Vědci našli v Kateřinské jeskyni ozdoby z ulity plže staré až 12.000 let

Blansko 16. října (ČTK) - Archeologové našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu tři ozdoby z ulity plže staré až 12.000 let. Zapadají podle nich do období pozdního paleolitu až středního neolitu. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí Správy jeskyní ČR Pavel Gejdoš. Badatelé pracují v jeskyni od roku 2017. Výzkumníci našli v Kateřinské jeskyni například nejstarší kresby na stěnách jeskyně v ČR, jejichž stáří je až 7200 let. Na jaře se podařilo datovat další dvě neolitické kresby v zadní části Ledové chodby. "K dnešnímu dni je tak známo celkem 15 pravěkých kresebných objektů rozmístěných na různých místech Kateřinské jeskyně. Třetím rokem také pokračoval archeologický výzkum ve vnitřních částech jeskyně poblíž zjištěných pravěkých kreseb," uvedl Petr Zajíček ze Správy jeskyní České republiky. Předloni a loni dělali výzkumníci sondáže v Ledové a bezejmenné chodbě. Právě bezejmenná chodba ukrývala v sedimentech pozůstatky penězokazecké dílny, pravěkou štípanou industrii, fragmenty pravěké a středověké keramiky, a také úlomky břidlicové destičky s basreliéfem připomínajícím procesí dvanácti chetitských bohů. "Při dvoutýdenním výzkumu letos v srpnu byly sondy na třech místech. Opět v chodbě bezejmenné, dále u útvaru 'Mozek' a ve výklenku za Netopýřím jezírkem. V bezejmenné chodbě byly nalezeny další střížky z penězokazecké dílny, štípaná industrie a pravěké a středověké keramické střepy," uvedl Zajíček. Významným letošním objevem byly tři ozdoby – ulity plže zubovce dunajského s vybroušeným otvorem, které podle archeologů zapadají do období pozdního paleolitu až středního neolitu. Tedy do rozmezí před 12.000 až 6000 lety. "Nález by tak mohl korespondovat nejen s dřívějšími nálezy v portálu jeskyně, ale také s dříve nalezenými pravěkým kresbami," uvedl Zajíček. V sondách u útvaru "Mozek" se v sedimentech nacházely kosti pleistocenních zvířat, převážně jeskynních medvědů. V sondě za Netopýřím jezírkem výzkumníci při povrchu nalezli několik novověkých střepů a hlouběji kosti pleistocenních zvířat. Vchod do Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. O jejím objevu se vypráví pověst o pasačce a zatoulané ovečce. Pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvícena od roku 1910. Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatří například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku. Celkem 95 metrů dlouhý a 44 metrů široký Hlavní dóm je pak největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu. V krasu je přes 1100 jeskyní. Nejznámější jsou Punkevní jeskyně, kam v posledních letech zavítá kolem 200.000 lidí ročně. Kromě pětice přístupných jeskyní v krasu mohou lidé po dohodě navštívit i několik dalších neupravených jeskyní. lip kš - sdílejte článek