armáda

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "armáda". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo armáda je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Při výbuchu zahynul ruský generál, kterého Ukrajina vinila z válečných zločinů

Moskva/Kyjev/Washington 17. prosince (ČTK) - Při explozi v Moskvě zahynul náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov, oznámil dnes ráno ruský vyšetřovací výbor. Generálporučíka a jeho asistenta zabilo výbušné zařízení, dodal vyšetřovací výbor, který má v Rusku úlohu federální kriminální ústředny. Ukrajina v pondělí oznámila, že Kirillova podezřívá z válečných zločinů. Nejmenovaný zdroj z ukrajinských bezpečnostních složek agenturám Reuters a AFP sdělil, že za smrtí generála stojí ukrajinská tajná služba SBU. Moskva pohrozila odplatou a obvinila spojence Kyjeva z podílu na incidentu. Výbuch otřásl domem na Rjazaňské třídě. "Explodovalo výbušné zařízení umístěné na koloběžce, která stála vedle vchodu do bytového domu," uvedla mluvčí vyšetřovacího výboru Světlana Petrenková. "Zemřel náčelník vojsk radiační, chemické a biologické ochrany ozbrojených sil Ruské federace Igor Kirillov a jeho asistent," dodala. Ruská státní agentura TASS už dříve napsala, že příčinou exploze mohlo být výbušné zařízení, a upozornila, že v domě nebyl zaveden plyn. O smrti Kirillova pak informovaly některé telegramové účty jako Baza, jenž má blízko k ruským bezpečnostním složkám, nebo kanály Mash či 112. Zdroj TASS v ruských bezpečnostních složkách uvedl, že nálož v koloběžce byla odpálena na dálku, a to ve směru k domovnímu vchodu, odkud Kirillov vycházel. Výbušnina měla sílu ekvivalentu zhruba 300 gramů TNT. Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) v pondělí oznámila, že Kirillova podezřívá ze spáchání válečných zločinů, když nařídil použít chemické zbraně proti ukrajinským vojákům. "Na Kirillovův rozkaz bylo od začátku plnohodnotné války zaznamenáno více než 4800 případů použití chemické munice nepřítelem," uvedla tajná služba na Telegramu. S různými stupni otravy chemickými látkami bylo podle ní hospitalizováno na 2000 ukrajinských vojáků. Zdroj z ukrajinských bezpečnostních složek dnes sdělil agenturám AFP a Reuters, že Kirillova zabila SBU při své speciální operaci v Moskvě. Podle Reuters zdroj dále uvedl, že Kyjev považoval generála za "zcela legitimní cíl" kvůli tomu, že nařídil použití zakázaných chemických látek proti ukrajinským vojákům. Spojené státy o operaci v ruské metropoli dopředu nevěděly a akce tohoto typu neschvalují, reagoval podle AFP na zprávy vysoce postavený americký činitel, který se vyjadřoval pod podmínkou zachování anonymity. V květnu americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že zaznamenalo použití chlorpikrinu, chemické zbraně poprvé použité za první světové války, proti ukrajinským jednotkám, připomněla agentura Reuters. Moskva obvinění z použití chemických zbraní na Ukrajině odmítla. Kirillov, který byl šéfem radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády jmenován v roce 2017, figuroval za svou roli na Ukrajině na sankčních seznamech několika zemí včetně Británie a Kanady. Po jeho smrti ruské ministerstvo zahraničí obvinilo západní země, že nesou odpovědnost za atentát. "Všichni, kdo se radují z těchto útoků nebo je úmyslně přechází mlčením, jsou komplicové," uvedla mluvčí Marija Zacharovová. Spojence Kyjeva při tom nařkla ze "schvalování válečných zločinů". Bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní místopředsedou ruské bezpečnostní rady, podle TASS uvedl, že vedení Ukrajiny za Kirillovovu smrt stihne "bezprostřední odplata". Tímto "teroristickým útokem" se podle něj Ukrajina snaží zamaskovat své neúspěchy na bojišti. Od začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zemřelo v Rusku při cílených útocích, které jsou přisuzovány Kyjevu, několik významných osobností včetně dcery nacionalistického ideologa Darji Duginové, proruského vojenského blogera známého jako Vladlen Tatarskij či bývalého ukrajinského poslance obviněného z vlastizrady Illji Kyvy. Minulý týden zahynul v okupovaném Doněcku po výbuchu svého auta Sergej Jevsjukov, bývalý šéf věznice Olenivka, kde při raketovém útoku v červenci 2022 zahynuly desítky ukrajinských válečných zajatců. lex abl ipl nim jd

Reuters: Mladí Ukrajinci stojí před těžkým dilematem: Jít do války, nebo utéct?

