Čech otevřel jako umělecký projekt velvyslanectví na Tchaj-wanu
Praha 9. října 2023 (ČTK) - České velvyslanectví na Tchaj-wanu otevřel jako svůj umělecký projekt Pavel Jestřáb. ČTK řekl, že tento akt vnímá jako pohled do budoucnosti, kde zvítězilo dobro. Je přáním, je doufáním a je snahou probrat demokratický svět k jednotným činům, uvedl. Přesné místo ani ty, kdo s ním spolupracovali, z bezpečnostních důvodů neuvedl.
"Nejhorší noční můra všech diktátorů je svobodná, prosperující země, která je na dohled. Obyvatelé nedemokratického státu se totiž jednoho dne mohou začít ptát, proč se ti vedle mají líp. Pravda je přitom prostá a jasná. Ale pod nánosy sedimentů strategií, kliček, kalkulů a strachů se rozmělňuje do absurdních scénářů ve jménu udržení si pozic, moci a ekonomických zájmů," uvedl umělec ve svém videu, které jeho projekt zachycuje.
Tchaj-wan je nezávislý stát, který ale Čína vnímá jako svou vzbouřeneckou provincii, která na zastoupení na mezinárodní úrovni nemá právo. Jedinou evropskou zemí uznávající Tchaj-wan jako nezávislý stát je Vatikán. Česko stejně jako velká část ostatních států udržuje s Tchaj-wanem obchodní i diplomatické styky, uznává ale politiku jedné Číny. Symbolický krok učinil v srpnu 2020 předseda Senátu Miloš Vystrčil, když Tchaj-wan navštívil. Kritizovala ho za to nejen Čína, ale i tehdejší český prezident Miloš Zeman, který s Čínou pěstoval styky. Letos Tchaj-wan navštívila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
"Ty nejjednodušší věci je třeba říkat nahlas, společně a jednohlasně. Tchaj-wan je nezávislá, demokratická země, kde se lidé chtějí samostatně rozhodovat a svobodně žít. Tak prosté to je. A vědí to všichni. Ti, co s tímto tvrzením souhlasí, a paradoxně také ti, co se tento status snaží zničit," míní Jestřáb.
"Konzultoval jsem projekt mimo jiné s Olgou Lomovou z Katedry sinologie Univerzity Karlovy. Pokud bych prozradil konkrétní lokalitu a participující obyvatele Tchaj-wanu, hrozily by jim ze strany Číny reálné restrikce. Lokalita velvyslanectví tedy nebude nikdy prozrazena, vše jsem zrealizoval sám a výstupem je umělecké dílo, které má podobu videa a fotografií. Z tohoto pohledu je ambasáda otevřena stále, navždy a její poslání je stále živé," uvedl umělec.
Otevření velvyslanectví na Tchaj-wanu je pro Jestřába zatím posledním projektem, který na tomto ostrově realizoval. První uskutečnil v roce 2014 jako student UMPRUM, když si Tchaj-wan vybral pro svou stáž. Od té doby se na ostrov vrací. "Vnitřně jsem jednoduše cítil, že tam patřím a také, že je za co bojovat," uvedl. Jako student se zúčastnil tamního studentského protestu s obsazením budovy parlamentu v Tchaj-peji, který byl reakcí na vládní plány obchodní dohody s Čínou.
"Už tehdy byly ideovými východisky mé tvorby konečnost všeho živého a pravidelná cykličnost přírody, nezvratitelná smrtelnost člověka a po generace se opakující lidské konání, jejich protikladné napětí a současně neoddělitelná vzájemnost," vysvětluje autor. Dlouhodobě zpracovává téma zvyku a rituálu a hledá odpovědi na otázky týkající se identity, předurčení a cizince v každém člověku.
Po stáži na Tchaj-wanu vstoupily do jeho prací exotické prvky, které se mísí s moravskou či českou tradicí. Projekt otevření Velvyslanectví České republiky na Tchaj-wanu podle něj zapadá do kontextu jeho dosavadní tvorby, při níž obléká dědův slovácký kroj, který konfrontuje s prostředím jihovýchodní a východní Asie.
