Dlouhý covid působí změny v těle, které činí cvičení vysilujícím, tvrdí studie
Londýn 5. ledna (ČTK) - Řada lidí s dlouhotrvajícími zdravotními komplikacemi v návaznosti na onemocnění covidem-19 se po cvičení cítí unavená a trpí bolestmi. Vědci nyní tvrdí, že zjistili proč tomu tak je. Na vině jsou biologické změny, jako je vážné poškození svalů, mitochondriální problémy a přítomnost mikrotrombů v těle, které takzvaný dlouhý covid provázejí, uvedl list The Guardian.
"Skutečně se potvrzuje, že v těle se při této nemoci děje něco špatného," uvedl autor studie Rob Wüst z amsterodamské univerzity Vrije.
Předpokládá se, že jen v Británii trpí takzvaným dlouhým covidem asi dva miliony lidí a u mnoha z nich dochází ke zhoršení příznaků po dobu několika týdnů po jediném cvičení.
Studie publikovaná v odborném časopise Nature Communications zahrnovala 25 pacientů s dlouhým covidem, kteří uváděli, že po cvičení pociťují malátnost, a 21 lidí, kteří tuto nemoc také prodělali, ale plně se zotavili. Žádný z účastníků nebyl s onemocněním hospitalizován, přičemž všichni byli předtím, než se nakazili, fit, zdraví a byli v produktivním věku.
Každý z účastníků strávil asi deset až 15 minut na rotopedu a týden před i den po mu byly odebrány vzorky krve a biopsie kosterního svalstva. Ačkoli mezi jednotlivými pacienty byly značné rozdíly, v průměru měli lidé s dlouhým covidem menší cvičební kapacitu než zdraví účastníci.
Když vědci analyzovali vzorky tkáně odebrané před cvičením, zjistili, že osoby s dlouhým covidem měly ve svalech větší podíl bílých vláken než zdraví účastníci. Tato vlákna obsahují méně struktur produkujících energii, takzvaných mitochondrií, a méně kapilár. Tým také zjistil známky toho, že mitochondrie u lidí s dlouhým covidem nepracují tak dobře jako u zdravých účastníků.
Tato zjištění částečně vysvětlují, proč mají lidé s dlouhým covidem horší schopnost cvičit, uvedl Wüst.
Porovnání vzorků odebraných před a po jízdě na rotopedu odhalilo, že u osob s dlouhým covidem se po cvičení zhoršila funkce mitochondrií a tito účastníci měli po cvičení mnohem více poškozených tkání a známek toho, že se tělo pokouší o opravy.
"To může vysvětlovat například bolesti svalů, které tito pacienti po cvičení pociťují," řekl Wüst. Tato zjištění podle něj zdůrazňují, že lidé s dlouhým covidem by neměli podstupovat intenzivní cvičení. "Poškozuje to svaly, zhoršuje to metabolismus a může to vysvětlovat, proč cítíte svalovou bolest a únavu až několik týdnů po cvičení," dodal.
Mitochondriální dysfunkce může hrát roli v únavě, kterou někteří lidé s dlouhým covidem pociťují, uvedla Betty Ramanová z Oxfordské univerzity, která se na studii nepodílela, s odkazem na vlastní výzkum. "I když je pravděpodobné, že únava je spojena s těmito metabolickými abnormalitami, mohou hrát roli i další faktory, například přetrvávající zánět," dodala ale.
