První československé hodinky slaví 70 let výstavou v Národním technickém muzeu
Praha, 5. listopadu (ČTK) – Národní technické muzeum v Praze novou výstavou slaví 70 let od vzniku prvního prototypu československých náramkových hodinek Spartak a jejich zavedení do sériové výroby v Novém Městě nad Metují pod značkou Prim. Kurátoři výstavy označují tento milník za triumf českého průmyslu, protože výroba mechanických hodinek je technologicky náročná a Československo ji zvládlo v rekordním čase. Výstava s názvem Velký třesk! Zrození prvních československých náramkových hodinek se koná v malé galerii expozice Architektury, stavitelství a designu od 6. listopadu do 30. března 2025.
"Myšlenka věnovat pozornost vzniku prvních československých hodinek se zrodila před zhruba dvěma lety, protože jsme věděli, že se blíží významné výročí. První prototypy, schválené pro sériovou výrobu 26. listopadu 1954, představují ideální příležitost k jeho připomenutí," řekl ČTK David Hamr, autor výstavy a kurátor muzea.
Hamr dodal, že v muzeu nechtěli hodinky prezentovat pouze jako designový, esteticky hodnotný retro produkt bez zohlednění průmyslově-technologické dimenze. "Za krásným produktem stojí obrovské úsilí a velmi specifická, náročná technologie, kterou si Češi a Slováci, navzdory nulovým zkušenostem, velice rychle osvojili, a proto chceme tento triumf připomínat," uvedl.
Na výstavě jsou vystaveny hodinky, včetně řady ikonických modelů. Mezi nimi je i nejcennější prototyp hodinek Spartak, zapůjčený Technickým muzeem v Brně. Expozice dále nabízí různé přístroje, přípravky a dosud neprezentovanou technickou dokumentaci zapůjčenou firmou Elton hodinářská, která je pokračovatelem výroby hodinek Prim.
Československo bylo osmou zemí na světě, která zvládla průmyslovou výrobu mechanických hodinek - před ním to dokázaly Spojené státy, Sovětský svaz, Francie, Velká Británie, Japonsko, Švýcarsko a Německá spolková republika.
Mechanický strojek, tzv. kalibr náramkových hodinek, nepřesahuje průměrem tři centimetry a klade vysoké nároky na miniaturizaci komponentů a přesnost výroby. Výroba náramkových hodinek patří dodnes k náročným výzvám přesného strojírenství, uvedlo muzeum v tiskové zprávě.
puz snm - sdílejte článek
Následuje: DPA: Berlínská zeď jako suvenýr - obchod s kamennými úlomky trvá
Berlín 5. listopadu (ČTK/DPA) - Když před 35 lety padla berlínská zeď, nenechali na sebe první sběratelé trofejí dlouho čekat. "Začalo to ještě tentýž večer," řekla Cornelia Thieleová z Nadace berlínské zdi podle agentury DPA. "Máme fotografie zdi před Braniborskou bránou z noci 9. listopadu, kdy lidé začali kladivy a dláty zeď osekávat a vylamovat kousky, které si odnášeli s sebou," dodala Thieleová. To, co bylo tehdy pro mnohé impulzem v historické chvíli, se pro jiné brzy stalo obchodem. Dodnes si mohou turisté koupit malé a větší úlomky zdi za několik málo eur. Jednotlivé kousky kdysi smrtící hranice jsou skutečným exportním šlágrem. Od začátku letošního roku provozují obchod s berlínskou zdí také bratři Sebastian a Julian Sachaovi. Oba Západoberlíňané v lednu převzali od Volkera Pawlowského, který na to měl brzy po převratu nos, myšlenku, že díky zdi se dají vydělat peníze. Ještě v roce 2010 časopis Der Spiegel označoval Pawlowského jako "svého druhu monopolistu zdi", ale tento muž mezitím podnikání opustil. Bratři Sachaovi dodávají prostřednictvím svého velkoobchodu Berlin Souvenirs podle vlastních údajů zhruba 40 procent úlomků zdi do berlínských obchodů se suvenýry. Je to docela prašné podnikání, protože kouskování zdi a výroba suvenýrů je opravdová ruční práce. Ke slovu přicházejí nůžky na plech a cirkulárky i kladiva a dláta. Desky z plexiskla jsou zahřívány, tvarovány a ohýbány. Ještě před rozkouskováním zdi je na ni nanesena nová barva, protože ta stará mezitím oprýskává a malý suvenýr má přece být barevný. Sachaovi podle vlastních údajů prodají každý den krabici od banánů s kamínky ze zdi. A to nejen do berlínských obchodů se suvenýry, ale prostřednictvím svého internetového obchodu do celého světa. Hovoří o objednávkách z Madagaskaru, Brazílie a Austrálie. Většina zahraničních objednávek ale přichází z Číny a USA. Zásoby mají prý ještě na zhruba deset let, pokud obchod takto poběží dál. V současnosti lehce klesá. Jenom na dvoře v berlínské části Reinickendorf se kupí ještě několik dílů zdi. Oficiální název dílů ochranné hraniční zdi 75 je UL12.41. Jeden kus váží 2,6 tuny, je vysoký 3,20 metru, široký 1,20 metru a u paty hluboký 2,1 metru. Thieleová, která je kurátorkou sbírky a archivu Nadace berlínské zdi, si vzpomíná na historický moment. (pokračování...)