hrm ptd - sdílejte článek
Následuje: BBC: Roční pobyt ve vesmíru může ovlivnit svaly, mozek či střevní mikroflóru
Washington 9. října (ČTK/BBC) - Stiskem rukou, rychlou fotografií a zamáváním se astronaut amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Frank Rubio rozloučil se souborem modulů a solárních panelů zhruba o velikosti fotbalového hřiště, který byl jeho domovem po 371 dní. Jeho odlet z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a návrat na Zemi na konci září znamenal konec dosud nejdelšího nepřetržitého pobytu amerického astronauta ve vesmíru, píše server BBC. Pobyt na oběžné dráze, při kterém překonal dosavadní americký rekord 355 dní, řídící středisko Rubiovi a jeho dvěma ruským kolegům prodloužilo, když z jejich návratového modulu unikla chladící kapalina patrně po srážce s mikrometeoritem. Rubio kvůli tomu obletěl Zemi celkem 5963krát, přičemž urazil okolo 253,3 milionu kilometrů. Stále mu ale chyběly dva měsíce k absolutnímu rekordu, jehož držitelem je ruský kosmonaut Valerij Poljakov. Ten v polovině 90. let strávil na palubě stanice Mir 437 dní. Rubia, kterému na tváři tkvěl široký úsměv, vynesli z kosmické lodi Sojuz MS-23 poté, co spolu s kolegy přistál v oblaku prachu poblíž města Žezkazgan v kazašské stepi. Více než rok strávený v prostředí s nízkou gravitací na ISS se na jeho těle musel podepsat - z modulu se svépomocí dostat nedokázal, jak bývá obvyklé. Rubiova dlouhá cesta nicméně přinese cenné poznatky o tom, jak se lidé mohou vyrovnat s dlouhodobými lety do vesmíru a jak nejlépe můžou v kosmu čelit nenadálým problémům. Jde o zásadní informace ve chvíli, kdy se lidé chystají vyslat posádky na dlouhé mise s cílem prozkoumat vzdálenější kouty Sluneční soustavy. Podle současných propočtů by například zpáteční cesta na Mars měla trvat přibližně 1100 dní, tedy něco přes tři roky. Vesmírná loď, která lidstvo na rudou planetu dopraví, bude navíc mnohem menší než ISS, což vyžaduje lehčí a drobnější posilovací stroje. Jaké ale má dobývání vesmíru dopady na lidské tělo? Bez neustálého působení gravitace začíná rychle ubývat svalová a kostní hmota. Nejvíc jsou postižené svaly, které pomáhají s držením těla, zejména v oblasti zad, krku, lýtek a stehen. Při mikrogravitaci nemusí pracovat tak intenzivně a začnou atrofovat. Již po dvou týdnech může svalová hmota klesnout až o 20 procent a při misích trvajících tři až šest měsíců může klesnout až o 30 procent. Podobně astronauti nevystavují námaze ani své kosti, které jinak zaměstnává pozemská gravitace. Kosti proto začínají ztrácet minerály a pevnost. Astronauti přijdou za každý měsíc ve vesmíru o jedno až dvě procenta kostní hmoty a za šest měsíců až o deset procent. (pokračování...)
Washington 9. října (ČTK/BBC) - Stiskem rukou, rychlou fotografií a zamáváním se astronaut amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Frank Rubio rozloučil se souborem modulů a solárních panelů zhruba o velikosti fotbalového hřiště, který byl jeho domovem po 371 dní. Jeho odlet z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a návrat na Zemi na konci září znamenal konec dosud nejdelšího nepřetržitého pobytu amerického astronauta ve vesmíru, píše server BBC. Pobyt na oběžné dráze, při kterém překonal dosavadní americký rekord 355 dní, řídící středisko Rubiovi a jeho dvěma ruským kolegům prodloužilo, když z jejich návratového modulu unikla chladící kapalina patrně po srážce s mikrometeoritem. Rubio kvůli tomu obletěl Zemi celkem 5963krát, přičemž urazil okolo 253,3 milionu kilometrů. Stále mu ale chyběly dva měsíce k absolutnímu rekordu, jehož držitelem je ruský kosmonaut Valerij Poljakov. Ten v polovině 90. let strávil na palubě stanice Mir 437 dní. Rubia, kterému na tváři tkvěl široký úsměv, vynesli z kosmické lodi Sojuz MS-23 poté, co spolu s kolegy přistál v oblaku prachu poblíž města Žezkazgan v kazašské stepi. Více než rok strávený v prostředí s nízkou gravitací na ISS se na jeho těle musel podepsat - z modulu se svépomocí dostat nedokázal, jak bývá obvyklé. Rubiova dlouhá cesta nicméně přinese cenné poznatky o tom, jak se lidé mohou vyrovnat s dlouhodobými lety do vesmíru a jak nejlépe můžou v kosmu čelit nenadálým problémům. Jde o zásadní informace ve chvíli, kdy se lidé chystají vyslat posádky na dlouhé mise s cílem prozkoumat vzdálenější kouty Sluneční soustavy. Podle současných propočtů by například zpáteční cesta na Mars měla trvat přibližně 1100 dní, tedy něco přes tři roky. Vesmírná loď, která lidstvo na rudou planetu dopraví, bude navíc mnohem menší než ISS, což vyžaduje lehčí a drobnější posilovací stroje. Jaké ale má dobývání vesmíru dopady na lidské tělo? Bez neustálého působení gravitace začíná rychle ubývat svalová a kostní hmota. Nejvíc jsou postižené svaly, které pomáhají s držením těla, zejména v oblasti zad, krku, lýtek a stehen. Při mikrogravitaci nemusí pracovat tak intenzivně a začnou atrofovat. Již po dvou týdnech může svalová hmota klesnout až o 20 procent a při misích trvajících tři až šest měsíců může klesnout až o 30 procent. Podobně astronauti nevystavují námaze ani své kosti, které jinak zaměstnává pozemská gravitace. Kosti proto začínají ztrácet minerály a pevnost. Astronauti přijdou za každý měsíc ve vesmíru o jedno až dvě procenta kostní hmoty a za šest měsíců až o deset procent. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Čech otevřel jako umělecký projekt velvyslanectví na Tchaj-wanu' je zařazena do kategorií Kultura (kul). ID zprávy: T2023091208999|507371. Vydána 09.10.2023 10:20:43. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Čech otevřel jako umělecký projekt velvyslanectví na Tchaj-wanu' je zařazena do kategorií Kultura (kul). ID zprávy: T2023091208999|507371. Vydána 09.10.2023 10:20:43. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
