The Guardian: Bezpečný vesmír a význam planetární karantény

Washington 18. července 2021 (ČTK/The Guardian) - Se zrychlujícím se tempem a zvyšujícími se ambicemi na objevování vesmíru získávají stále větší význam poznatky, jak zabránit tomu, že se na cestu vydají i nežádoucí organismy ze Země. "To, co děláte dnes, se nikdy neděje," řekl listu The Guardian ředitel vzdělávání pro americkou vesmírnou agenturu NASA David Seidel. "Je to vzácná příležitost," souhlasil ředitel Laboratoře tryskového pohonu (JPL) Michael Watkins, který dopisovatele listu přivítal v zařízení na montáž vesmírných plavidel na kopcích nedaleko Pasadeny v americkém státě Kalifornie. Tam je čekalo neobyčejné dobrodružství v podobě exkurze do sterilní místnosti, kde se za nejpřísnějších podmínek sestavovalo nejnovější vozítko NASA pro objevování Marsu, nazvané Perseverance, a čekalo na odvoz na floridský mys Canaveral. Návštěvě novinářů v prosinci 2019 předcházel vyčerpávající e-mail předestírající velmi podrobná pravidla: dostali instrukce nepoužít žádný parfém a líčení nebo nemít visací náušnice; flanel, vlna nebo roztřepené oblečení nebylo povoleno; dokonce i nehty museli mít hladké, ne polámané. Po krátkém uvítání jim byly zabaveny telefony a notebooky a speciální předložka jim pomocí vakua vysála podrážky bot. V převlékárně dostali vlhčené ubrousky na obličej, sterilní oblek na celé tělo, plastové návleky, rukavice a roušky. Výsledek mohli obdivovat v nabídnutém zrcadle. Nakonec prošli vzduchovou sprchou - komorou o velikosti výtahu lemovanou tryskami, které je ze všech stran ovanuly natlakovaným vzduchem a sfoukly veškeré zbývající uvolněné částečky. Potom vstoupili do místnosti s bílou podlahou a s bílými stěnami plné v bílém oděných techniků. Od samotného vozítka - bílého stroje velikosti SUV - je dělily červené sloupky. Obsedantní důraz na čistotu, vyžadovaný pro vstup do blízkosti vozítka, byl z části kvůli ochraně citlivého optického vybavení a elektroniky: těkavé chemikálie, uvolněná vlákna i částečky lidské kůže by mohly poškodit jeho křehké obvody nebo se zachytit na jedné z čoček 23 kamer. Primárním účelem je však planetární karanténa: zamezit tomu, aby se na Mars ze Země dostal život. "Nevím, jestli můžeme říct, že je to nejsterilnější předmět, který kdy lidé vytvořili. ... Ale je extrémně čistý," uvedl jeden z techniků. Předpokladem při objevování vesmíru je, že nemůžeme na cizích planetách hledat život, aniž bychom s sebou přinesli velmi malé množství života ze Země. Tento proces je známý jako odchozí kontaminace a za jeho zmírnění, nebo dokonce úplné vyloučení, v NASA zodpovídá ředitel programu planetární ochrany. Praxe planetární karantény se datuje do 50. let 19. století, kdy začalo být jasné, že raketová technologie zakrátko lidem poprvé umožní vyletět za hranice oběžné dráhy. V ideálním případě by robotická vozítka, která vyšleme prozkoumat vesmír, byla sterilní. (Lidé jsou už ze své definice nesterilní). Ve skutečnosti ale z technických a ekonomických důvodů nejsou. Následky přesunu biologického materiálu mezi astronomickými objekty jsou jedna velká neznámá: nevíme, jaké formy pozemského života mohou přežít vesmírné putování, které budou v rozličných mimozemských podmínkách prospívat a jestli vůbec někde ve sluneční soustavě existuje život. A už vůbec netušíme, jak mu pozemský život může ublížit - nebo naopak. Tváří v tvář takové extrémní nejistotě, ale zároveň odmítající zůstat doma, se astronauti podobně jako mnoho dalších před nimi obrátili ke karanténě jako k tlumiči, který jim umožní objevovat vesmír, aniž by ohrozili Zemi nebo nenávratně znečistili kosmos. Člověk, který má na starosti ochránit planety, pracuje z malé kanceláře ve velitelství NASA, v nenápadné budově ve Washingtonu. Jen o několik bloků dál se nachází nedávno zřízené Národní muzeum amerických indiánů, které bylo založeno v reakci na zjištění, že Národní muzeum přírodní historie ve svých sbírkách uchovává bezmála 20.000 koster původních amerických obyvatel. Tyto pozůstatky jsou připomínkou mnohem větší bilance obětí, které vznikly v důsledku kontaktu dvou dlouho oddělených biosfér. "Největší destrukce lidských životů v historii lidstva," komentuje událost geograf George Lovell. Koncept planetární karantény vychází alespoň částečně z tohoto katastrofického dopadu tehdejšího prvního setkání. nim spr - sdílejte článek