Umělkyně buduje Národní sbírku zlozvyků, přihlašovat je může kdokoliv na webu
Brno 4. července 2022 (ČTK) - Oceňovaná umělkyně Kateřina Šedá buduje s pomocí veřejnosti Národní sbírku zlozvyků. Svůj nebo cizí, individuální i rodinný zlozvyk může kdokoliv přihlásit na webu www.sbirkazlozvyku.cz. Ve sbírce se objevuje třeba přehnané i nedostatečné uklízení, brzké i pozdní příchody na schůzky, pití sójové omáčky nebo přehrabování popelnic. Počet přihlášených zlozvyků už podle webu přesáhl tři tisícovky.
Napadlo mě, že přesně tohle může být ten klíč. Zlozvyky jsou něco, co každého z nás provází životem. Odlišují nás od ostatních, charakterizují naší osobnost a paradoxně nás i spojují. A tak jsem se rozhodla uspořádat Národní sbírku zlozvyků a dát lidem šanci poznat 'příbuzné', o nichž možná ani neměli tušení...
Šedá, označovaná někdy za sociální architektu, se dlouhodobě věnuje projektům na rozhraní různých uměleckých forem a společenského aktivismu. Často pracuje s jednotlivci i velkými skupinami lidí, jejich vztahy a stereotypy. Národní sbírka zlozvyků je součástí jejího projektu Celej von, který vzniká u příležitosti 200. výročí narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela.
Když Šedá přemýšlela, jak Mendelův odkaz uchopit a přiblížit jeho osobnost současným lidem, zjistila, že nebyl jen vědec, meteorolog nebo včelař, ale také silný kuřák. Dokonce po něm zbylo několik propálených ubrusů.
"Napadlo mě, že přesně tohle může být ten klíč. Zlozvyky jsou něco, co každého z nás provází životem. Odlišují nás od ostatních, charakterizují naší osobnost a paradoxně nás i spojují. A tak jsem se rozhodla uspořádat Národní sbírku zlozvyků a dát lidem šanci poznat 'příbuzné', o nichž možná ani neměli tušení," popsala Šedá.
Původně otevřela kategorie "můj zlozvyk" a "zlozvyk někoho jiného". Nyní už sbírá také zlozvyky rodinné a národní. První prezentace sbírky se uskuteční za tři týdny v Brně na Mendel Festivalu 2022. Projekt tím ale nekončí. Šedá připravuje Mendelovu tabulku zlozvyků, která se stane základním stavebním kamenem labyrintu, kde pak mohou lidé na základě podobných zlozvyků hledat své "příbuzné".
Sama Šedá se hlásí k řadě zlozvyků. Prý mluví rychle a nahlas, skáče lidem do řeči a připadá jí, že jsou všichni ostatní pomalí. Narážkou na velmi rozšířený zlozvyk současnosti je logo sbírky: dvouocasý český lev s mobilem v tlapě.
tmd gcm - sdílejte článek
Následuje: Archeologové z Česka popsali důležité proměny ve výrobě středověkých mečů
Praha/Brno 4. července (ČTK) - Archeologové sestavili rozsáhlý soubor středověkých mečů nalezených na území dnešního Česka. Popsali například významné změny v technice výroby, které nastaly ve druhé polovině osmého a v devátém století a později v 11. století. Objevili i zvláštnosti mečů z území Moravy. Akademie věd ČR (AV) to dnes uvedla v tiskové zprávě. Podle expertů se o vývoji středověkých mečů dosud mnoho neví. Na projektu spolupracují Archeologické ústavy AV v Praze a v Brně a Národní muzeum. Podle archeologů v osmém a devátém století výrazně vzrostlo množství mečů s ocelovými břity, celoocelovými konstrukcemi a tím i mečů s břity vytvrzenými kalením. Také se prodloužily záštity, oddělující čepel od rukojeti. Meče tím získaly vyšší kvalitu a lepší mechanické vlastnosti. Během 11. století pak kováři přestali navařovat břity na středovou část čepele, což byla praxe, která se předtím prováděla zhruba tisíc let. "V té době muselo v Evropě, nebo alespoň v některých jejích regionech, dojít k zásadnějším hospodářským a patrně i společenským změnám, které tuto změnu iniciovaly nebo alespoň umožnily," uvedl Jiří Hošek z pražského Archeologického ústavu. Podle Hoška to lze zřejmě přičíst zavádění kovacích strojů poháněných vodním kolem. "Bohužel, o způsobu výroby mečů ani míře mechanizace kovářských provozů v té době nemáme žádné písemné doklady," podotkl archeolog. Výsledky detailního průzkumu shromážděných mečů tým sepsal do dvou publikací. Archeolog Jiří Košta, který pracuje v Národním muzeu, uvedl, že analýza souboru umožnila v dosud "netušené" šíři studovat jak technologický vývoj, tak, pomocí písemných pramenů, i způsoby distribuce a organizace výroby a proměnu symboliky mečů. Podle expertů do 10. století opatřoval čepel značkou kovář ještě při výrobě zbraně, od 11. (pokračování...)
Praha/Brno 4. července (ČTK) - Archeologové sestavili rozsáhlý soubor středověkých mečů nalezených na území dnešního Česka. Popsali například významné změny v technice výroby, které nastaly ve druhé polovině osmého a v devátém století a později v 11. století. Objevili i zvláštnosti mečů z území Moravy. Akademie věd ČR (AV) to dnes uvedla v tiskové zprávě. Podle expertů se o vývoji středověkých mečů dosud mnoho neví. Na projektu spolupracují Archeologické ústavy AV v Praze a v Brně a Národní muzeum. Podle archeologů v osmém a devátém století výrazně vzrostlo množství mečů s ocelovými břity, celoocelovými konstrukcemi a tím i mečů s břity vytvrzenými kalením. Také se prodloužily záštity, oddělující čepel od rukojeti. Meče tím získaly vyšší kvalitu a lepší mechanické vlastnosti. Během 11. století pak kováři přestali navařovat břity na středovou část čepele, což byla praxe, která se předtím prováděla zhruba tisíc let. "V té době muselo v Evropě, nebo alespoň v některých jejích regionech, dojít k zásadnějším hospodářským a patrně i společenským změnám, které tuto změnu iniciovaly nebo alespoň umožnily," uvedl Jiří Hošek z pražského Archeologického ústavu. Podle Hoška to lze zřejmě přičíst zavádění kovacích strojů poháněných vodním kolem. "Bohužel, o způsobu výroby mečů ani míře mechanizace kovářských provozů v té době nemáme žádné písemné doklady," podotkl archeolog. Výsledky detailního průzkumu shromážděných mečů tým sepsal do dvou publikací. Archeolog Jiří Košta, který pracuje v Národním muzeu, uvedl, že analýza souboru umožnila v dosud "netušené" šíři studovat jak technologický vývoj, tak, pomocí písemných pramenů, i způsoby distribuce a organizace výroby a proměnu symboliky mečů. Podle expertů do 10. století opatřoval čepel značkou kovář ještě při výrobě zbraně, od 11. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Umělkyně buduje Národní sbírku zlozvyků, přihlašovat je může kdokoliv na webu' je zařazena do kategorií Magazínový servis (mag) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2022070401533|503241. Vydána 04.07.2022 9:49:43. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Umělkyně buduje Národní sbírku zlozvyků, přihlašovat je může kdokoliv na webu' je zařazena do kategorií Magazínový servis (mag) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2022070401533|503241. Vydána 04.07.2022 9:49:43. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
