BBC: Sedavý způsob života má dopad na zdraví, návyky ale lze změnit
Londýn 28. července (ČTK/BBC) - V kanceláři, doma, v autě nebo veřejné dopravě - většina lidí je zvyklá každý den sedět. Převážně sedavý způsob života ale může například kvůli hrozícím cévním poruchám zvýšit riziko závažných zdravotních potíží, jako jsou kardiovaskulární onemocnění nebo cukrovka. Píše o tom server BBC.
Epidemiolog Jeremy Morris v roce 1953 zjistil, že londýnští řidiči autobusu mohou trpět srdečními onemocněními včetně infarktu až dvakrát častěji než autobusoví průvodčí. Demograficky (co se týče věku, pohlaví a příjmu) byly ale tyto dvě skupiny stejné. Kladl si proto otázku, proč se jejich zdraví o tolik liší.
Morris zjistil, že zatímco průvodčí prodávající cestujícím jízdenky museli být skoro stále na nohou a pravidelně zdolávali schody ikonických londýnských dvoupatrových autobusů, řidiči v práci dlouho seděli. Morrisova přelomová studie položila základy výzkumu souvislostí mezi fyzickou aktivitou a zdravím cév.
Průvodčí v londýnských autobusech jsou nyní už minulostí. Morrisovy poznatky jsou ale aktuálnější než kdy dřív. Lidé od pandemie covidu-19 mnohem častěji pracují z domova, což pravděpodobně navýší čas, který lidstvo kolektivně tráví vsedě. Doma nehrozí výpravy k pítku nebo přebíhání mezi zasedacími místnostmi na různé mítinky, a lidé tak snadno stráví hodiny sezením za stolem, aniž by vstali.
Dlouhodobé sezení je součástí sedavého životního stylu, charakterizovaného sníženým výdejem energie v pozici vsedě nebo ležmo. Typický sedavý život zahrnuje sezení u televize, hraní her, řízení nebo sedavé zaměstnání a je spojován s vyšším rizikem kardiovaskulárního onemocnění, cukrovky a předčasného úmrtí. Doba, kterou strávíme vsedě, je rizikovým faktorem pro řadu zdravotních potíží.
Vědci se od roku 2010 snaží upozornit na to, že sedavý životní styl se liší od nedostatku fyzické aktivity. Lidé mohou mít denně dostatek pohybu a přesto příliš dlouho sedět. Rizika jsou ale vyšší u těch, kteří mají sedavý život a zároveň nemají dostatek pohybu.
'Sezení je charakterizováno snížením svalové aktivity. Když sedím na židli, veškerou zodpovědnost za mě přebírá ta židle,' uvedl fyziolog David Dunstan z Deakinovy univerzity v australském Melbourne.
Kombinace snížené svalové aktivity, nižšího metabolického výdeje a gravitační síly snižuje periferní prokrvení svalů na nohou, což může vést k hromadění krve v lýtkách. Při sezení jsou navíc nohy obvykle pokrčené, což může snížit průtok krve.
'Myslím si, že vedeme stále více sedavý způsob života, protože to společnost prosazuje,' uvedl sociální psycholog Benjamin Gardner z univerzity v anglickém Surrey. 'Nejde o to, že by nás k tomu někdo záměrně nutil. Je to tím, že se vše zefektivňuje, nemusíme se tolik hýbat,' dodal.
V roce 2018 Gardner a jeho kolegové zjistili, že snaha prosadit stání na schůzkách přináší jedinečné sociální překážky. 'Povzbuzovali jsme lidi, aby si to (stání) vyzkoušeli na třech různých schůzkách, a po každé z nich jsme s nimi udělali rozhovor, abychom zjistili, jak se jim daří. Zjištění byla fascinující - na formálním mítinku měli pocit, že stát je nevhodné,' uvedl odborník.
Mezi další opatření patří polohovatelný stůl, židle pro sezení i stání, pracovní místa s běžeckým pásem nebo různé šoupání, třepetání a pohupování nohou, které zvyšuje průtok krve. Prospěšné je i občas vstát a trochu se projít nebo vyjít do schodů.
