Muzeum církevního umění v Plzni představuje dřevořezby a plastiky Jiřího Špinky

Plzeň 26. května 2022 (ČTK) - V Muzeu církevního umění plzeňské diecéze začala výstava reliéfních dřevořezeb, kinetických objektů, medailí a kovových plastik Jiřího Špinky nazvaná Dřevěný čas. Plzeňan, který zemřel předloni v 76 letech v době pandemie koronaviru, pracoval 44 let v Západočeském muzeu v Plzni (ZČM). Věnoval se konzervaci a restaurování sbírkových předmětů a v počátcích také výstavnictví. ČTK to dnes řekla mluvčí ZČM Romana Němečková. Výstava potrvá do 14. srpna. "Je připomenutím pracovitého umělce s velkou fantazií. Měla by být i důstojným rozloučením s člověkem, který odešel v době covidu a jeho přátelé a příznivci neměli možnost vzdát mu úctu kvůli covidovým omezením," uvedla mluvčí. Expozici, která mapuje také lidskou stránku, iniciovala Špinkova manželka Vlasta, autorka publikace Zastavený čas. Špinka, absolvent výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě v Plzni, byl členem Asociace uměleckých restaurátorů a Asociace uměleckých medailérů. Jeho medaile a plakety, odlité z bronzu, viděli lidé na výstavách v Glasgow, Sofii, Ottawě a v Tokiu. "Byl šťastným člověkem, protože práce pro něj byla koníčkem. Byla radost se na něj jenom dívat, když pracoval," řekla dnes jeho manželka. Kromě muzea restauroval díky licenci také soukromě. "Zajímalo ho všechno. Třeba mu přinesli starou zbraň, hned zkoumal, jak funguje. Dostal se i ke starým hodinám, které opravoval. Vytvářel také kopie loutek pro ZČM, pro Muzeum loutek v Plzni dělal kopii revolučního Kašpárka Josefa Skupy, který podle divadelníků "pomohl k rozpadu monarchie", a stejnou kopii i pro Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi, s nímž spolupracoval na dalších loutkách, řekla Špinková. Vytvářel i vlastní marionety. Nejznámější jsou jeho kinetické dřevořezby - "hodiny". "Něco takového zatím nikdo nevytvořil, nevím o tom. Jsou skoro v nadživotní velikosti. Je v nich celodřevěný stroj. Celé jsou z přírodního materiálu. Neukazují přesný čas, ale je to jakoby symbolické vyjádření času. A tím, jak se hodně setkával v práci s církevní tematikou, tak je to tím hodně protknuté," uvedla Špinková. Jeho bronzové reliéfy Jana Lucemburského a Karla IV. jsou na náměstí v Kašperských Horách, ozdobily zvony v plzeňské katedrále, figury pak hrad Velhartice. "Hodně se věnoval restaurování obrazů, ale v době studia také maloval své. Poté už se malbě přestal věnovat a vytvářel už jen grafiky," dodala. Václav Prokš hj - sdílejte článek