Kyjev 14. prosince (ČTK/Reuters) - Měsíc před osmnáctými narozeninami opustil kyjevský rodák Roman Bileckyj svou rodinu a nastoupil do vlaku odjíždějícího na západ, aby utekl z Ukrajiny před vyhlídkou na účast v zoufalé válce. "Odkládal jsem to rozhodnutí až do úplného konce," řekl agentuře Reuters ze studentské koleje na Slovensku, kam v únoru odcestoval. "Byla to jednosměrná jízdenka," dodal. Ne všichni mladí Ukrajinci udělali totéž. Andrij Kotyk vstoupil do armády na začátku války v roce 2022 poté, co mu bylo osmnáct. "Všechno jsem si promyslel a rozhodl jsem se přihlásit. Řekl jsem si, že půjdu bránit vlast. Je lepší sloužit, než utíkat," řekl Kotyk v neprůstřelné vestě a s automatickou puškou v ruce, zatímco v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny čekal na dokončení opravy vozidla poté, co přežil útok dronu. Po vpádu ruských vojsk v únoru 2022 Ukrajina zakázala většině dospělých mužů opustit zemi. Rozhovory zpravodajů Reuters s půl tuctem mladých Ukrajinců, jejich příbuznými, náborovými důstojníky a úředníky, poukazují na bezútěšné dilema, kterému čelí tisíce chlapců na prahu dospělosti a jejich rodin: Měli by zůstat, nebo odejít? Ačkoli většina zůstává, někteří jako Bileckyj se rozhodli odjet do ciziny, aby se vyhnuli vyhlídce na zranění či smrt v zákopech. Zatímco se blíží třetí výročí vypuknutí války, má Rusko na bojišti převahu a Ukrajina se zoufale snaží posílit své vyčerpané a stárnoucí jednotky. Od začátku války se více než 190.000 ukrajinských chlapců ve věku 14 až 17 let zaregistrovalo v zemích Evropské unie mezi miliony uprchlíků. Zatímco Ukrajina na jaře snížila věkovou hranici pro odvedení do války z 27 na 25 let, ze strany spojenců roste tlak, aby Kyjev do armády povolal i mladší lidi, což ukrajinské vedení odmítlo. Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve středu řekl, že Ukrajina bude muset učinit těžká rozhodnutí. "Například si myslíme, tedy mnozí z nás si myslí, že je nutné povolat do boje mladší lidi. Nyní nejsou do boje zapojováni osmnácti- až pětadvacetiletí," řekl. Ukrajinská armáda a ministerstvo obrany se k podrobnostem o náboru nových vojáků nevyjádřilo. Ani Bileckyj, ani Kotyk neřekli, že své volby litují. "Myslel jsem, že bych litoval, kdybych neodjel. Čas mi ubíhal," řekl Bileckyj ve vzpomínce, jak se třásl hrůzou před blížícími se osmnáctinami, a na mučivé přípravy rodiny, aby ho vypravila na cestu. Nyní studuje obchodní management v Bratislavě. "Jednali jsme bez emocí. Všichni jsme si uvědomovali, že musím odejít," dodal. Kotyk ještě před konfliktem vystudoval hudební školu. Vypuknutí války jej přimělo vstoupit jako dobrovolník do armády, spolu se čtyřmi kamarády. Jeho úvodem do dospělosti byla účast na osvobození města Cherson na jihovýchodu Ukrajiny koncem roku 2022. "První dva vojenské úkoly byly opravdu, opravdu děsivé," řekl pěšák, kterému je nyní 21 let. "Pak jsem si zvykl," dodal. Uznal, že válka ho hluboce změnila: "Zbavil jsem se dětinských nápadů." Stále však doufá, že se vrátí ke své vášni - ke zpěvu - a že jednoho dne založí rodinu. Podle svých slov chápe, proč se tolik mladých mužů rozhodlo opustit zemi, a nechce je odsuzovat, i když připouští, že jejich exodus se ho dotýká, protože ti, kteří zůstali bojovat, jsou unavení. "Všichni kluci jsou skutečně unavení, všichni potřebují vystřídat," říká. Někteří