Na Hradecku letos objevili největší pohřebiště z doby Keltů v kraji od 80. let

Hradec Králové 15. listopadu (ČTK) - Archeologové u Všestar na Hradecku letos objevili devět hrobů z doby laténské, tedy z éry Keltů, datovaných mezi roky 390 až 260 před naším letopočtem. V trase budoucí dálnice D35 mezi Sadovou a dálniční křižovatkou u Hradce Králové je to jeden z nejcennějších nálezů. Od poloviny 80. let minulého století jde na východě Čech o největší počet pohřbů z tohoto období na takto malém území, řekl ČTK archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslav Novák. Průzkum na D35 zahájený před několika měsíci je ve finále. Podílí se na něm více vědeckých institucí. "Pohřební areály doby laténské nejsou ve východních Čechách příliš početné. Díky výstavbě dálnice ovšem došlo k objevu hned dvou nových nekropolí s celkem devíti hroby z tohoto období," řekl ČTK Novák. U Rozběřic, které spadají pod obec Všestary, archeologové našli dva hroby s výbavou typickou pro ženské hroby. Ty navazují na nálezy z dalšího úseku budoucí dálnice u vlastních Všestar. Tam archeologové prozkoumali mužské bojovnické hroby. "Mezi těmito skupinami hrobů je vzdálenost zhruba 550 metrů. Vzhledem k relativně nízkému počtu známých a moderně zkoumaných východočeských laténských pohřebišť představují uvedené hroby neocenitelnou studnici informací pro poznání uvedeného období," řekl ČTK Novák. Vědci odebrali vzorky pro analýzu stabilních izotopů dusíku a uhlíku; chtějí určit stravovací návyky pohřbených jedinců. U Rozběřic se archeologům podařilo objevit "zemědělské" sídliště z doby laténské včetně pozůstatků studny s výdřevou, vzorky z ní pro analýzu poslouží k přesnějšímu datování dřeva. U Rozběřic archeologové identifikovali přes 800 archeologických objektů, zachytili i sídliště z doby římské, tedy z prvního až čtvrtého století našeho letopočtu. "Terénní část výzkumu je téměř u konce, zbývá prozkoumat zbytek ploch v místě mimoúrovňové křižovatky Horní Dohalice – Čistěves. Výzkum bude ukončen ke konci listopadu," řekl ČTK Ladislav Rytíř z Centra terénní archeologie Univerzity Hradec Králové. Archeologicky významným objevem je žárové pohřebiště z mladší až pozdní doby halštatské na budoucí mimoúrovňové křižovatce mezi obcemi Lípa, Horní Dohalice a Čistěves. "Jedná se o první nalezené hroby z tohoto období na Královéhradecku po více než 20 letech," řekl ČTK Rytíř. "Donedávna nebylo známo, jak lidé v tomto období se svými mrtvými nakládali. Příčinou byl pravděpodobně zvyk ukládat pohřby velmi mělko pod zemí, takže většinu z nich později rozvlekla orba. Zde se dochovaly jen díky mocné vrstvě zeminy naplavené do terénní deprese," doplnil Novák. K nejcennějšímu nálezu z trasy budoucí D35 na Hradecku patří objev zřejmě nejdelší pravěké mohyly v Evropě, o kterém archeologové už informovali. Mohyla dlouhá 192 metrů s maximální šířkou 15,1 metru z doby kultury nálevkovitých pohárů datované do čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem byla objevena na rozhraní katastrů obcí Dlouhé Dvory a Lípa. "Její unikátnost spočívá v tom, že se ji podařilo prozkoumat a zachytit celou a dále, že je součástí stejně starého pohřebiště, které čítá dalších 27 hrobů," řekl dnes ČTK Rytíř. Vědci odebrali vzorky z deseti jedinců pohřbených v okolí mohyly, aby zjistili jejich vzájemný chronologický vztah s pohřbenými v mohyle. V mohyle se podařilo objevit nejméně čtyři pohřby. Vědci předpokládají, že představovala základ pohřebiště, které se rozrůstalo a fungovalo několik staletí. Mezi Sadovou a Hradcem Králové vědci zaznamenali nálezy od pravěku až po novověk. Mezi pozoruhodnosti patří paleolitický nástroj z tzv. polykulturního sídliště u obce Sovětice, který byl znovu objeven a částečně opracován v mladším neolitickém období. Tisíce artefaktů nalezených při detektorovém průzkumu má vztah k bitvě u Hradce Králové v roce 1866. ku sd - sdílejte článek