Čech otevřel jako umělecký projekt velvyslanectví na Tchaj-wanu

Praha 9. října 2023 (ČTK) - České velvyslanectví na Tchaj-wanu otevřel jako svůj umělecký projekt Pavel Jestřáb. ČTK řekl, že tento akt vnímá jako pohled do budoucnosti, kde zvítězilo dobro. Je přáním, je doufáním a je snahou probrat demokratický svět k jednotným činům, uvedl. Přesné místo ani ty, kdo s ním spolupracovali, z bezpečnostních důvodů neuvedl. "Nejhorší noční můra všech diktátorů je svobodná, prosperující země, která je na dohled. Obyvatelé nedemokratického státu se totiž jednoho dne mohou začít ptát, proč se ti vedle mají líp. Pravda je přitom prostá a jasná. Ale pod nánosy sedimentů strategií, kliček, kalkulů a strachů se rozmělňuje do absurdních scénářů ve jménu udržení si pozic, moci a ekonomických zájmů," uvedl umělec ve svém videu, které jeho projekt zachycuje. Tchaj-wan je nezávislý stát, který ale Čína vnímá jako svou vzbouřeneckou provincii, která na zastoupení na mezinárodní úrovni nemá právo. Jedinou evropskou zemí uznávající Tchaj-wan jako nezávislý stát je Vatikán. Česko stejně jako velká část ostatních států udržuje s Tchaj-wanem obchodní i diplomatické styky, uznává ale politiku jedné Číny. Symbolický krok učinil v srpnu 2020 předseda Senátu Miloš Vystrčil, když Tchaj-wan navštívil. Kritizovala ho za to nejen Čína, ale i tehdejší český prezident Miloš Zeman, který s Čínou pěstoval styky. Letos Tchaj-wan navštívila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. "Ty nejjednodušší věci je třeba říkat nahlas, společně a jednohlasně. Tchaj-wan je nezávislá, demokratická země, kde se lidé chtějí samostatně rozhodovat a svobodně žít. Tak prosté to je. A vědí to všichni. Ti, co s tímto tvrzením souhlasí, a paradoxně také ti, co se tento status snaží zničit," míní Jestřáb. "Konzultoval jsem projekt mimo jiné s Olgou Lomovou z Katedry sinologie Univerzity Karlovy. Pokud bych prozradil konkrétní lokalitu a participující obyvatele Tchaj-wanu, hrozily by jim ze strany Číny reálné restrikce. Lokalita velvyslanectví tedy nebude nikdy prozrazena, vše jsem zrealizoval sám a výstupem je umělecké dílo, které má podobu videa a fotografií. Z tohoto pohledu je ambasáda otevřena stále, navždy a její poslání je stále živé," uvedl umělec. Otevření velvyslanectví na Tchaj-wanu je pro Jestřába zatím posledním projektem, který na tomto ostrově realizoval. První uskutečnil v roce 2014 jako student UMPRUM, když si Tchaj-wan vybral pro svou stáž. Od té doby se na ostrov vrací. "Vnitřně jsem jednoduše cítil, že tam patřím a také, že je za co bojovat," uvedl. Jako student se zúčastnil tamního studentského protestu s obsazením budovy parlamentu v Tchaj-peji, který byl reakcí na vládní plány obchodní dohody s Čínou. "Už tehdy byly ideovými východisky mé tvorby konečnost všeho živého a pravidelná cykličnost přírody, nezvratitelná smrtelnost člověka a po generace se opakující lidské konání, jejich protikladné napětí a současně neoddělitelná vzájemnost," vysvětluje autor. Dlouhodobě zpracovává téma zvyku a rituálu a hledá odpovědi na otázky týkající se identity, předurčení a cizince v každém člověku. Po stáži na Tchaj-wanu vstoupily do jeho prací exotické prvky, které se mísí s moravskou či českou tradicí. Projekt otevření Velvyslanectví České republiky na Tchaj-wanu podle něj zapadá do kontextu jeho dosavadní tvorby, při níž obléká dědův slovácký kroj, který konfrontuje s prostředím jihovýchodní a východní Asie. hrm ptd - sdílejte článek