zabí 21. listopadu (ČTK) - Více než 2600 let starého mumifikovaného sokola nabízejí k prodeji na uměleckém veletrhu Abu Dhabi Art ve Spojených arabských emirátech. Cena mumie ze starověkého Egypta je 85.000 eur (přibližně 2,15 milionu korun), napsal server The National. Egyptské muzeum zavedlo instagramový filtr, jenž ukazuje původní podobu exponátů
Káhira 20. listopadu (ČTK) - Jedno z egyptských muzeí na prohlídkách nabízí instagramový filtr, díky němuž si návštěvníci mohou prohlížet původní podobu a barvu vystavených exponátů. Cílem projektu je do instituce nalákat více lidí a seznámit mladou generaci s egyptskou civilizací, píše web Ahram online. Na Hradecku letos objevili největší pohřebiště z doby Keltů v kraji od 80. let
Hradec Králové 15. listopadu (ČTK) - Archeologové u Všestar na Hradecku letos objevili devět hrobů z doby laténské, tedy z éry Keltů, datovaných mezi roky 390 až 260 před naším letopočtem. V trase budoucí dálnice D35 mezi Sadovou a dálniční křižovatkou u Hradce Králové je to jeden z nejcennějších nálezů. Londýnské muzeum získá darem sbírku čínského porcelánu za miliardy
Londýn/Peking 14. listopadu (ČTK) - Britské muzeum v Londýně obdrží od soukromé nadace darem čínskou keramiku v hodnotě jedné miliardy liber (přes 30 miliard korun). Bezmála 2000 předmětů, které byly dosud zapůjčené, ročně obdivují miliony návštěvníků, napsala agentura AFP. Archeologové v Opavě našli pozůstatky neznámé středověké vesnice
Opava 13. listopadu (ČTK) - Archeologové při průzkumu staveniště nové silnice I/46, která je součástí jižního obchvatu Opavy, našli pozůstatky doposud neznámé středověké vesnice i dobře zachované pozůstatky germánského osídlení z mladší doby římské. Archeologové zkoumají v Liberci hrobky nejvýznačnějších obyvatel z 19. století
Liberec 8. listopadu (ČTK) - Zbytky hrobek nejvýznačnějších obyvatel Liberce z doby největšího rozmachu města v 19. století zkoumají nyní archeologové v parku zvaném Mrtvolky v Budyšínské ulici. Před tím tam byl hřbitov a pod povrchem je až 1700 hrobů. Archeologové našli nedaleko brněnského centra kosti nejméně tří mamutů
Brno 7. listopadu (ČTK) - Kosterní pozůstatky nejméně tří mamutů a nástroje jejich lovců ze starší doby kamenné našli nečekaně archeologové při výzkumu nedaleko centra Brna v okolí Vídeňské, Polní a Vojtovy ulice. V úseku plánované dostavby Pražského okruhu archeologové objevili pohřebiště
Praha 1. listopadu (ČTK) - Bývalé pohřebiště objevili archeologové při mapování a záchraně archeologických památek v trase plánované dostavby Pražského okruhu v úseku dálnice D1 - Běchovice. Za dosavadní čtyři měsíce zatím odkryli téměř 5000 let stará sídla a pohřebiště. Archeologové v Pompejích objevili malý dům s erotickými freskami
Pompeje (Itálie) 26. října (ČTK) - Archeologové při průzkumu zasypaných starověkých Pompejí odkryli malý dům, jehož stěny zdobí erotické fresky. Nález je podle nich důkazem proměn architektonického stylu v průběhu 1. Archeologové objevili u Olomouce největší starobronzové pohřebiště
Olomouc 18. října (ČTK) - nitranské kultury na střední Moravě, odkryli jej při záchranném výzkumu na trase budoucí dálnice D35 mezi Křelovem a Neředínem. Rozsáhlé pohřebiště nitranské kultury, která ve starší době bronzové (2100 - 1800 př. Velké egyptské muzeum v blízkosti Gízy začíná se zkušebními prohlídkami
