Blatnička
MĚSTA
NAJÍT
Blansko
Přehled zpráv z lokality "Blansko". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Vědci datovali další pravěké kresby z Kateřinské jeskyně staré 5200 až 6500 let
Blansko 18. března (ČTK) - Vědci z laboratoře pro radiouhlíkové datování Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR datovali další tři pravěké kresby z Kateřinské jeskyně v Moravském krasu, jsou staré 5200 až 6500 let. Archeologové našli v Kateřinské jeskyni pozůstatky pravěkého osídlení
Blansko 25. července (ČTK) - Archeologové našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu pozůstatky lidské činnosti po pravěkém osídlení. V Bezejmenné chodbě nalezli nástroje, tzv. štípanou industrii z rohovce, a také úlomky z břidlice s plastickou rytinou postav, což označují za unikát. Archeologové našli v Kateřinské jeskyni pozůstatky středověké padělatelské dílny
Blansko 15. srpna (ČTK) - Archeologové našli při průzkumu v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu na Blanensku kosti zvířat ze čtvrtohor, pravěké i středověké střepy a také pozůstatky penězokazecké dílny z 15.
Blansko 18. března (ČTK) - Vědci z laboratoře pro radiouhlíkové datování Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR datovali další tři pravěké kresby z Kateřinské jeskyně v Moravském krasu, jsou staré 5200 až 6500 let. Archeologové našli v Kateřinské jeskyni pozůstatky pravěkého osídlení
Blansko 25. července (ČTK) - Archeologové našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu pozůstatky lidské činnosti po pravěkém osídlení. V Bezejmenné chodbě nalezli nástroje, tzv. štípanou industrii z rohovce, a také úlomky z břidlice s plastickou rytinou postav, což označují za unikát. Archeologové našli v Kateřinské jeskyni pozůstatky středověké padělatelské dílny
Blansko 15. srpna (ČTK) - Archeologové našli při průzkumu v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu na Blanensku kosti zvířat ze čtvrtohor, pravěké i středověké střepy a také pozůstatky penězokazecké dílny z 15.
Blansko
Blansko (německy Blanz) je město v Jihomoravském kraji.
Blansko zaujímá rozlohu 18,29 km² a žije zde přibližně 20 tisíc obyvatel.
Roku 1277 založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku na levém břehu řeky novou osadu, která se jako tzv. Nové Blansko stala jádrem pozdějšího města. V držení obou vesnic se vystřídala řada lenních majitelů, z nichž k nejznámějším patřil rod pánů z Kunštátu a Černohorských z Boskovic. Od roku 1526 měl blanenské panství rod pánů z Doubravky a Hradiště, za nichž byl zanedbaný statek zveleben a opraven a osady Staré a Nové Blansko sloučeny v jeden celek. Jan Dubravius odkoupil od Jaroslava Černohorského z Boskovic blanenský manský dvůr, který spojil s ostatním zbožím. Roku 1580 povýšil Matyáš Žalkovský ze Žalkovic Blansko na městečko. V letech 1631–1694 držel Blansko rod pánů z Rožmitálu. Slezský rod hrabat Gellhornů zde v roce 1698 založil první železárny. K rozvoji Blanska došlo v 19. století právě v souvislosti s rozmachem zdejších železáren a strojíren, které zbudoval Hugo František Salm. K dalšímu rozmachu města přispěla železniční trať Brno – Česká Třebová, která byla slavnostně otevřena 1. ledna 1849. V tomto období, kdy došlo ke zrušení roboty a šlechtických panství, se stalo Blansko centrem jednoho ze tří soudních okresů, které spadaly pod hejtmanství v Boskovicích.
Císař František Josef I. roku 1905 povýšil Blansko z městyse na město. Ve stejném roce byl sepsán pamětní list, ve kterém jsou popsány poměry v Blansku, stav průmyslu, školství, spolků apod. Největší továrnou byly Salmovy železářské závody, které vyráběly široký sortiment nejen železářské produkce. Dalším závodem byla továrna a slévárna firmy Ježek nebo továrna firmy Carl Mayers Söhne. Dalšími menšími firmami byly továrna hospodářských strojů Františka Šaumana, továrna hospodářských strojů Družstvo železářů, strojírna bratří Nejezchlebů, cihelna Martina Kaly a aj. Roku 1911 založil v Blansku inženýr Erich Roučka továrnu na výrobu elektrických měřících přístrojů a regulačních soustav, kterou o 23 let později prodal Robertu Sochorovi. V roce 1945 byla továrna znárodněna a dostala název Metra Blansko. Spolu s ČKD Blansko a Adastem Blansko tvořila až do roku 1989 jádro blanenského průmyslu. V roce 1949 se stalo Blansko okresním městem. Dodnes si zachovalo průmyslový charakter, i když jeho význam pro zaměstnanost v okrese značně poklesl.
