ČNB představila plán emisí zlatých a stříbrných mincí do roku 2030

Následuje: Polsko na členství v EU hodně vydělalo, ale chce víc, míní polský analytik
Varšava 31. května (zvláštní zpravodaj ČTK Milan Syruček) -Silná polarizace společnosti, jak je před volbami do Evropského parlamentu patrná v Polsku, Maďarsku, na Slovensku i v Česku, není příznačná jen pro tyto státy visegrádské čtyřky (V4), ale pro celou Evropskou unii. Myslí si to Krzysztof Izdebski z varšavského analytického střediska Nadace Stefana Batoryho. "Nejsme jako V4 zrovna velmi snadní partneři, jak ukázalo osm posledních let za vlád Práva a spravedlnosti (PiS) v Polsku, Maďarsko a také to, co se nyní děje na Slovensku. Ale problém polarizace existuje v celé Evropě. Rostoucí nespokojenost s EU je patrná také na Západě," řekl ČTK expert, spolupracující s portálem Visegrad Insight. Zatímco z tohoto hlediska nepanuje mezi středem a západem kontinentu žádný velký rozdíl, Izdebski poukazuje na jinou věc: polarizace a nespokojenost s EU vyplývají podle něj i z toho, že jednak země V4 ještě stále "dohánějí Západ", současně se však cítí mnohem více sebejistoty než kdykoliv dříve, protože se jim podařilo znovu získat a upevnit svou nezávislost, a to i díky členství v EU a pomoci z unijních fondů. "Někteří však mají pocit, že unie by nám tuto nezávislost a svrchovanost zase mohla odebrat," říká. Za třetí díl skládačky má Izdebski skutečnost, že "po vstupu do EU naše země podstoupily - a to velice úspěšně - velkou modernizaci". Souběžně s rozvojem také vzrostl "apetit na blahobyt", a ten se zdá ve středu Evropy nejspíše větší než na Západě, který si zvykl na vysokou životní úroveň, ale nyní sleduje pokles kvality života. Prameny nespokojenosti tedy mohou být rozdílné. Faktem je, že změny jsou ve Varšavě patrné na první pohled. V kdysi šedivé komunistické metropoli dominantu představoval stalinistický Palác kultury a vědy (PKiN) jako jediná výšková budova, ke které později přibyl hotel Marriott, dokončený v roce 1989, kdy se komunismus zhroutil. V současnosti se v sousedství PKiN tyčí tolik nových mrakodrapů, že tento někdejší sovětský dar na jejich pozadí až zaniká. "Kdybychom se náhle rozhodli spáchat kolektivní politickou a ekonomickou sebevraždu a po vzoru Britů opustili EU, nebylo by peněz z Bruselu na metro ve Varšavě, na tramvaje v Olsztynu či na nové železniční trati. Nejenže by nebyly unijní dotace na traktory, s kterými farmáři přijeli na protesty proti politice EU, ale chyběly by i peníze na 95 procent přímých plateb rolníkům. A na hranici s Německem, Českem, Slovenskem a Litvou by vyrostla celní bariéra chránící unijní trh před 73 procenty vývozu polských potravin. A to jsme dnes v unii největšími výrobci drůbeže, jablek či hub. Trhy mimo EU by tyto přebytky nevstřebaly, čili důsledkem odchodu z EU by bylo zhroucení potravinářského průmyslu a tragédie venkova," okomentoval list Rzeczpospolita nedávný průzkum, podle kterého si polovina voličů opozice myslí, že mimo unii by Polsku bylo líp. (pokračování...)