Káhira 16. října (ČTK) - Dlouho očekávané muzeum o starověkém Egyptě, které egyptská vláda vybudovala nedaleko Gízy, začalo se zkušebními prohlídkami. Návštěvníci si mohou prohlédnout největší sbírku staroegyptských artefaktů, kterých má být v budoucnu přes 100.000. Památník ve Starém Městě vystaví do neděle originály velkomoravských šperků
Staré Město (Uherskohradišťsko) 16. října (ČTK) - Památník Velké Moravy – Cyrilometodějské centrum ve Starém Městě na Uherskohradišťsku mimořádně vystaví originály velkomoravských šperků. Lidé si je tam budou moci prohlédnout od čtvrtka 17. Vědci našli v Kateřinské jeskyni ozdoby z ulity plže staré až 12.000 let
Blansko 16. října (ČTK) - Archeologové našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu tři ozdoby z ulity plže staré až 12.000 let. Zapadají podle nich do období pozdního paleolitu až středního neolitu. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí Správy jeskyní ČR Pavel Gejdoš. Dva památeční duby vysadili na počest Žižky v táborském Tisemnickém údolí
Tábor 12. října (ČTK) - Dva památeční duby dnes vysadili v táborském Tisemnickém údolí. Stromy připomínají Jana Žižku, od jehož smrti uplynulo 600 let. ČTK to řekl táborský starosta Štěpán Pavlík (Tábor 2020), jenž se stal jedním z kmotrů stromů.Podle pověsti se slavný husitský vojevůdce narodil v Trocnově pod statným dubem.
Archeolog: Není možné dokázat, že ostatky v Čáslavi skutečně patří Janu Žižkovi
Praha 11. října (ČTK) - Nynější věda nemá jasný důkaz, že ostatky uložené v Čáslavi skutečně patřily husitskému vojevůdci Janu Žižkovi. Uvedl to Filip Velímský z Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) v rozhovoru, který akademie poskytla ČTK. Podle něj totiž není možné provést genetické určení Žižky s jeho potomky. Velímský se podílí na aktuálním výzkumu takzvané Žižkovy kalvy, tedy části lebky, nalezené v roce 1910 při rekonstrukci čáslavského kostela sv. Petra a Pavla. Česko si dnes připomíná 600. výročí úmrtí nejvýznamnějšího husitského vojevůdce. Všechna vypodobení Jana Žižky jsou podle Velímského spíše představou lidí o tom, jak mohl vypadat. "Ale nepřinášejí realistický portrét této historické osobnosti," uvedl. "Vyobrazují ho většinou totiž autoři, kteří ho sami nikdy neviděli. Tvorba podobného vizuálu je velice problematická, byť se o to antropologové v minulosti pokusili," řekl. Informace, které mají nyní archeologové k dispozici, se podle Velímského neliší od těch z roku 1910. Nezměnilo se ani antropologické posouzení, tedy že u kalvy je skutečně výjimečný defekt na levém oku ztotožňovaný s úrazem Jana Žižky. Rekonstrukce obličeje Žižky je nicméně sporná i v případě, že by mu kalva z Čáslavi skutečně patřila, protože by pořád šlo o část lebky postrádající obličejovou část, řekl Velímský. "Když (antropolog) Emanuel Vlček (v minulosti) zkoumal čáslavskou kalvu, pokusil se nějakým způsobem doplnit vizuál Jana Žižky z Trocnova. Problém ale je, že se bavíme o části lebky, která postrádá tu obličejovou část. V takovém případě vám antropologové i obecně řeknou, že tvorba takového rekonstrukčního modelu je komplikovaná a je to záležitost velice hypotetická," uvedl archeolog. "Šance dozvědět se o Janu Žižkovi něco více je malá, budeme se muset smířit s tím, že Jan Žižka bude vždycky kontroverzní postavou, nikdy nebude moci zřejmě stoprocentně říci, jaký byl, jak vypadal a kde je uložen," dodal Velímský. Mezinárodní tým odborníků z Česka, Brazílie a Itálie zveřejnil tento týden pravděpodobný obličej Jana Žižky v digitální podobě, která vznikla na