Sněmovna nechá zhotovit nové slavnostní provedení ústavy, má být modernější
Praha 15. února (ČTK) - Sněmovna nechá zhotovit nové slavnostní provedení ústavy, které slouží například při skládání prezidentského slibu. Mělo by získat modernější podobu, jež vzejde ze soutěže. Náklady budou činit do dvou milionů korun, řekli dnes novinářů předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a kancléř Martin Plíšek. Nové slavnostní vyhotovení ústavy by chtěla dolní komora představit v srpnu 2025.
Současné slavnostní provedení ústavy se využívá dvě desetiletí. Text je napsán jedním z nejběžnějších fontů písma, ústava je v hnědých deskách se státním znakem. "Vizuální podoba stávajícího provedení ukazuje, proč to děláme," uvedl Plíšek.
Soutěž chce Sněmovna vypsat v polovině března. Anonymní návrhy bude hodnotit porota, v níž podle kancléře nebudou poslanci ani sněmovní zaměstnanci, ale jen odborníci. Digitální model slavnostního provedení ústavy pak bude k vidění ve vzdělávacím sněmovním prostoru nazvaném Parlamentárium, které je přístupné od loňského září.
Plíšek v této souvislosti informoval, že od poloviny března bude prostor přístupný pro zaregistrované zájemce také v odpoledních hodinách mezi 16:00 a 18:00. Multimediální prezentace o historii, účelu a činnosti Parlamentu je nyní součástí organizovaných prohlídek dolní komory s průvodcem a je určené zejména školním exkurzím.
Na nynější slavnostní provedení ústavy složili slib všichni prezidenti České republiky, tedy Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman a loni v březnu Petr Pavel. Slavnostní zhotovení ústavy se využívá rovněž při akcích k výročí nejvyššího zákona.
Před čtyřmi lety Sněmovna představila restaurované slavnostní provedení československé ústavy přijaté v roce 1920. Dílo vznikalo v letech 1929 až 1932. Poprvé posloužila při prezidentském slibu v roce 1934. Slib na toto provedení ústavy skládali Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš, Emil Hácha a v roce 1946 opět Beneš.
mbc nlm rdo - sdílejte článek
Následuje: Smrt, vyčerpání a strach o život - novináři AFP popsali svou práci v Pásmu Gazy
Gaza 15. února (ČTK) - Novináři agentury AFP v Pásmu Gazy od začátku války 7. října nasazují životy, aby informovali svět o situaci na místě. I zkušení zpravodajové se přitom potýkají s vyčerpáním, psychickými dopady konfliktu a komplikacemi v novinářské práci. Hrůzy, které viděli na vlastní oči, obavy ze smrti a odhodlání válku zdokumentovat žurnalisté popsali v rozhovorech, které agentura začátkem tohoto měsíce publikovala na svém webu. Většina z osmi zpovídaných spolupracovníků AFP za sebou před loňským 7. říjnem měla několik válek a jako obyvatelé Pásma Gazy se v důsledku 17 let trvající blokády potýkali s omezením pohybu. Byli zvyklí, že museli navštěvovat márnice, aby spočítali mrtvé. Jejich životy se však navždy změnily, když při teroristickém útoku Hamásu na Izrael zahynulo 1160 lidí, zejména civilistů. Podle Hamásem ovládaného ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy si izraelská ofenziva od té doby vyžádala