Velký výstavní sál přerovského Muzea Komenského zaplnily historické slabikáře

Přerov 20. dubna 2023 (ČTK) - Velký výstavní sál přerovského zámku zaplnily historické české slabikáře. Pocházejí ze sbírky Muzea Komenského, jejíž základy položil v roce 1888 zakladatel muzea František Slaměník. Expozice ode dneška mapuje nejen minulost slabikářů, ale i vývoj škol, v nichž se užívaly. Atmosféru tehdejších školních let návštěvníkům připomínají instalace historických školních tříd. Expozice s názvem Co je to za písmenko? bude otevřena do 1.října, je součástí výstavního projektu o Janu Blahoslavovi, řekla ČTK kurátorka výstavy Marta Konířová. "Slabikář, z kterého jsme se učili číst, je nejdůležitější učebnicí našeho života, klíčem ke všem dalším textům, které jsme kdy přečetli, od SMS po romány. Dnešní slabikáře mají dlouhou, bohatou a zajímavou minulost. Tu přibližuje výstava Muzea Komenského v Přerově," uvedla kurátorka výstavy. Výstava zachycuje vývoj českých slabikářů z přerovské muzejní sbírky do roku 1989. Základy sbírky slabikářů Muzea Komenského v Přerově byly položeny v roce 1888, kdy pedagog a komeniolog František Slaměník založil Museum Komenského, předchůdce dnešního přerovského muzea. "Dnes sbírka obsahuje několik set slabikářů našich i zahraničních, vydávaných od 19. století do současnosti. Na výstavě je představena část sbírky, která se týká českých slabikářů," doplnila Konířová. Kromě slabikářů autoři výstavy připomínají i vývoj škol, zájemci v expozici uvidí další pomůcky ke čtení, od kostek s písmeny, které doporučoval J. A. Komenský, přes hláskovací stroj z 19. století až po soubor nástěnných školních obrazů ke všem písmenům Živá abeceda užívaný v období socialismu. Výstava připomíná i osobnosti spjaté s vývojem slabikářů. Procházka dějinami začíná rokem 1547, kdy vyšla útlá knížečka, která je považována za nejstarší český dochovaný tištěný slabikář. Je znám pod názvem Slabikář Cžeský a bývá připisován přerovskému rodákovi a biskupovi jednoty bratrské Janu Blahoslavovi. Právě k jeho letošnímu pětistému výročí narození se výstava rovněž vztahuje, je součástí celoročního výstavního projektu o Janu Blahoslavovi. Expozice připomíná i dalšího biskupa jednoty bratrské, Jana Amose Komenského, který v Přerově v letech 1614 až 1616 vyučoval na místní bratrské škole a k výuce čtení kromě jiného přispěl později vytvořením tzv. živé abecedy. "V ní ke každému písmenu latinské abecedy připojil přírodní zvuk, který připomíná hlásku označovanou oním písmenem. Když byla v 50. letech 20. století připravována k tehdejšímu slabikáři stejnojmenná obrazová pomůcka Živá abeceda, její základní myšlenka byla převzata právě z Komenského tvorby," doplnila kurátorka. ftv dr - sdílejte článek