Holešovské muzeum zapůjčilo do Liptálu obraz valašského malíře Jana Kobzáně
Holešov (Kroměřížsko) 3. října (ČTK) - Holešovské muzeum zapůjčilo do Liptálu na Vsetínsku obraz valašského malíře Jana Kobzáně. Šestimetrové dílo s názvem Dobytí holešovského zámku Valachy bude od 12. října vystaveno v obci, kde se významný valašský malíř narodil. ČTK to dnes sdělila Dana Podhajská, mluvčí Městského kulturního střediska v Holešově na Kroměřížsku
"Obraz je připomínkou vzbouření proti vrchnosti, která netolerovala jinou než katolickou víru a v době svého vzniku byl vnímán hlavně jako symbol třídního boje. Desítky let visel v zasedací místnosti městského úřadu, poté jsme jej vystavili na zámku a teď jsme rádi, že jej můžeme zapůjčit. Pořád je to velký Jan Kobzáň a máme příležitost obraz ukázat dalším návštěvníkům," řekla kurátorka sbírkových fondů holešovského muzea Renée Rudolfová.
Obraz Kobzáň namaloval na zakázku pro město Holešov v roce 1957. Inspiroval se místní historií a temperami na plátně zachytit výjev evangelických Valachů, kteří se za třicetileté války postavili katolické vrchnosti. "Široká veřejnost si jej však prakticky mohla prohlédnout až loni, kdy se stal součástí výstavy Valaši a Valašsko věnované valašským malířům. Poté o něj projevila zájem obec Liptál, která řadu let pracovala s myšlenkou vytvořit Kobzáňovi stálou expozici," uvedla Podhajská.
"Tento obraz bude největší, který díky zápůjčce z Holešova vystavíme. Přidáme k němu další dvě velká díla – obraz Slepý houslista a Huculská svatba," doplnil liptálský starosta Milan Daňa (za Sdružení nezávislých kandidátů Liptál). Obec má i vlastní sbírku Kobzáňových obrazů, od drobných kreseb až po portréty a malby. Stálá expozice Jana Kobzáně včetně holešovského obrazu bude otevřena každou první neděli v měsíci.
Český akademický malíř, grafik a spisovatel, který je autorem loga firmy Baťa, se v Liptále narodil v roce 1901. V 15 letech začal pracovat jako dělník na pile Baťových závodů ve Zlíně. Jeho výtvarný talent zaujal samotného Tomáše Baťu, díky továrníkově podpoře se mohl Kobzáň věnovat studiu. Po absolvování Uměleckoprůmyslové školy v Praze vystudoval v letech 1924 až 1926 kresbu na Akademii výtvarných umění u profesora Maxe Švabinského. Závěr života žil a tvořil na chalupě na Soláni, kde v 58 letech zemřel. Je pohřben na Valašském Slavíně v rožnovském skanzenu.
chv hj - sdílejte článek
Následuje: Archeolog: Královský hrad v Hradci Králové byl rozsáhlejší, než se předpokládalo
Hradec Králové 3. října (ČTK) - Zaniklý středověký královský hrad v historickém centru Hradce Králové byl zřejmě rozsáhlejší, než odborníci předpokládali. Letošní archeologické výzkumy také přinesly první důkazy o bývalém klášteře minoritů, který s hradem zřejmě sousedil. ČTK to dnes řekl archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové Radek Bláha. Výkopy podle něj protnuly dosud archeologicky málo známé terény v severní části historického jádra města. "Nové nálezy rozšiřují území, kde královský hrad stál. Areál hradu se nacházel v místech dnešních budov čp. 230, 680 a 90. Nové objevy naznačují některé hradní stavby i mimo vlastní areál," řekl Bláha. Památky související s hradem odkryl výkop pro hlavní větev nového teplovodu na rozhraní Zieglerovy a Dlouhé ulice. Šlo například o část kamenné zdi v délce 150 centimetrů, kterou archeologové datovali do 13. století. "Není možné spolehlivě určit její účel a můžeme pouze spekulovat, jestli byla součástí zaniklého královského hradu. Nicméně jde o významný nález," řekl Bláha. Na základě starších zjištění se vědci domnívají, že hradní palác stál v místech pozdější solnice čp. 680. "Je tedy možné, že nově nalezená zeď může spíše souviset s dalšími provozními budovami hradu. Území, na kterém se mohou vyskytovat zbytky hradních budov, respektive jejich základů, je tak třeba rozšířit o přilehlé části ulic Dlouhé a Zieglerovy, což je novinka," řekl Bláha. S hradem podle něj může souviset i nález zlomků kachlů před čp. 230, které mohly pocházet z kamen tvořících součást vybavení interiéru některé z hradních budov. V místě bývalého hradu vědci letos objevili také mohutné vrstvy stavební suti, která vznikla při rozebírání hradních staveb po roce 1423 a také několik pozdně středověkých hrobů. "Zatím se zdá, že jako hřbitov místo fungovalo po zániku hradu až do 16. (pokračování...)
Hradec Králové 3. října (ČTK) - Zaniklý středověký královský hrad v historickém centru Hradce Králové byl zřejmě rozsáhlejší, než odborníci předpokládali. Letošní archeologické výzkumy také přinesly první důkazy o bývalém klášteře minoritů, který s hradem zřejmě sousedil. ČTK to dnes řekl archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové Radek Bláha. Výkopy podle něj protnuly dosud archeologicky málo známé terény v severní části historického jádra města. "Nové nálezy rozšiřují území, kde královský hrad stál. Areál hradu se nacházel v místech dnešních budov čp. 230, 680 a 90. Nové objevy naznačují některé hradní stavby i mimo vlastní areál," řekl Bláha. Památky související s hradem odkryl výkop pro hlavní větev nového teplovodu na rozhraní Zieglerovy a Dlouhé ulice. Šlo například o část kamenné zdi v délce 150 centimetrů, kterou archeologové datovali do 13. století. "Není možné spolehlivě určit její účel a můžeme pouze spekulovat, jestli byla součástí zaniklého královského hradu. Nicméně jde o významný nález," řekl Bláha. Na základě starších zjištění se vědci domnívají, že hradní palác stál v místech pozdější solnice čp. 680. "Je tedy možné, že nově nalezená zeď může spíše souviset s dalšími provozními budovami hradu. Území, na kterém se mohou vyskytovat zbytky hradních budov, respektive jejich základů, je tak třeba rozšířit o přilehlé části ulic Dlouhé a Zieglerovy, což je novinka," řekl Bláha. S hradem podle něj může souviset i nález zlomků kachlů před čp. 230, které mohly pocházet z kamen tvořících součást vybavení interiéru některé z hradních budov. V místě bývalého hradu vědci letos objevili také mohutné vrstvy stavební suti, která vznikla při rozebírání hradních staveb po roce 1423 a také několik pozdně středověkých hrobů. "Zatím se zdá, že jako hřbitov místo fungovalo po zániku hradu až do 16. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Holešovské muzeum zapůjčilo do Liptálu obraz valašského malíře Jana Kobzáně' je zařazena do kategorií Kultura (kul). ID zprávy: T2024100301921|511668. Vydána 03.10.2024 9:21:18. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Holešovské muzeum zapůjčilo do Liptálu obraz valašského malíře Jana Kobzáně' je zařazena do kategorií Kultura (kul). ID zprávy: T2024100301921|511668. Vydána 03.10.2024 9:21:18. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
