Nigerijský šachista překonal rekord, na Times Square hrál šachy přes 58 hodin

Následuje: Během krize eura se jednalo ve dne i v noci, vzpomíná vysoce postavený Čech v EU
Brusel 20. dubna (zpravodajka ČTK) - V roce 2004 byl Čech Petr Blížkovský jedním z prvních zástupců deseti nových členských zemí EU, který dosáhl na vysoký post v institucích EU. Stal se tehdy ředitelem v sekretariátu Rady EU. Předtím pracoval na českém ministerstvu zahraničí a zabýval se vyjednáváním vstupu Česka do EU, konkrétně velmi důležitou kapitolou zemědělství. 'Bylo to bezvadné, museli jsme být velmi kreativní, ale myslím, že se nám i v porovnání s ostatními zeměmi podařilo vyjednat si nejlepší podmínky i množství výjimek,' řekl Blížkovský v rozhovoru s ČTK. Nyní je generálním tajemníkem Výboru regionů, organizace zastupující regiony v celé EU, a je tedy nejvýše postaveným českým úředníkem v Bruselu. 'Zemědělství mi bylo blízké, byla to krásná kapitola, spousta stránek. Bylo tam množství témat, peníze, pravidla, péče o zvířata, ale i pesticidy, tedy životní prostředí. Moje výhoda byla, že jsem znal všechny kolegy na ministerstvu zemědělství i v nejrůznějších svazech,' vzpomíná Blížkovský na dobu vyjednávání vstupu Česka do Evropské unie. V letech 1992 až 1998 totiž pracoval na ministerstvu zemědělství a byl osobním tajemníkem tehdejšího ministra a místopředsedy vlády Josefa Luxe. 'Znal jsem ale dobře i lidi z Evropské komise, každý den jsem měl dvě, tři schůzky,' uvedl nyní 61letý Blížkovský. Dodal, že se například setkával se zástupci oddělení, které mělo na starosti obilí, a s nimi řešil, kolik měla Česká republika v referenčním roce hektarů pole s obilím a kolik tedy může být hodnota startovních dotací. I proto bylo potřeba, aby měl správně veškeré statistické údaje dodané z Česka. 'Snažili jsme se, abychom v těch statistikách na nic nezapomněli. Bylo to ale nejen obilí, ale i masné krávy, mléko, cukr a množství dalších věcí. Právě na cukru jsem si dal extra záležet. Museli jsme být i hodně kreativní,' dodal vysoce postavený český úředník. V Evropské komise mu podle něj následně řekli, že Češi byli v zemědělství dokonce nejvíce aktivní ze všech. Při jednáních bylo podle Blížkovského i pár 'třešniček na dortu'. Podařilo se například vyjednat výjimku týkající se české slivovice. 'Ve Vizovicích to dělali tradičně tak, že kromě destilátu ze švestek tam bylo určité malé procento destilátu zemědělského původu. Výrobek má pak specifické vlastnosti. Ministerstvo zemědělství podporovalo, aby náš výrobce obdržel výjimku z EU a mohl pokračovat ve výrobě podle tradiční receptury. Dostali jsme k tomu od ministerstva veškeré technologické dokumenty, které jsme předali Evropské komisi,' popsal Blížkovský. Komise tehdy říkala, že to nejde, že slivovice musí být jen destilát z ovoce. Češi ale trvali na tradiční výrobě a podařilo se jim to prosadit. 'Pak se to dozvěděli například Slováci a Slovinci a ptali se nás: Jak jste to udělali? A když si to chtěli později prosadit, už se jim to nepodařilo,' dodal český úředník v EU. Mezinárodní prostředí v Bruselu se mu zalíbilo. Když Česko vstoupilo do Evropské unie a byly vypsány první konkurzy, přihlásil se na ně a uspěl hned na dvou místech v Radě EU. Mohl se stát ředitelem pro ECOFIN, tedy Radu ministrů financí členských zemí EU, a ředitelem pro oblast zdraví a ochrany spotřebitele. Nakonec si vybral právě ECOFIN a vzhledem k pozdějším krizím eurozóny, to byla práce velmi náročná, ale podle Blížkovského zároveň i zajímavá. 'Nejzajímavější to bylo asi v roce 2008 a v následujících letech, když naplno udeřila finanční krize. Když tehdy padalo euro a předsedou Evropské rady byl Herman Van Rompuy, každý den ráno jsem byl u něj už v 7:30 a zajímalo ho jen jediné číslo a jediná otázka: kolik je spread, tedy rozdíl ceny nově emitovaných desetiletých státních dluhopisů Řecka vůči úrokovým sazbám německých dluhopisů,' popsal Blížkovský. (pokračování...)