vysoce postavení ukrajinští představitelé, včetně tehdejšího ministra zahraničí Dmytra Kuleby, otevřeně kritizovali muže v branném věku, kteří žijí v zahraničí, zatímco jejich krajané bojují a umírají za svou zemi. Tento hněv odráží často hořkou debatu v ukrajinské společnosti, zda je správné či špatné utíkat během války ze země. Zvyšuje to vyhlídky, že zášť a rozdělení společnosti budou pokračovat i poté, co válka nakonec skončí a lidé se začnou vracet z ciziny. Průměrný věk ukrajinských vojáků se podle kanadské velvyslankyně na Ukrajině Natalky Cmocové pohybuje okolo 40 let; ukrajinské úřady takové údaje nezveřejňují. Armáda potřebuje více mladých bojovníků, kteří mohou do válčení vnést větší motivaci a odolnost, řekl Volodymyr Davyďuk, který se u proslavené 3. útočné brigády stará o nábor nováčků. "Bojovat představuje pro čtyřicátníka a dvacetiletého dvě velmi odlišné věci," tvrdí. Jednotka, v jejíž řadách bojuje Kotyk, usiluje o posílení náboru mladých mužů, kteří se ocitli na životní křižovatce například po dokončení střední či vysoké školy. Danylo Velyčko, který má nábor nováčků na starosti, řekl, že mladí lidé tvoří jen zlomek jednotky a že věk průměrného žadatele o přijetí do brigády překračuje 32 let. Více lidí nepotřebuje na Ukrajině jen armáda. V zemi žilo asi 41 milionů obyvatel před válkou, ve které desítky tisíc lidí přišly o život. Konflikt vážně postihl ekonomiku, která trpí vážným nedostatkem pracovních sil, protože muži odešli na frontu; porodnost prudce klesá a lidé utíkají do ciziny. V letošním prvním pololetí se na Ukrajině narodilo 87.655 dětí, což je přibližně o třetinu méně oproti prvnímu pololetí předválečného roku 2021 se 132.595 novorozenci. Podle údajů OSN do ciziny vycestovalo téměř sedm milionů Ukrajinců všech věkových kategorií. Téměř 4,2 milionu mělo na konci září povolení k pobytu v zemích Evropské unie. Kyjev se snaží zastavit další odchody do zahraničí a povzbudit uprchlíky k návratu. Parlament v úterý schválil jmenování vicepremiéra Oleksije Černyšova do čela ministerstva pro národní jednotu, které má pracovat na návratu Ukrajinců do vlasti. To zrovna nemusí vypadat jako nejsnadnější úkol v situaci, kdy se na bojišti projevuje ruská převaha, kdy ukrajinský energetický systém je po ruských útocích v troskách a kdy vládne nejistota ohledně další podpory Západu po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Matka bratislavského studenta Svitlana Bilecká polykala slzy, když si vzpomněla, jak na nástupišti mávala na rozloučenou svému synovi ve vlaku odjíždějícím z kyjevského nádraží. Nicméně je přesvědčená, že syn by se neměl vrátit předčasně: "Bylo to velmi těžké rozhodnutí, ale jsem si naprosto jistá, že bylo správné, protože jde o to, aby měl budoucnost. Neumím si představit, že by teď byl doma." msk ank

Pamětní odznaky převzalo přes 240 příslušníků třetího praporu mise UNPROFOR