ban ank - sdílejte článek
Následuje: Na ministerstvo se obrátilo 81 oznamovatelů, dvacet podání bylo důvodných
Praha 5. ledna (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti loni obdrželo 81 externích oznámení podle zákona na ochranu oznamovatelů. Dvacítku z nich vyhodnotilo jako důvodná a předalo je dalším orgánům. Šéf protikorupčního odboru ministerstva Jiří Kapras to dnes uvedl na tiskové konferenci organizace Oživení, která provozuje centrum na podporu oznamovatelů. Podle šéfky organizace Šárky Zvěřina Trunkátové zatím do zákona vstupují politické vlivy a tuto situaci mohou do budoucna změnit rozhodnutí soudů. Podle výzkumu společnosti Behavio, jehož výsledky dnes Oživení představilo, se za poslední tři roky zvýšila skepse lidí k tomu, že by jejich oznámení protiprávní činnosti na pracovišti k něčemu vedlo. Celkem 40 procent respondentů míní, že oznámením by se stejně nic nevyřešilo, dalších 32 by nic nepodniklo kvůli strachu ze ztráty zaměstnání a 15 procent respondentů uvedlo, že "nejsou práskači". Ti, kteří se s nekalostí na pracovišti setkali, probírali situaci nejčastěji s rodinou nebo s dalšími kolegy. Pětina lidí neřešila svá zjištění vůbec, další pětina šla za nadřízeným a jen dvě procenta se obrátila na policii. "Je potřeba počkat, než zákon naběhne, poté se vnímání whistleblowingu může trochu změnit. Jde o poměrně velký přelom," uvedl k výsledkům výzkumu Kapras. Připomněl, že oznamovatel si může vybrat, jestli má důvěru ve vnitřní oznamovací systém svého zaměstnavatele, nebo se při pochybnostech o dostatečné ochraně obrátí na externí systém ministerstva spravedlnosti či na orgány činné v trestním řízení. Ve všech těchto případech mu zákon, který je účinný od loňského srpna, poskytuje nárok na ochranu proti odvetným opatřením ze strany zaměstnavatele. Také Trunkátová míní, že veřejnost zatím se zákonem a garantovanou ochranou nemá dostatečné zkušenosti. Uvedla rovněž, že v Česku převládá velká neochota lidí cokoliv formálně řešit. U oznamovatelů z řad státních úředníků pak do věci vstupují i politické vlivy a to, že politická reprezentace se k zákonu sama staví rezervovaně. (pokračování...)
Praha 5. ledna (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti loni obdrželo 81 externích oznámení podle zákona na ochranu oznamovatelů. Dvacítku z nich vyhodnotilo jako důvodná a předalo je dalším orgánům. Šéf protikorupčního odboru ministerstva Jiří Kapras to dnes uvedl na tiskové konferenci organizace Oživení, která provozuje centrum na podporu oznamovatelů. Podle šéfky organizace Šárky Zvěřina Trunkátové zatím do zákona vstupují politické vlivy a tuto situaci mohou do budoucna změnit rozhodnutí soudů. Podle výzkumu společnosti Behavio, jehož výsledky dnes Oživení představilo, se za poslední tři roky zvýšila skepse lidí k tomu, že by jejich oznámení protiprávní činnosti na pracovišti k něčemu vedlo. Celkem 40 procent respondentů míní, že oznámením by se stejně nic nevyřešilo, dalších 32 by nic nepodniklo kvůli strachu ze ztráty zaměstnání a 15 procent respondentů uvedlo, že "nejsou práskači". Ti, kteří se s nekalostí na pracovišti setkali, probírali situaci nejčastěji s rodinou nebo s dalšími kolegy. Pětina lidí neřešila svá zjištění vůbec, další pětina šla za nadřízeným a jen dvě procenta se obrátila na policii. "Je potřeba počkat, než zákon naběhne, poté se vnímání whistleblowingu může trochu změnit. Jde o poměrně velký přelom," uvedl k výsledkům výzkumu Kapras. Připomněl, že oznamovatel si může vybrat, jestli má důvěru ve vnitřní oznamovací systém svého zaměstnavatele, nebo se při pochybnostech o dostatečné ochraně obrátí na externí systém ministerstva spravedlnosti či na orgány činné v trestním řízení. Ve všech těchto případech mu zákon, který je účinný od loňského srpna, poskytuje nárok na ochranu proti odvetným opatřením ze strany zaměstnavatele. Také Trunkátová míní, že veřejnost zatím se zákonem a garantovanou ochranou nemá dostatečné zkušenosti. Uvedla rovněž, že v Česku převládá velká neochota lidí cokoliv formálně řešit. U oznamovatelů z řad státních úředníků pak do věci vstupují i politické vlivy a to, že politická reprezentace se k zákonu sama staví rezervovaně. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Dlouhý covid působí změny v těle, které činí cvičení vysilujícím, tvrdí studie' je zařazena do kategorií Zdravotnictví (zdr) - Životní styl (spl) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2024010502950|508457. Vydána 05.01.2024 12:20:45. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Dlouhý covid působí změny v těle, které činí cvičení vysilujícím, tvrdí studie' je zařazena do kategorií Zdravotnictví (zdr) - Životní styl (spl) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2024010502950|508457. Vydána 05.01.2024 12:20:45. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.