Blansko leží na železniční trati Brno-Česká Třebová a vzhledem k tomu, že je východiskem turistických cest do oblasti Moravského krasu je nazýváno bránou Moravského krasu. Toto slovní spojení si Blansko nechalo v roce 2009 zaregistrovat jako ochrannou známku. Východně od města se nachází zřícenina hradu Blansek. Jižně od Blanska leží zřícenina Čertova hrádku a Nový hrad. V Blanenském zámku se zámeckým parkem je dnes umístěno Muzeum Blansko s několika stálými expozicemi: historie železářství, blanenská umělecká litina 19. a 20. století, Moravský kras, historické interiéry. V zámku pobýval lékař a archeolog Jindřich Wankel. Barokní kostel sv. Martina z let 1672–1691 se nachází na místě původního románského (později gotického) kostela, založeného v 1. polovině 12. století olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem. Starobylý zvon ve věži kostela je jedním z nejstarších na Moravě. Kostel je významným zastavením na evropské stezce sv. Martina "Via Sancti Martini", což dokládá informační tabule na zdi farní zahrady a také symbolická bronzová šlépěj sv. Martina umístěná v lodi kostela. Klamova huť z roku 1855 je poslední zachovaná huť železáren z 19. století, dříve to bylo muzeum umělecké litiny a nyní se zde opět nachází výrobní prostory. Nejvýznamnější centrum Moravského krasu je hotel Skalní mlýn. V Blansku se nachází také dřevěný kostel svaté Paraskivy ze 17. století původem z Podkarpatské Rusi,který byl do Blanska převezen v roce 1936.
Blansko zaujímá rozlohu 18,29 km² a žije zde přibližně 20 tisíc obyvatel.
Roku 1277 založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku na levém břehu řeky novou osadu, která se jako tzv. Nové Blansko stala jádrem pozdějšího města. V držení obou vesnic se vystřídala řada lenních majitelů, z nichž k nejznámějším patřil rod pánů z Kunštátu a Černohorských z Boskovic. Od roku 1526 měl blanenské panství rod pánů z Doubravky a Hradiště, za nichž byl zanedbaný statek zveleben a opraven a osady Staré a Nové Blansko sloučeny v jeden celek. Jan Dubravius odkoupil od Jaroslava Černohorského z Boskovic blanenský manský dvůr, který spojil s ostatním zbožím. Roku 1580 povýšil Matyáš Žalkovský ze Žalkovic Blansko na městečko. V letech 1631–1694 držel Blansko rod pánů z Rožmitálu. Slezský rod hrabat Gellhornů zde v roce 1698 založil první železárny. K rozvoji Blanska došlo v 19. století právě v souvislosti s rozmachem zdejších železáren a strojíren, které zbudoval Hugo František Salm. K dalšímu rozmachu města přispěla železniční trať Brno – Česká Třebová, která byla slavnostně otevřena 1. ledna 1849. V tomto období, kdy došlo ke zrušení roboty a šlechtických panství, se stalo Blansko centrem jednoho ze tří soudních okresů, které spadaly pod hejtmanství v Boskovicích.
Císař František Josef I. roku 1905 povýšil Blansko z městyse na město. Ve stejném roce byl sepsán pamětní list, ve kterém jsou popsány poměry v Blansku, stav průmyslu, školství, spolků apod. Největší továrnou byly Salmovy železářské závody, které vyráběly široký sortiment nejen železářské produkce. Dalším závodem byla továrna a slévárna firmy Ježek nebo továrna firmy Carl Mayers Söhne. Dalšími menšími firmami byly továrna hospodářských strojů Františka Šaumana, továrna hospodářských strojů Družstvo železářů, strojírna bratří Nejezchlebů, cihelna Martina Kaly a aj. Roku 1911 založil v Blansku inženýr Erich Roučka továrnu na výrobu elektrických měřících přístrojů a regulačních soustav, kterou o 23 let později prodal Robertu Sochorovi. V roce 1945 byla továrna znárodněna a dostala název Metra Blansko. Spolu s ČKD Blansko a Adastem Blansko tvořila až do roku 1989 jádro blanenského průmyslu. V roce 1949 se stalo Blansko okresním městem. Dodnes si zachovalo průmyslový charakter, i když jeho význam pro zaměstnanost v okrese značně poklesl.
Blansko leží na železniční trati Brno-Česká Třebová a vzhledem k tomu, že je východiskem turistických cest do oblasti Moravského krasu je nazýváno bránou Moravského krasu. Toto slovní spojení si Blansko nechalo v roce 2009 zaregistrovat jako ochrannou známku. Východně od města se nachází zřícenina hradu Blansek. Jižně od Blanska leží zřícenina Čertova hrádku a Nový hrad. V Blanenském zámku se zámeckým parkem je dnes umístěno Muzeum Blansko s několika stálými expozicemi: historie železářství, blanenská umělecká litina 19. a 20. století, Moravský kras, historické interiéry. V zámku pobýval lékař a archeolog Jindřich Wankel. Barokní kostel sv. Martina z let 1672–1691 se nachází na místě původního románského (později gotického) kostela, založeného v 1. polovině 12. století olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem. Starobylý zvon ve věži kostela je jedním z nejstarších na Moravě. Kostel je významným zastavením na evropské stezce sv. Martina "Via Sancti Martini", což dokládá informační tabule na zdi farní zahrady a také symbolická bronzová šlépěj sv. Martina umístěná v lodi kostela. Klamova huť z roku 1855 je poslední zachovaná huť železáren z 19. století, dříve to bylo muzeum umělecké litiny a nyní se zde opět nachází výrobní prostory. Nejvýznamnější centrum Moravského krasu je hotel Skalní mlýn. V Blansku se nachází také dřevěný kostel svaté Paraskivy ze 17. století původem z Podkarpatské Rusi,který byl do Blanska převezen v roce 1936.