životy již více než 28.000 Palestinců. "Kolem šesté ráno jsem byl venku, když jsem uslyšel výbuchy, které jakoby přicházely odevšad," vzpomíná Ádil Zaanún, který působí v Gaze jako novinář AFP již 30 let. "Snažili jsme se zjistit, zda jde o izraelské bombardování nebo o raketovou palbu Hamásu. Obvolal jsem všechny kolegy z AFP, aby se sešli v kanceláři... Cestou jsem obvolal všechny mluvčí Hamásu a Islámského džihádu. Říkali, že o ničem nevědí. Nakonec jeden z nich řekl, že se brigády Kasám (ozbrojené křídlo Hamásu) chystají vydat prohlášení. O něco později se objevilo sdělení jejich šéfa Muhammada Dífa, který oznámil, že začala 'operace Povodeň al-Aksá'," dodal s odkazem na útok Hamásu ze 7. října. Pokud je to možné, spěchají reportéři, fotografové a kameramani AFP na místo každého nového vzdušného úderu. Pokaždé se kromě nebezpečí druhého náletu, který by je mohl zabít, setkávají s bolestí, utrpením a někdy i hněvem přeživších. Hrůzu zohavených těl, často malých dětí, je třeba vidět, popsat, vyfotografovat, natočit. "Pokud funguje internet, vyměňují si novináři informace o místě nejnovějších úderů přes WhatsApp. Když spojení nefunguje, snažíme se sledovat zvuk a jakmile jsme v oblasti, lidé nás navedou," řekl Muhammad Abid, který působí jako fotograf AFP v Pásmu Gazy 24 let. Pohybovat se na místě ale podle něj není snadné a všude se tvoří dopravní zácpy, téměř dva miliony lidí byly vysídleny a většina z nich se nyní ukrývá v Rafáhu na samém jihu Pásma Gazy. "Musíte se proplétat mezi vlnami vysídlenců, mezi stany a stánky postavenými uprostřed silnice. Celé čtvrtě byly srovnány se zemí a zbyly z nich jen trosky," líčí fotograf. "Jeden litr benzínu může stát 45 dolarů (více než 1000 Kč)," řekl Zaanún. "Někdy raději jdeme hodinu pěšky, než abychom jeli autem, protože nevíme, jestli zítra, kdy nás může čekat důležitější cesta, benzín seženeme," dodal. Také Mai Jághíová, která je 16 let reportérkou AFP, se musela vyrovnat s vyčerpáním a pocitem bezmoci. Když někteří čtenáři zpochybňovali údaje ministerstva zdravotnictví o počtu zabitých Gazanů, obcházela nemocnice, aby informace ověřila. Přiměla úředníky, aby jí ukázali počítačový systém, kam zapisují oběti: v jednom sloupci jsou ti, kteří byli zabiti ve válce, ve druhém ti, kteří zemřeli přirozenou smrtí. "Kvůli naší práci vidíme víc hrůz než kdokoli jiný," řekla. "Je naší povinností popsat utrpení lidí. Ale když se do něj ponoříte, uvědomíte si, jak obrovské je i pro nás a jak jsme bezmocní," dodala. Když válka začala, tým AFP doufal, že nebude trvat dlouho a že život půjde navzdory všemu dál, řekl Zaanún. Brzy se ale podle něj naplno projevila nynější hrůza. "Údery ze vzduchu, z moře i ze země zesílily. Nikdy předtím jsme to takhle nezažili. Izraelská armáda zasahovala domy, když jejich obyvatelé byli ještě uvnitř. Počet zabitých a zraněných nepřestával růst," dodal. Práce se novinářům AFP ještě víc zkomplikovala, když izraelská armáda nařídila, aby se všichni obyvatelé severu Pásma Gazy, který byl domovem většiny reportérů, evakuovali na jih. (pokračování...)
