Čína uvolní více peněz na výstavbu a na podporu bydlení, usnadní financování
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Peking 17. října (ČTK) - Čína do konce roku zvýší objem peněz vynaložených na výstavbu a na podporu bydlení ve formě půjček až na čtyři biliony jüanů (13 bilionů Kč). Na dnešní tiskové konferenci v Pekingu to podle hongkongského listu South China Morning Post (SCMP) oznámil náměstek vedoucího Státního úřadu pro finanční dohled Siao Jüan-čchi. Dosud Peking v letošním roce schválil půjčky za 2,23 bilionu jüanů.
Vláda dnes také oznámila další opatření k deregulaci trhu, jako je zrušení omezení nákupu a prodeje, cenových regulací nebo standardů definujících běžné bydlení.
Tiskové konference se účastnil také ministr pro bydlení a rozvoj měst a venkova Ni Chung, podle nějž se trh s bydlením po třech letech může odrazit ode dna. Říjnové údaje totiž poprvé ukázaly nárůst prodeje nemovitostí. Vláda podle něj nakonec "těžkou bitvu" vyhraje.
Od ledna do září bylo postaveno nebo přiděleno 1,48 milionu bytů v rámci projektů dostupného bydlení. Do konce roku se do nich má nastěhovat 4,5 milionu lidí.
Ministr financí Lan Fo-an v sobotu uvedl, že Čína v příštích třech měsících vydá dluhopisy přibližně za 2,3 bilionu jüanů (7,5 bilionu Kč). Oznámená opatření se ale u investorů bezprostředně setkala jen s vlažným přijetím.
Zavedení opatření na podporu ekonomiky v září oznámila čínská centrální banka a rovněž politbyro ústředního výboru vládnoucí komunistické strany. Centrální banka mimo jiné přikročila ke snížení úrokových sazeb, zatímco politbyro v čele s prezidentem Si Ťin-pchingem se zavázalo vydávat státní dluhopisy a využívat je k lepší realizaci "hnací role vládních investic".
Čínský trh s nemovitostmi je od vrcholu v roce 2021 v silném útlumu. Peking v reakci na to dosud zrušil řadu omezení na nákup nemovitostí a prudce snížil hypoteční sazby a požadavky na akontaci.
Zatím se ale nepodařilo zvýšit poptávku ani zastavit prudký propad cen realit. Krize na trhu s nemovitostmi těžce doléhá na ekonomiku a ochromuje důvěru spotřebitelů vzhledem k tomu, že 70 procent úspor domácností je uloženo v nemovitostech.
Série vládních opatření z poslední doby tak představuje další pokus obnovit důvěru v druhou největší ekonomiku světa. Řada neuspokojivých statistických údajů také vyvolala obavy z dlouhodobého zpomalení růstu.
boz spr - sdílejte článek
Následuje: Rzeczpospolita: Co dělá Pratasevič? Chválí Lukašenka
Varšava/Minsk 17. října (ČTK/Rzeczpospolita) - Bělorusko v květnu 2021 přinutilo k přistání v Minsku letadlo společnosti Ryanair, aby mohlo uvěznit opozičního novináře. Od té doby se jeden z nejznámějších odpůrců režimu Alexandra Lukašenka změnil k nepoznání, píše polský list Rzeczpospolita o osudu Ramana Prataseviče. Ten v době největších protivládních protestů po prezidentských volbách v srpnu 2020 vedl z Varšavy tehdy nejpopulárnější zpravodajský kanál v sociální síti Telegram Nexta, který byl jedním z hlavních zdrojů informací pro demonstranty v Minsku a dalších městech. Z něj se dozvídali o represích, protestech a počínání úřadů. Protesty Lukašenko potlačil a jejich vůdce zavřel do vězení či donutil k emigraci. Pratasevič se z Varšavy přestěhoval do Vilniusu, kde spolupracoval s kanceláří opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské. Do rukou běloruské tajné policie KGB se dostal v květnu 2021, kdy se letecky vracel i se svou ruskou přítelkyní z Atén do Vilniusu, ale běloruské úřady přiměly letoun k