základě výzkumu čáslavské kalvy. Vědci použili metodu takzvané strukturální aproximace, čili přiblížení tváře. S touto metodou už dříve sestavili tváře tří olomouckých Přemyslovců. Jan Žižka se narodil v Trocnově v jižních Čechách kolem roku 1360. Byl nejvýznamnějším vojevůdcem husitů, kteří se postavili zejména proti zástupcům katolíků. Vycházeli z učení církevního reformátora Jana Husa, který byl v roce 1415 upálen poté, co ho církev označila za kacíře. Slepý Žižka zemřel u Přibyslavi 11. října 1424. puz abz ptd
Jan Žižka má svoji pravděpodobnou tvář v digitální podobě podle jeho lebky
České Budějovice 8. října (ČTK) - Odborníci vytvořili pravděpodobný obličej Jana Žižky zatím v digitální podobě. Využili forenzní vědecké postupy na základě výzkumu tzv. čáslavské kalvy, tedy části lebky, která je pokládána za autentický ostatek vojevůdce. El País: Umělá inteligence našla 303 nových geoglyfů na peruánské planině Nazca
Lima 5. října (ČTK/El País) - Za pomoci umělé inteligence (AI) odhalila skupina archeologů během několika měsíců v jihovýchodní peruánské poušti Nazca téměř tolik geoglyfů, kolik jich bylo nalezeno za celé minulé století. Archeolog: Královský hrad v Hradci Králové byl rozsáhlejší, než se předpokládalo
Hradec Králové 3. října (ČTK) - Zaniklý středověký královský hrad v historickém centru Hradce Králové byl zřejmě rozsáhlejší, než odborníci předpokládali. Letošní archeologické výzkumy také přinesly první důkazy o bývalém klášteře minoritů, který s hradem zřejmě sousedil. Vědci objevili na pradávných čínských mumiích nejstarší sýr na světě
Hongkong 29. září (ČTK) - Když archeologové před dvěma desítkami let v severozápadní Číně vykopali 3600 let starou rakev s ostatky mladé ženy, našli záhadnou hmotu, kterou měla položenou kolem krku jako náhrdelník. Archeologové v Maroku našli rozsáhlý zemědělský komplex starý 5000 let
Casablanca 28. září (ČTK) - V oblasti Vádí Baht nedaleko marockého hlavního města Rabatu našel mezinárodní tým archeologů rozsáhlý zemědělský komplex starý 5000 let, který sloužil k produkci a skladování jídla. V Peru nalezli zkameněliny tří mastodontů, jeden je téměř celý
Lima 24. září (ČTK) - Zkamenělé pozůstatky tří mastodontů byly objeveny v peruánských Andách. Vědci jejich stáří odhadují na 11.000 až 12.000 let. Nález vyvolává otázky, jak se tato zvířata z doby ledové do oblasti dostala, napsala agentura Reuters. Archeologové našli u Uničova stopy po sídlišti nejstarších zemědělců
Olomouc 19. září (ČTK) - Archeologové v Nové Dědině u Uničova na Olomoucku odkryli pozůstatky sídliště, které obývali nejstarší zemědělci z mladší doby kamenné. Před 7000 lety se pravěcí lidé usadili v oblasti s úrodnou půdou vhodnou pro zemědělský způsob života. Nálezce stříbrných mincí ze Žďárska dostane odměnu 111.000 korun
Jihlava 17. září (ČTK) - Poctivý nálezce 699 stříbrných mincí dostane od kraje odměnu 111.000 korun. Poklad objevil náhodou loni v červnu na Žďársku. Mince uschované v keramických džbánech pocházejí z mnoha států Evropy. Archeologové našli při výzkumu v brněnských Štýřicích pravěký hrob ženy
Brno 17. září (ČTK) - Pravěký hrob ženy pohřbené ve skrčené poloze našli archeologové ze společnosti Archaia Brno při výzkumu v trase nového teplovodu v Polní ulici v brněnských Štýřicích. Na malé zkoumané ploše nález hrobu nečekali, podrobnosti o nalezených ostatcích pomohla určit antropologická analýza, jejich přesné stáří určí až radiokarbonová metoda.
