V západní Africe debatují o záchraně své architektury, píše The Guardian
Lomé (Togo) 30. prosince 2024 (ČTK) - Nedokončené nebo opuštěné stavby jsou typickým krajinným prvkem v západoafrických zemích, jako jsou Togo, Senegal nebo Benin. Nyní ale v jejich společnostech sílí hlasy, aby se tyto stavby zachránily. V Togu se také minulý měsíc uskutečnilo první architektonické fórum, kde světoví a začínající architekti diskutovali o budoucnosti těchto staveb. Napsal o tom server The Guardian.
Důvody, proč je řada staveb v západní Africe opuštěných nebo nedokončených, jsou četné. Hlavní důvod však je špatná vládní správa. Jedinou výraznější výjimku představuje Lomský palác v hlavním městě Toga Lomé. Postavili ho v roce 1905 a stal se sídlem německých, francouzských a britských koloniálních vlád. Na chvilku ho také obývala togská vláda, než upadl do zapomnění v 90. letech. Veřejnosti se znovu otevřel teprve před pěti lety, v roce 2019. Nyní se tu konají výstavy afrických umělců a také se tu uskutečnilo architektonické fórum.
"Renovace takových míst, jako je Lomský palác, představuje velký počin," řekla listu The Guardian beninská architektka Olufemi Hinsonová Yovová, která se listopadového fóra účastnila. "To, že si můžu vzít taxi z Cotonou, jet sem tři hodiny a být se světovými a novými nadějnými architekty...je fantastické, že se to vůbec děje, ale potřebujeme daleko více než tohle," dodala. Narážela tím na řadu dalších významných budov, které stále čekají na záchranu.
Jen necelých pět kilometrů od Lomského paláce stojí chátrající majestátní Hotel míru ze 70. let minulého století. Ten se svými 216 pokoji kdysi hostil významné západoafrické osobnosti.
"Hotel míru je emblematickou budovou, která je svědkem historie naší země. V době po vyhlášení nezávislosti, když se chtělo Togo prosadit na mezinárodní scéně, to byl jeden z prvních luxusních hotelů, které nechala vláda postavit...Bylo to velkolepé období," řekla togská architektka Sabrine Baková.
Dnes však z hotelu zbyla jenom zanedbaná kostra. Část areálu nyní zabírá nový hotel, zatímco vláda údajně určila hlavní komplex k demolici.
"V Dakaru a v Cotonou jsme svědky toho, jak je zase další historická budova zničená...je to jako epidemie," řekla Hinsonová Yovová.
"Existují řešení na záchranu našeho architektonického dědictví. To je můj názor, ale rozhodují politici," doplňuje slova své beninské kolegyně Baková.
bat mka - sdílejte článek
Následuje: Politologové vidí po čtvrt století krajů v jejich fungování pozitiva i negativa
Praha 30. prosince (ČTK) - Klady i zápory našli politologové oslovení ČTK ve fungování krajů, které vznikly před 25 lety. Podle politologa Petra Konečného hrají mimo jiné kvůli špatně zvolené velikosti kraje vedlejší roli v agendě územního rozvoje, důležitější jsou v této oblasti ministerstva, ale i obce. Také politolog Petr Jüptner poukázal na to, že krajské zřízení dosud není zcela dotažené, protože řadu kompetencí vykonávají separátní úřady, které navíc ne vždy kopírují hranice krajů. Politolog Aleš Michal vyzdvihl koordinační roli krajů při krizových stavech, například při epidemii či povodních. Na současných 14 krajů se rozdělilo území ČR se začátkem roku 2000, zaniklo tehdy rozdělení země na osm krajů, které do té doby formálně existovaly. Činnost začaly vyvíjet až později, po podzimních prvních krajských volbách. Ústavní zákon o vytvoření 14 vyšších územních samosprávných celků přijala po vleklých diskusích Sněmovna v roce 1997. Na poslední chvíli se objevila iniciativa na omezení počtu regionů na devět, poslanci ji ale neschválili. Konečný ČTK sdělil, že uspořádání vzniklo jako kompromis postkomunistických politických elit na konci 90. let za přispění regionální lobby zejména bývalých menších krajských měst. "Tomu odpovídá také jeho fungování. Současné kraje jsou příliš malé na to, aby mohly být primárními nositeli regionálního rozvoje a místní demokracie. Zároveň je jim svěřena v zásadě mikroregionální agenda a institucionální struktura, na což jsou ale naopak příliš velké a nedokážou substituovat roli zrušených okresních úřadů," uvedl. Hlavní roli v agendě územního rozvoje tak podle Konečného hrají jednoznačně ministerstva a další ústřední orgány, poté obce a až na třetím kraje. "V jiných evropských regionalizovaných státech bývají na druhém místě regiony. Toto uspořádání neodpovídá a ani nemůže odpovídat představám o standardním fungování regionální samosprávy," uvedl. V nynějším krajském uspořádání proto nespatřuje žádné klady. Jüptner považuje za slabou stránku českého regionálního uspořádání vyšší počet krajů, které jsou navíc různě velké. "A rovněž fakt, že zřízení krajů do dneška není zcela dotažené, řadu kompetencí vykonávají separátní úřady, které navíc ne vždy kopírují teritoriální hranice krajů," uvedl. Kraje nicméně považuje za etablovanou součást víceúrovňového vládnutí v Česku. "Regionální úroveň vládnutí je pro nám podobné země obvyklá, pokud bychom kraje neměli, byli bychom spíše evropskou kuriozitou," míní. (pokračování...)