Berlín 5. listopadu (ČTK/DPA) - Když před 35 lety padla berlínská zeď, nenechali na sebe první sběratelé trofejí dlouho čekat. "Začalo to ještě tentýž večer," řekla Cornelia Thieleová z Nadace berlínské zdi podle agentury DPA. "Máme fotografie zdi před Braniborskou bránou z noci 9. listopadu, kdy lidé začali kladivy a dláty zeď osekávat a vylamovat kousky, které si odnášeli s sebou," dodala Thieleová. To, co bylo tehdy pro mnohé impulzem v historické chvíli, se pro jiné brzy stalo obchodem. Dodnes si mohou turisté koupit malé a větší úlomky zdi za několik málo eur. Jednotlivé kousky kdysi smrtící hranice jsou skutečným exportním šlágrem. Od začátku letošního roku provozují obchod s berlínskou zdí také bratři Sebastian a Julian Sachaovi. Oba Západoberlíňané v lednu převzali od Volkera Pawlowského, který na to měl brzy po převratu nos, myšlenku, že díky zdi se dají vydělat peníze. Ještě v roce 2010 časopis Der Spiegel označoval Pawlowského jako "svého druhu monopolistu zdi", ale tento muž mezitím podnikání opustil. Bratři Sachaovi dodávají prostřednictvím svého velkoobchodu Berlin Souvenirs podle vlastních údajů zhruba 40 procent úlomků zdi do berlínských obchodů se suvenýry. Je to docela prašné podnikání, protože kouskování zdi a výroba suvenýrů je opravdová ruční práce. Ke slovu přicházejí nůžky na plech a cirkulárky i kladiva a dláta. Desky z plexiskla jsou zahřívány, tvarovány a ohýbány. Ještě před rozkouskováním zdi je na ni nanesena nová barva, protože ta stará mezitím oprýskává a malý suvenýr má přece být barevný. Sachaovi podle vlastních údajů prodají každý den krabici od banánů s kamínky ze zdi. A to nejen do berlínských obchodů se suvenýry, ale prostřednictvím svého internetového obchodu do celého světa. Hovoří o objednávkách z Madagaskaru, Brazílie a Austrálie. Většina zahraničních objednávek ale přichází z Číny a USA. Zásoby mají prý ještě na zhruba deset let, pokud obchod takto poběží dál. V současnosti lehce klesá. Jenom na dvoře v berlínské části Reinickendorf se kupí ještě několik dílů zdi. Oficiální název dílů ochranné hraniční zdi 75 je UL12.41. Jeden kus váží 2,6 tuny, je vysoký 3,20 metru, široký 1,20 metru a u paty hluboký 2,1 metru. Thieleová, která je kurátorkou sbírky a archivu Nadace berlínské zdi, si vzpomíná na historický moment. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'První československé hodinky slaví 70 let výstavou v Národním technickém muzeu' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Životní styl (spl) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2024110503446|512026. Vydána 05.11.2024 11:34:13. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'První československé hodinky slaví 70 let výstavou v Národním technickém muzeu' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Životní styl (spl) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2024110503446|512026. Vydána 05.11.2024 11:34:13. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
