V bývalé budově Úrazové nemocnice se má otevřít muzeum Franz Kafka Spital
Brno 1. září (ČTK) - V bývalé budově Úrazové nemocnice na Kolišti chce obecně prospěšná společnost Amerfo příští rok na jaře otevřít zážitkové muzeum Franz Kafka Spital, které bude návštěvníky provázet dějinami Brna a této rozsáhlé budovy ve 20. století, řekl dnes ČTK ředitel Pavel Paleček.
Lidé se do budovy mohli podívat dnes i v předchozích dnech při různých akcích multižánrového festivalu Štetl Fest, jenž je zaměřen na židovskou kulturu. Paleček dnes po budově provázel při komentované prohlídce, zároveň se zde dnes konaly komentované prohlídky fotografické výstavy s názvem Židovská identita ve fotografii. Paleček vyprávěl i o spisovateli Franzi Kafkovi, po němž je budova nyní pojmenována a která je s jeho životem těsně spjata. Jedna z místností muzea má být věnována právě jemu.
Kafka byl totiž poměrně vysoko postavený zaměstnanec Dělnické úrazové pojišťovny pro Moravu a Slezsko v jejím pražském ústředí a s brněnským vedením intenzivně komunikoval. 'A na sklonku života napsal, že pokud se uzdraví, chce se přestěhovat do Brna. Jeho zaměstnání v pojišťovně se také výrazně propsalo do jeho literární tvorby a z tohoto prostředí čerpal inspiraci,' poznamenal Paleček.
Budova sloužila od svého vzniku 1913 právě pojišťovně, po válce až do roku 2001 byla součástí Úrazové nemocnice. Dnes patří městu a Palečkova společnost je v její části od roku 2019. V některých místnostech vytvořila zážitkový hostel, který byl vybaven jako nemocnice ze 60. let minulého století a bylo zde možné strávit noc.
'Celý projekt propojuje svět zdravých a nemocných, pracují zde lidé s handicapem a ti se starají o návštěvníky stejně jako v krytu 10-Z pod Špilberkem,' popsal Paleček. Když začala válka na Ukrajině, turistům a zájemcům se Franz Kafka Spital uzavřel a kapacita se otevřela pomoci uprchlíkům. 'Od jara bychom ale rádi znovu otevřeli část pro širokou veřejnost,' řekl Paleček.
Dějiny 20. století a této budovy nabídnou poměrně temný zážitek, podobně jako bylo často temné 20. století. 'Lidé budou procházet autentickými prostory, budou si moct poslechnout vzpomínky lidí, jejichž příběh s expozicí souvisí. Jedna místnost je věnována Židům v Brně a jsou v ní zachované části největší brněnské synagogy, která stála pod okny muzea a byla centrem židovské komunity v Brně,' řekl Paleček. Mimo jiné synagoga stála až do konce 80. let.
V další místnosti se budou připomínat příběhy lidí, kteří zde byli ošetřovaní v době stalinismu.'Z vyšetřovací místnosti StB na Příční sem nosili zmlácené vyšetřované a chtěli, aby je lékaři dali dohromady, aby mohli mluvit u soudu. Tím vyprávíme i příběh Příční, kde byla řada lidí zbita,' řekl Paleček.
Další místnost je s nadsázkou řečeno o těch, kteří nedokončili léčbu. 'Našli jsme materiály, jak lékaři po druhé světové válce hledali pacienty, aby je někdo nepopotahoval, že nedokončili léčbu. Bylo to bizarní, protože se jednalo o Němce či Židy, kteří umírali na nějakou nemoc, ale i tak je v roce 1945 hnali z Brna, pokud se jednalo o Židy, dostali pozvánku k transportu. Chceme ukázat nelidskost toho, že někdo někam hnal i lidi na smrt nemocné,' řekl Paleček.
