Venezuelská vláda rozdává karnevalový bonus, ale jen těm s vlasteneckým průkazem

Následuje: NYT: Muzea kvůli ekologii a drahým energiím přehodnocují pravidla vytápění
Londýn 19. února (ČTK/The New York Times) - Od vzniku prvních muzeí v 18. století byla jednou z jejich hlavních rolí ochrana uměleckých děl. V méně vzdálené době mnohá muzea vytvořila týmy, které mají zaručit, že se obrazy starých mistrů nezničí, že sochy ze železa nezreznou a že dřevěné artefakty nezplesniví, píše deník The New York Times (NYT). Mnohá západní muzea ve svých prostorách tak nainstalovala nákladné a složité systémy kontroly vnitřních podmínek, které mají pomoci s ochranou uměleckých děl. Mezi těmito technologiemi, které jsou energeticky náročné, jsou kontrolní zařízení, klimatizace a odvlhčovače vzduchu. Aniž by si to návštěvníci často uvědomovali, tyto stroje běží 24 hodin denně. V současné době, kdy narůstá povědomí o dopadu provozu takových zařízení na životní prostředí, se ale zvyšuje počet institucí, které přehodnocují své zásady ohledně konzervace uměleckých děl. A protože ceny energií po ruské invazi na Ukrajinu vystoupily do závratných výšin, některá největší muzea v Evropě začala jednat. V loňském roce některé známé instituce, jako je například Guggenheimovo muzeum v Bilbau ve Španělsku nebo nizozemské Rijksmuseum v Amsterodamu, rozmělnily standardy a přenastavily svá zařízení, aby v některých výstavních prostorách umožňovala větší výkyvy v teplotě a vlhkosti vzduchu. Tím ušetřily tisíce eur měsíčně. Muzea měla změny několik měsíců ve zkušebním provozu, aby si byla jistá, že tím neohrozí svá umělecká díla. Stará pravidla zůstávají v platnosti v prostorách, kde jsou zapůjčená díla. Smlouvy s ostatními muzei či soukromými sběrateli obsahují ujednání, podle kterých musejí být klimatické podmínky v galeriích pod přísnou kontrolou. Podle Caitlin Southwickové, která založila společnost Ki Culture věnující se udržitelnému muzejnictví, zápůjčky dodržují pravidla stanovená konzervativními restaurátory, kteří se obávají rizika, a pojišťovacími společnostmi. Myšlenka, že umělecká díla musejí být vystavena v prostorách s kontrolovanou teplotou je však poměrně nová, tvrdí Southwicková, která působila jako restaurátorka artefaktů z kamene ve vatikánských muzeích. Mistrovská díla obvykla visela v nevytápěných kostelech a palácích, dodává. Mezi prvními muzei, která ve Spojených státech zavedla technologie na kontrolu vnitřního klimatu, byla umělecká galerie na Yaleově univerzitě, kde v roce 1874 spustili vytápění párou. Kontrola teploty a vlhkosti vzduchu se stala v muzeích běžnou po druhé světové válce, dodává Southwicková. Přispěli k tomu restaurátoři v londýnském Britském muzeu a v Národní galerii, kteří na toto téma vydali vlivné příručky. Některé z těchto myšlenek "byly vytrženy z kontextu a uplatněny všude", uvádí Southwicková s tím, že se mnohdy staly standardy pro muzejní zápůjčky. (pokračování...)