Praha 30. prosince (ČTK) - Klady i zápory našli politologové oslovení ČTK ve fungování krajů, které vznikly před 25 lety. Podle politologa Petra Konečného hrají mimo jiné kvůli špatně zvolené velikosti kraje vedlejší roli v agendě územního rozvoje, důležitější jsou v této oblasti ministerstva, ale i obce. Také politolog Petr Jüptner poukázal na to, že krajské zřízení dosud není zcela dotažené, protože řadu kompetencí vykonávají separátní úřady, které navíc ne vždy kopírují hranice krajů. Politolog Aleš Michal vyzdvihl koordinační roli krajů při krizových stavech, například při epidemii či povodních. Na současných 14 krajů se rozdělilo území ČR se začátkem roku 2000, zaniklo tehdy rozdělení země na osm krajů, které do té doby formálně existovaly. Činnost začaly vyvíjet až později, po podzimních prvních krajských volbách. Ústavní zákon o vytvoření 14 vyšších územních samosprávných celků přijala po vleklých diskusích Sněmovna v roce 1997. Na poslední chvíli se objevila iniciativa na omezení počtu regionů na devět, poslanci ji ale neschválili. Konečný ČTK sdělil, že uspořádání vzniklo jako kompromis postkomunistických politických elit na konci 90. let za přispění regionální lobby zejména bývalých menších krajských měst. "Tomu odpovídá také jeho fungování. Současné kraje jsou příliš malé na to, aby mohly být primárními nositeli regionálního rozvoje a místní demokracie. Zároveň je jim svěřena v zásadě mikroregionální agenda a institucionální struktura, na což jsou ale naopak příliš velké a nedokážou substituovat roli zrušených okresních úřadů," uvedl. Hlavní roli v agendě územního rozvoje tak podle Konečného hrají jednoznačně ministerstva a další ústřední orgány, poté obce a až na třetím kraje. "V jiných evropských regionalizovaných státech bývají na druhém místě regiony. Toto uspořádání neodpovídá a ani nemůže odpovídat představám o standardním fungování regionální samosprávy," uvedl. V nynějším krajském uspořádání proto nespatřuje žádné klady. Jüptner považuje za slabou stránku českého regionálního uspořádání vyšší počet krajů, které jsou navíc různě velké. "A rovněž fakt, že zřízení krajů do dneška není zcela dotažené, řadu kompetencí vykonávají separátní úřady, které navíc ne vždy kopírují teritoriální hranice krajů," uvedl. Kraje nicméně považuje za etablovanou součást víceúrovňového vládnutí v Česku. "Regionální úroveň vládnutí je pro nám podobné země obvyklá, pokud bychom kraje neměli, byli bychom spíše evropskou kuriozitou," míní. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'V západní Africe debatují o záchraně své architektury, píše The Guardian' je zařazena do kategorií Kultura (kul). ID zprávy: T2024121603778|512689. Vydána 30.12.2024 9:21:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'V západní Africe debatují o záchraně své architektury, píše The Guardian' je zařazena do kategorií Kultura (kul). ID zprávy: T2024121603778|512689. Vydána 30.12.2024 9:21:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