Praha 4. října (ČTK) - Přes 240 příslušníků třetího praporu, který při mírové misi UNPROFOR působil v první polovině 90. let v bývalé Jugoslávii, dnes obdrželo pamětní odznaky u příležitosti 30. výročí jejich působení v misi. Na čestném dvoře Národního památníku na Vítkově jim je předala ministryně obrany Jana Černochová (ODS) spolu s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. Ocenění dostal mimo jiné tehdejší velitel třetího praporu Vojtěch Seidl. V předchozích dvou letech byli na Vítkově podobně oceněni příslušníci prvního a druhého praporu, kteří v Jugoslávii působili postupně mezi lety 1992 až 1994. Třetí prapor navázal v dubnu 1994, na misi byl pod vedením Seidla do března 1995. Černochová dnes připomněla, že oproti předchozím rotacím měl třetí prapor téměř dvojnásobný počet vojáků, součástí byla také polní chirurgická nemocnice. Misi na Balkáně lze podle ní považovat za přelomovou. "Získali jsme ohromné zkušenosti také v logistice i ve zdravotnickém zabezpečení, které jsme dokonale zúročili v našich dalších operacích a zúročujeme až do dnešních dnů," uvedla. Ministryně spolu s dalšími představiteli dnes také uctila památku tří vojáků, kteří se z mise nevrátili, Jozefa Palova, Petra Hose a Josefa Skyby. V době, kdy vojáci na misi působili, měli podle Řehky omezené podmínky, přesto si dokázali poradit, výborně splnili úkoly, zachránili spoustu životů a zároveň budovali jméno české armády i celé ČR. Jejich působení podle něj pomohlo Česku při vstupu do Severoatlantické aliance. "Jsme si vědomi toho, co jste si museli projít a jsme vděční za to, jak jste se zasloužili o to, že máme dneska armádou takovou, jakou máme," dodal. Mezinárodní mírová mise UNPROFOR působila v zemích bývalé Jugoslávie mezi lety 1992 až 1995. Mise se zúčastnilo celkem 2250 vojáků Armády ČR a bývalé Československé lidové armády (ČSLA). O vyslání mírových sil OSN do bývalé Jugoslávie kvůli občanské válce rozhodla Rada bezpečnosti OSN v listopadu 1991. V návaznosti na to rozhodla československá federální vláda v lednu 1992 o zahájení přípravy na vyslání jednotky do této mise. V dubnu stejného roku začal na území Chorvatska operovat československý prapor, po rozdělení Československa nahradila v dubnu 1993 společný československý prapor samostatná jednotka Armády ČR o síle zhruba 500 vojáků s velitelem Vladimírem Braunem, který na pozici působil do dubna 1994. Ve stejný rok se počet českých vojáků na misi zdvojnásobil. sou mha

Novým generálním tajemníkem NATO se stane nizozemský mistr v hledání kompromisů
Brusel 30. září (zpravodajka ČTK) - Za dlouhé roky strávené ve vrcholné nizozemské politice se Mark Rutte zdokonalil v umění nalézat kompromis mezi několika nejednotnými koaličními partnery. Jako nový generální tajemník NATO bude muset přenést tyto zkušenosti na mezinárodní scénu. V Číně se potopila její nejnovější útočná ponorka s jaderným pohonem, píší média
Peking 27. září (ČTK) - V Číně se potopila její nejnovější útočná ponorka s jaderným pohonem. S odvoláním na nejmenované americké představitele to napsal list The Wall Street Journal (WSJ) a agentura Reuters. Izrael získal od USA balík finanční vojenské pomoci za 8,7 miliardy dolarů
Tel Aviv/Washington 26. září (ČTK) - Izrael si zajistil od Spojených států balík finanční pomoci v celkové výši 8,7 miliardy dolarů (196 miliard korun) na podporu pokračujícího vojenského úsilí a pro udržení kvalitativní vojenské převahy v regionu. Reuters: Německo přestalo schvalovat export vojenských zbraní do Izraele
Berlín 18. září (ČTK) - Německo přestalo schvalovat export vojenských zbraní do Izraele. S odvoláním na analýzu dat a na zdroj blízký německému ministerstvu hospodářství to dnes uvedla agentura Reuters. WSJ: Válka Ruska proti Ukrajině si vyžádala odhadem milion mrtvých a zraněných
