Začíná Noc betlémů, kterou muzeum v Ořechu vyhlásilo na čtyři dny

Praha 27. prosince 2024 (ČTK) - Ačkoli betlémy se obvykle vystavují od Štědrého dne, kdy má být do jesliček symbolicky uložen Ježíšek, Muzeum českých Vánoc z Ořechu v okrese Praha–západ vyhlásilo první ročník Noci betlémů na dnešní den. A nejen na něj, ředitel muzea Vladimír Glaser ČTK sdělil, že akce na různých místech potrvá celkem čtyři dny. Zapojila se i další muzea a kostely, které prodlouží svou otevírací dobu v následujících dnech. Například Muzeum Jindřichohradecka ponechá svou expozici s betlémy otevřenou v sobotu 28. prosince do 20:00. Dnes se k akci připojí muzeum v Třešti u Jihlavy, expozice třešťských betlémů v Schumpeterově domě je otevřena do 22:00, stejně jako je dnes otevřeno muzeum v Ořechu. V Ořechu se letos chlubí exponáty z Muzea betlémů v Třebechovicích či od soukromých autorů i sběratelů. Podle Glasera si betlémy zaslouží mít svou noc. "Ježíšek se narodil o půlnoci a všude kolem se s pomocí andělů rozzářila velká jasnost. V mnoha betlémech jsou světla, která tohle všechno připomínají. A v noci jsou nejlépe vidět," vysvětlil Glaser, proč se pokusil založit novou tradici. V různé časy prodlouží možnost vidět betlémy také třebíčský zámek, obec Svobodné Heřmanice na Opavsku, pražský Břevnovský klášter nebo Zámek Kvasiny na Rychnovsku. Zpravidla vybírají nevelké vstupné. Za unikát lidového mistrného řemesla se považují krkonošské betlémy. Mnohé jejich tvůrci zhotovili pohyblivé, dovedli je k dokonalosti díky systému táhel a kol. K pohonu u některých stačí závaží nebo dokonce jen vítr. Krkonošská výstavní místa se však k prvnímu ročníku Noci betlémů nepřipojila. Umění a nápady řezbářů, kteří výrobou figurek a betlémů strávili nespočet času, lze obdivovat nejčastěji od Štědrého dne v mnoha kostelích, které se Noci betlémů přímo neúčastní. Jejich seznam zveřejnil web krestanskevanoce.cz, a to včetně podrobností o betlémech. Řezbáři zpravidla adaptovali biblický Betlém na českou krajinu a společnost. I při Noci betlémů to lze dobře pozorovat v kostele sv. Markéty v Břevnovském klášteře. Zdejší betlém vyřezal Metoděj Florián ze Staré Říše na Vysočině v době 2. světové války. "V pozadí městská kulisa výmluvně znázorňuje město Telč. Několik dalších venkovských stavení připomíná charakter krajiny, z níž Metoděj Florian pocházel," napsal farář Václav Snětina o břevnovském betlému. Součástí důmyslných řezbářských výtvorů bývají zástupci často dnes už zapomenutých řemesel. A vedle jesliček s oslem a kravkou, vedle ovcí a velbloudů by podle znalců neměla v pravém českém betlému například chybět povalující se postava lenocha. ani ptd - sdílejte článek