Jedna z místností připomene také osudy Miloše Knorra, což byl československý důstojník a odbojář, který bojoval v zahraniční proti nacismu a po roce 1948 působil čas ve Vídni ve službách americké rozvědky
Paleček si je vědom, že návštěvník bude mít z návštěvy muzea spíše pochmurné pocity. 'Ale když jde do místa nazvaného Franz Kafka Spital, tak to asi lze očekávat,' řekl. Muzeum působí značně autenticky. 'Prostory jsme konzervovali, jak to šlo. S nadsázkou jsme nechali i špínu na zdech. Chceme, aby si člověk odnesl zážitek, který ho zasáhne,' dodal Paleček.
Zdeněk Meitner mol - sdílejte článek
Následuje: DW: Konspirace, falešné zprávy, zločiny, aneb proč je Telegram kontroverzní?
Paříž/Moskva 1. září (ČTK/Deutsche Welle) - Sociální síť Telegram v Rusku používají všechny strany - provládní i protivládní skupiny. Zatčení jejího generálního ředitele Pavla Durova v Paříži ruskou opozici znepokojilo. Ale tato aplikace má i své stinné stránky, napsal zpravodajský server Deutsche Welle. Írán 2017-2018: Ve městě Mašhad vypukly protesty proti korupci, špatnému hospodaření a stoupajícím cenám potravin. Během několika dní se protesty rozšířily do desítky dalších měst a venkovských komunit po celé zemi. Vláda v Teheránu měla potíže dostat je pod kontrolu. Thajsko 2020: V univerzitních kampusech po celé zemi rostl odpor proti vojenskému režimu, který vedl premiér a armádní generál Prajutch Čan-Oča. Protesty, které zahájila thajská opoziční strana, rychle nabraly na síle a nakonec vedly k vyhlášení výjimečného stavu. Bělorusko 2020: V zemi, kde desítky let vládne autokrat, se konaly prezidentské volby. Diktátor Alexandr Lukašenko oznámil, že v nich zvítězil - a následovaly měsíce hromadných demonstrací. Všechny tyto i další protesty mají jedno společné: byly z velké části organizovány na Telegramu. Tato služba pro zasílání zpráv se stala jednou z nejpopulárnějších na světě od roku 2013, kdy ji spoluzaložil Pavel Durov, který je v současné době ve vazbě v Paříži. Telegram používá více než 900 milionů lidí a tato platforma se pyšní tím, že je její obsah regulován mnohem méně přísně než na jiných podobných sítích. Tato aplikace také funguje i tehdy, když internet běží extrémně pomalu - například když se vlády snaží omezit jeho používání. Navíc je tu možné vytvářet chatovací skupiny s až 20.000 účastníky, což umožňuje rychlou mobilizaci velkých davů. Aplikace také uživatelům slibuje mimořádně vysokou úroveň anonymity. Ačkoli musí při zakládání účtu zaregistrovat číslo mobilního telefonu, mohou zadat uživatelské jméno, které lze používat, aniž by ostatní členové chatovací skupiny toto číslo viděli. Díky všem těmto funkcím je Telegram pro určité skupiny obzvláště zajímavý. Nejde ovšem jen o opoziční skupiny žijící v autoritářských režimech. Telegram se například stal také platformou pro ty, kdo v roce 2020 popírali nemoc covid-19. Poté, co byla dočasně odstavena sociální síť Parler, kterou do značné míry upřednostňovali pravicoví extremisté a radikální populisté šířící krajně pravicový obsah, se Telegram stal jejich novou preferovanou platformou, na níž se objevily četné falešné zprávy - známé pod anglickým označením fake news - a dezinformační kampaně. Telegram také přitahuje kyberzločince; Pavel Durov je mimo jiné obviňován z toho, že na své platformě umožňuje rozkvět organizovaného zločinu, nebrání šíření dětské pornografie a kryje zločiny. Durovovo zatčení vedlo ke skutečně zvláštní situaci, kdy si Kreml, který má na Telegramu řadu vlastních kanálů, stěžuje stejně hlasitě jako vysoce postavení představitelé ruské opozice. Georgij Alburov, dlouholetý spolupracovník zavražděného ruského aktivisty a kritika Kremlu Alexeje Navalného, zašel tak daleko, že řekl, že Durovovo zatčení představuje 'tvrdou ránu zasazenou svobodě slova'. (pokračování...)
