Nigerská junta zatkla tři ministry, Francie popřela obvinění z vojenského zásahu

Niamey 31. července 2023 (ČTK) - Vojenská junta, která v Nigeru minulou středu zosnovala státní převrat a svrhla demokraticky zvoleného rezidenta Mohameda Bazouma, zatkla tři ministry svržené vlády a několik dalších politiků. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na politickou stranu zadržených. Nigerští vojáci dnes rovněž obvinili Francii z toho, že od svržené vlády obdržela povolení provést v Nigeru nálety, což francouzské ministerstvo zahraničí následně dementovalo. Washington a Paříž jednaly s Nigerem o bezpečnosti svých občanů v zemi. Pučisté podle svržené Nigerské strany pro demokracii a socialismus (PNDS) zatkli ministra těžby Ousseiniho Hadizatoua, ministra pro ropný průmysl Saniho Mahamadoua a předsedu strany Foumakoyeho Gadoa. Stejně tak vojenská junta podle informací PNDS zadržela i ministra vnitra, dopravy a jednoho poslance. Oznámení o jejich zadržení přichází pouhý den poté, co zemi navštívil prozatímní prezident Čadu Mahamat Idriss, který se snaží dělat prostředníka mezi vládou svrženého Bazouma a s vůdcem puče generálem Abdourahamanem Tianim. Ve střední a západní Africe se za poslední tři roky jedná již o sedmý vojenský převrat, píše Reuters. Někdejší francouzská kolonie Niger byl dosud považován za posledního spolehlivého partnera Západu v boji proti džihádistům v oblasti Sahelu, píše agentura AP. O vliv v regionu nicméně v posledních letech prostřednictvím dezinformací a ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny usiluje Rusko. Proruská a protifrancouzská hesla skandovali i stoupenci junty při nedělním pochodu ulicemi hlavního města Niamey. "Viděli jsme organizovanou demonstraci, nebyla spontánní, byla násilná, extrémně nebezpečná, objevily se Molotovovy koktejly a ruské vlajky, protifrancouzská hesla naprosto shodná s těmi, která jsme viděli i jinde," řekla šéfka francouzské diplomacie Catherine Colonnaová v rozhovoru se stanicí BFM TV. "Jsou to všechny obvyklé přísady destabilizace v rusko-africkém stylu," podotkla francouzská ministryně a dodala, že bezpečnost Francouzů je nadále prioritou. Colonnaová dnes rovněž odmítla obvinění nigerské junty, která se chopila moci, že by Francie chtěla "vojensky zasáhnout" v africké zemi. Odsoudila také útok na francouzské velvyslanectví, k němuž došlo při nedělním pochodu, a vyzvala k boji proti dezinformacím, uvedla agentura AFP. O bezpečnosti svých občanů v zemi s Niamey jednal rovněž Washington. Šéf sboru náčelníků štábů americké armády Mark Milley dnes uvedl, že ve čtvrtek hovořil po telefonu se šéfem nigerské armády Issou Abdouem Sidikouem. Mluvili spolu o bezpečnosti amerických občanů v Nigeru a vývoji v zemi, uvedla dnes agentura Reuters. Vedle Africké unie, OSN a Evropské unie odsoudilo dění v Nigeru také Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), které juntě v neděli dalo týdenní ultimátum a pohrozilo vojenským zásahem. Vojenská intervence s cílem vrátit k moci sesazeného nigerského prezidenta Bazouma by zároveň představovala "vyhlášení války Burkina Fasu a Mali", uvedly dnes podle agentury AFP ve společném prohlášení vlády v Ouagadougou a Bamaku. V obou zemích sousedících s Nigerem se v nedávné době chopili moci protifrancouzsky orientovaní pučisté. V souvislosti se sankcemi uvalenými na nigerskou juntu společenstvím ECOWAS zrušila regionální centrální banka plánované vydání dluhopisů v hodně 51 milionů dolarů. Mezinárodní měnový fond mezitím uvedl, že vývoj v Nigeru bedlivě pozoruje, dosud na puč ale nezareagoval konkrétními kroky. Zemi na počátku července schválil půjčku ve výši 131,5 milionů dolarů (více než 2,8 miliardy korun). abl kpa lsa jd - sdílejte článek