Projektory v muzeu židovské Moravy vytvářejí iluzi historických artefaktů
V židovském muzeu Malý Mehrin je k vidění nová stálá 3D expozice s hologramem stříbrné pokladničky, 20.května 2024, Brno. Kredit: ČTK / Hlaváčová Monika
Brno 20. května (ČTK) - Brněnské muzeum Malý Mehrin v nové stálé expozici využívá neobvyklý technický prostředek - holoprojektory. V prostoru vytvářejí trojrozměrné obrazy historických artefaktů, třeba purimové masky nebo rituálních džbánů. Jsou to předměty, které v minulosti využívali moravští Židé. Nyní je uchovává Židovské muzeum v Praze. Originály by jednou mohlo vystavit plánované Moravské židovské muzeum Mehrin.
Malý Mehrin ve Vídeňské ulici slouží jako přípravná platforma pro budoucí větší muzeum. Funguje od loňska, nyní provozovatelé otevřeli v suterénu stálou expozici věnovanou třeba židovské historii Mikulova na Břeclavsku, Boskovic na Blanensku a Brna.
'Asi nejatraktivnější pro návštěvníky jsou holoprojektory, které vytváří iluzi předmětu v prostoru. Máme tady předměty ze sbírek někdejšího židovského muzea v Mikulově. Většinou jde o rituální předměty,' řekl dnes ČTK zakladatel Nadačního fondu Mehrin Martin Reiner.
Hned při vstupu do stálé expozice návštěvníci zhlédnou iluzi otáčející se purimové masky nalezené v holešovské synagoze v genize, tedy místu pro ukládání náboženských textů. Je popsaná dnes už nečitelným textem. Jiné předměty využívalo mikulovské pohřební bratrstvo. Jedná se o stříbrnou pokladničku a rituální džbány.
Dalším interaktivním prvkem je obrazovka, na které mohou návštěvníci složit takzvaný štít na Tóru nebo hledat skryté artefakty ve staré synagoze. Návštěvníci stálé expozice také poznají atmosféru šábesové večeře, k čemuž přispívají autentické rekvizity a pokrmy, holoprojektor i hlasy herců z reproduktorů.
Malý Mehrin funguje od loňska v nevelkých prostorách jako kulturní a vzdělávací paměťová instituce. Cílem je připravit půdu pro Moravské židovské muzeum Mehrin, které vyroste naproti hotelu Grand podle projektu kanceláře japonského architekta Kenga Kumy. 'Letos se začne pracovat na projektové dokumentaci,' uvedl Reiner, jinak spisovatel a nakladatel.
tmd ver - sdílejte článek
Následuje: Čeští výzkumníci objevili renesanční busty, jejichž stopa zmizela v roce 1569
Praha 20. května (ČTK) - Mramorové busty manželského páru Markéty Habsburské a Filiberta II. Savojského objevil výzkum Národního památkového ústavu (NPÚ) ve sbírkách státního zámku Sychrov. O sochách je poslední písemný záznam z roku 1569, odborníci tak busty dokázali identifikovat po 455 letech. Výzkum také ukázal, že autorem soch je renesanční umělec Conrat Meit, který je vytvořil v počátku své tvorby, kdy působil na nizozemském dvoře. ČTK o tom informovala mluvčí NPÚ Blanka Černá. V příštím roce budou busty vystaveny na státním hradu a zámku Frýdlant. Sochu vévody Filiberta dosud odborníci označovali jako Petrarca nebo obecně "neznámý muž" a datovali ji do 19. století. Výzkum Národního památkového ústavu Ad unicum nově rozpoznal, že se jedná o Filiberta II. Savojského. U sochy vévodkyně Markéty výzkum potvrdil dřívější odborné stanovisko, že se jedná o Markétu Habsburskou. U obou soch pak mezinárodní tým odborníků nově potvrdil autorství prvního zaalpského renesančního sochaře Conrata Meita a současně na základě detailní analýzy datoval vznik bust do let 1512–1517, tedy do počátku jeho tvorby. Sochy patří k několika málo dochovaným Meitovým dílům z bílého mramoru. "Jedná se o mimořádný výsledek vědecké