Paříž/Moskva 1. září (ČTK/Deutsche Welle) - Sociální síť Telegram v Rusku používají všechny strany - provládní i protivládní skupiny. Zatčení jejího generálního ředitele Pavla Durova v Paříži ruskou opozici znepokojilo. Ale tato aplikace má i své stinné stránky, napsal zpravodajský server Deutsche Welle. Írán 2017-2018: Ve městě Mašhad vypukly protesty proti korupci, špatnému hospodaření a stoupajícím cenám potravin. Během několika dní se protesty rozšířily do desítky dalších měst a venkovských komunit po celé zemi. Vláda v Teheránu měla potíže dostat je pod kontrolu. Thajsko 2020: V univerzitních kampusech po celé zemi rostl odpor proti vojenskému režimu, který vedl premiér a armádní generál Prajutch Čan-Oča. Protesty, které zahájila thajská opoziční strana, rychle nabraly na síle a nakonec vedly k vyhlášení výjimečného stavu. Bělorusko 2020: V zemi, kde desítky let vládne autokrat, se konaly prezidentské volby. Diktátor Alexandr Lukašenko oznámil, že v nich zvítězil - a následovaly měsíce hromadných demonstrací. Všechny tyto i další protesty mají jedno společné: byly z velké části organizovány na Telegramu. Tato služba pro zasílání zpráv se stala jednou z nejpopulárnějších na světě od roku 2013, kdy ji spoluzaložil Pavel Durov, který je v současné době ve vazbě v Paříži. Telegram používá více než 900 milionů lidí a tato platforma se pyšní tím, že je její obsah regulován mnohem méně přísně než na jiných podobných sítích. Tato aplikace také funguje i tehdy, když internet běží extrémně pomalu - například když se vlády snaží omezit jeho používání. Navíc je tu možné vytvářet chatovací skupiny s až 20.000 účastníky, což umožňuje rychlou mobilizaci velkých davů. Aplikace také uživatelům slibuje mimořádně vysokou úroveň anonymity. Ačkoli musí při zakládání účtu zaregistrovat číslo mobilního telefonu, mohou zadat uživatelské jméno, které lze používat, aniž by ostatní členové chatovací skupiny toto číslo viděli. Díky všem těmto funkcím je Telegram pro určité skupiny obzvláště zajímavý. Nejde ovšem jen o opoziční skupiny žijící v autoritářských režimech. Telegram se například stal také platformou pro ty, kdo v roce 2020 popírali nemoc covid-19. Poté, co byla dočasně odstavena sociální síť Parler, kterou do značné míry upřednostňovali pravicoví extremisté a radikální populisté šířící krajně pravicový obsah, se Telegram stal jejich novou preferovanou platformou, na níž se objevily četné falešné zprávy - známé pod anglickým označením fake news - a dezinformační kampaně. Telegram také přitahuje kyberzločince; Pavel Durov je mimo jiné obviňován z toho, že na své platformě umožňuje rozkvět organizovaného zločinu, nebrání šíření dětské pornografie a kryje zločiny. Durovovo zatčení vedlo ke skutečně zvláštní situaci, kdy si Kreml, který má na Telegramu řadu vlastních kanálů, stěžuje stejně hlasitě jako vysoce postavení představitelé ruské opozice. Georgij Alburov, dlouholetý spolupracovník zavražděného ruského aktivisty a kritika Kremlu Alexeje Navalného, zašel tak daleko, že řekl, že Durovovo zatčení představuje 'tvrdou ránu zasazenou svobodě slova'. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'V bývalé budově Úrazové nemocnice se má otevřít muzeum Franz Kafka Spital' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Sociální problematika (sop) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2024090102998|511291. Vydána 01.09.2024 15:11:01. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'V bývalé budově Úrazové nemocnice se má otevřít muzeum Franz Kafka Spital' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Sociální problematika (sop) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2024090102998|511291. Vydána 01.09.2024 15:11:01. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.