Kyjev/Moskva 17. září (ČTK) - Počet Ukrajinců a Rusů zabitých nebo zraněných ve dva a půl roku trvající válce dosáhl odhadem jednoho milionu, napsal dnes list The Wall Street Journal (WSJ). Vysoké ztráty na obou stranách způsobují problémy na bojišti, ale vyvolávají také demografické obavy. Polsko chce, aby Ukrajina mohla odpalovat dalekonosné střely, řekl Sikorski
Varšava 12. září (ČTK) - Polsko chce, aby Ukrajina mohla využívat střely dlouhého doletu proti cílům na ruském území. Po dnešním jednání se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem to prohlásil polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Německo zbrojí tváří v tvář ruské hrozbě příliš pomalu, uvádí studie
Berlín 10. září (zpravodaj ČTK) - Při současném tempu by Německu trvalo téměř sto let, než by doplnilo vojenské zásoby na stav před 20 lety. Uvádí to dnes zveřejněná studie kielského Institutu pro světové hospodářství (IfW) s podtitulem Německo zbrojí tváří v tvář ruské hrozbě příliš pomalu. Nejméně sedm mrtvých si vyžádaly asi izraelské údery na vojenské centrum v Sýrii
Damašek 9. září (ČTK) - Nejméně sedm lidí včetně tří syrských civilistů zemřelo v neděli pozdě večer při sérii izraelských vzdušných úderů na několik vojenských objektů včetně vědeckého výzkumného střediska na západě Sýrie. České tajné služby pomohly FBI s odhalením kybernetického aktéra spojeného s GRU
Praha 6. září (ČTK) - Vojenské zpravodajství a Bezpečnostní informační služba (BIS) se podílely pod vedením amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) na odhalení činnosti kybernetického aktéra spojovaného s ruskou vojenskou tajnou službou GRU. Medaile Za službu v zahraničí dnes převzalo 58 vojáků, mezi nimi pět žen
Praha 5. září (ČTK) - Téměř 60 vojáků a vojákyň dnes v Praze převzalo medaile ministryně obrany Za službu v zahraničí. Ocenění působili v letech 2021 až 2024 na mezinárodních vojenských štábech Severoatlantické aliance (NATO) a ve vojenských strukturách Evropské unie. Vučić se přestěhoval do oblasti chystané těžby lithia, spát bude v kasárnách
Bělehrad 5. září (ČTK) - Srbský prezident Aleksandar Vučić se přestěhoval do kasáren na západě země, kde jeho vláda přes odpor místního obyvatelstva prosazuje těžbu lithia. Zhruba týden tu chce "hovořit s lidmi" a přesvědčovat je o výhodnosti obřího projektu. Média: Izraelská armáda chce varovat vládu, že boje jinde v Gaze ohrozí rukojmí
Tel Aviv 4. září (ČTK) - Izraelská armáda má v úmyslu varovat vládu Benjamina Netanjahua, že podle jejího hodnocení jakékoli další rozšíření vojenských operací v Pásmu Gazy ohrozí životy zbývajících rukojmích, které na tomto palestinském území dosud zadržuje teroristické hnutí Hamás. Reuters: Výzkumníci našli místo pro možné rozmístění ruských střel Burevestnik
Moskva 2. září (ČTK) - Rusko možná staví odpalovací zařízení pro mezikontinentální střelu s plochou dráhou letu a s jaderným pohonem Burevestnik severně od Moskvy. Pravděpodobné místo podle agentury Reuters identifikovali dva američtí výzkumníci na základě satelitních snímků z konce letošního července. Česko není spokojené s nabídkou Švédska na prodloužení pronájmu gripenů
Praha 31. srpna (ČTK) - České ministerstvo obrany není spokojené s nabídkou Švédska na prodloužení pronájmu 14 letounů JAS-39 Gripen po roce 2027 a požádalo švédskou stranu o její úpravu. Jednání budou pokračovat v následujících týdnech. Tankový den v Lešanech přilákal tisíce lidí,v ukázkách se předvedlo 20 tanků
