Dvě sklářská muzea z Českolipska oslaví výročí svého vzniku výstavami
Kamenický Šenov / Nový Bor (Českolipsko) - Dvě sklářská muzea z Českolipska oslaví výročí svého vzniku hlavně výstavami, chystají ale i další akce včetně Lustrfestu. Muzeum z Kamenického Šenova slaví letos 100 let a novoborské 130 let. Novináře o akcích spojených s oslavami výročí dnes informovaly ředitelky obou muzeí.
Výstavu věnovanou své historii a svým sbírkám už muzeum v Kamenickém Šenově zahájilo. Založeno bylo městem v březnu 1923 a specializuje se na ryté a broušené sklo od 17. století do současnosti a na svítidla. Ve sbírkách má přes 4500 exponátů. "Kamenický Šenov byl a dodnes zůstává významným sklářským centrem," uvedla ředitelka muzea Helena Braunová.
My jsme se nechtěli opakovat, takže jsme oproti těm 120 letům před deseti lety, kdy jsme skutečně ve výstavě obsáhle představili celou tu 120letou historii, tak teď jsme si říkali, že se zaměříme na těch posledních deset let...
Další velká výstava připomene firmu, v níž toto muzeum už skoro půl století sídlí. Bude k 200 letům od založení vídeňské firmy J. L. Lobmeyr, která spolupracovala s místními skláři od poloviny 19. století. Výstava začne 27. května v rámci jednodenního festivalu skla Lustrfest. "Bude tím zlatým hřebem celých letošních oslav," řekla Braunová. Program bude po celém městě a ponese se ve znamení odkazu na 20. léta minulého století. V místní střední uměleckoprůmyslové škole studenti vytvářejí pro festival speciální skleněný objekt připomínající několikametrová křídla. "Podílí se na tom hlavně studenti prvního a druhého ročníku. Takže ta konstrukce se rodí a předpokládám, že na tom asi nejvíc zapracují během příštího týdne," uvedl zástupce ředitele školy Jakub Jelínek.
Třetí speciální výstava v Kamenickém Šenově začne při muzejní noci 10. června a budou na ní díla, které místní muzeum dostalo darem od umělců ke svému 100. výročí.
Novoborské muzeum založené místními skláři v roce 1893 chystá akce spojené oslavami výročí vzniku na celý rok. Nejbližší bude muzejní noc 27. května koncipovaná jako narozeninová párty s tvořivými dílnami či ukázkami sklářských technik. Hlavní výstavou muzea k výročí bude The Best of, která pomyslně zahájí 24. června jednodenní sklářské slavnosti. Muzeum na ní bude prezentovat přírůstky do svých sbírek za posledních deset let. "My jsme se nechtěli opakovat, takže jsme oproti těm 120 letům před deseti lety, kdy jsme skutečně ve výstavě obsáhle představili celou tu 120letou historii, tak teď jsme si říkali, že se zaměříme na těch posledních deset let," uvedla ředitelka muzea Petra Ajšmanová. Muzeum má ve sbírkách přes 10.000 exponátů a jeho stálá expozice je zaměřená na stylový a technologický vývoj skla především na Novoborsku od 18. století po současnost.
Obě muzea jsou od sebe vzdálená jen asi sedm kilometrů. Současné vztahy mají přátelské, ale ne vždy tomu tak bylo, jak dokládá v rámci oslav prezentovaný příběh dvou malovaných váz z proslulé dílny Gustava Ahneho z Kamenického Šenova. Obě byly původně ve sbírce novoborského muzea, po zřízení šenovského žádali jeho představitelé, aby díla sklářů z jejich města byla převezena k nim. Dlouholetý spor o rozdělení sbírky trval do roku 1939 a dnes má každé z muzeí po jedné z těchto váz.