přistání v Minsku. Od té doby kvůli sankcím zavedeným proti Minsku západní aerolinky nelétají do Běloruska a nad jeho vzdušným prostorem a letadla běloruské společnosti Belavia nepřistávají na západních letištích. "Dostal bych určitě 25 let vězení a užil si minutu slávy. Opozice by mne pokládala za hrdinu a politického vězně. Pojmenovali by po mně zastrčený kout v nějakém městečku v Evropě. Ale co dál?" řekl po třech letech Pratasevič ruské novinářce a celebritě Xeniji Sobčakové v rozhovoru zveřejněném tento týden. "Ovšem, měli jsme nějaké politické problémy. Ale jinak normálně žijeme. Ti, kdo tvrdí, že je tu zle, tu nežijí. 99 procent obyvatel vede normální a spokojený život. Čím dál víc si to uvědomuji," zopakoval tvrzení běloruské propagandy. Pratasevič byl odsouzen k osmi letům, ale vězení unikl. Celou dobu byl na svobodě a rozdával rozhovory, ve kterých kritizoval bývalé kolegy z opozice. (pokračování...)
Varšava/Minsk 17. října (ČTK/Rzeczpospolita) - Bělorusko v květnu 2021 přinutilo k přistání v Minsku letadlo společnosti Ryanair, aby mohlo uvěznit opozičního novináře. Od té doby se jeden z nejznámějších odpůrců režimu Alexandra Lukašenka změnil k nepoznání, píše polský list Rzeczpospolita o osudu Ramana Prataseviče. Ten v době největších protivládních protestů po prezidentských volbách v srpnu 2020 vedl z Varšavy tehdy nejpopulárnější zpravodajský kanál v sociální síti Telegram Nexta, který byl jedním z hlavních zdrojů informací pro demonstranty v Minsku a dalších městech. Z něj se dozvídali o represích, protestech a počínání úřadů. Protesty Lukašenko potlačil a jejich vůdce zavřel do vězení či donutil k emigraci. Pratasevič se z Varšavy přestěhoval do Vilniusu, kde spolupracoval s kanceláří opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské. Do rukou běloruské tajné policie KGB se dostal v květnu 2021, kdy se letecky vracel i se svou ruskou přítelkyní z Atén do Vilniusu, ale běloruské úřady přiměly letoun k přistání v Minsku. Od té doby kvůli sankcím zavedeným proti Minsku západní aerolinky nelétají do Běloruska a nad jeho vzdušným prostorem a letadla běloruské společnosti Belavia nepřistávají na západních letištích. "Dostal bych určitě 25 let vězení a užil si minutu slávy. Opozice by mne pokládala za hrdinu a politického vězně. Pojmenovali by po mně zastrčený kout v nějakém městečku v Evropě. Ale co dál?" řekl po třech letech Pratasevič ruské novinářce a celebritě Xeniji Sobčakové v rozhovoru zveřejněném tento týden. "Ovšem, měli jsme nějaké politické problémy. Ale jinak normálně žijeme. Ti, kdo tvrdí, že je tu zle, tu nežijí. 99 procent obyvatel vede normální a spokojený život. Čím dál víc si to uvědomuji," zopakoval tvrzení běloruské propagandy. Pratasevič byl odsouzen k osmi letům, ale vězení unikl. Celou dobu byl na svobodě a rozdával rozhovory, ve kterých kritizoval bývalé kolegy z opozice. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Čína uvolní více peněz na výstavbu a na podporu bydlení, usnadní financování' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Obchod (obo) - Stavebnictví a reality (sta). ID zprávy: T2024101701718|511866. Vydána 17.10.2024 9:13:50. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Čína uvolní více peněz na výstavbu a na podporu bydlení, usnadní financování' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Obchod (obo) - Stavebnictví a reality (sta). ID zprávy: T2024101701718|511866. Vydána 17.10.2024 9:13:50. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