činnosti na půdě Národního památkového ústavu, který významně zasáhne do vnímání a prezentace dějin evropského umění a kultury. Novým a zásadním momentem výzkumu byla zahraniční spolupráce se specialisty na dílo Conrata Meita (Jens Ludwig Burk z Bavorského národního muzea) a na umění dvora nizozemské místodržící Markéty Habsburské (Dagmar Eichbergerová z Univerzity v Heidelbergu). Díky jejich spoluautorství na publikovaném textu byl objev přijat v odborných kruzích téměř okamžitě a bezvýhradně, což potvrzují zahraniční ohlasy," uvedla Šárka Radostová, vedoucí výzkumného projektu Ad unicum. Sochy vévodů Markéty a Filiberta vytvořil Conrat Meit na přání samotné vévodkyně. Meita přizvala ke dvoru v roce 1512, aby vytvořil bustu jejího v té době již zemřelého manžela Filiberta II. (pokračování...)
Praha 20. května (ČTK) - Mramorové busty manželského páru Markéty Habsburské a Filiberta II. Savojského objevil výzkum Národního památkového ústavu (NPÚ) ve sbírkách státního zámku Sychrov. O sochách je poslední písemný záznam z roku 1569, odborníci tak busty dokázali identifikovat po 455 letech. Výzkum také ukázal, že autorem soch je renesanční umělec Conrat Meit, který je vytvořil v počátku své tvorby, kdy působil na nizozemském dvoře. ČTK o tom informovala mluvčí NPÚ Blanka Černá. V příštím roce budou busty vystaveny na státním hradu a zámku Frýdlant. Sochu vévody Filiberta dosud odborníci označovali jako Petrarca nebo obecně "neznámý muž" a datovali ji do 19. století. Výzkum Národního památkového ústavu Ad unicum nově rozpoznal, že se jedná o Filiberta II. Savojského. U sochy vévodkyně Markéty výzkum potvrdil dřívější odborné stanovisko, že se jedná o Markétu Habsburskou. U obou soch pak mezinárodní tým odborníků nově potvrdil autorství prvního zaalpského renesančního sochaře Conrata Meita a současně na základě detailní analýzy datoval vznik bust do let 1512–1517, tedy do počátku jeho tvorby. Sochy patří k několika málo dochovaným Meitovým dílům z bílého mramoru. "Jedná se o mimořádný výsledek vědecké činnosti na půdě Národního památkového ústavu, který významně zasáhne do vnímání a prezentace dějin evropského umění a kultury. Novým a zásadním momentem výzkumu byla zahraniční spolupráce se specialisty na dílo Conrata Meita (Jens Ludwig Burk z Bavorského národního muzea) a na umění dvora nizozemské místodržící Markéty Habsburské (Dagmar Eichbergerová z Univerzity v Heidelbergu). Díky jejich spoluautorství na publikovaném textu byl objev přijat v odborných kruzích téměř okamžitě a bezvýhradně, což potvrzují zahraniční ohlasy," uvedla Šárka Radostová, vedoucí výzkumného projektu Ad unicum. Sochy vévodů Markéty a Filiberta vytvořil Conrat Meit na přání samotné vévodkyně. Meita přizvala ke dvoru v roce 1512, aby vytvořil bustu jejího v té době již zemřelého manžela Filiberta II. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Projektory v muzeu židovské Moravy vytvářejí iluzi historických artefaktů' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Sociální problematika (sop) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2024052002460|510098. Vydána 20.05.2024 14:16:02. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Projektory v muzeu židovské Moravy vytvářejí iluzi historických artefaktů' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Sociální problematika (sop) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2024052002460|510098. Vydána 20.05.2024 14:16:02. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.