knt hj - sdílejte článek
Následuje: Opravený areál rychnovského zámku nabídne od června i kostel od Santiniho-Aichla
Rychnov nad Kněžnou 10. května (ČTK) - V Rychnově nad Kněžnou bude od června po třech letech oprav opět přístupný kostel Nejsvětější Trojice v areálu nedávno zrekonstruovaného zámku, sídla rodu Kolowratů. Zámek zahájil návštěvnickou sezonu na konci dubna, součástí jednoho ze dvou prohlídkových okruhů bude také opravená spojovací chodba zámku a kostela. Novinářům to dnes řekl majitel zámku, hrabě Jan Kolowrat Krakowský a jeho zástupci. Obnova areálu vyšla na víc než 104 milionů korun. S financováním pomohla Evropská unie, stát i Královéhradecký kraj. "Dlouho jsme se těšili na tento moment, kdy můžeme lidem představit rychnovský zámek i kostel Nejsvětější Trojice v novém kabátě," řekl Kolowrat Krakowský. Zámek a kostel patří k hlavním motivům nově vydaného aršíku s poštovními známkami, jehož autorem je malíř a ilustrátor Karel Zeman a vznikl u příležitosti 300. výročí úmrtí architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Ten je autorem architektonické kompozice rychnovského zámku a pracoval i na projektu kostela. Stavbaři při revitalizaci zámeckého areálu podle Kolowrata Krakowského opravili střechy, krovy, okna i fasády. "Obnovou prošla také chodba, která propojuje zámek a kostel a která byla z důvodu havarijního stavu dlouhá léta nepřístupná. Veškeré stavební práce se uskutečnily pod pečlivým dohledem památkářů a restaurátorů, kteří zámek i kostel znovu přiblížili podobě z předchozích století," řekl majitel zámku. Z investice přesahující 104 milionů korun bez daně z přidané hodnoty šlo na opravu kostela 50,2 milionu, do oprav zámku 46,4 milionu a zbytek například na obnovu zeleně či restaurátorské práce. Projekt získal dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu 82,5 milionu korun, částkou 1,7 milionu korun přispělo ministerstvo kultury a téměř 700.000 korunami Královéhradecký kraj. (pokračování...)
Rychnov nad Kněžnou 10. května (ČTK) - V Rychnově nad Kněžnou bude od června po třech letech oprav opět přístupný kostel Nejsvětější Trojice v areálu nedávno zrekonstruovaného zámku, sídla rodu Kolowratů. Zámek zahájil návštěvnickou sezonu na konci dubna, součástí jednoho ze dvou prohlídkových okruhů bude také opravená spojovací chodba zámku a kostela. Novinářům to dnes řekl majitel zámku, hrabě Jan Kolowrat Krakowský a jeho zástupci. Obnova areálu vyšla na víc než 104 milionů korun. S financováním pomohla Evropská unie, stát i Královéhradecký kraj. "Dlouho jsme se těšili na tento moment, kdy můžeme lidem představit rychnovský zámek i kostel Nejsvětější Trojice v novém kabátě," řekl Kolowrat Krakowský. Zámek a kostel patří k hlavním motivům nově vydaného aršíku s poštovními známkami, jehož autorem je malíř a ilustrátor Karel Zeman a vznikl u příležitosti 300. výročí úmrtí architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Ten je autorem architektonické kompozice rychnovského zámku a pracoval i na projektu kostela. Stavbaři při revitalizaci zámeckého areálu podle Kolowrata Krakowského opravili střechy, krovy, okna i fasády. "Obnovou prošla také chodba, která propojuje zámek a kostel a která byla z důvodu havarijního stavu dlouhá léta nepřístupná. Veškeré stavební práce se uskutečnily pod pečlivým dohledem památkářů a restaurátorů, kteří zámek i kostel znovu přiblížili podobě z předchozích století," řekl majitel zámku. Z investice přesahující 104 milionů korun bez daně z přidané hodnoty šlo na opravu kostela 50,2 milionu, do oprav zámku 46,4 milionu a zbytek například na obnovu zeleně či restaurátorské práce. Projekt získal dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu 82,5 milionu korun, částkou 1,7 milionu korun přispělo ministerstvo kultury a téměř 700.000 korunami Královéhradecký kraj. (pokračování...)