Město Blatnička
MĚSTA
NAJÍT
Město Blansko
Přehled zpráv z lokality "Blansko". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Blansko ve zprávách
Výrobci potravin z hmyzu bodují v soutěži Firma roku
Blansko 16. září 2021 (PROTEXT) - Výrobci potravin z hmyzu bodují. Firma WormUP vyhrála krajské kolo soutěže Firma roku i soutěž Potravina a potravinář roku v kategorii Maso a masné výrobky. Výrobci potravin z hmyzu slaví hned dva velké úspěchy. Firma WormUP, která vyrábí Křupavé červíky, slané pochoutky z hmyzu, včera získala v krajském kole první místo v prestižní soutěži Firma roku. Za Královéhradecký kraj tak postupuje do celostátního finále, jež proběhne na začátku prosince 2021. Firma WormUP zabodovala i v soutěži Potravina a potravinář roku, kde získala první místo v kategorii Maso a masné výrobky. Tyto úspěchy potvrzují rostoucí trend v zájmu o výrobky z hmyzu. Příznivě to podporuje i vývoj legislativy v rámci Evropské unie. Potraviny z hmyzu zaznamenávají stále větší oblibu jak u spotřebitelů, tak i v odborných kruzích. Firma WormUP vyrábějící slané pochoutky z hmyzu se těší čerstvým úspěchům hned ve dvou prestižních soutěžích. Včera byly v Hradci Králové vyhlášeny výsledky krajského kola soutěže Firma roku, kde odborná porota vybírala s deseti firem a deseti živnostníků z Královéhradeckého kraje. V kategorii Firma roku vyhrála společnost WormUP a postupuje do celostátního kola. Společnost vyhrála i soutěž Potravina a potravinář roku Královéhradeckého kraje v kategorii Maso a masné výrobky. V této soutěži rozhodovali o vítězi spotřebitelé. Celkový rostoucí trend v zájmu o výrobky z hmyzu podporuje i Evropská unie, která nedávno uznala larvy potemníka moučného jako bezpečnou potravinu a hmyzím výrobkům tak otevřela evropský trh. "Úspěch v těchto soutěžích je významným zlomem pro hmyzí potravinářství, pro nějž je popularizace prostřednictvím médií velmi prospěšná. Čím víc se bude o hmyzu mluvit, tím víc poroste zájem o něj, začne se zlevňovat a tím se bude dostávat mezi širší populaci, nakonec stane se běžnou součástí všedních potravin," prezentuje svojí vizi Libor Sloupenský, zakladatel společnosti WormUP. Na českém trhu prodává firma WormUP svoje produkty z larev potemníka moučného již od roku 2019. Zajímavé je, že tento unikátní český startup má v Evropě jen velmi malou konkurenci. Larvy potemníka moučného nakupuje firma WormUP z certifikované hmyzí farmy na Moravě. Larvy se chovají ve velmi čistém prostředí. Krmí se extrudovaným obilným šrotem a drcenou zeleninou. Po vykrmení projdou několikadenní očistnou hladovkou. Pak se krátce povaří v horké vodě, usuší a následně dochutí. Jedlý hmyz v podobě Křupavých červíků představuje dokonalý zdroj živočišných bílkovin. Podle nových laboratorních testů jich má v sobě téměř 60 % obsahu. Bonusem navíc je až 20 % nenasycených mastných kyselin, spousta vápníku, železa a zinku. Obsahem výživných látek hmyz dokonce překoná kuřecí, vepřové i hovězí maso. V hmyzu nenajdeme žádnou chemii ani antibiotika. Navíc se při jeho chovu spotřebuje výrazně méně vody, krmiva i prostoru. Z těchto důvodů se jedlý hmyz právem nazývá potravinou budoucnosti a může podpořit přechod EU na udržitelnější potravinový systém. Kontakt: Eva Sloupenská eva (zavináč) wormup.com wormup.com ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese protext.cz.