Sedavé zaměstnání se mnohým může zdát jako nevyhnutelný důsledek moderního života a práce. Ale i malé změny - ať už jde o to protáhnout se, zavrtět se v židli nebo vstát, aby si člověk uvařil čaj - mohou pomoci zbavit se sedavých návyků.
nim jrm - sdílejte článek
Následuje: Studie: Firmy ztratily schopnost přicházet se skutečnými inovacemi
Praha 28. července (ČTK) - Firmy po celém světě ztratily svoji schopnost přicházet se skutečnými inovacemi, které podporují jejich růst. Přestože se počet firemních inovací zvyšuje, jde často o takzvané zombie inovace. Ty vznikají jen kvůli tomu, aby byl splněný plán, ale nepřináší firmám žádné výrazné benefity. Vyplývá to z výsledků 18. ročníku studie o nejvíce inovativních firmách světa, kterou vydala poradenská společnost Boston Consulting Group (BCG). Důvodem tohoto stavu je podle studie především to, že firmy se od roku 2020 musely soustředit na řešení mnoha akutních problémů a zapomněly přitom na definování své dlouhodobé obchodní strategie a dlouhodobých cílů. Nevědí tak, kterým směrem se mají v inovacích vydat, a proto se soustředí především na krátkodobé projekty s omezeným dopadem na jejich budoucí výkonnost. Studie každoročně zjišťuje, kolik procent firem řadí inovace mezi své tři hlavní priority a od roku 2022 pomocí speciální metodiky také to, jak jsou firmy na inovace připravené. Letos inovace řadí mezi hlavní priority 83 procent firem, což je nejvíce v historii zkoumání. Pouhá tři procenta firem jsou ale připravená tyto inovace efektivně proměnit v hmatatelný užitek, vyplývá ze studie. Ještě v roce 2022 přitom šlo o pětinu firem. "Aby společnosti mohly přicházet s novými nápady, které naruší zaběhnuté pořádky nebo náš pohled na určitou část trhu, potřebují nejprve jasnou vizi a obchodní strategii. (pokračování...)
Praha 28. července (ČTK) - Firmy po celém světě ztratily svoji schopnost přicházet se skutečnými inovacemi, které podporují jejich růst. Přestože se počet firemních inovací zvyšuje, jde často o takzvané zombie inovace. Ty vznikají jen kvůli tomu, aby byl splněný plán, ale nepřináší firmám žádné výrazné benefity. Vyplývá to z výsledků 18. ročníku studie o nejvíce inovativních firmách světa, kterou vydala poradenská společnost Boston Consulting Group (BCG). Důvodem tohoto stavu je podle studie především to, že firmy se od roku 2020 musely soustředit na řešení mnoha akutních problémů a zapomněly přitom na definování své dlouhodobé obchodní strategie a dlouhodobých cílů. Nevědí tak, kterým směrem se mají v inovacích vydat, a proto se soustředí především na krátkodobé projekty s omezeným dopadem na jejich budoucí výkonnost. Studie každoročně zjišťuje, kolik procent firem řadí inovace mezi své tři hlavní priority a od roku 2022 pomocí speciální metodiky také to, jak jsou firmy na inovace připravené. Letos inovace řadí mezi hlavní priority 83 procent firem, což je nejvíce v historii zkoumání. Pouhá tři procenta firem jsou ale připravená tyto inovace efektivně proměnit v hmatatelný užitek, vyplývá ze studie. Ještě v roce 2022 přitom šlo o pětinu firem. "Aby společnosti mohly přicházet s novými nápady, které naruší zaběhnuté pořádky nebo náš pohled na určitou část trhu, potřebují nejprve jasnou vizi a obchodní strategii. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'BBC: Sedavý způsob života má dopad na zdraví, návyky ale lze změnit' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Zdravotnictví (zdr) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2024072407416|510896. Vydána 28.07.2024 9:09:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'BBC: Sedavý způsob života má dopad na zdraví, návyky ale lze změnit' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Zdravotnictví (zdr) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2024072407416|510896. Vydána 28.07.2024 9:09:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.