Ústecké muzeum získalo kámen s vetknutým křížem starý nejméně 400 let

Ústí nad Labem 13. října 2021 (ČTK) - Ústecké muzeum získalo do svých sbírek kámen s vetknutým křížem starý nejméně 400 až 500 let. Kamenné sochařské dílo daroval muzeu nálezce, jenž za něj dostal repliku vysekanou konzervátorem. Zatímco originál dnes pomocí jeřábu složili historici v atriu muzea, kopie zamířila do obce Rohatce na Litoměřicku, kde bude stát naproti kapli. Sekáním do kamene si odsouzenci na přelomu středověku a novověku odpykávali část trestu. Zda to byl i osud nalezeného kamene, nelze podle historiků nyní určit. "Jasné je, že je to dílo středověké," řekl ředitel muzea Václav Houfek. Vzácná památka v podobě asi 1,2 metru vysokého kamenného sloupku na vrcholu s kruhem a křížem se zařadí po bok podobných exponátů jako je středověký smírčí kříž z Ústí či středověké náhrobky. Kámen objevil Josef Michalec už před lety v náspu silnice u Milbohova na Útecku. "Hned mi přišel zajímavý, chodil jsem léta kolem něj. Pak jsem viděl dokument o smírčích kamenech a při jednom hovoru na to přišla řeč," uvedl Michalec, který ho nejprve ukázal kamarádovi Petrovi Melenovi a ten zas dalšímu, který se obrátil na ústecké historiky. Muzejní konzervátor Jiří Belis, jenž se zabývá drobnými kamennými památkami, v něm objevil tzv. kruhovou stélu, jakousi obdobu smírčích kamenů. Na rozdíl od nich je ale výskyt typu stély s křížem v kruhu na Ústecku výjimečný. "Proč ji někdo vysekal, lze jen spekulovat. Mohlo jít o označení místa nějakého zločinu, ale také nebezpečného místa, často se také uvádí, že šlo o hraniční kameny. Nenesou žádnou dataci. Romantici tyto stély dokonce určovali jako keltské označení posvátných míst,“ uvedl Belis. Nálezci se rozhodli památku muzeu věnovat, požadovali však za ni náhradu. "Pojal jsem to jako experiment a vydal se do kamenolomu pro nějaký obdobný kámen, což se ukázalo jako první překážka," uvedl Belis. Originál je z tzv. trachytu a těžba takové kameny narušuje. "Nakonec jsme jeden velikostí odpovídající našli. Ale na první pokus jsme ho nedokázali naložit. Nakonec se to podařilo ve čtyřech lidech a s pomocí techniky," popsal konzervátor. Vybraný kámen z lomu vážil 438 kilogramů. Vypracování volné repliky zabralo Belisovi 17 hodin sekání a dvě hodiny broušení, odpad činil 50 kilogramů. Konzervátor používal jednoduché nástroje, aby si tak vyzkoušel práci původního autora. Výsledek jeho práce uvidí lidé v obci Rohatce. Na replice v podzemní části je vytesáno vročení, aby v budoucnu nemátla badatele. fir kš - sdílejte článek