Nacisté chtěli továrny v pěti jeskyních v Moravském krasu, nevratně je poškodili
Blansko 19. února (ČTK) - Nacisté si v závěru druhé světové války vybrali pětici jeskyní v Moravském krasu, kde chtěli vybudovat své továrny. Jejich umístění v podzemních prostorách mělo chránit válečnou výrobu před spojeneckými nálety. Vědci našli v Kateřinské jeskyni ozdoby z ulity plže staré až 12.000 let
Blansko 16. října (ČTK) - Archeologové našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu tři ozdoby z ulity plže staré až 12.000 let. Zapadají podle nich do období pozdního paleolitu až středního neolitu. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí Správy jeskyní ČR Pavel Gejdoš. Vědci datovali další pravěké kresby z Kateřinské jeskyně staré 5200 až 6500 let
Blansko 18. března (ČTK) - Vědci z laboratoře pro radiouhlíkové datování Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR datovali další tři pravěké kresby z Kateřinské jeskyně v Moravském krasu, jsou staré 5200 až 6500 let. Archeologové našli v Kateřinské jeskyni pozůstatky pravěkého osídlení
Blansko 25. července (ČTK) - Archeologové našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu pozůstatky lidské činnosti po pravěkém osídlení. V Bezejmenné chodbě nalezli nástroje, tzv. štípanou industrii z rohovce, a také úlomky z břidlice s plastickou rytinou postav, což označují za unikát. Archeologové našli v Kateřinské jeskyni pozůstatky středověké padělatelské dílny
Blansko 15. srpna (ČTK) - Archeologové našli při průzkumu v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu na Blanensku kosti zvířat ze čtvrtohor, pravěké i středověké střepy a také pozůstatky penězokazecké dílny z 15.
Blansko 19. února (ČTK) - Nacisté si v závěru druhé světové války vybrali pětici jeskyní v Moravském krasu, kde chtěli vybudovat své továrny. Jejich umístění v podzemních prostorách mělo chránit válečnou výrobu před spojeneckými nálety. Vědci našli v Kateřinské jeskyni ozdoby z ulity plže staré až 12.000 let
Blansko 16. října (ČTK) - Archeologové našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu tři ozdoby z ulity plže staré až 12.000 let. Zapadají podle nich do období pozdního paleolitu až středního neolitu. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí Správy jeskyní ČR Pavel Gejdoš. Vědci datovali další pravěké kresby z Kateřinské jeskyně staré 5200 až 6500 let
Blansko 18. března (ČTK) - Vědci z laboratoře pro radiouhlíkové datování Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR datovali další tři pravěké kresby z Kateřinské jeskyně v Moravském krasu, jsou staré 5200 až 6500 let. Archeologové našli v Kateřinské jeskyni pozůstatky pravěkého osídlení
Blansko 25. července (ČTK) - Archeologové našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu pozůstatky lidské činnosti po pravěkém osídlení. V Bezejmenné chodbě nalezli nástroje, tzv. štípanou industrii z rohovce, a také úlomky z břidlice s plastickou rytinou postav, což označují za unikát. Archeologové našli v Kateřinské jeskyni pozůstatky středověké padělatelské dílny
Blansko 15. srpna (ČTK) - Archeologové našli při průzkumu v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu na Blanensku kosti zvířat ze čtvrtohor, pravěké i středověké střepy a také pozůstatky penězokazecké dílny z 15.
Blansko
Blansko (německy Blanz) je město v Jihomoravském kraji.
Blansko zaujímá rozlohu 18,29 km² a žije zde přibližně 20 tisíc obyvatel.