Gaza 15. února (ČTK) - Novináři agentury AFP v Pásmu Gazy od začátku války 7. října nasazují životy, aby informovali svět o situaci na místě. I zkušení zpravodajové se přitom potýkají s vyčerpáním, psychickými dopady konfliktu a komplikacemi v novinářské práci. Hrůzy, které viděli na vlastní oči, obavy ze smrti a odhodlání válku zdokumentovat žurnalisté popsali v rozhovorech, které agentura začátkem tohoto měsíce publikovala na svém webu. Většina z osmi zpovídaných spolupracovníků AFP za sebou před loňským 7. říjnem měla několik válek a jako obyvatelé Pásma Gazy se v důsledku 17 let trvající blokády potýkali s omezením pohybu. Byli zvyklí, že museli navštěvovat márnice, aby spočítali mrtvé. Jejich životy se však navždy změnily, když při teroristickém útoku Hamásu na Izrael zahynulo 1160 lidí, zejména civilistů. Podle Hamásem ovládaného ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy si izraelská ofenziva od té doby vyžádala životy již více než 28.000 Palestinců. "Kolem šesté ráno jsem byl venku, když jsem uslyšel výbuchy, které jakoby přicházely odevšad," vzpomíná Ádil Zaanún, který působí v Gaze jako novinář AFP již 30 let. "Snažili jsme se zjistit, zda jde o izraelské bombardování nebo o raketovou palbu Hamásu. Obvolal jsem všechny kolegy z AFP, aby se sešli v kanceláři... Cestou jsem obvolal všechny mluvčí Hamásu a Islámského džihádu. Říkali, že o ničem nevědí. Nakonec jeden z nich řekl, že se brigády Kasám (ozbrojené křídlo Hamásu) chystají vydat prohlášení. O něco později se objevilo sdělení jejich šéfa Muhammada Dífa, který oznámil, že začala 'operace Povodeň al-Aksá'," dodal s odkazem na útok Hamásu ze 7. října. Pokud je to možné, spěchají reportéři, fotografové a kameramani AFP na místo každého nového vzdušného úderu. Pokaždé se kromě nebezpečí druhého náletu, který by je mohl zabít, setkávají s bolestí, utrpením a někdy i hněvem přeživších. Hrůzu zohavených těl, často malých dětí, je třeba vidět, popsat, vyfotografovat, natočit. "Pokud funguje internet, vyměňují si novináři informace o místě nejnovějších úderů přes WhatsApp. Když spojení nefunguje, snažíme se sledovat zvuk a jakmile jsme v oblasti, lidé nás navedou," řekl Muhammad Abid, který působí jako fotograf AFP v Pásmu Gazy 24 let. Pohybovat se na místě ale podle něj není snadné a všude se tvoří dopravní zácpy, téměř dva miliony lidí byly vysídleny a většina z nich se nyní ukrývá v Rafáhu na samém jihu Pásma Gazy. "Musíte se proplétat mezi vlnami vysídlenců, mezi stany a stánky postavenými uprostřed silnice. Celé čtvrtě byly srovnány se zemí a zbyly z nich jen trosky," líčí fotograf. "Jeden litr benzínu může stát 45 dolarů (více než 1000 Kč)," řekl Zaanún. "Někdy raději jdeme hodinu pěšky, než abychom jeli autem, protože nevíme, jestli zítra, kdy nás může čekat důležitější cesta, benzín seženeme," dodal. Také Mai Jághíová, která je 16 let reportérkou AFP, se musela vyrovnat s vyčerpáním a pocitem bezmoci. Když někteří čtenáři zpochybňovali údaje ministerstva zdravotnictví o počtu zabitých Gazanů, obcházela nemocnice, aby informace ověřila. Přiměla úředníky, aby jí ukázali počítačový systém, kam zapisují oběti: v jednom sloupci jsou ti, kteří byli zabiti ve válce, ve druhém ti, kteří zemřeli přirozenou smrtí. "Kvůli naší práci vidíme víc hrůz než kdokoli jiný," řekla. "Je naší povinností popsat utrpení lidí. Ale když se do něj ponoříte, uvědomíte si, jak obrovské je i pro nás a jak jsme bezmocní," dodala. Když válka začala, tým AFP doufal, že nebude trvat dlouho a že život půjde navzdory všemu dál, řekl Zaanún. Brzy se ale podle něj naplno projevila nynější hrůza. "Údery ze vzduchu, z moře i ze země zesílily. Nikdy předtím jsme to takhle nezažili. Izraelská armáda zasahovala domy, když jejich obyvatelé byli ještě uvnitř. Počet zabitých a zraněných nepřestával růst," dodal. Práce se novinářům AFP ještě víc zkomplikovala, když izraelská armáda nařídila, aby se všichni obyvatelé severu Pásma Gazy, který byl domovem většiny reportérů, evakuovali na jih. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Sněmovna nechá zhotovit nové slavnostní provedení ústavy, má být modernější' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Kriminalita a právo (zak) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2024021503121|508937. Vydána 15.02.2024 12:13:12. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Sněmovna nechá zhotovit nové slavnostní provedení ústavy, má být modernější' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Kriminalita a právo (zak) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2024021503121|508937. Vydána 15.02.2024 12:13:12. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