Lešany (Benešovsko) 31. srpna (ČTK) - Zhruba 15.000 příznivců vojenské historie i současné techniky dnes zamířilo do lešanského vojenského muzea na 20. ročník Tankového dne. K největším lákadlům patřil například legendární izraelský tank Merkava, který se v akci představil po delší době, český tank LT-38 nebo nejnovější tank české armády Leopard 2A4. Bartovský: Největšími hrozbami jsou válka na Ukrajině, Blízký východ a Afrika
Praha 31. srpna (ČTK) - Dnešními největšími hrozbami jsou válka na Ukrajině, krize na Blízkém východě a nestabilita v Africe. V rozhovoru s ČTK to řekl ředitel Vojenského zpravodajství (VZ) Petr Bartovský. Šéf VZ: Česko usiluje o vlastní satelit, využívalo by ho nejen pro armádní účely
Praha 31. srpna (ČTK) - Česko usiluje o pořízení vlastního satelitu, využívalo by ho pro účely vojenského zpravodajství a armády a také například při přírodních katastrofách. V rozhovoru s ČTK to řekl ředitel Vojenského zpravodajství (VZ) Petr Bartovský. Rusko se muselo vrátit ke klasickým metodám práce tajných služeb, řekl Bartovský
Praha 31. srpna (ČTK) - Rusko se muselo podle ředitele Vojenského zpravodajství (VZ) Petra Bartovského v posledních letech vrátit ke klasickým metodám práce svých tajných služeb, ke změnám bylo donuceno také v souvislosti s vyhoštěním řady svých zpravodajců s diplomatickým krytím. Univerzita obrany chystá nové studijní programy, zahrnou i umělou inteligenci
Brno 30. srpna (ČTK) - Univerzita obrany připravuje nové studijní programy, které budou reagovat na nejnovější trendy v boji či použití obranných technologií. Zaměří se v nich například na umělou inteligenci, robotické systémy či hypersonické a laserové zbraňové systémy.

Srbsko koupí 12 nových francouzských stíhaček Rafale

Bělehrad 29. srpna (ČTK) - Srbsko nakoupí 12 nových stíhaček Rafale od francouzského výrobce Dassault Aviation. Oznámil to dnes v Bělehradě srbský prezident Aleksandar Vučić po setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Srbsko za 12 stíhacích letounů zaplatí 2,7 miliardy eur (téměř 68 miliard korun). Příslušnou smlouvu dnes podepsali srbský ministr obrany Bratislav Gašić a šéf francouzského výrobce Eric Trappier. Dohoda zahrnuje i ujednání o pomocné logistice či náhradních dílech. 'Srbsko bude vlastnit tucet zcela nových letounů,' řekl Vučić podle agentury Reuters. 'Přispěje to k výraznému posílení operačních schopností naší armády,' dodal prezident balkánské země, která zatím není ani členem NATO, ani EU. Podle Reuters ale nákup stíhaček signalizuje výrazný posun v bezpečnostních a politických vztazích Srbska, a to směrem od Ruska, které dosud bylo jeho tradičním spojencem a dodavatelem zbraní. Macron řekl, že Evropa potřebuje silné a demokratické Srbsko, zatímco Bělehrad potřebuje 'silnou a suverénní EU'. 'To, že si Srbsko vybralo stíhačky Rafale, je v tomto kontextu jasné rozhodnutí pro dlouhodobé spojenectví mezi našimi dvěma zeměmi,' dodal Macron. Stíhačky Rafale si pro modernizaci svého letectva ještě dříve než Bělehrad vybral i hlavní regionální rival Srbska. Letos v dubnu do Chorvatska přiletělo prvních šest z celkem 12 stíhacích letounů Rafale, které balkánská země zakoupila od Francie. Druhá polovina letky má dorazit začátkem příštího roku. Záhřeb podepsal s Paříží dohodu o nákupu letounů v listopadu 2021, tedy tři měsíce před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. Smluvená cena za všechny stroje činila 999 milionů eur (25,3 miliardy korun). Po Francii a Řecku se Chorvatsko stalo třetí zemí Evropské unie, která si francouzské stroje pořídila. zdp msk mtw