Roku 1277 založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku na levém břehu řeky novou osadu, která se jako tzv. Nové Blansko stala jádrem pozdějšího města. V držení obou vesnic se vystřídala řada lenních majitelů, z nichž k nejznámějším patřil rod pánů z Kunštátu a Černohorských z Boskovic. Od roku 1526 měl blanenské panství rod pánů z Doubravky a Hradiště, za nichž byl zanedbaný statek zveleben a opraven a osady Staré a Nové Blansko sloučeny v jeden celek. Jan Dubravius odkoupil od Jaroslava Černohorského z Boskovic blanenský manský dvůr, který spojil s ostatním zbožím. Roku 1580 povýšil Matyáš Žalkovský ze Žalkovic Blansko na městečko. V letech 1631–1694 držel Blansko rod pánů z Rožmitálu. Slezský rod hrabat Gellhornů zde v roce 1698 založil první železárny. K rozvoji Blanska došlo v 19. století právě v souvislosti s rozmachem zdejších železáren a strojíren, které zbudoval Hugo František Salm. K dalšímu rozmachu města přispěla železniční trať Brno – Česká Třebová, která byla slavnostně otevřena 1. ledna 1849. V tomto období, kdy došlo ke zrušení roboty a šlechtických panství, se stalo Blansko centrem jednoho ze tří soudních okresů, které spadaly pod hejtmanství v Boskovicích.
Císař František Josef I. roku 1905 povýšil Blansko z městyse na město. Ve stejném roce byl sepsán pamětní list, ve kterém jsou popsány poměry v Blansku, stav průmyslu, školství, spolků apod. Největší továrnou byly Salmovy železářské závody, které vyráběly široký sortiment nejen železářské produkce. Dalším závodem byla továrna a slévárna firmy Ježek nebo továrna firmy Carl Mayers Söhne. Dalšími menšími firmami byly továrna hospodářských strojů Františka Šaumana, továrna hospodářských strojů Družstvo železářů, strojírna bratří Nejezchlebů, cihelna Martina Kaly a aj. Roku 1911 založil v Blansku inženýr Erich Roučka továrnu na výrobu elektrických měřících přístrojů a regulačních soustav, kterou o 23 let později prodal Robertu Sochorovi. V roce 1945 byla továrna znárodněna a dostala název Metra Blansko. Spolu s ČKD Blansko a Adastem Blansko tvořila až do roku 1989 jádro blanenského průmyslu. V roce 1949 se stalo Blansko okresním městem. Dodnes si zachovalo průmyslový charakter, i když jeho význam pro zaměstnanost v okrese značně poklesl.
Blansko leží na železniční trati Brno-Česká Třebová a vzhledem k tomu, že je východiskem turistických cest do oblasti Moravského krasu je nazýváno bránou Moravského krasu. Toto slovní spojení si Blansko nechalo v roce 2009 zaregistrovat jako ochrannou známku. Východně od města se nachází zřícenina hradu Blansek. Jižně od Blanska leží zřícenina Čertova hrádku a Nový hrad. V Blanenském zámku se zámeckým parkem je dnes umístěno Muzeum Blansko s několika stálými expozicemi: historie železářství, blanenská umělecká litina 19. a 20. století, Moravský kras, historické interiéry. V zámku pobýval lékař a archeolog Jindřich Wankel. Barokní kostel sv. Martina z let 1672–1691 se nachází na místě původního románského (později gotického) kostela, založeného v 1. polovině 12. století olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem. Starobylý zvon ve věži kostela je jedním z nejstarších na Moravě. Kostel je významným zastavením na evropské stezce sv. Martina "Via Sancti Martini", což dokládá informační tabule na zdi farní zahrady a také symbolická bronzová šlépěj sv. Martina umístěná v lodi kostela. Klamova huť z roku 1855 je poslední zachovaná huť železáren z 19. století, dříve to bylo muzeum umělecké litiny a nyní se zde opět nachází výrobní prostory. Nejvýznamnější centrum Moravského krasu je hotel Skalní mlýn. V Blansku se nachází také dřevěný kostel svaté Paraskivy ze 17. století původem z Podkarpatské Rusi,který byl do Blanska převezen v roce 1936.
Blansko zaujímá rozlohu 18,29 km² a žije zde přibližně 20 tisíc obyvatel.