České Budějovice 8. října (ČTK) - Odborníci vytvořili pravděpodobný obličej Jana Žižky zatím v digitální podobě. Využili forenzní vědecké postupy na základě výzkumu tzv. čáslavské kalvy, tedy části lebky, která je pokládána za autentický ostatek vojevůdce. El País: Umělá inteligence našla 303 nových geoglyfů na peruánské planině Nazca
Lima 5. října (ČTK/El País) - Za pomoci umělé inteligence (AI) odhalila skupina archeologů během několika měsíců v jihovýchodní peruánské poušti Nazca téměř tolik geoglyfů, kolik jich bylo nalezeno za celé minulé století. Archeolog: Královský hrad v Hradci Králové byl rozsáhlejší, než se předpokládalo
Hradec Králové 3. října (ČTK) - Zaniklý středověký královský hrad v historickém centru Hradce Králové byl zřejmě rozsáhlejší, než odborníci předpokládali. Letošní archeologické výzkumy také přinesly první důkazy o bývalém klášteře minoritů, který s hradem zřejmě sousedil. Vědci objevili na pradávných čínských mumiích nejstarší sýr na světě
Hongkong 29. září (ČTK) - Když archeologové před dvěma desítkami let v severozápadní Číně vykopali 3600 let starou rakev s ostatky mladé ženy, našli záhadnou hmotu, kterou měla položenou kolem krku jako náhrdelník. Archeologové v Maroku našli rozsáhlý zemědělský komplex starý 5000 let
Casablanca 28. září (ČTK) - V oblasti Vádí Baht nedaleko marockého hlavního města Rabatu našel mezinárodní tým archeologů rozsáhlý zemědělský komplex starý 5000 let, který sloužil k produkci a skladování jídla. V Peru nalezli zkameněliny tří mastodontů, jeden je téměř celý
Lima 24. září (ČTK) - Zkamenělé pozůstatky tří mastodontů byly objeveny v peruánských Andách. Vědci jejich stáří odhadují na 11.000 až 12.000 let. Nález vyvolává otázky, jak se tato zvířata z doby ledové do oblasti dostala, napsala agentura Reuters. Archeologové našli u Uničova stopy po sídlišti nejstarších zemědělců
Olomouc 19. září (ČTK) - Archeologové v Nové Dědině u Uničova na Olomoucku odkryli pozůstatky sídliště, které obývali nejstarší zemědělci z mladší doby kamenné. Před 7000 lety se pravěcí lidé usadili v oblasti s úrodnou půdou vhodnou pro zemědělský způsob života. Nálezce stříbrných mincí ze Žďárska dostane odměnu 111.000 korun
Jihlava 17. září (ČTK) - Poctivý nálezce 699 stříbrných mincí dostane od kraje odměnu 111.000 korun. Poklad objevil náhodou loni v červnu na Žďársku. Mince uschované v keramických džbánech pocházejí z mnoha států Evropy. Archeologové našli při výzkumu v brněnských Štýřicích pravěký hrob ženy
Brno 17. září (ČTK) - Pravěký hrob ženy pohřbené ve skrčené poloze našli archeologové ze společnosti Archaia Brno při výzkumu v trase nového teplovodu v Polní ulici v brněnských Štýřicích. Na malé zkoumané ploše nález hrobu nečekali, podrobnosti o nalezených ostatcích pomohla určit antropologická analýza, jejich přesné stáří určí až radiokarbonová metoda.
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.