Zbrojovka Excalibur Army loni zvýšila tržby o 40 pct na 18,7 mld.Kč
Šternberk (Olomoucko) 21. srpna (ČTK) - Zbrojovka Excalibur Army loni zvýšila tržby téměř o 40 procent na rekordních 18,7 miliardy korun a vykázala hrubý zisk 4,5 miliardy korun, který byl meziročně vyšší o 120 procent. Cihelna v Králíkách předvedla Krvavé jaro 1945, přihlížely tisíce lidí
Králíky (Orlickoústecko) 17. srpna (ČTK) - Vojensko-historická akce Cihelna v Králíkách na Orlickoústecku dnes jako hlavní bojovou ukázku předvedla Krvavé jaro 1945. Kolem 300 lidí v uniformách a dobovém oblečení sehrálo v pěti obrazech české povstání. FT: Rusko plánovalo, jak udeřit na Evropu střelami schopnými nést jaderné zbraně
Moskva/Londýn 13. srpna (ČTK) - Rusko plánovalo, jak v případě potenciálního konfliktu s NATO udeřit na místa v Evropě střelami schopnými nést jaderné zbraně. Napsal to dnes list Financial Times (FT), jenž se odkazuje na tajné ruské spisy, které mu poskytly západní zdroje. FT: Ukrajinští vojáci líčí, jak našli ruskou jednotku v Kurské oblasti pít kávu
Kyjev 13. srpna (ČTK/Financial Times) - Když se Volodymyr připravoval na vstup na ruské území, v žilách mu proudil adrenalin. Věděl, že před 81 lety znamenala jiná bitva v Kurské oblasti pro Evropu zlom. Ukrajinští vojáci kontrolují 1000 km2 ruského území, uvedl Syrskyj
Kyjev 12. srpna (ČTK) - Ukrajinští vojáci mají pod kontrolou přibližně 1000 kilometrů čtverečních ruské Kurské oblasti, prohlásil dnes velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. To je zhruba dvakrát více, než činí rozloha Prahy, která má 496 kilometrů čtverečních. Černochová chce pro Vojenskou policii nové kompetence
Praha 9. srpna (ČTK) - Vojenskou policii jako jednotný ozbrojený policejní sbor, který je součástí ministerstva obrany, definuje novela zákona o vojenské policii a dalších předpisů, kterou předložila k projednání vládou ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Ve věku 100 let zemřel válečný veterán Miroslav Bernat
Praha 6. srpna (ČTK) - Ve věku 100 let zemřel v noci na dnešek válečný veterán Miroslav Bernat. Byl to jeden z posledních účastníků bojů na Dukle. ČTK to dnes sdělil historik Jiří Klůc. Bernat byl volyňský Čech, který se v březnu 1944 dobrovolně přihlásil do československé zahraniční armády. V Kolíně si připomenou 120. výročí narození štábního kapitána Václava Morávka
Kolín 6. srpna (ČTK) - V Kolíně si v neděli připomenou 120. let od narození svého významného rodáka, štábního kapitána Václava Morávka, který patřil k odbojové skupině Tři králové. Program se uskuteční v městském divadle a blízkém Komenského parku. Bangladéšská premiérka Vadžídová rezignovala, střety ale pokračují
Dháka 5. srpna (ČTK) - Bangladéšská premiérka šajch Hasína Vadžídová dnes pod tlakem veřejných protestů rezignovala a opustila zemi. Oznámil to šéf armády, který tak potvrdil zprávy místních médií. Uvedl také, že jedná o vytvoření prozatímní vlády, a občany vyzval, aby ukončili násilí a důvěřovali armádě, napsala agentura Reuters.

SLOVNÍK NAJÍT