Roku 1277 založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku na levém břehu řeky novou osadu, která se jako tzv. Nové Blansko stala jádrem pozdějšího města. V držení obou vesnic se vystřídala řada lenních majitelů, z nichž k nejznámějším patřil rod pánů z Kunštátu a Černohorských z Boskovic. Od roku 1526 měl blanenské panství rod pánů z Doubravky a Hradiště, za nichž byl zanedbaný statek zveleben a opraven a osady Staré a Nové Blansko sloučeny v jeden celek. Jan Dubravius odkoupil od Jaroslava Černohorského z Boskovic blanenský manský dvůr, který spojil s ostatním zbožím. Roku 1580 povýšil Matyáš Žalkovský ze Žalkovic Blansko na městečko. V letech 1631–1694 držel Blansko rod pánů z Rožmitálu. Slezský rod hrabat Gellhornů zde v roce 1698 založil první železárny. K rozvoji Blanska došlo v 19. století právě v souvislosti s rozmachem zdejších železáren a strojíren, které zbudoval Hugo František Salm. K dalšímu rozmachu města přispěla železniční trať Brno – Česká Třebová, která byla slavnostně otevřena 1. ledna 1849. V tomto období, kdy došlo ke zrušení roboty a šlechtických panství, se stalo Blansko centrem jednoho ze tří soudních okresů, které spadaly pod hejtmanství v Boskovicích.
Císař František Josef I. roku 1905 povýšil Blansko z městyse na město. Ve stejném roce byl sepsán pamětní list, ve kterém jsou popsány poměry v Blansku, stav průmyslu, školství, spolků apod. Největší továrnou byly Salmovy železářské závody, které vyráběly široký sortiment nejen železářské produkce. Dalším závodem byla továrna a slévárna firmy Ježek nebo továrna firmy Carl Mayers Söhne. Dalšími menšími firmami byly továrna hospodářských strojů Františka Šaumana, továrna hospodářských strojů Družstvo železářů, strojírna bratří Nejezchlebů, cihelna Martina Kaly a aj. Roku 1911 založil v Blansku inženýr Erich Roučka továrnu na výrobu elektrických měřících přístrojů a regulačních soustav, kterou o 23 let později prodal Robertu Sochorovi. V roce 1945 byla továrna znárodněna a dostala název Metra Blansko. Spolu s ČKD Blansko a Adastem Blansko tvořila až do roku 1989 jádro blanenského průmyslu. V roce 1949 se stalo Blansko okresním městem. Dodnes si zachovalo průmyslový charakter, i když jeho význam pro zaměstnanost v okrese značně poklesl.
Blansko leží na železniční trati Brno-Česká Třebová a vzhledem k tomu, že je východiskem turistických cest do oblasti Moravského krasu je nazýváno bránou Moravského krasu. Toto slovní spojení si Blansko nechalo v roce 2009 zaregistrovat jako ochrannou známku. Východně od města se nachází zřícenina hradu Blansek. Jižně od Blanska leží zřícenina Čertova hrádku a Nový hrad. V Blanenském zámku se zámeckým parkem je dnes umístěno Muzeum Blansko s několika stálými expozicemi: historie železářství, blanenská umělecká litina 19. a 20. století, Moravský kras, historické interiéry. V zámku pobýval lékař a archeolog Jindřich Wankel. Barokní kostel sv. Martina z let 1672–1691 se nachází na místě původního románského (později gotického) kostela, založeného v 1. polovině 12. století olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem. Starobylý zvon ve věži kostela je jedním z nejstarších na Moravě. Kostel je významným zastavením na evropské stezce sv. Martina "Via Sancti Martini", což dokládá informační tabule na zdi farní zahrady a také symbolická bronzová šlépěj sv. Martina umístěná v lodi kostela. Klamova huť z roku 1855 je poslední zachovaná huť železáren z 19. století, dříve to bylo muzeum umělecké litiny a nyní se zde opět nachází výrobní prostory. Nejvýznamnější centrum Moravského krasu je hotel Skalní mlýn. V Blansku se nachází také dřevěný kostel svaté Paraskivy ze 17. století původem z Podkarpatské Rusi,který byl do Blanska převezen v roce 1936.